vyhlášené znění

245.

Dodatková úmluva

k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ.

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

A

KRÁLOVSTVÍ ITALSKÉHO

BYLA SJEDNÁNA TATO ÚMLUVA:

Dodatková úmluva

k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.

President republiky Československé a Jeho Veličenstvo král italský ve snaze zajistiti vzájemné výměně plodin a výrobků mezi oběma zeměmi nejvýhodnější podmínky rozvoje, rozhodli se uzavříti k tomu cíli dodatkovou úmluvu k obchodní a plavební smlouvě, uzavřené 23. března 1921, a jmenovali za tím účelem svými plnomocníky:

President republiky Československé:

pana Jana Dvořáčka,

zplnomocněného ministra, přednostu národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí;

pana Františka Peroutku,

odborového přednostu ministerstva obchodu;

Jeho Veličenstvo italský král:

J. E. Benito Mussolini,

ministerského předsedu, ministra vnitra a per interim ministra zahraničních věcí;

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na tom, co následuje:

OdkazČlánek 1.

Plodiny nebo výrobky původu italského a přicházející z Italie, vyjmenované v tarifní příloze A, připojené k této úmluvě, nebudou moci býti podrobeny při dovozu do Československa clům vyšším, než stanoveným v řečeném tarifu.

Plodiny nebo výrobky původu československého a přicházející z Československa, vyjmenované v tarifní příloze B, připojené k této úmluvě, nebudou moci býti podrobeny při dovozu do Italie clům a součinitelům vyšším, než stanoveným v řečeném tarifu.

Tato ustanovení nečiní, vzhledem na řečené výrobky původu československého neb italského a přicházející z Československa nebo z Italie, újmy právu na nakládání podle nejvyšších výhod ve smyslu článku 8. smlouvy ze dne 23. března 1921.

OdkazČlánek 2.

Cla československého tarifu jsou stanovena v korunách československých.

Jestliže by se zjistil v kursu československé koruny ve srovnání s jejím středním kursem za rok 1923 oproti dolaru nebo libře šterlinků, nebo oproti střednímu kursu těchto obou měn vzestup anebo pokles nejméně o 10% vyplývající z kursovního průměru za celý jeden měsíc, zavede vláda československá valutní koeficient takovým způsobem, aby zachovala všeobecným i smluvním clům hodnotu, kterou by měla se zřetelem na střední kurs řečených měn za rok 1923.

Aby byla stále udržena tato rovnocennost hodnoty cel, bude vláda československá případně upravovati koeficient ve lhůtách nejdéle měsíčních.

Pro zjištění měnových kursů bude vláda československá bráti za základ záznamy na burse v Praze neb v New Yorku nebo v Londýně.

OdkazČlánek 3.

Ježto mimořádné podmínky mezinárodních obchodních styků ještě nedovolují vládám Vysokých smluvních stran vzdáti se možnosti uvedené v článku 10. obchodní a plavební smlouvy, podepsané v Římě 23. března 1921, jest shoda, že ustanovení obsažená v připojeném protokolu (příloha C) budou zachovávána v obchodním styku mezi oběma zeměmi, náhradou za ustanovení obchodní úmluvy, uzavřené mezi oběma Vysokými stranami dne výše uvedeného, jež pozbudou platnosti dnem, kdy nabude účinnosti přítomná úmluva.

OdkazČlánek 4.

Tato úmluva, sepsaná ve dvou exemplářích, jeden v jazyku italském, druhý v jazyku československém, bude ratifikována a ratifikační listiny vyměněny v Římě, jakmile s jedné i s druhé strany budou splněny formality stanovené příslušnými zákony.

V případě rozporu bude rozhodovati text v jazyku italském, jakožto jazyku známém všem plnomocníkům.

Úmluva vstoupí v účinnost 10 dnů po výměně ratifikačních listin a zůstane účinnou po dobu trvání obchodní a plavební smlouvy ze dne 23. března 1921.

Čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přitiskli na ni své pečetě.

Dáno v Římě, prvního března tisícího devítistého dvacátého čtvrtého.