Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

účinné od 1. 1. 1950(14) Případně se vyskytující okraje z příze značně silnější nebo okraje ztluštěné se odečtou obdobně, jak je předepsáno u vlněného zboží.

účinné od 1. 1. 1950(15) Má-li se provést zařadění bavlněných tkanin, jež se projednávají podle jemnosti příze, odečtou se vetkaná kovová vlákna, skleněné, porcelánové nebo kovové perly a podobné cizí přídavky. K tomu cíli se oddělí takovéto cizí součásti vhodným způsobem (na př. odpáráním, spálením, vyleptáním základní látky) od tkaniny, zvlášť se zváží a takto zjištěná jejich váha se odečte od váhy tkaniny s přídavky. Rovněž tak se nezapočítají kovová vlákna leonských přediv i nití z jiných surovin nepatřících k textilním látkám, zjišťuje-li se počet nití ve čtverci o straně 5 mm.

účinné od 1. 1. 1950(16) Pouhá apretura nebo barva tkanin nemá, jak již uvedeno, zpravidla vliv na stanovení váhy.

účinné od 1. 1. 1950(17) Plátno kopírovací (pausovací, stavitelské plátno snímkové — průsvitné tkaniny — většinou z jemné příze ke zhotovování technických plánů a výkresů) se však projednává vzhledem k proměnlivému množství apretury, přesahujícímu však vždy značně apreturu průměrnou (viz nahoře 2. vysvětlivku) jako bavlněné zboží jemné, bílené saz. pol. 191b) bez zkoušení jemnosti příze, není-li pochybností o tom, že nebylo upotřebeno k jeho výrobě bavlněného zboží velmi jemného; v tomto případě se projedná podle saz. čís. 192. Strana má však na vůli žádat o projednání podle dostavy nití a podle jemnosti příze tkaniny. K tomu účelu se odebere kupon, potřebný k porovnávacímu vážení podle typové metody, z dobře vypraného a usušeného kusu tkaniny; k váze vypraného kuponu, jež byla zjištěna skutečným odvážením na přesné váze vahadlové, se však napřed připočte ještě 10% této váhy. Teprve takto získaná váha se srovná s tabulkou normálních vah.

účinné od 1. 1. 1950Tabulka normálních vah

účinné od 1. 1. 1950pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm.

1. účinné od 1. 1. 19505. (1) Hladkými tkaninami jsou jen látky široko tkané s jednoduchou vazbou na způsob taftu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) K nim se počítají také jednoduché kepry.

   účinné od 1. 1. 1950(3) U hladkých tkanin leží střídavě jedna nit osnovní nad útkem a jedna pod útkem.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Při tom se považují dvojice nití v osnově ještě za niti jednoduché, leží-li střídavě jedna dvojice nití nad útkem a jedna pod útkem a děje-li se posunutí při následujícím útku pravidelně o dvojici nití. Tkaniny s dvojicemi nití v útku patří k tkaninám vzorkovaným.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Jednoduché kepry vzniknou, dělí-li se osnova útkem pokaždé ve dvě části, z nichž jedna se skládá ze samých jednotlivých nití, druhá pak ze skupin o 2, 3 nebo 4 nitích stále stejně za sebou následujících. Ježto křížem (vazba) nití se posune při každém následujícím útku o jednu nit, vznikají čáry, probíhající rovnoběžně v úhlopříčném směru, které jsou základním znakem těchto jednoduchých osnovních keprů.

   účinné od 1. 1. 1950(6) K jednoduchým keprům se počítá pak pouze ještě onen kepr, u kterého pokaždé dvě vedle sebe ležící osnovní niti leží pravidelně střídavě nad útkovou nití a pod ní a ve kterém vzniknou úhlopříčné čáry o dvou nitích tím, že se posunutí při každém dalším útku děje stejně pravidelně o jednu nit.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Všechny jiné vazby se projednávají jako vzorkované. Tak na př. se nepočítají k hladkým tkaninám atlasy (satiny, satinety a pod.), jejichž osnovní nebo útkové niti leží složitou vazbou tkaniny z největší části nahoře volně, pak tkaniny, které obsahují různé vazbové prvky (jako kombinace kepru s taftem, kombinace dvou keprů [kepru zpátečního, klikatého atd.]).

   účinné od 1. 1. 1950(8) Hladké nebo jednoduše keprované tkaniny pouze frapované, gaufrované (šagrénované, vroubkované, lícované), upravené na způsob krepu (t. j. s nitmi hadovitě nebo vlnitě se vinoucími, zkadeřenými toliko úpravou [krepováním]), moarované (t. j. s leskovým efektem, docíleným vlhčením nebo žíháním a lisováním), potom tkaniny se vzorkem pouze vytlačeným, nepatří proto ještě mezi tkaniny vzorkované.

   účinné od 1. 1. 1950(9) K vzorkovaným tkaninám patří vedle keprů, zařaděných již mezi vzorkované tkaniny, všechny tkaniny, u kterých se vytvářejí vzorky (dessiny), jako arabesky, květiny, figury, tečky, žebra, pruhy, kostky, okrajové bordury nebo jiné kresby, zvláštním proplétáním osnovních a útkových nití v samé základní tkanině; dále patří k nim též tkaniny, v nichž takové vzorky jsou vpracovány (vetkány nebo vmotány) zvláštním útkem protkávacím, přitkáváním atd. nebo zvláštními vzorovými osnovami, na př. damašky (viz o tom vysvětlivky k saz. čís. 209), protkávané a fasonované látky, jako drell (vyjma jednoduše keprovanou trojitou tkaninu), piqué, ryps, wallis (dimity), popelín, bavlněný krep (látky na nábytek a na šaty, zrnitého vzhledu krepového) a pod.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Hladké tkaniny, u nichž vznikly jednoduché okraje nebo okrajové pruhy (jako na př. jednoduché bordury u kapesníků atd.) pouze vetkáním silnější příze, nepokládají se proto ještě za vzorkované, nýbrž se projednávají jako tkaniny hladké podle jinaké své povahy. Naproti tomu tkaniny o sobě jinak hladké, do nichž je vetkána silnější příze nebo příze efektní v pravidelných vzdálenostech po celé ploše tkaniny, se projednávají jako tkaniny vzorkované. Tkaniny s řídkými místy (pruhy, tečkami atd.) se projednávají jako vzorkované, jestliže nejsou zvláště zařaděny, (na př. saz. čís. 210).

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 192.

účinné od 1. 1. 1950Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100.

účinné od 1. 1. 1950(1) U tkanin o dvojnásobné šířce, tkaných plochým stehem, jež se při úpravě na kusy rozpůlí po délce, se při projednávání nepřihlíží k t. zv. prozatímní obrubě (k zapošití) na okrajích vzniklých rozpůlením látky, zamezující roztřepení tkaniny v místech, kde byla rozpůlena.

účinné od 1. 1. 1950(2) O přirážce za mercerování viz poznámku k saz. čís. 189 až 194; o zkoušení tkanin kremově barvených viz vysvětlivky k saz. čís. 187.

účinné od 1. 1. 1950K poznámce k saz. č. 189—192.

účinné od 1. 1. 1950Tkaniny t. zv. bagdadské a madrasové jsou řídké tkaniny se vzorky ze surové, bílené nebo barvené příze, vytvořenými zvláštním protkávacím útkem, jenž je podle obrysu vzorků na rubu tkaniny odstřižen. Vazba základní je u tkanin bagdadských zpravidla plátnová, u madrasových perlinková.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 193.

účinné od 1. 1. 1950Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy.

účinné od 1. 1. 1950Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 194.

účinné od 1. 1. 1950Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy).

účinné od 1. 1. 1950Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950K poznámce k saz. č. 189—194.

účinné od 1. 1. 1950Přirážka za mercerování se vybírá jen u zboží saz. čís. 189—194. Mercerované zboží bavlněné saz. pol. 195a) 1, b) 1 a 200a) se projednává jako bílené.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 195.

účinné od 1. 1. 1950Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.

