§ 2
změněno 1. 4. 2002 zákonem 15/2002 Sb.
§ 2 (1) Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména za tím účelem nesmí: a) osobně po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě v obchodních záležitostech, b) odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s výkonem jeho soukromé činnosti, včetně jeho povolání, zaměstnání nebo podnikání, c) umožnit uvedení svého jména nebo vyobrazení k reklamním účelům za úplatu nebo za jiný majetkový prospěch. (2) Člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nesmí: a) provozovat nebo vykonávat podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, c) být výdělečně činný v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář. (3) Omezení uvedené v odstavci 2 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. (4) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 2 musí činnosti tam uvedené zanechat v nejbližší možné době ode dne, kdy začali vykonávat svou funkci. (5) Poslanci a senátorovi nenáleží odměna za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání a v níž má stát, Fond národního majetku České republiky anebo obě tyto osoby většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech.1a) Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po zániku mandátu poslance a senátora.