§ 45
změněno 1. 2. 1991 zákonem 13/1991 Sb.
§ 45 U pracovníka, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný též na základě dohody o pracovní činnosti, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat. Došlo-li k poškození na zdraví v pracovním poměru, v němž je pracovník zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, poskytne organizace náhradu za ztrátu na výdělku dosahovaném ve vedlejším pracovním poměru, popřípadě na základě dohody o pracovní činnosti, jen jestliže vůči ní byla splněna oznamovací povinnost o jejich sjednání a organizace nedala příkaz k jejich skončení, popřípadě tento příkaz nebyl uznán důvodným (§ 70a a 239 zákoníku).