§ 233
změněno 1. 3. 1994 zákonem 3/1994 Sb.
§ 233 Zařazování prostorů uhelných dolů z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu (1) Podzemní prostory uhelných dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na a) prostory bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu (SNP 0); jsou to prostory, ve kterých uhelný prach nemůže ani po rozvíření vytvořit koncentraci dosahující 25 % spodní meze výbušnosti, b) prostory s nebezpečím výbuchu uhelného prachu (SNP 1); jsou to prostory, ve kterých uhelný prach nemůže ani po rozvíření vytvořit koncentraci vyšší než 50 % spodní meze výbušnosti, c) prostory se zvýšeným nebezpečím výbuchu uhelného prachu (SNP 2); jsou to prostory, ve kterých uhelný prach po rozvíření a uhelný prach ve vznosu mohou vytvořit koncentraci vyšší než 50 % spodní meze výbušnosti. (2) Všechny podzemní prostory uhelných dolů musí být z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu zařazeny podle odstavce 1, a to podle jednotné metodiky vydané ústředním orgánem, do jehož působnosti organizace patří, a prováděcí směrnice vydané organizací. (3) Prostory plynujících uhelných dolů zařazené do prostorů SNM 2 nebo SNM 3 nemusí být zařazovány z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu. (4) Povrchové prostory hlubinných uhelných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu uhelného prachu, musí být určeny podle zvláštních předpisů odstavců 1 a 2.57), 59)