Platné znění

Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

223

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy

ze dne 14. září 1995

o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „zákon“):

§ 1

Odkaz § 1

Plavební zóny vodních cest

(1) Pro účely této vyhlášky se vodní cesty rozdělují na plavební zóny:

  1. a) zóna 1 - s výskytem vln o výšce nad 1,2 m,
  2. b) zóna 2 - s výskytem vln o výšce do 1,2 m,
  3. c) zóna 3 - s výskytem vln o výšce do 0,6 m,
  4. d) zóna 4 - s výskytem vln o výšce do 0,3 m.

(2) Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky jsou uvedeny v příloze č. 1.

§ 2

Odkaz § 2

Určující znaky jednotlivých druhů plavidel

(1) Jednotlivé druhy plavidel tvoří

  1. a) lodě, které se dále rozdělují na
    1. 1. osobní lodě,
    2. 2. nákladní motorové lodě,
    3. 3. tankové motorové lodě,
    4. 4. remorkéry,
    5. 5. vlečné čluny,
    6. 6. tlačné čluny,
    7. 7. převozní lodě,
    8. 8. speciální lodě,
  1. b) malá plavidla, která se dále rozdělují na
    1. 1. malá plavidla bez vlastního strojního pohonu a bez plachet (dále jen „bez vlastního strojního pohonu“),
    2. 2. malá plavidla s vlastním strojním pohonem,
    3. 3. malá plavidla s plachtou (dále jen „plachetnice“),
  1. c) plovoucí stroje,
  2. d) plovoucí zařízení,
  3. e) jiná ovladatelná plovoucí tělesa (dále jen „plovoucí těleso“).

(2) Základním určujícím znakem lodě je její určení pro dopravu osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel.

(3) Dílčími určujícími znaky některých druhů lodí jsou dále

  1. a) rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavbě; tyto znaky nemusí splňovat tlačné čluny,
  2. b) u osobní lodě doprava více než 12 osob,
  3. c) u remorkéru jeho určení pouze k vlečení či tlačení v sestavě plavidel,
  4. d) u převozní lodě její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní cesty,
  5. e) u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod.

(4) Základním určujícím znakem plovoucího stroje je jeho určení a vybavení mechanickým zařízením pro práci na vodní cestě nebo v přístavu. Plovoucím strojem je např. plovoucí bagr, plovoucí jeřáb, plovoucí čerpací stanice, plovoucí beranidlo apod.

(5) Základním určujícím znakem plovoucího zařízení je, že není vybaveno vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavbě, není určeno pro opakované přemisťování na vodní cestě a je zpravidla vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízením je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž, plovoucí plovárna, botel apod.

§ 3

Odkaz § 3

Podmínky technické a provozní způsobilosti jednotlivých druhů plavidel

(1) Technické podmínky způsobilosti všech druhů plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. a), c), d) jsou uvedeny v příloze č. 2.

(2) Technické podmínky způsobilosti plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) jsou uvedeny v příloze č. 3.

(3) Plavidla uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) určená pro používání v půjčovně, plovárně nebo na koupališti a malé plavidlo používané jako záchranné musí mít na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na palubě, určený Státní plavební správou (dále jen „plavební správa“).

§ 4

Odkaz § 4

Plavidla podléhající klasifikaci

(1) Z důvodu bezpečnosti plavby, práce, ochrany zdraví, životního prostředí a zamezení obecného ohrožení podléhají klasifikaci podle zákona všechny druhy plavidel uvedené v § 2 odst. 1 s výjimkou

  1. a) malých plavidel, s kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava,
  2. b) plovoucích zařízení, kromě plovoucích zařízení uvedených v odst. 2,
  3. c) plovoucích těles.

(2) Plovoucí zařízení podléhající klasifikaci jsou botely a obdobná plavidla pro ubytování nebo stravování více než 12 osob, plovoucí doky a dílny, plovárny a přístavní můstky pro provoz koncesované osobní vodní dopravy.

(3) V rámci klasifikace je plavidlo zatříděno do klasifikačních tříd podle druhu, konstrukčního provedení, technicko provozních vlastností a plavební zóny, pro kterou je plavidlo určeno, přičemž přiznaná klasifikační třída plavidla je vyznačena v klasifikačním dokladu plavidla symbolem třídy podle pravidel pro klasifikaci a stavbu plavidel (dále jen „klasifikační pravidla“) osoby, určené Ministerstvem dopravy (dále jen „uznaná klasifikační organizace“).

§ 5

Odkaz § 5

Plavidla podléhající cejchování

Cejchování podléhají všechna plavidla podle § 2 odst. 1, jejichž největší přípustný výtlak přesahuje 100 m3, s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

§ 6

Odkaz § 6

Vybavení plavidel lodními listinami

(1) Plavidla podléhající evidenci plavidel jsou vybavena lodními listinami. Lodní listiny jsou:

  1. a) lodní osvědčení,
  2. b) lodní deník,
  3. c) seznam posádky a cestujících,
  4. d) cejchovní průkaz,
  5. e) kniha odběru zaolejovaných vod,
  6. f) lodní osvědčení malého plavidla,
  7. g) osvědčení plovoucího zařízení,
  8. h) zvláštní povolení k provozu plavidla,
  9. i) revizní kniha parních kotlů,
  10. j) revizní kniha tlakových nádob,
  11. k) povolení ke zřízení a provozu radiofonní stanice,
  12. l) ostatní listiny (osvědčení určených technických zařízení, listiny týkající se plavby, které jsou vyžadovány v souladu s mezinárodními dohodami, doklady vydávané na základě jiných předpisů, které se vztahují na plavidla, apod.).

(2) Lodním osvědčením, lodním deníkem a seznamem posádky a cestujících, přičemž jako cestující se uvádějí osoby přítomné na plavidle po dobu delší než 24 hodin, musí být vybavena všechna plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

(3) Knihou odběru zaolejovaných vod, ve které příslušná odběrní místa potvrzují odběr těchto vod z plavidla, musí být vybaveny všechny lodě s vlastním strojním pohonem a plovoucí stroje.

(4) Lodním osvědčením malého plavidla musí být vybavena malá plavidla podle § 2 odst. 1 písm. b) podléhající evidenci, přičemž malá plavidla podléhající evidenci a plující v zahraničí za účelem rekreace jeho provozovatele musí být vybavena ještě mezinárodním osvědčením pro rekreační plavidla.

(5) Osvědčením plovoucího zařízení musí být vybavena plovoucí zařízení podléhající evidenci.

(6) Zvláštním povolením k provozu plavidla musí být vybavena plovoucí tělesa a plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci, která nemají platné lodní osvědčení, lodní osvědčení malého plavidla nebo osvědčení plovoucího zařízení.

(7) Revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, musí být vedeny na plavidlech, na kterých jsou tato zařízení umístěna.

(8) Povolení ke zřízení radiofonní stanice musí být k dispozici na plavidle, na kterém jsou zřízeny radiofonní stanice. Na těchto plavidlech musí být veden i deník radiofonní stanice.

(9) Rozsah vybavení ostatními lodními listinami pro jednotlivé druhy plavidel podle § 2 odst. 1 podléhajících evidenci plavidel určí plavební správa při vydání osvědčení plavidla.

(10) Lodní deník, seznam posádky a cestujících, deník radiofonní stanice musí být vedeny řádně s tím, že vedení těchto listin začíná dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiofonní stanice byly uvedeny do provozu, a končí dnem, kdy toto plavidlo nebo stanice byly trvale vyřazeny z provozu. Tyto listiny musí být uschovány po dobu tří let od posledního zápisu.

(11) Ztráta nebo znehodnocení lodní listiny musí být neprodleně oznámeny orgánu, který listinu vydal.

§ 7

Odkaz § 7

Doba platnosti osvědčení plavidla

(1) Osvědčení plavidla se vydává pro plavidlo způsobilé k provozu na vodní cestě na dobu omezenou takto:

  1. a) pro osobní lodě, tankové motorové lodě, tankové vlečné a tlačné čluny na dobu nejvýše pěti let,
  2. b) pro nákladní motorové lodě, vlečné a tlačné čluny s výjimkou tankových člunů, remorkéry, převozní lodě, plovoucí stroje a speciální lodě na dobu nejvýše deseti let, u lodí starších 30 let na dobu nejvýše pěti let,
  3. c) pro malá plavidla na dobu nejvýše deseti let; pro plavbu v zahraničí může být k lodnímu osvědčení malého plavidla vydáno mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo na dobu nejvýše čtyř let,
  4. d) pro plovoucí zařízení na dobu nejvýše deseti let.

