Zákon o vojácích z povolání

§ 143 Společná ustanovení o výsluhových náležitostech (1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši doba trvání činné služby vojáka, vyjma doby trvání základní a náhradní vojenské služby, a doba trvání služebního poměru v bezpečnostních sborech podle zvláštního právního předpisu.42) Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba výkonu služby a) výkonného letce a doba služby ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní povahy úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35) v zahraničí, a v zahraničních operacích, ve kterých je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zvláštního stupně nebezpečnosti zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru operace, hodnotí dvojnásobně; v ostatních zahraničních operacích se hodnotí jedenapůlnásobně, b) v zahraničí uvedená v § 120 odst. 3 ve služebním zařazení pilot, druhý pilot, pilot operátor, ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35), a ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve vojenském útvaru, ve kterém voják plní úkoly speciálních sil, hodnotí dvojnásobně jedenapůlnásobně. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví jen za celé kalendářní měsíce. Doba necelých měsíců se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc. (2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti přiznání výsluhových náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a, doba rodičovské dovolené,3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.4 v mateřství4), a doba neomluvené nepřítomnosti ve službě. (3) Průměrný Za průměrný měsíční hrubý služební plat se zjišťuje z platů ze služebního poměru vojáka pro účely stanovení výše výsluhových náležitostí považuje průměrný hrubý služební plat poskytovaný za poslední kalendářní rok před zánikem předchozích 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru (dále jen „rozhodné. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, spadá již tento rok do období“) 5 kalendářních roků podle věty první. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru podle věty první, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního hrubého platu celá doba zjišťuje se průměrný měsíční hrubý služební plat z celé doby trvání služebního poměru. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku Za dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů19b) nebo po kterou je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Jestliže byl vojákovi v rozhodném období služební poměr přerušen podle § 11 nařízena izolace, a voják další dobu, po skončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje kterou byly vojákovi poskytovány dávky nemocenského pojištění, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel přerušení se průměrný měsíční hrubý služební plat zjišťuje ze služebního poměru platu přiznaného rozhodnutím platným v den předcházející dni vzniku neschopnosti ke službě, dni nařízení karantény či izolace, nebo dni počátku poskytování dávek nemocenského pojištění. Předchozí věta platí obdobně i při Doba vyslání k výkonu služby v zahraničí, po kterou je vojákovi poskytován plat z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu, a doba určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení dispozice voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li vypláceno v rozhodném období nemocenské nebo peněžitá pomoc podle zvláštních právních předpisů,4),10) vypočtou se výsluhové náležitosti z průměrného měsíčního hrubého platu doby, který by náležel za kterou se zjišťuje průměrný měsíční hrubý služební plat, kdyby k výplatě nemocenského nebo peněžité pomoci nedošlo vylučuje. Výše průměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který konal službu Nelze-li v zahraničí důsledku vyloučené doby průměrný měsíční hrubý služební plat zjistit, stanoví se vypočte podle průměrného měsíčního hrubého platu vojáka se srovnatelným služebním zařazením v ozbrojených silách České republiky nebo průměrný měsíční hrubý služební plat z rozhodného období před vysláním do zahraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější kalendářního roku předcházejícího vyloučené době. (4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštních právních předpisů42a) v rozhodném období se započítávají do Do průměrného měsíčního hrubého služebního platu jen do výše dvojnásobku platu stanoveného platovým výměrem platným v první den rozhodného období se nezapočítávají odměny poskytnuté vojákovi podle § 68g. Při výpočtu výsluhových náležitostí se dále nepřihlíží a) ke krácení snížení služebního platu při dočasném zproštění výkonu služby a v důsledku uložení kázeňského trestu snížení služebního platu, b) k odměnám poskytnutým při dovršení 50 let věku a k odměnám poskytnutým při prvním zániku služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod příplatku za službu v zahraničí, c) k darům poskytnutým podle zvláštního právního předpisu ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou,42b) d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky, nebo e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období. (5) Při zániku služebního poměru vojáka, kterému bylo při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné, náleží odbytné za podmínek a ve výši stanovených tímto zákonem. Celková výše odbytného v takovém případě nesmí přesáhnout osmnáctinásobek průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Odbytné však nenáleží, byl-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, i když jeho výplata podle § 136 nenáležela. Pro stanovení výše odbytného rozhodné pro výpočet úmrtného se přihlíží k době trvání všech služebních poměrů. (6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti podle § 7 odst. 5, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti. (7) Při zániku služebního poměru propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. g) a, i) až l) a o) náleží výsluhové náležitosti v poloviční výši; to platí i v případě odbytného a odchodného, skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. h). (8) Na výsluhové náležitosti nemá nárok voják, proti kterému je ke dni zániku služebního poměru podle § 18 písm. a) nebo ke dni propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. k) vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin. Na výsluhové náležitosti nemá nárok též voják, který byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. m). Na výsluhové náležitosti nemá nárok též osoba uvedená ve větě první, pokud byla je za něj následně pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, odsouzen nebo bylo jeho trestní stíhání pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jejího trestního stíhání42c podmíněně zastaveno42c), nebo bylo pravomocně rozhodnuto o schválení schváleno narovnání42d), anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání42e). Pokud trestní řízení skončilo jiným než pravomocným rozhodnutím podle věty druhé první, je dnem doručení oznámení bývalého vojáka o pravomocném skončení trestního řízení příslušnému orgánu ministerstva zahájeno řízení o žádosti o výsluhové náležitosti. Splňuje-li bývalý voják nárok na výsluhové náležitosti, vyplatí se mu zpětně ode dne zániku služebního poměru. Zemřel-li voják před ukončením trestního řízení, přiznají a vyplatí se částky splatné od zániku služebního poměru do dne smrti vojáka postupně manželce (manželovi), dětem a rodičům, jestliže žili s vojákem v době smrti ve společné domácnosti. Podmínka žití ve společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (9) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik invalidity nebo přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů39). Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal invalidním, o přiznání invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění42f) o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí. (10) Výsluhové náležitosti náleží za podmínek platných ke dni zániku služebního poměru vojáka. (11) Na srážky z výsluhových náležitostí se použije ustanovení zvláštního právního předpisu.43) (12) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výplatě výsluhových náležitostí.