§ 11
změněno 1. 1. 1998 zákonem 352/1997 Sb.
§ 11 (1) Zaměstnanci zařazenému do první až třetí platové třídy (§ 4) může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu. (2) Zaměstnance vykonávajícího umělecké nebo umělecko-pedagogické práce a činnost sportovce, s výjimkou trenéra může zaměstnavatel zařadit i do platové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklad nebo požadavek (§ 3). (3) Zaměstnavatel může zaměstnanci vykonávajícímu umělecké nebo umělecko-pedagogické práce a činnost sportovce, s výjimkou trenéra určit v závislosti na rozsahu jeho pracovních povinností platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, pokud okruh zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví ve vnitřním předpisu. (4) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit okruh zaměstnanců vykonávajících umělecko-technické práce, kterým určí platový tarif obdobně podle odstavce 3. (5) Zaměstnavatel, který je zdravotnickým zařízením a poskytuje zdravotní péči hrazenou zdravotní pojišťovnou ze zdravotního pojištění,10) může s předchozím souhlasem zřizovatele sjednat v kolektivní smlouvě a) způsob určení platového tarifu zaměstnancům zařazeným do čtvrté až dvanácté platové třídy v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň v příslušné platové třídy odchylně od § 6, b) podmínky pro poskytování odměn podle § 10 třídě.