(2) Doba platnosti osvědčení plavidla u plavidel podléhajících klasifikaci musí být shodná s dobou platnosti klasifikačního dokladu tohoto plavidla.

(3) Doba platnosti osvědčení plavidla může být u plavidla v provozu splňujícího podmínky způsobilosti k provozu na vodní cestě prodloužena na základě technické prohlídky nebo klasifikační prohlídky nejvýše na dobu stanovenou podle odstavce 1 s respektováním ustanovení podle odstavce 2.

§ 8

změněno 19. 4. 2000 zákonem 83/2000 Sb. Odkaz § 8

Plavidla podléhající pojištění

(1) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podléhají všechny druhy plavidel uvedených v § 1 s výjimkou

  1. a) vlečných a tlačných člunů nedopravujících nebezpečné věci,
  2. b) malých plavidel, kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava,
  3. c) plovoucích zařízení,
  4. d) plovoucích těles.

(2) Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí

  1. a) 250 000 Kč u malých plavidel do maximálního výtlaku 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava, a u převozních lodí určených k přepravě méně než 12 cestujících,
  2. b) 500 000 Kč u malých plavidel nad maximální výtlak 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava,
  3. c) 40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,
  4. d) 2 000 Kč na jeden kilowatt (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,
  5. e) 1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení,
  6. f) 1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.

Určená technická zařízení na plavidlech

§ 9

Odkaz § 9

Stanovení určených technických zařízení

(1) Určená technická zařízení na plavidlech jsou:

  1. a) zařízení tlaková
    1. 1. kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar),
    2. 2. tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení plovoucích strojů,
    3. 3. tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlech,
  1. b) zařízení plynová
    1. 1. zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení,
    2. 2. speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů a nebezpečných látek,
  1. c) elektrická zařízení silnoproudá
    1. 1. elektrická zařízení plavidel včetně přípojného kabelu ze břehu, jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,
    2. 2. zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlech,
  1. d) zdvihací zařízení
    1. 1. jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,
    2. 2. jeřáby a zdvihadla ruční.

§ 10

Odkaz § 10

Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob

(1) Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení.

(2) Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení jsou:

  1. a) znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a způsobilosti plavidel,
  2. b) znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána,
  3. c) znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek určených technických zařízení podle zvláštního předpisu1) a znalost konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení,
  4. d) znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie (podle druhu zkoušky),
  5. e) znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky,
  6. f) znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu2) u zařízení tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá.

§ 11

Odkaz § 11

Podmínky k získání odborné způsobilosti

(1) Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební komisí.

(2) Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání3) nebo úplné střední odborné vzdělání4) v oboru strojního zaměření pro určená zařízení tlaková, plynová, zdvihací nebo elektrotechnického zaměření pro určená zařízení elektrotechnická silnoproudá a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let a je spolehlivý.

(3) Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo předchozích zaměstnavatelů uchazeče.

(4) Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čin pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora určeného technického zařízení.

(5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(6) Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli, který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti. Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

Odkaz

(1) Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé.

(2) Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na kterou byly vydány.

§ 14

Odkaz

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:
PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1

Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky

  1. 1. ZÓNA 1

    Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují (jedná se o příbřežní oblasti moří omývajících evropský kontinent a velká vnitrozemská jezera).

  1. 2. ZÓNA 2

    Přehradní nádrž Lipno.

  1. 3. ZÓNA 3
    1. 3.01. Labe od plavební komory v Ústí n.L.-Střekov po plavební komoru Lovosice.
    2. 3.02. Přehradní nádrže Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny, Plumlov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko a Žermanice.
    3. 3.03. Máchovo jezero.
    4. 3.04. Vodní plocha Velké Žernoseky.
    5. 3.05. Rybníky Oleksovice, Svět a Velké Dářko.
    6. 3.06. Těžební jezera štěrkopísku Dolní Benešov, Ostrožná Nová Ves a Tovačov.
  1. 4. ZÓNA 4

    Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2, 3.

