§ 17
změněno 1. 9. 2017 zákonem 193/2017 Sb.
§ 17 Zřízení veřejného pohřebiště (1) Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve nebo a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví jen na základě územního rozhodnutí o změně využití území podle zvláštního právního předpisu14) a následného stavebního povolení stavby, je-li podle zvláštního tohoto právního předpisu vyžadováno; dotčenými. Dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydává stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává stanovisko z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a vodohospodářský orgán z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Mají-li být součástí veřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev nebo a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem16 předpisem14) předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, náhrobků úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na veřejném pohřebišti není třeba povolení nebo ohlášení rozhodnutí o jejich umístění podle zvláštních předpisů.17 zvláštního právního předpisu14) (2) Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m ani povolení stavby. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. (3) Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání pozemku. Náklady spojené s technickými úpravami v ochranném pásmu a náhrady za prokázané omezení užívání pozemku v ochranném pásmu nese provozovatel pohřebiště.