§ 1
změněno 1. 4. 2006 zákonem 57/2006 Sb.
§ 1 (1) K rozhodování sporů a) mezi osobami, které provádějí převody peněžních prostředků (dále jen „převádějící instituce“), a jejich klienty při provádění 1. převodů peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu,1 předpisu1) včetně převodů, které byly provedeny bez příkazu klienta, 2. opravného zúčtování podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank,1a bank1a) a spořitelních a úvěrních družstev1b), 3. inkasní formy placení na území České republiky, jestliže výše částky, která je předmětem sporu, vyjádřená v eurech nepřesahuje ke dni podání návrhu částku 50 000. U přeshraničních převodů prováděných podle zvláštního právního předpisu1) se stanovená hranice vztahuje ke dni účinnosti příkazu k převodu, b) mezi osobami, které vydávají elektronické platební prostředky (dále jen „vydavatel elektronických platebních prostředků“), a držiteli elektronických platebních prostředků při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků,1) pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána příslušnost českého soudu,2) je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), který je smírčím orgánem rozhodujícím spory podle tohoto zákona. (2) Česká národní banka poskytuje v odůvodněném rozsahu na své náklady administrativní zajištění výkonu činnosti arbitra, včetně úhrady výdajů spojených s činností osob pověřených podle tohoto zákona. Plat a další stanovené požitky arbitra a jeho zástupce jsou též nákladem České národní banky.