Příloha č. 2

Technické podmínky způsobilosti lodí, plovoucích strojů a plovoucích zařízení

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍKAPITOLA 1

  1. 1.01. Základní ustanovení
    1. 1.01.1. Příloha uvádí podmínky technické způsobilosti plavidel uvedených v § 2 odst. 1 této vyhlášky provozovaných v příslušných plavebních zónách vodních cest podle této vyhlášky s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení nepodléhajících evidenci plavidel podle zákona a plovoucích těles.
    2. 1.01.2. Ustanovení této přílohy odpovídají Směrnici Rady Evropské unie č. 82/714/EEC ze dne 4. října 1982 stanovující technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby, respektují přípustné hodnoty hladiny hluku stanovené rezolucemi EHK OSN č. 10 a 11 a odpovídají ustanovením týkajícím se osobních lodí stanovené rezolucí EHK OSN č. 17.
    3. 1.01.3. Plavidla určená k dopravě nebezpečných věcí musí vyhovovat také zvláštním podmínkám stanoveným Státní plavební správou (dále jen „plavební správa“) a pravidlům uznané klasifikační organizace. Seznam nebezpečných věcí je uveden ve zvláštním předpise.1)
    4. 1.01.4. Ustanovení této přílohy platí plně pro nová plavidla. Úlevy z ustanovení této přílohy pro stávající plavidla stanoví kapitola 13 této přílohy.
    5. 1.01.5. Výjimky z ustanovení této přílohy nenarušující bezpečnost plavidla povoluje plavební správa. Plavební správa v případě potřeby může na žadateli o výjimku požadovat stanovisko nebo doporučení vydané uznanou klasifikační organizací. U plavidel podléhajících klasifikaci je výše uvedené stanovisko vydané uznanou klasifikační organizací vyžadováno vždy.
  1. 1.02. Definice

    Pro účely této přílohy se stanoví, jestliže v příslušné kapitole není stanoveno jinak, tento význam pojmů:

    1. a) délka plavidla - největší délka lodního trupu plavidla bez zahrnutí kormidla a kotevní čnělky měřená mezi svislicemi v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,
    2. b) šířka plavidla - největší šířka lodního trupu plavidla měřená na vnějším povrchu boční obšívky (u bočnokolesových lodí bez koles) v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,
    3. c) boční výška plavidla - svislá vzdálenost od vnějšího povrchu obšívky dna, popř. spodní hrany kýlu k vnějšímu povrchu obšívky paluby nebo v případě, že paluba není provedena k hornímu okraji boční obšívky lodního trupu, měřená v polovině délky plavidla,
    4. d) ponor plavidla - svislá vzdálenost nejnižšího bodu plavidla k hladině vody při plavbě,
    5. e) rovina největšího přípustného ponoru - rovina odpovídající hladině vody při největším přípustném ponoru, pro který má plavidlo povolenu plavbu,
    6. f) volný bok - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidla a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidla nebo, není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky,
    7. g) bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidla a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné (vstupy a výstupy vody v lodním tělese vyhovující kap. 2.02.2. se neuvažují),
    8. h) kormidelna - prostor, odkud se řídí a ovládá plavidlo,
    9. ch) strojovna - prostor, v němž jsou umístěny hlavní, pomocné i jiné stroje včetně příslušných soustav,
    10. i) obytný prostor - jakýkoli prostor určený k ubytování a pobytu posádky nebo cestujících na plavidle zahrnující kuchyně, skladovací prostory pro zásoby, jídelny, kajuty, společenské místnosti, záchody a umývárny, prádelny, chodby a můstky apod., s výjimkou kormidelny,
    11. j) stávající plavidlo - plavidlo, které bylo postaveno nebo jehož stavba byla započata před datem účinnosti této vyhlášky nebo jehož stavba byla započata nejdéle v období do jednoho roku od data účinnosti této vyhlášky. Započetím stavby plavidla se rozumí položení kýlu plavidla nebo obdobné stadium stavby,
    12. k) nové plavidlo - plavidlo, jehož stavba byla započata jeden rok a déle po datu účinnosti této vyhlášky. Započetím stavby se rozumí položení kýlu plavidla nebo obdobné stadium stavby.

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDELKAPITOLA 2

  1. 2.01. Základní pravidlo

    Plavidla včetně jejich částí musí být navržena a zhotovena v souladu s dobrou loďařskou, strojírenskou a elektrotechnickou praxí, musí vyhovovat této vyhlášce včetně jejích příloh a stabilita i ostatní parametry plavidla musí být v souladu se zamýšleným použitím v příslušné plavební zóně.
    Jako vyhovující těmto požadavkům může být uznáno každé plavidlo nebo jeho část vyhovující této vyhlášce postavené(á) a udržované(á) v souladu s pravidly uznané klasifikační organizace, vyhovující předpisům a normám, které se na něj vztahují, u kterého splnění požadavků této vyhlášky, pravidel uznané klasifikační organizace, předpisů a norem, jež se na příslušné plavidlo vztahují, uznaná klasifikační organizace potvrdí. V případě, že plavidlo nebo některá jeho část nevyhoví některému požadavku pravidel uznané klasifikační organizace nebo normy, musí být doloženo, že provedené technické řešení nebo materiál je alespoň stejně spolehlivé a kvalitní jako řešení podle příslušného požadavku pravidel uznané klasifikační organizace nebo normy.

  1. 2.02. Lodní těleso
    1. 2.02.1. Lodní těleso (lodní trup a nástavby) plavidla musí být dostatečně pevné s ohledem na všechna namáhání, kterým je plavidlo vystaveno za normálních podmínek v plavební zóně, pro kterou je určeno.
    2. 2.02.2. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí a soustavy jsou považovány za vodotěsné, jsou-li vyrobeny takovým způsobem, že jakékoliv neúmyslné proniknutí vody do plavidla je vyloučeno.
    3. 2.02.3. V lodním trupu musí být zabudovány vodotěsné přepážky protažené až k palubě nebo v případě, že paluba není provedena, k horní hraně okrajnice nebo obšívky trupu takto:
      1. a) kolizní přepážka v dostatečné vzdálenosti od předního vazu (přídě),
      2. b) u plavidel s celkovou délkou nad 25 m záďová přepážka v dostatečné vzdálenosti od zádi.
    1. 2.02.4. Obytné prostory, strojovny, kotelny a jakékoli pracovní prostory, tvořící jejich části, musí být odděleny od podpalubí vodotěsně.
    2. 2.02.5. Každý úsek lodního trupu, který není normálně během plavby vodotěsně uzavřen, musí být možno vyčerpat. Každý úsek musí být možno vyčerpat samostatně.
    3. 2.02.6. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory. Obytné prostory musí být odděleny od strojoven a kotelen plynotěsnými přepážkami a musí být přímo přístupné z paluby.

      Tam, kde takový přístup není, musí existovat nouzový východ přímo na palubu.

    1. 2.02.7. V přepážkách a dalších částech mezi prostory, požadovanými podle kap. 2.02.3. a 2.02.4. nesmí být žádné otvory. Průlezy jsou povoleny v přepážkách, kromě kolizní přepážky, za podmínky, že jsou pevně uzavřeny přišroubovaným vodotěsným krytem.

      Průlezy, jícny (větší otvory), otvory pro hnací hřídele a potrubí apod. jsou v záďové přepážce povoleny, pokud jsou zhotoveny takovým způsobem, že jejich provedení neovlivní účinnost přepážek a dalších částí mezi prostory.

    1. 2.02.8. Při poskytnutí úlev z kap. 2.02.5. a 2.02.7. může být záďový úsek propojen se strojovnou pomocí drenážní soustavy se snadno přístupnou samouzavírací armaturou.
  1. 2.03. Zařízení pro topení, vaření a chlazení
    1. 2.03.1. Zařízení (spotřebiče, rozvody, zdroje energie apod.) pro topení, vaření a chlazení, včetně jeho příslušenství, musí vyhovovat této vyhlášce a být zkonstruováno a instalováno tak, že není nebezpečné dokonce ani v případě přehřátí.