účinné od 1. 1. 1950(1) Tuhé sítě mají většinou na místech, kde se niti kříží, tolik apretury, že není vidět zřetelně jejich průběh. V pochybných případech se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a)2 ony tyly, u nichž se po vyvaření, vyprání a usušení ukáže, že ztrácejí více než dvě třetiny své váhy.

účinné od 1. 1. 1950(2) Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 196.

účinné od 1. 1. 1950Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané.

účinné od 1. 1. 1950(1) Sem patří také odměřené krajky oltářní. Zboží tohoto saz. čísla neodměřené, saz. čís. 197.

účinné od 1. 1. 1950(2) Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 197.

účinné od 1. 1. 1950Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží).

účinné od 1. 1. 1950Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 198.

účinné od 1. 1. 1950Výšivky.

účinné od 1. 1. 1950(1) Vložky jsou vyšívané pruhy bavlněných látek, jejichž šířka nedosahuje 20 cm.

účinné od 1. 1. 1950(2) Z projednávání jako vložky vyšívané pouze na okraji jsou vyloučeny všechny pruhy, které mají vedle vyšívaných okrajových obrub, provedených na jedné podélné straně (bandes) nebo na obou podélných stranách (entre-deux), jakékoli vyšívání zasahující do středu.

účinné od 1. 1. 1950(3) Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 199.

účinné od 1. 1. 1950Zboží prýmkářské a knoflikářské.

účinné od 1. 1. 1950(1) K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří také pletené šňůry bavlněné k technickým účelům (na př. šňůry k bubnům, k selfaktorům, šňůry vřetenové). Takové šňůry bubnové, vřetenové a šňůry k selfaktorům, předené, jakož i pletené provazy o průměru větším než 5 mm, viz saz. pol. 201e).

účinné od 1. 1. 1950(2) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 200.

účinné od 1. 1. 1950Zboží stávkové a pletené.

účinné od 1. 1. 1950(1) Viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV i 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

účinné od 1. 1. 1950(2) Podle saz. čís. 200 se projednává také stávkové a pletené zboží z přediv saz. třídy XXIII.

účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 201.

účinné od 1. 1. 1950Technické potřeby.

účinné od 1. 1. 1950(1) Žárové punčošky jsou stávkové, 3 až 5 cm široké hadicovité kusy, také konfekcionované obsazením z tylu, z osinkových nití a pod.

účinné od 1. 1. 1950(2) Žárové punčošky (nevypálené i vypálené) z jiných rostlinných přediv se projednávají jako bavlněné.

účinné od 1. 1. 1950(3) Vysoušecí plsti jsou zpravidla zdrastěné silnější tkaniny plstěného vzhledu na povlaky válců a k podobným technickým účelům.

účinné od 1. 1. 1950(4) Jiné tkané bavlněné plsti se projednávají jako bavlněné tkaniny podle své bližší povahy.

účinné od 1. 1. 1950(5) O hnacích řemenech a popruzích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950(6) Ke knotům patří jednak pouze volně zakroucené svazečky nití ze silné bavlněné příze, též opředené, jednak i stuhovité nebo hadicovité tkaniny a šňůrkovitá pletiva z bavlněné příze volně zakroucené, také všechny tyto věci, jsou-li povlečeny voskem a podobnými tukovými hmotami.

účinné od 1. 1. 1950(7) Prýmkářské zboží bavlněné k jinému upotřebení, vyrobené na způsob knotů, patří však do saz. čís. 199; tkané knoty s útkem hedvábným, který se dá obyčejně zjistit jen podrobným vyšetřením, patří do saz. čís. 260.

účinné od 1. 1. 1950(8) O tkaných nebo pletených hadicích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

účinné od 1. 1. 1950(9) Motouzy jsou většinou vícepramenné, hlazené niti z hrubší příze o průměru 1 mm nebo více, silně zakroucené, jako drát oblé, apretované. O stanovení průměru motouzu viz vysvětlivky k saz. čís. 219

účinné od 1. 1. 1950(10) Touto svou význačnou povahou se liší motouzy od hrubší, surové, skané příze; na přízi je buď zřetelně vidět jednotlivé, pouze volně zakroucené niti nebo je při větším zakroucení též oblá, nemá však apretovaného hladkého povrchu.

účinné od 1. 1. 1950(11) Okolnost, že bavlněný motouz je upraven v klubkách nebo na cívkách, nemá vliv na projednávání.

účinné od 1. 1. 1950(12) K sítím saz. pol. 201e) patři všechny sítě z hrubé příze (hrubé sítě rybářské, tenata, visuté sítě atd.), dále veliké, většinou na stroji drhané sítě k technickým účelům, jako takové sítě rybářské (stavěcí a na tah), sítě pro dekorativní malířství atd. bez zřetele na sílu upotřebené příze; jiné sítě, na př. malé sítě rybářské, sítě na ptáky z jemné příze, dále sítě na míče, sítě nákupní a podobné jemné práce síťkované a drhané, jako stávkové zboží (viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV).

účinné od 1. 1. 1950(13) Provazy a pod., patřící do saz. pol. 201e), jako na př. šňůry na bubny, na selfaktory, na vřetena a podobné šňůry a provazy, jsou velmi pevné výrobky kroucené ze silnější příze; jsou-li pletené, patří sem jen tehdy, je-li jejich průměr větší než 5 mm. Pletené provazy a šňůry o průměru 5 mm a menším, saz. čís. 199.

účinné od 1. 1. 1950(14) Jiné podobné technické předměty, které sem rovněž patří, jsou na př. ucpávky z bavlněných nití, napuštěné klouzkem, lojem, stearinem a pod. a hadicovitě opředené bavlněnou přízí, pak bavlněné lešticí kotouče z několika vrstev bavlněné látky, spojených spojkami atd.

účinné od 1. 1. 1950(15) Brousicí plátno, brousicí pásy a podobné brousicí prostředky z bavlny, saz. čís. 407.

účinné od 1. 1. 1950(16) Články, ouška, kroužky, smyčky ze dřeva, z kosti, ze skla, z porculánu, z ocele nebo z drátu atd. u tkalcovských nitěnek, rovněž jacquardská závažíčka (delší silné kousky drátu) s nimi spojená, zůstanou při projednávání nepovšimnuty. Činky s navlečenými nitěnkami (tkalcovské listy), viz saz. čís. 467.

účinné od 1. 1. 1950(17) Pletené nitěnky patří do saz. pol. 201f)2 Avšak nitěnky pletené jenom v malém rozsahu u tak zvaného očka, jinak však skané, nejsou vyloučeny z projednání podle položky f)1.

1. účinné od 1. 1. 1950XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
   1. účinné od 1. 1. 1950nikoli však pomíšené s bavlnou, vlnou nebo hedvábím.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Len (Linum usitatissimum) je jednoletá kulturní rostlina, pocházející z Orientu, jež poskytuje jemné předivo. Stonky se vytrhají, usuší a zbaví semenných tobolek tím, že se odrhnou nebo vymlátí. Potom se chemickým kvašením (močením, rosením) rozpustí rostlinná klovatina, čímž se rozruší spojem lýkové vrstvy s dřevitým jádrem, takže se dá lýko roztřepit na vlákna. Dřevité jádro se mnohonásobně přeláme na třecím stroji, rovněž lýko se uvolní a roztřepí; dřevité části a krátká zcuchaná vlákna se odstraní potíráním. Takto připravené hrsti lnu se dále očistí na vochlovacích strojích nebo na ručních vochlích od dřevitých částí a krátkých vláken na nich ještě lpících. Při tom vzniklá krátká vlákna tvoří koudel (heede, tow), jíž se používá k výrobě hrubé příze. Hrsti lnu vochlováním zcela vyčištěné se rozloží na pramenovacím stroji a spojí se v pramen. Posukováním se pramen zjemňuje a družením se stane stejnoměrným (posukovací stroje na len). Prameny posukované se přemění na předpřádacím stroji s křídlovými vřeteny na přást se slabým zákrutem, jenž se přede v hotovou přízi na suchých, polomokrých nebo mokrých strojích přádacích. U obou posledně jmenovaných strojů se děje posukování za použití studené nebo horké vody, kterou prochází přást při posukování.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Příze z ramie (konopí z čínské kopřivy) se přede podobně jako příze z floretového hedvábí. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Konopí (Canabis sativa) je rostlina pocházející z teplejších krajin asijských, nyní rozšířená po všech dílech světa. Vlákno konopné se získává podobně jako vlákno lněné. Poněvadž však přírodní vlákno konopné je příliš dlouhé, přetrhává se ve stoupách na několik částí a potom se několikrát vochluje. Příze konopná se přede podobně jako příze lněná. Konopí je velmi pevné, hrubší než len a vyrábí se z něho zejména motouz, plachtovina, balicí plátno a provaznické zboží.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Juta jsou vlákna konopných odrůd Corchorus capsularis a C. olitorius, jež se pěstují hlavně v jižní Asii, severní Americe a severní Africe. Při výrobě jutové příze se hrsti juty změkčují tlučením a mačkáním, na trhačkách a řezačkách se rozřežou na dvě až tři části a zbaví kořínků, jež se zpracují v papírnách. Surovina se potom třídí podle barvy a jakosti a přede se na přízi týmž přádacím postupem jako přádlo ze lněné koudele. Juta se nevyrovná jemností ani lnu ani konopí, dá se však dobře barvit a používá se jí zejména k výrobě balicích látek (baddingů, tarpaulingů, hessianů), kobercových běhounů, látek nábytkových a provaznického zboží.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 202.

   účinné od 1. 1. 1950Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. čís. 202 patří:

   účinné od 1. 1. 1950(2) Len a ramie (konopí z čínské kopřivy, konopí reah, čínská tráva [china grass]); konopí a juta (vlákna východoindické juty, kalkutské konopí); dále výslovně nejmenovaná rostlinná přediva jako konopí manilské (konopí východoindické nebo abakové, abaková nebo pisangová vlákna), novozélandské konopí (Phormium tenax), vlákna či vlasy rostliny agave a aloe (vlákna Agave americana a Agave vivipara, konopí aloové, mexický fibr, konopí travní [sisal]), vlákna ananasová (pina), indiánský fibr, konopí sunnské, bombayské, madrasské, lesní vlna (spřádavá vláknina z borového jehličí) a vlna rašelinná; viz též saz. čís. 61.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jak se rozeznávají jmenované nejdůježitější vlákniny, viz oddíl I všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Prameny z uvedených přediv volně stočené pro dopravu, neupotřebitelné však jako provazy, surové, se rovněž projednávají jako koudel (heede, tow) z těchto přediv podle saz. čís. 202.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Rovněž konopí vochlované, máčené v dehtu, a cucky (t. j. koudel z rozpletených lodních lan) napuštěné dehtem k ucpávání lodí atd. patří do tohoto saz. čísla.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Naproti tomu se projednává jako zboží provaznické podle saz. pol. 219a) konopí, které je již jednoduše skroucené (jako provaz stočené) a upravené pro neprodyšné ucpávání vzduchových otvorů u strojů nebo pro jiné technické účely.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Do saz. čís. 202 patří dále patentní vlna (lněná bavlna, chemicky upravený len).

   účinné od 1. 1. 1950(8) Dratty (konečky lněných osnov, tkalcovské odpadky) a lněná cupanina (šarpie), saz. čís. 657.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Viz také oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 203.

   účinné od 1. 1. 1950Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Sem patří též výrobky z vaty tohoto saz. čísla v rozsahu, jak popsáno u saz. čís. 181.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Konopná plst nepromokavá (zplstěná konopná koudel s asfaltem nebo dehtem) se projednává jako dehtovaná lepenka saz. čís. 286.

   účinné od 1. 1. 1950Příze.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Jako příze této saz. třídy se projednává také velmi hrubé, volně skroucené předivo této saz. třídy, jednoduché nebo dvojpramenné, jehož se používá jako polotovaru v provaznictví nebo ke tkaní. Jednoduché předivo toho druhu, napuštěné dehtem, se projednává rovněž jako surové.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze této saz. třídy se projednává jako skaná, motouz toho druhu se však projednává bez rozdílu jako provaznické zboží saz. pol 219b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Příze loužená je taková příze, jež vařením nebo působením louhu nabyla světlejšího barevného odstínu než příze surová.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 204.

   účinné od 1. 1. 1950Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy).

   účinné od 1. 1. 1950Ramiová příze bílé barvy se projednává vždy jako příze surová.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 205.

   účinné od 1. 1. 1950Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná.

   účinné od 1. 1. 1950Sem patří též příze papírová. O dovozu kokosové příze k výrobě pokrývek na dovolovací list viz poznámku za saz. pol. 219a).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 206.

   účinné od 1. 1. 1950Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem).

   účinné od 1. 1. 1950(1) Přízí na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206 je hrubá, jednoduchá nebo skaná, většinou pouze volně skroucená příze v klubku vážícím nejméně 1 kg (též barvená nebo napouštěná dehtem a pod.), jíž se používá u žacích strojů, lisů na slámu, na provázky na popínání chmele a pod.; taková příze skaná může být též na vijáku nebo ve větších svazcích. Kokosová příze v klubkách vážících přes ½ kg se projednává též podle této poznámky.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Příze na vázání snopů nařezaná na odměřené kousky, též opatřená již kličkami na uzel, se projednává jako příze použitá a nemá nárok na výhodu podle této poznámky.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 219.

   účinné od 1. 1. 1950Zboží lněné, konopné, jutové atd.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Má-li se zjistit při zařaďování zboží lněného, konopného, jutového atd. počet nití v osnově a útku ve čtverci o straně 2 cm (saz. čís. 207, 208, 216, saz. pol. 217a)), počítají se niti dvakrát nebo vícekrát skané, jakož i niti ležící vedle sebe po dvou nebo po více nitích za niti dvě nebo za více nití.

   účinné od 1. 1. 1950(2) U tkanin z jemné příze se zjistí počet nití v osnově a útku vždy na 2 cm obdobně, jak je to předepsáno pro bavlněné zboží; součet čísel udává počet nití ve čtverci o straně 2 cm.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Jsou-li hustě tkané tkaniny tkány z různě silné příze (na př. mají-li takové proužky a pod.), vypočítá se průměrný počet nití ve čtverci o straně 2 cm od střídy ke střídě.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Vyskytnou-li se tkaniny, u nichž počet nití ve čtverci o straně 2 cm nedává celé číslo, připočte se, je-li tomu tak v osnově i útku, jedna nit k součtu útkových a osnovních nití; vyskytne-li se naproti tomu zlomek niti pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na něj zřetel.

   účinné od 1. 1. 1950(5) U tkanin z hrubé příze nebo u tkanin řídkých se zjistí počet nití v osnově i útku vždy na vzdálenost 2 cm.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Ke lněným atd. tkaninám nevzorkovaným (pouze s jednou základní vazbou) patří kromě hladkých tkanin popsaných v 5. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 189—201 též:

