Nařízení vlády o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení stanoví

1. a) obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení a
2. b) obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a pro zpracování zprávy o jejím uplatňování.

§ 2

Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce obsahuje

1. a) analýzu stávajícího energetického systému státu a stanovení hlavních trendů vývoje energetiky, poptávky po energii, použitelnosti jednotlivých primárních energetických zdrojů, relativního zastoupení jednotlivých primárních a sekundárních zdrojů energie v energetickém systému včetně analýzy možných budoucích změn v tomto zastoupení a problematiky energetické infrastruktury,
2. b) analýzu silných a slabých stránek energetiky České republiky a příležitostí a hrozeb pro energetický sektor České republiky,
3. c) komplexní rozbor vnějších a vnitřních podmínek ovlivňujících energetiku České republiky v dlouhodobém časovém horizontu,
4. d) stanovení vrcholových strategických cílů a cílových hodnot pro celý energetický sektor, včetně procentně vyjádřeného zastoupení jednotlivých zdrojů energie v rámci primárních a sekundárních zdrojů se stanoveným maximem a minimem, kterého může daný zdroj energie v cílovém roce, popřípadě dílčích letech, dosáhnout,
5. e) výstupy očekávaného vývoje energetiky České republiky s využitím energetického modelování zaměřeného na tvorbu a optimalizaci scénáře budoucího vývoje energetických systémů s ohledem na vytyčené cílové hodnoty a s důrazem na snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti, ekonomickou efektivnost a maximální ekologickou přijatelnost,
6. f) kvantifikaci ukazatelů bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti a udržitelnosti a stanovení jejich cílových hodnot,
7. g) optimalizaci scénáře vývoje energetiky České republiky a ukazatelů bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti a udržitelnosti na základě hodnocení prováděného podle většího počtu různorodých parametrů, přičemž parametry a nastavení se stanoví se zohledněním stanovených kvantifikovaných vstupních předpokladů a vyrovnaného naplňování strategických cílů,
8. h) dílčí rozvojové strategie jednotlivých oblastí sektoru energetiky a navazujících sektorů, obsahující jednotlivé priority a opatření, ve vztahu k optimalizačním propočtům a k celkovému strategickému zadání v návaznosti na výstupy z energetického modelování a
9. i) postup a nástroje pro realizaci státní energetické koncepce včetně harmonogramu obsahujícího termín realizace a osoby, které jsou za realizaci odpovědné.

(2) Ukazateli bezpečnosti dodávek jsou

1. a) pohotovostní zásoby primárních energetických zdrojů, a to v hodnotách
   1. 1. absolutní výše zásob a
   2. 2. relativní výše zásob,

1. b) rozčlenění primárních energetických zdrojů,
2. c) rozčlenění hrubé výroby elektřiny,
3. d) rozčlenění dovozu,
4. e) dovozní závislost,
5. f) bezpečnost provozu infrastruktury,
6. g) soběstačnost v dodávkách elektřiny a
7. h) výkonová přiměřenost.

(3) Ukazateli konkurenceschopnosti jsou

1. a) míra integrace do mezinárodních sítí, a to v hodnotách
   1. 1. disponibilní přenosová kapacita ve vývozním směru a
   2. 2. disponibilní přenosová kapacita v dovozním směru,

1. b) diskontované náklady na zajištění energie,
2. c) poměry cen energie na velkoobchodním trhu k průměru globálních konkurentů,
3. d) konečná cena elektřiny na napěťové hladině nízkého napětí a vysokého napětí a konečná cena zemního plynu,
4. e) podíl výdajů na energii na celkových výdajích domácností,
5. f) podíl sektoru energetiky na hrubé přidané hodnotě,
6. g) podíl dovozu energie na hrubé přidané hodnotě,
7. h) celková ekonomická přidaná hodnota sektoru energetiky a
8. i) obchodní bilance dovozu a vývozu energie.

(4) Ukazateli udržitelnosti jsou

1. a) energetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty,
2. b) vliv na životní prostředí
   1. 1. emise CO₂,
   2. 2. emise SO₂,
   3. 3. emise NO_x,
   4. 4. emise NH₃,
   5. 5. emise tuhých znečišťujících látek a
   6. 6. emise těkavých organických látek,

1. c) podíl energeticky užívané zemědělské půdy,
2. d) podíl fosilních paliv na spotřebě primárních zdrojů energie,
3. e) elektroenergetická náročnost tvorby hrubé přidané hodnoty,
4. f) podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie,
5. g) spotřeba elektřiny na obyvatele a
6. h) podíly tepla z obnovitelných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla na dodávkách tepla ze soustav zásobování tepelnou energií.

§ 3

Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce obsahuje

1. a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, jehož součástí je
   1. 1. analýza území shromažďující údaje o počtu obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět technické výpočty a analyzovat možnosti výroby a rozsah spotřeby energie, a
   2. 2. analýza systémů spotřeby paliv a energie a jejich nároků v dalších letech, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení systémů spotřeby paliv a energie v členění na sektor bydlení, veřejný sektor a podnikatelský sektor a provést kvantifikaci jejich energetické náročnosti,

1. b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, jehož součástí je analýza dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení užitých fosilních paliv a obnovitelných a druhotných zdrojů energie a stanovit jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu,
2. c) hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie, jehož součástí je
   1. 1. stanovení technického potenciálu obnovitelných zdrojů energie s ohledem na požadavky stanovené právními předpisy a analýza možností jejich využití zaměřená na regionální a místní cíle a na snížení ekologické zátěže a
   2. 2. analýza možností využití druhotných energetických zdrojů na dotčeném území,

1. d) hodnocení ekonomicky využitelných úspor, jehož součástí je
   1. 1. stanovení technického potenciálu úspor energie a možností jejich realizace u systémů spotřeby v sektoru bydlení, veřejném a podnikatelském sektoru a
   2. 2. stanovení technického potenciálu úspor energie a možností jejich realizace u systémů výroby a distribuce energie,

1. e) základní cíle v rámci
   1. 1. provozování a rozvoje soustav zásobování tepelnou energií,
   2. 2. realizace energetických úspor,
   3. 3. využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie včetně energetického využívání odpadů,
   4. 4. výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla,
   5. 5. snižování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů,
   6. 6. rozvoje energetické infrastruktury,
   7. 7. provozu částí elektrizační soustavy, které jsou odpojeny od zbytku propojené soustavy, ale zůstávají pod napětím (dále jen „ostrov elektrizační soustavy“),
   8. 8. rozvoje elektrických sítí, které jsou schopny efektivně propojit chování a akce výrobce, spotřebitele nebo spotřebitele s vlastní výrobou k zajištění ekonomicky efektivní a udržitelné energetické soustavy provozované s malými ztrátami a vysokou spolehlivostí dodávky a bezpečnosti, (dále jen „inteligentní síť“) a
   9. 9. využití alternativních paliv v dopravě,

1. f) nástroje pro dosažení stanovených cílů,
2. g) řešení systému nakládání s energií, jehož součástí je
   1. 1. návrh ekonomicky efektivního zabezpečení pokrytí energetických potřeb dotčeného územního obvodu při respektování státní energetické koncepce, regionálních programů, dalších strategických dokumentů a regionálních omezujících podmínek s ohledem na spolehlivost dodávek jednotlivých forem energie a
   2. 2. vymezení variant technického řešení rozvoje systému zásobování dotčeného území energií vedoucích k uspokojení požadavků stanovených předpokládaným vývojem poptávky po energii v rámci řešeného územního obvodu, vyčíslení jejich účinků a nároků a jejich vyhodnocení.

(2) U jednotlivých variant technického řešení se určí

1. a) energetická bilance nového stavu,
2. b) investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,
3. c) provozní náklady systému zásobování energií,
4. d) dopady na účinnost užití energie a množství energetických úspor,
5. e) požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu ve vztahu k výstavbě energetické infrastruktury a energetických zařízení a
6. f) dopady na emise znečišťujících látek a CO₂ a na kvalitu ovzduší.

(3) Vyhodnocení variant technického řešení zahrnuje

1. a) výběr dílčích rozhodovacích kritérií, který vychází z cílů státní energetické koncepce a z cílů pořizovatele územní energetické koncepce,
2. b) analýzu rizika s cílem vyhodnocení míry rizika spojeného s realizací jednotlivých variant pro rozvoj systému zásobování dotčeného území energií,
3. c) hodnocení, které se přednostně provádí na základě metod hodnocení prováděného podle většího počtu různorodých parametrů a na bázi analýzy rizika,
4. d) kvantifikaci ekonomických cílů pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a použití ekonomického hodnocení, které zohledňuje časovou hodnotu peněz a toky nákladů vyvolaných realizací a provozem hodnocené varianty řešení,
5. e) stanovení pořadí výhodnosti jednotlivých variant, které se provádí z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů pro rozvoj systému zásobování dotčeného území energií za účelem doporučení nejvhodnější varianty, a
6. f) výběr doporučené varianty budoucího způsobu výroby, distribuce a využití energie v rámci řešeného územního obvodu pomocí více kritérií respektujících zejména ekonomické cíle.

§ 4

Obsah a struktura podkladů pro zpracování

(1) Obsah a struktura podkladů pro zpracování státní energetické koncepce a jejího vyhodnocení jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Obsah a struktura podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o jejím uplatňování jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.