Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů

§ 3 Působnost zákona (1) Tento zákon se vztahuje na a) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,3),4) (dále jen „provozovatel vysílání ze zákona“), b) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona, (dále jen „provozovatel vysílání s licencí“), c) provozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona. (2) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce 5. (3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice, a) má-li sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“) přijímá v České republice, nebo b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže 1. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice, 2. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo 3. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice. (4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b státě4b), tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi. (5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a která nesplňuje v České republice, ani v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství4c).