Zákon o vojácích z povolání

§ 20 Zákaz propuštění ze služebního poměru (1) Voják nesmí být ze služebního poměru propuštěn a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podle zvláštního právního předpisu10) důvodem zániku nároku na plat v nemoci a nemocenské, b) vojákyně po dobu těhotenství nebo po dobu čerpání mateřské dovolené, c) pečuje-li o dítě mladší 3 let, jde-li o vojákyni nebo osamělého vojáka, anebo vojáka, který pobírá peněžitou pomoc,4) d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení léčení poskytovaného v době neschopnosti ke službě až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování. (2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), e) a h) až l).