| Synonyma | fenylmethanol, fenylmethylalkohol, benzenmethanol, α-hydroxytoluen |
| Definice | |
| Chemický název | benzylalkohol, fenylmethanol |
| Chemický vzorec | C7H8O |
| Relativní molekulová hmotnost | 108,14 |
| Obsah | nejméně 98,0 % |
| Popis | bezbarvá, čirá, slabě aromaticky zapáchající kapalina |
| Identifikace | |
| A. relativní hustota | d2525 1,042 – 1,047 |
| B. index lomu | [n]D20 1,538 – 1,541 |
| C. rozpustnost | rozpustný ve vodě, ethanolu a etheru |
| D. zkoušky na peroxidy | pozitivní |
| Čistota | |
| Destilační rozmezí | nejméně 95 % (obj.), destilace od 202 - 2080 C |
| Číslo kyselosti | nejvýše 0,5 |
| Aldehydy | nejvýše 0,2 % (obj.), jako benzaldehyd |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
E 1520 PROPYLENGLYKOL
| Synonyma | propan-1,2-diol |
| Definice | |
| Chemický název | propan-1,2-diol |
| Einecs | 200-338-0 |
| Chemický vzorec | C3H8O2 |
| Relativní molekulová hmotnost | 76,1 |
| Obsah | nejméně 99,5 %, vztaženo na bezvodou bázi |
| Popis | čirá, bezbarvá hygroskopická viskózní kapalina |
| Identifikace | |
| A. relativní hustota | d2020 1,035 – 1,040 |
| B. index lomu | [n]D20 1,431 – 1,433 |
| C. rozpustnost | rozpustný ve vodě, v ethanolu a acetonu |
| Čistota | |
| Obsah vody | nejvýše 1,0 %, stanoveno metodou Karl-Fischera |
| Síranový popel | nejvýše 0,07 % |
| Olovo | nejvýše 5 mg/kg |
| Destilační rozmezí | 99,0 % obj., destilace při 185 - 1890 C |
E 1521 POLYETHYLENGLYKOLY
| Synonyma | PEG, makrogol, polyethylenoxid |
| Definice | Adiční polymery ethylenoxidu a vody obvykle označované číslem přibližně odpovídajícím molekulové hmotnosti. |
| Chemický název | α-hydro-Ω-hydroxypoly(oxy-1,2ethandiol) |
| Chemický vzorec | HOCH2-(CH2-O-CH2)n-CH2OH |
| Průměr relativních molekulových hmotností | 380 – 9 000 D |
| Obsah | PEG 400: 95 – 105 % |
| PEG 3000: 90 – 110 % | |
| PEG 3350: 90 – 110 % | |
| PEG 4000: 90 – 110 % | |
| PEG 6000: 90 – 110 % | |
| PEG 8000: 87,5 – 112,5 % | |
| Popis | PEG 400 je čirá, viskózní, bezbarvá nebo téměř bezbarvá hygroskopická kapalina PEG 3000, PEG 3350, PEG 4000, PEG 6000 a PEG 8000 jsou bílé nebo téměř bílé pevné látky voskového nebo parafinového vzhledu |
| Identifikace | |
| A. bod tání | PEG 400: 4 – 8°C |
| PEG 3000: 50 – 56°C | |
| PEG 3350: 53 – 57°C | |
| PEG 4000: 53 – 59°C | |
| PEG 6000: 55 – 61°C | |
| PEG 8000: 55 – 62°C | |
| B. viskozita | PEG 400: 105 – 130 mPa.s při 20°C |
| PEG 3000: 75 – 100 mPa.s při 20°C | |
| PEG 3350: 83 – 120 mPa.s při 20°C | |
| PEG 4000: 110 – 170 mPa.s při 20°C | |
| PEG 6000: 200 – 270 mPa.s při 20°C | |
| PEG 8000: 260 – 510 mPa.s při 20°C | |
| V případě polyethylenglykolů, které mají průměrnou molekulovou hmotnost vyšší než 400, se viskozita určuje na 50%ním hmot. roztoku příslušné látky ve vodě. | |
| C. rozpustnost | PEG 400 je mísitelný s vodou, velmi dobře rozpustný v acetonu, v alkoholu a v methylenchloridu, prakticky nerozpustný v mastných a minerálních olejích. PEG 3000 a PEG 3350 jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a v methylenchloridu, velmi těžce rozpustné v alkoholu, prakticky nerozpustné v mastných a minerálních olejích. PEG 4000, PEG 6000 a PEG 8000 jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a v methylenchloridu, prakticky nerozpustné v alkoholu, prakticky nerozpustné v mastných a minerálních olejích. |
| Čistota | |
| Kyselost nebo zásaditost | Navážka 5,0 g se rozpustí v 50 ml vody bez oxidu uhličitého a přidá se 0,15 ml roztoku bromthymolové modři. Roztok je žlutý nebo zelený. Na změnu zabarvení indikátoru do modra není potřeba více než 0,1 ml 0,1M hydroxidu sodného. |
| Hydroxylové číslo | PEG 400: 264 – 300 |
| PEG 3000: 34 – 42 | |
| PEG 3350: 30 – 38 | |
| PEG 4000: 25 – 32 | |
| PEG 6000: 16 – 22 | |
| PEG 8000: 12 – 16 | |
| Síranový popel | nejvýše 0,2 % |
| 1,4-dioxan | nejvýše 10,0 mg/kg |
| Ethylenoxid | nejvýše 0,2 mg/kg |
| Ethylenglykol a diethylenglykol | celkem nejvýše 0,25 % hmot. jednotlivě nebo v kombinaci |
| Olovo | nejvýše 1 mg/kg |
- 1) Směrnice Komise 2008/60/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2008/84/ES ze dne 27. srpna 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2008/128/ES ze dne 22. prosince 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.
Směrnice Komise 2009/10/ES ze dne 13. února 2009, kterou se mění směrnice 2008/84/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2010/37/EU ze dne 17. června 2010, kterou se mění směrnice 2008/60/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel.
Směrnice Komise 2010/67/EU ze dne 20. října 2010, kterou se mění směrnice Komise 2008/84/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2011/3/EU ze dne 17. ledna 2011, kterou se mění směrnice 2008/128/ES, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách.