Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů

㤠7

účinné od 1. 8. 2016Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště

účinné od 1. 8. 2016(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro hnojení jednotlivých plodin jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. V případě zapravení porostu z důvodů jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá do limitu náhradní plodiny.

účinné od 1. 8. 2016(2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám, s výjimkou plodin uvedených v tabulkách č. 5 a 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanoveným vyhláškou č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů.

účinné od 1. 8. 2016(3) Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 kalendářních let. Výnosů odpovídajících vyšší výnosové hladině dosáhne v těchto letech nejméně třikrát.

účinné od 1. 8. 2016(4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Limity přívodu dusíku pro zeleninu se použijí pouze v případě jejího pěstování na orné půdě a stanoví se na základě výnosů dosahovaných na zemědělském pozemku doložených pro účely kontroly na základě evidence vedené zemědělským podnikatelem. Při prvním pěstování zeleniny v obchodním závodě se použijí limity pro střední výnos.

účinné od 1. 8. 2016(5) Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto:

1. účinné od 1. 8. 2016a) dusík z minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu,
2. účinné od 1. 8. 2016b) při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi,
3. účinné od 1. 8. 2016c) do přívodu dusíku je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to
   1. účinné od 1. 8. 20161. 30 % z celkového dusíku hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů,
   2. účinné od 1. 8. 20162. 60 % z celkového dusíku hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo
   3. účinné od 1. 8. 20163. 70 % z celkového dusíku kejdy prasat,

1. účinné od 1. 8. 2016d) pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje uvedené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

účinné od 1. 8. 2016(6) Požadavky na hnojení zeleniny pěstované na celkové ploše větší než 20 ha jsou tyto:

1. účinné od 1. 8. 2016a) rozbor vzorku půdy odebraného z každé plochy zemědělského pozemku se zeleninou, a to z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm pro zjištění obsahu minerálního dusíku, se provede před každým výsevem nebo výsadbou zeleniny v příslušném kalendářním roce,
2. účinné od 1. 8. 2016b) obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
3. účinné od 1. 8. 2016c) odběry a rozbory vzorků půdy provede akreditovaná laboratoř a
4. účinné od 1. 8. 2016d) záznamy o výsledcích rozborů jsou uchovány nejméně po dobu 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém byl rozbor proveden.

účinné od 1. 8. 2016(7) Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny, které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

1. účinné od 1. 8. 2016a) se vztahuje k období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
2. účinné od 1. 8. 2016b) závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č. 2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených vyhláškou č. 327/1998 Sb.,
3. účinné od 1. 8. 2016c) se týká hnojení k následným ozimým plodinám, meziplodinám, podpoře rozkladu slámy nebo k následným jarním plodinám a
4. účinné od 1. 8. 2016d) se vztahuje pouze na minerální dusíkatá hnojiva a hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.

účinné od 1. 8. 2016(8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto:

1. účinné od 1. 8. 2016a) jednotlivé dávky různých způsobů hnojení a různých hnojiv nelze sčítat,
2. účinné od 1. 8. 2016b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít nejvýše 20 kg N/ha ve hnojivech podle písmene A nebo B ke hnojení ozimých plodin následujících po obilnině,
3. účinné od 1. 8. 2016c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí dávky a
4. účinné od 1. 8. 2016d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné
   1. účinné od 1. 8. 20161. mezi způsoby hnojení č. 1 a 3,
   2. účinné od 1. 8. 20162. mezi hnojivy podle písmen A a B, při přepočtu dusíku v poměru 1 : 2, nebo
   3. účinné od 1. 8. 20163. kombinací podle bodů 1 a 2.

účinné od 1. 8. 2016(9) Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení do doby předseťové přípravy pro následující ozimou plodinu nebo do začátku období zákazu hnojení a za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý pro zelené hnojení. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm se považuje za slámu.

účinné od 1. 8. 2016(10) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější.

účinné od 1. 8. 2016(11) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76⁹), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 39⁹) je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha.

účinné od 1. 8. 2016(12) Pokud je půda na zemědělském pozemku zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků.

účinné od 1. 8. 2016(13) Odstavce 7, 8, 11 a 12 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

účinné od 1. 8. 2016(14) Na zemědělském pozemku nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.“.

㤠9

účinné od 1. 8. 2016Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech

účinné od 1. 8. 2016(1) Zemědělský podnikatel zajistí skladovací prostory pro statková hnojiva⁶) s minimální kapacitou odpovídající jejich šestiměsíční produkci; to neplatí pro

1. účinné od 1. 8. 2016a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor nejméně pro pětiměsíční produkci, nebo
2. účinné od 1. 8. 2016b) tuhá statková hnojiva, při možnosti uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím.

účinné od 1. 8. 2016(2) Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu⁷) a technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod¹⁴).

účinné od 1. 8. 2016(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat a kompost lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu¹¹), pokud je

1. účinné od 1. 8. 2016a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod,
2. účinné od 1. 8. 2016b) složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod,
3. účinné od 1. 8. 2016c) složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která
   1. účinné od 1. 8. 20161. nebyla meliorována odvodněním,
   2. účinné od 1. 8. 20162. není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 76⁹),
   3. účinné od 1. 8. 20163. není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech 1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení a
   4. účinné od 1. 8. 20164. není ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

1. účinné od 1. 8. 2016d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a
2. účinné od 1. 8. 2016e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,7 m, při orientaci složiště delší stranou po spádnici.

účinné od 1. 8. 2016(4) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva při ustájení skotu větší než 6 kg/DJ, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování.“.