Zákon o vojácích z povolání

§ 32 Délka řádné dovolené Řádná dovolená a její poměrná část (1) Voják má nárok na řádnou dovolenou Vojákovi, u kterého je předpoklad, že za nepřetržitého trvání služebního poměru bude konat v příslušném kalendářním roce službu po dobu 52 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby, náleží řádná dovolená v délce 37 kalendářních dnů stanovené základní týdenní doby služby vynásobené výměrou dovolené, včetně 10 dnů, které jsou jinak dny jeho nepřetržitého odpočinku jejíž výměra činí 6 týdnů v týdnu kalendářním roce. Připadne-li v době dovolené svátek11) na den Vojákovi, který je jinak obvyklým dnem kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby, nezapočítává se do řádné dovolené náleží řádná dovolená, která odpovídá této kratší týdenní době služby. (2) Netrval-li služební poměr po celý kalendářní rok Vojákovi, má voják kterému nevznikl nárok na poměrnou řádnou dovolenou podle odstavce 1, avšak konal v příslušném kalendářním roce službu nepřetržitě alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby nebo kratší týdenní doby služby, náleží poměrná část řádné dovolené. Poměrná část řádné dovolené se určí tak, že činí za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru každou odslouženou základní týdenní dobu služby v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu řádné dovolené, na kterou má voják v příslušném kalendářním roce nárok na jednu dvanáctinu dovolené. Vznikne (3) Dojde-li služební poměr nejpozději 15 u vojáka v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky týdenní doby služby, náleží mu za tento rok řádná dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní doby služby. den (4) Pro účely řádné dovolené se za výkon služby nepovažuje doba zameškaná neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz a rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle jiného právního předpisu, a dalším služebním volnem pro důležité osobní překážky ve službě přesahující v měsíci souhrnu dvacetinásobek stanovené základní týdenní doby služby v kalendářním roce. To neplatí a za neodsloužené se tyto překážky ve službě považují v celém rozsahu, má pokud mimo tyto překážky ve službě voják nárok na poměrnou část během kalendářního roku neodsloužil alespoň dvanáctinásobek stanovené základní týdenní doby služby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní doby služby. (5) Pro účely řádné dovolené i se za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc výkon služby v celém rozsahu považuje a do limitu podle odstavce 4 se nezapočítává a) doba čerpání mateřské dovolené, b) doba, po kterou voják čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je vojákyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, c) doba dočasné neschopnosti k výkonu služby, která vznikla v němž důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, d) doba dalšího služebního volna uděleného z důvodu poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění. (6) Byl-li vojákovi přerušen služební poměr zanikl z důvodu výkonu veřejné funkce, má je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho voják nárok na poměrnou funkci vykonává. Tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část řádné dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než 15 kalendářních dnů kterou nevyčerpal před přerušením služebního poměru. Splnění podmínek pro vznik nároku na řádnou dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po přerušení služebního poměru. (7) Řádná dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.