§ 22
změněno 1. 2. 1991 zákonem 13/1991 Sb.
§ 22 (1) K výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu využívají pracovníci především svého volného času. Pokud je ve výjimečných případech třeba vykonávat tyto funkce, povinnosti nebo úkony v pracovní době, poskytne organizace pracovníku k tomuto účelu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. (2) Výkonem veřejné funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady, národního výboru, člena komise národního výboru, člena nebo spolupracovníka orgánu lidové kontroly, a soudce z lidu, člena orgánu organizací sdružených v Národní frontě a orgánu družstevních organizací nebo delegáta na jejich sjezdy a konference, člena rady socialistické samosprávy pracovního kolektivu státního podniku a člena představenstva společného podniku podle zákona o zemědělském družstevnictví. (3) O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u národního výboru nebo jeho zařízení, soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu obce, při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je občan povinen podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout, a při povinné účasti pracovníků na rekondičních pobytech [§ 135 odst. 2 písm. e) zákoníku]. (4) Jinými úkony v obecném zájmu jsou úkony, o nichž to stanoví právní předpisy.