Zákon o vojácích z povolání

§ 145 (1) V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o a) změně doby trvání služebního poměru, b) přerušení služebního poměru, c) náhradě škody podle tohoto zákona, d) propuštění ze služebního poměru, e) odnětí hodnosti, f) zrušení služebního poměru ve zkušební době, g) vrácení náborového nebo kvalifikačního příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru, h) nároku na přídavek na bydlení služební příspěvek, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím přídavku příspěvku, nebo se zastavením jeho výplaty, i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou, j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení náhrady ve výši služebního platu podle ustanovení § 68 68k odst. 4 a 5, k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2, l) úhradě nákladů spojených se zvýšením nebo rozšířením vzdělání při nesplnění povinnosti setrvat po dohodnutou dobu ve služebním poměru, m) vydání bezdůvodného obohacení, n) náhradě nákladů za vojenskou výstroj, o) uložení kázeňského trestu. (2) Řízení o změně doby trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) se zahajuje výlučně z moci úřední. To neplatí, pokud voják požádá o změnu doby trvání služebního poměru jejím zkrácením. (3) Pokud voják vyjádřil se změnou doby trvání služebního poměru předem písemně souhlas podle § 5 odst. 4, vydání rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. Pokud takový souhlas vyjádřil voják po zahájení řízení, může služební orgán bez dalšího vydat rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru.