Zákon o dani z přidané hodnoty

§ 72 Nárok na odpočet daně (1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. (2) Plátce má nárok na uplatnění je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatých zdanitelných přijatého zdanitelného plnění, která které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování a) zdanitelných plnění dodání zboží, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, c) plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud u těchto přijatých zdanitelných plnění by plátce měl nárok na odpočet daně, pokud jestliže by se zdanitelná plnění uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, nebo d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j) a, l) až u) a y) a v § 55 pro zahraniční osobu s místem plnění ve třetí zemi, která neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo e) plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5. (32) Odpočet daně lze uplatnit v daňovém přiznání Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona a) na zboží, které plátci bylo nebo při daňové kontrole49b má být dodáno, nemovitost, která mu byla nebo má být převedena, anebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b). (3) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. (4) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c). (5) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných přijatého zdanitelného plnění, která které použije výhradně pro uskutečnění uskutečňování plnění uvedených v odstavci 2. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2, tak i plnění uvedených v § 75 odst. 1, je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § 76. (56) Pokud Použije-li plátce přijatá zdanitelná přijaté zdanitelné plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely s ní nesouvisející, má je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze jen v poměrné výši odpovídající rozsahu části připadající na použití pro ekonomickou činnost. Pokud plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní nárok s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v plné částečné výši“), považuje pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se část přijatých zdanitelných plnění, kterou použije pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, za dodání zboží stanoví postupem podle § 13 odst. 4 písm. a) 75 nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst 76. 3 písm. a).