„Podle ustanovení § 2 zákona č. 247/1991 Sb. se navracejí majetková práva České obci sokolské a ostatním znovu vzniklým dobrovolným organizacím, která jim byla odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., a to podle stavu k 31. březnu 1948.
Nároky na vrácení uvedených majetkových práv bylo třeba uplatnit u právního nástupce organizací uvedených v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. do 31. prosince 1991.
Povinným právním nástupcem je každý subjekt, který takový odňatý majetek ke dni účinnosti zákona č. 173/1990 Sb. držel.“
Z toho lze dovodit, že byl-li nárok na vrácení majetku řádně a včas uplatněn oprávněnou organizací u zákonem definovaného subjektu, je nerozhodné, jaké typy právního nástupnictví (sukcesi univerzální nebo singulární) restituční nároky sledují (např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. května 1996 sp. zn. 7 Cmo 131/94).
Pokud jde o interpretaci zákona, Ústavní soud poukazuje na svůj nález ze dne 26. března 1996 Pl. ÚS 48/95, podle něhož v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy a druhá je s nimi v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při jeho aplikaci je úkolem soudů interpretovat dané ustanovení ústavně konformním způsobem.
Podle názoru Ústavního soudu okruh subjektů povinných k navrácení majetku nově vzniklým dobrovolným organizacím není vymezen tak úzce, jak tvrdí navrhovatel, a povinným subjektem může být i stát, pokud se převzetím majetku odňatého podle uvedených zákonů stal právním nástupcem organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. a tento majetek držel v den účinnosti zákona č. 173/1990 Sb., tedy 1. června 1990.
Z uvedených důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že okruh povinných osob v uvedených zákonech byl stanoven na základě legitimní politické vůle zákonodárce a že napadená ustanovení citovaných zákonů nejsou v rozporu s ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a nenarušují ústavní pořádek České republiky.
Proto byl návrh skupiny poslanců podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. zamítnut.
Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.