vodní zákon

§ 107 Orgány krajů v přenesené působnosti Krajské úřady Do působnosti orgánů krajů v přenesené působnosti krajských úřadů patří a) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí, b) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána,44) c) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území okresu správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti okresního obecního úřadu obce s rozšířenou působností, d) spolupracovat s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí při zajišťování sestavení programů opatření v oblastech povodí a kontrole jejich plnění. Orgány krajů si mohou při zajišťování sestavení a provádění kontroly plnění programů opatření v oblastech povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů, e) ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 3, f) kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, g) rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí, h) rozhodovat ve věci poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, i) připravovat ve spolupráci se správcem povodí podklady pro rozhodnutí o určení správce drobného vodního toku, j) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více, k) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod se zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 do vod povrchových s výjimkou případů mimo případy pod písmenem j), l) povolovat vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky podle přílohy č. 1 do kanalizace (§ 16), m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)], n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti, o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a ukládat jim zpracování takového návrhu, p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná, nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1, s) vyjadřovat se v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas, t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7), u) povolovat výjimky z požadavku průchodnosti vodního toku pro ryby a vodní živočichy podle § 15 odst. 6 v případech vodních děl pro účel chovu ryb, např. průtočné rybníky a vodní nádrže, nebo k ochraně před škodlivými účinky vod, k zajištění bezpečnosti občanů a jiných veřejných zájmů, např. omezení eroze, devastace koryt, bystřin apod.