Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

§ 22 Porušení rozpočtové kázně (1) Za Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního z rozpočtu a) územního samosprávného celku, státního fondu b) městské části hlavního města Prahy, Národního fondu c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo státních finančních aktiv se stanoví odvod a penále podle rozpočtových pravidel12 d) svazku obcí. (2) Porušením rozpočtové kázně v územních rozpočtech Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je každé neoprávněné jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo zadržení rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. (3) Zadržením peněžních prostředků patřících či svěřených územnímu samosprávnému celku podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu. Územní samosprávný celek uloží osobě (4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se tohoto porušení kázně dopustila porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do svého rozpočtu ve výši částky, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty. (5) Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků svého rozpočtu spolu. (6) Za prodlení s povinností odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše této částky tohoto odvodu. Povinná osoba musí uložený odvod spolu s penále odvést do rozpočtu územního samosprávného celku ve stanovené lhůtě. (3) Za porušení rozpočtové kázně Penále se považuje též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených tímto zákonem pro hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí počítá ode dne následujícího po dni, včetně povinnosti dát si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok a povinností stanovených pro přípravu a projednávání závěrečného účtu, anebo povinností uložených podle tohoto zákona orgány, kdy došlo k tomu oprávněnými. Za toto porušení rozpočtové kázně lze uložit pokutu až, do výše 1 mil dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží. (7) O jejím uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti a) u krajů obce obecní úřad, b) u městské části hlavního města Prahy a úřad městské části, c) u Regionálních rad regionu soudržnosti Ministerstvo financí a hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, d) u obcí kraje krajský úřad. (8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a svazků obcí příslušný) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona13), rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona14). (4 Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) Penále a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 2 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. (9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, které v jednotlivém případě nepřekročí 1 000 Kč jinak orgán, se neuloží který jedná jménem svazku obcí navenek, b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti. (510) Penále Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 2 9 písm. a pokutu) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 3 nelze 9 písm. b) je Ministerstvo financí. (11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit po uplynutí do 10 let počítaných od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (612) Příslušný územní samosprávný celek může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevu z povinností uložených Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavce 2. Ministerstvo financí odstavců 4 až 6 může z téhož důvodu důvodů hodných zvláštního zřetele povolit úlevu z povinností uložených podle odstavce 3 orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. (713) Při správě odvodů a sankcí podle odstavců 2 7 a 3 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení.