vyhlášené znění

239

ZÁKON

ze dne 27. září 1995,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Odkaz Čl. I

Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona České národní rady č. 17/1993 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

  1. 1. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky č. 1) zní:

    „§ 8a

    Odkaz „§ 8a

    Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, není dovoleno vstupovat se zbraní;1) tento zákaz se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě.

  2. 1) § 2 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.“.
  1. 2. V § 11 věta druhá zní: „Předseda okresního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává prostřednictvím krajského soudu podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu.“.
  2. 3. V § 14 se vypouštějí slova „vrchnímu soudu nebo“.
  3. 4. V § 15 odst. 1 se za slovo „místopředsedy“ vkladají tato slova: „nebo místopředsedů“.
  4. 5. § 16 zní:

    „§ 16

    Odkaz „§ 16

    Vrchní soudy

    1. a) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy,
    2. b) přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů v případech stanovených zákonem,
    3. c) rozhodují v dalších zákonem určených případech.“.
  1. 6. § 17 a 18 se vypouštějí.
  2. 7. § 19 zní:

    „§ 19

    Odkaz „§ 19

    Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají v souladu s rozvrhem práce soudnictví náležející vrchnímu soudu jako předsedové senátů nebo soudci. Předseda vrchního soudu na základě pravomocných rozhodnutí soudu dává podněty ke sjednocování rozhodování Nejvyššímu soudu. Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda vrchního soudu vyjádření před zaujetím stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů (dále jen „stanoviska“) Nejvyšším soudem nebo jeho kolegii.“.

  1. 8. § 28 zní:

    „§ 28

    Odkaz „§ 28

    (1) Nejvyšší soud zajišťuje zákonnost rozhodování soudů tím, že

    1. a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,
    2. b) rozhoduje v jiných zákonem určených případech.

    (2) Nejvyšší soud dále rozhoduje o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva. Rozhoduje též v dalších zákonem určených případech.

    (3) Nejvyšší soud sleduje pravomocná rozhodnutí soudů a v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska.“.

  1. 9. V § 29 odst. 2 se slova „orgánů a organizací“ nahrazují slovy „správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob“.
  2. 10. V § 30 odst. 2 se vypouštějí slova „senátů Nejvyššího soudu a vrchních“.
  3. 11. § 30 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

    „(3) Před zaujetím stanoviska si kolegium může vyžádat vyjádření předsedů vrchních soudů i představitelů správních úřadů a jiných orgánů a právnických osob.“.

  1. 12. V § 31 odst. 2 se vypouštějí slova „a generální prokurátor České republiky“.
  2. 13. V § 32 odst. 1 se vypouštějí slova „senátů Nejvyššího soudu a vrchních“.
  3. 14. V § 39 odst. 2 se slova „předsedy kolegií a předsedy senátů vrchních soudů“ nahrazují slovy „předsedy senátů vrchních soudů“.
  4. 15. V § 40 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7, které zní:

    „(4) Nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit postupem podle odstavců 2 a 3, může ministr spravedlnosti po vyjádření předsedy soudu, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, přeložit soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti na jiný soud, dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo změně obvodů soudů.

    (5) Podle odstavce 4 lze soudce soudu dotčeného zákonnou změnou podle odstavce 4 přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího anebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž je soudce k výkonu funkce přidělen. Přeložit soudce podle odstavce 4 lze pouze do šesti měsíců od účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí; z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.

    (6) Základní plat náležející soudci podle zvláštního zákona,2) který byl přeložen k výkonu funkce k jinému soudu podle odstavce 4, mu zůstává zachován.

    (7) Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 4 lze podat podle zvláštních předpisů3) opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.“.

    Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 8 a 9.

  1. 16. Poznámky č. 2) a 3) zní:
  2. „2) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
  3. 3) § 250l a násl. občanského soudního řádu.“.
  1. 17. V § 40 odst. 8 se slovo „jen“ nahrazuje slovem „též“.
  2. 18. § 40 odst. 9 zní:

    „(9) Přidělit nebo přeložit soudce k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu může ministr spravedlnosti jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. Souhlas předsedy Nejvyššího soudu se vyžaduje též k přeložení soudce tohoto soudu k nižšímu soudu (odstavec 3).“.

  1. 19. V § 41 odst. 2 písm. a) zní:
    1. „a) k využití zkušeností k Ministerstvu spravedlnosti,“.
  1. 20. V § 42 odst. 1 písm. a) zní:
    1. „a) ministr spravedlnosti, jde-li o dočasné přidělení soudců k Ministerstvu spravedlnosti nebo k Nejvyššímu soudu,“.
  1. 21. V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „jinému vrchnímu“ nahrazují slovy „k vrchnímu“.
  2. 22. § 49 odst. 2 zní:

    „(2) O dočasném zproštění výkonu funkce soudce rozhoduje ministr spravedlnosti; jde-li o soudce Nejvyššího soudu, činí tak po dohodě s předsedou tohoto soudu.“.

  1. 23. § 50 odst. 2 zní:

    „(2) Soudce může být uvolněn z funkce předsedy a místopředsedy soudu a předsedy kolegia Nejvyššího soudu tím, kdo jej do této funkce jmenoval.“.

  1. 24. V § 52 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

    „(5) Pedagogickou činností podle odstavce 4 se rozumí přednášková nebo jiná vzdělávací činnost vykonávaná pro Ministerstvo spravedlnosti, soudy a státní zastupitelství, nebo z jejich pověření, a obdobná činnost vykonávaná na vysokých školách nebo v rámci soustavy základních a středních škol.“.

    Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

Čl. III

Odkaz

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.