Zákon o finančním arbitrovi

§ 1 (1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a a) poskytovatelem platebních služeb při nabízení a poskytování platebních služeb, b) vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz, c) věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby, d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, e) pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při nabízení, poskytování distribuci životního pojištění nebo zprostředkování při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění, f) osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu, g) stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření, h) obchodníkem s cennými papíry, vázaným zástupcem, obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo investičním zprostředkovatelem osobou poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb nebo při výkonu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, i) osobou, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu, j) příjemcem jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu. (2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. (3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.