§ 18
změněno 1. 1. 1993 zákonem 596/1992 Sb.
§ 18 Nárok na odpočet daně (1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen „přijatá zdanitelná plnění“) použije pro podnikání svá zdanitelná plnění za podmínek stanovených zákonem. (2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve kterém daň na vstupu zaúčtoval, nebo v prvním zdaňovacím období po datu své registrace účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. (3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost svého nároku na odpočet daně daňovým dokladem nebo pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro svá zdanitelná plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 24. (4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a zboží to i formou koupě najaté věci, a služeb s tím souvisejících a při nákupu zboží a služeb za účelem pohoštění nebo obdarování vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 19. (5) Odstavec 4 se nevztahuje na plátce, jehož podnikání zcela nebo zčásti spočívá v nákupu a prodeji nebo pronajímání nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to v případě i formou koupě najaté věci, jde-li o nákup osobních automobilů určených pro další prodej nebo pronajímání pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se rovněž nevztahuje na plátce, jehož podnikání spočívá v poskytování služeb veřejného stravování, a to při nákupu zboží určeného pro tyto účely. (6) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné lahve ze skla, při jehož jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, jinému plátci, je tento prodej osvobozený osvobozen od daňové povinnosti. (7) Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi najaté věci.