Zákon o vojácích z povolání

§ 20 Zákaz propuštění ze služebního poměru (1) Voják nesmí být O propuštění vojáka ze služebního poměru propuštěn nesmí být rozhodnuto a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podle zvláštního právního předpisu10) důvodem zániku nároku na plat v nemoci a nemocenské, b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsíce po dobu těhotenství nebo po dobu čerpání mateřské dovolené porodu, a v době, kdy vojákyně kojí, c) pečuje-li o dítě mladší 3 let, d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době neschopnosti ke službě až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování. (2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), e c), f) a h i) až l).