Zákon o investičních společnostech a investičních fondech

§ 463 Údaje týkající se obhospodařování investičního fondu a zahraničního investičního fondu (1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o a) podílu majetku fondu, který podléhá zvláštním opatřením v důsledku jeho nízké likvidity, na celkovém majetku fondu vyjádřeném v procentech, b) opatřeních přijatých k řízení rizika nedostatečné likvidity fondu, c) rizikovém profilu fondu a opatřeních přijatých k řízení rizik, kterým fond může být v závislosti na zvolené investiční strategii vystaven, a celkové míře využití pákového efektu fondem, d) výsledcích zátěžových testů, které provedl, a e) členských státech, ve kterých jsou investice do fondu skutečně nabízeny administrátorem fondu nebo jím pověřenou osobou. (2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o a) nejdůležitějších a nejvýznamnějších 1. trzích, na kterých se obchoduje na účet všech jím obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů, 2. b) investičních nástrojích, s nimiž se kterými obchoduje na účet jím obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů, a 3 c) investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje. expozicích (3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance za každý jim jím obhospodařovaný investiční fond údaje o a zahraniční investiční) trzích, na kterých tento fond a obchoduje, b) investičních fondech nástrojích, se kterými tento fond obchoduje, a zahraničních investičních fondech c) expozicích a majetku tohoto fondu. (4) Údaje poskytnuté podle odstavce 3 zahrnují kódy sloužící k identifikaci majetku, které obhospodařuje fondu a obhospodařovatele nezbytné pro propojení poskytnutých údajů s údaji poskytnutými České národní bance a s údaji z veřejně dostupných zdrojů. (35) V dalším povinnosti podle odstavců 1 až 3 vymezuje článek 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.