§ 22
změněno 1. 1. 1993 zákonem 596/1992 Sb.
§ 22 Vrácení nadměrného odpočtu (1) Dojde Je-li k přesunu nadměrného odpočtu do dalších zdaňovacích období zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu do dvou kalendářních měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za nejbližší běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu za zdaňovací období následující po období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. (2) Nárok na vrácení daně z důvodu nadměrného odpočtu má plátce pouze v té výši, která nebyla uhrazena z vlastní daňové povinnosti plátce daně zaúčtované na výstupu.