      Toto zařízení musí být nainstalováno tak, že se nemůže náhodně převrhnout nebo pohnout. Další podrobné požadavky na instalaci těchto zařízení, které nejsou stanoveny touto vyhláškou a nejsou s ní v rozporu, upravují pravidla uznané klasifikační organizace nebo zvláštní předpis.2)

    1. 2.03.2. V případě, že zařízení citované v kap. 2.03.1. je na tekuté palivo, může využívat jen tekuté palivo, jehož bod vzplanutí je vyšší než 55 °C.
    2. 2.03.3. V případě poskytnutí úlevy z kap. 2.03.2. mohou být v obytných prostorech a v kormidelně povolena zařízení na vaření, topení a chlazení pracující na petrolej vybavená hořáky s knoty, přičemž obsah palivové nádržky nesmí převýšit 12 litrů.
    3. 2.03.4. Zařízení uvedená v kap. 2.03.1. nesmí být instalována v prostorech nebo strojovnách, ve kterých se skladují či užívají hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 55 °C, výbušné látky, samozápalné látky nebo jiné nebezpečné látky,1) které by se mohly od tepelného spotřebiče snadno vznítit.
      Těmito prostory nebo strojovnami nesmí procházet žádné kouřovody těchto zařízení.

      Další podrobné požadavky na vytápění těchto prostorů, které nejsou stanoveny touto vyhláškou a nejsou s ní v rozporu, stanoví pravidla uznané klasifikační organizace nebo zvláštní předpis.2)

    1. 2.03.5. Pro spalování musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu.

      Ve větracích soustavách přívodu vzduchu pro spalování nesmí být žádné uzavírací zařízení.

    1. 2.03.6. Spotřebiče pro topení a vaření musí být bezpečně připojeny ke kouřovodům. Kouřovody (komíny) musí být v dobrém stavu a musí být vybaveny vhodnými kryty či zařízením zajišťujícím ochranu před větrem. Kouřovody topných zařízení musí být uspořádány tak, aby omezily možnost usazování produktů spalování (sazí a popílku) a dovolily čištění.
    2. 2.03.7. Nad vývody spalin z chladicích zařízení pracujících na kapalné palivo musí být zajištěny větrací otvory.
  1. 2.04. Vytápění kapalnými palivy s bodem vzplanutí nad 55 °C
    1. 2.04.1. Všechna topná zařízení na kapalná paliva musí být zkonstruována tak, aby mohla být zapálena bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Tato topná zařízení musí být umístěna nad kovovou sběrnou mísou s dostatečnou kapacitou, aby bylo zabráněno úniku při náhodném přelití paliva, a vybavena zařízením k zabránění úniku paliva v případě náhodného zhasnutí plamene.

      Pokud topné zařízení a palivová nádrž jsou instalovány odděleně, spád mezi touto nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu podle návodu k obsluze dodaného výrobcem. Palivová nádrž nesmí být instalována blízko otevřeného plamene a konstrukce topného zařízení musí umožnit uzavření přítoku paliva z paluby. Palivové nádrže s obsahem nad 12 litrů nesmí být instalovány uvnitř obytných prostorů.

    1. 2.04.2. V případě, že je topné zařízení na kapalná paliva instalováno ve strojovně, musí být v jeho blízkosti vyvěšeny podmínky jeho provozu.

      V případě, že je topné zařízení na kapalná paliva s otevřeným plamenem (např. naftová kamna) instalováno ve strojovně, musí být instalováno nad těsnou nepropustnou mísou s postranicemi dosahujícími ne méně než 0,20 m nad podlahu.

    1. 2.04.3. V případě, že je topné zařízení na kapalná paliva instalováno ve strojovně, musí být přívod vzduchu k němu a k motorům takový, že spotřebič a motory mohou pracovat nezávisle, účinně a s plnou bezpečností. Je-li to nutné, musí být instalováno samostatné potrubí přívodu vzduchu.
    2. 2.04.4. Větrací soustava zajišťující přívod vzduchu pro spalování a odvod spalin pracující s přirozeným oběhem vzduchu (tahem) musí být vybavena zařízením proti otočení směru tahu, tj. zpětnému tahu (např. větracími hlavicemi a komíny vhodné konstrukce apod.).

      Větrací soustava zajišťující přívod vzduchu pro spalování a odvod spalin s nuceným oběhem vzduchu musí být vybavena automatickým uzavíráním přívodu paliva v případě, že dodávka vzduchu nezbytného pro spalování je přerušena.

    1. 2.04.5. Zařízení ústředního topení na kapalná paliva s nuceným oběhem vzduchu, instalované ve strojovně nebo v prostoru přístupném ze strojovny, musí rovněž splňovat tyto požadavky:
      1. a) během započetí činnosti zařízení musí ventilátor přívodu vzduchu začít pracovat samostatně, aby zajistil dostatečný přívod vzduchu do zařízení,
      2. b) pro regulaci přítoku paliva musí být instalováno termostatické zařízení,
      3. c) palivo musí být zažehnuto automaticky zapalovacím plaménkem nebo jiným způsobem (např. elektricky),
      4. d) z paluby musí být možno zastavit ventilátor přívodu vzduchu, palivové čerpadlo a přívod paliva hořáku,
      5. e) v případě, že zařízení ústředního topení na kapalná paliva je instalováno ve strojovně, musí být instalováno tak, aby žádný plamen z jeho hořáků nemohl zasáhnout předměty v okolním prostoru,
      6. f) v případě, že je ve strojovně instalováno teplovzdušné topné zařízení na kapalná paliva, musí být přívody vzduchu k němu spojeny s potrubím vedoucím z volného ovzduší.
  1. 2.05. Vytápění tuhými palivy
    1. 2.05.1. Kromě případu, kdy je topné zařízení instalováno v oddělení zkonstruovaném z ohnivzdorných materiálů a speciálně navrženém k umístění kotle, zařízení pro vytápění tuhými palivy musí být umístěno na ocelové desce (se zdviženými okraji) nebo podobném ochranném zařízení, aby bylo zajištěno, že žádné hořící palivo nebo horká škvára nevypadnou mimo tuto desku.
    2. 2.05.2. Kotle vytápění na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým ovládáním přívodu spalovacího vzduchu.
    3. 2.05.3. V okolí každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými může být vypadlé palivo nebo škvára rychle zhašena (smočena).
    4. 2.05.4 Instalace spotřebičů (topidel) na tuhá paliva není dovolena pro vytápění tankových motorových lodí a člunů, lodí určených pro přepravu vznětlivých a výbušných nebezpečných látek,1) remorkérů tlačících nebo vlekoucích tankové čluny a motorové lodě nebo plavidla přepravující vznětlivé a výbušné nebezpečné látky, vytápění strojoven, vytápění prostorů s nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých nebo výbušných látek a pro místní (lokální) vytápění lodních prostorů osobních lodí. Použití zařízení ústředního topení na pevná paliva u osobních lodí musí být provedeno v souladu s pravidly uznané klasifikační organizace a zvláštním předpisem.2)
  1. 2.06. Strojovny, kotelny a bunkry
    1. 2.06.1. Strojovny a kotelny musí být uspořádány tak, že zařízení v nich umístěná se snadno a bezpečně udržují a kontrolují.
    2. 2.06.2. Nádrže na tekutá paliva nebo mazací oleje nesmí mít společné stěny s obytnými prostory.
    3. 2.06.3. Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a bunkrů (zásobníků) na pevná paliva musí být z oceli nebo podobného ohnivzdorného materiálu.
    4. 2.06.4. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou vyvíjet zápalné nebo jedovaté plyny, musí být odpovídajícím způsobem odvětrávány.
    5. 2.06.5. Schodiště a žebříky zajišťující přístup do strojoven, kotelen a bunkrů musí být pevně uchyceny a vyrobeny z oceli nebo jiného stejně pevného a ohnivzdorného materiálu.
    6. 2.06.6. Strojovny a kotelny o půdorysné ploše větší než 25 m2 musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový.
    7. 2.06.7. Nejvyšší přípustná hladina hluku ve strojovně je 110 dB (A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při normální funkci zařízení.

      Pokud hladina hluku ve strojovně převýší 90 dB (A), musí být u každého z vchodů vyvěšeno varovné upozornění: „Pozor nadměrný hluk“.