   1. účinné od 1. 1. 19501. Tkaniny ze skupin několika nití s hladkou vazbou (na způsob plátna), t. j. takové, u nichž
      1. účinné od 1. 1. 1950a) je osnova buď rozdělena jednoniťovým útkem na stejné skupiny po dvou, třech nebo více nitích a posunutí u následujícího útku se děje pravidelně o tyto dvě, tři nebo více nití; nebo je osnova dělena po jedné niti dvojniťovým, trojniťovým nebo víceniťovým útkem a posunutí u následujícího provázání útkem se děje pravidelně o tuto jednu nit; nebo
      2. účinné od 1. 1. 1950b) jsou jak osnova, tak i útek ze stejných skupin po dvou, třech nebo více nitích a vazba pokračuje pravidelně o počet nití, tvořících příslušnou skupinu nití.
   1. účinné od 1. 1. 19502.a) Všechny jednoduché osnovní kepry bez omezení počtu nití ve víceniťových skupinách osnovy a
      1. účinné od 1. 1. 1950b) všechny jednoduché útkové kepry, t. j. ony kepry, u kterých je dělena osnova útkem jako u osnovních keprů, ale posunutí se děje u následujícího provázání útkem vždy o počet nití odpovídající víceniťové skupině osnovy; tak vznikají sestupné diagonály, ve kterých leží niti útkové nahoře nad dvěma, třemi nebo více nitmi osnovními;
      2. účinné od 1. 1. 1950c) šestivazné, osmivazné atd., na obou stranách stejné (oboulícné) kepry, u kterých leží niti osnovy po třech nebo čtyřech atd. vedle sebe střídavě nad jednoniťovým útkem a pod ním a posunutí se děje pravidelně vždy o jednu nit;
      3. účinné od 1. 1. 1950d) tyto lomené kepry: trojvazné nebo čtyřvazné grádlové kepry, u nichž se střídají navzájem dva stejně široké proužky; přitom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo; dále čtyřvazný lomený kepr s rozptýlenými body vazebními, t. j. kepr, u kterého jednoniťový útek váže niti osnovy obsažené ve střídě tak, že se děje posunutí při první útkové niti vzorku o jednu nit, při druhé o dvě niti, při třetí o tři a při čtvrté o dvě niti.
   1. účinné od 1. 1. 19503. Všechny osnovní a všechny útkové atlasy (satiny). Atlasová vazba záleží v tom, že se osnova dělí jednoniťovým útkem na dvě části, z nichž jedna obsahuje pouze jednotlivé niti, druhá pak vždy stejné skupiny nejméně po čtyřech nitích a posunutí u nejbližšího protkání útkem se děje o dvě nebo více nití. Leží-li přitom skupiny osnovních nití nad útkem, jednotlivé osnovní niti však pod útkem, vznikají atlasy osnovní, v opačném případě atlasy útkové.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Každá jiná vazba a kombinace vazeb, jako ozdobný kepr (diagonální, diaper), vazba smyčková (u látek na ručníky), vazba záclonová (u látek výšivkových), krepy (pro konfekci prádla), vaflová vazba (u látek na lázeňské utěrky), kombinace vazby plátnové, kepru nebo atlasu s protkávaným lemem, rypsovými proužky a pod., spojený atlas osnovní s atlasem útkovým atd., odůvodňují projednávání tkanin lněných atd. jako vzorkovaných.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Viz též oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Zboží lněné, konopné, jutové atd., tkané z příze loužené (viz vysvětlivky o přízi lněné atd.), se projednává jako látky, jež byly louženy až po utkání a jež se vyznačují týmž vzhledem jako příze loužená.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 209.

   účinné od 1. 1. 1950Damašky, též surové.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Do tohoto saz. čísla patří všechny damašky bez zřetele na počet nití a úpravu (apreturu).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Damašky se liší od jinakého vzorkovaného zboží této saz. třídy atlasovou vazbou základu, z něhož vystupují větší kresby s figurálním vzorkem, jako arabesky, květiny a pod., které jsou buď úplně zaokrouhleny nebo mají pouze na jedné straně obrysu kresby pravý úhel. Z toho vyplývá, že se projednávají podle tohoto saz. čísla také nepravé damašky, vyrobené na jacquardovém stavu s kresbami zmíněné podoby. Jako jinaké vzorkované tkaniny se tedy projednávají jen látky s kresbami, jejichž obrysy jsou ohraničeny na všech stranách pravým úhlem.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 210.

   účinné od 1. 1. 1950Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Za batisty se považují různě husté, poloprůsvitné tkaniny z velmi jemné příze lněné.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Pro rozlišení, má-li se projednat lněná tkanina jako zboží lněné saz. čís. 207 a 208 či jako batist saz. čís. 210, platí za základ poměr mezi počtem nití ve čtverci o straně 2 cm a vahou čtverečního metru nesporného batistu.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Nejprve se tudíž zjistí počet nití ve čtverci o straně 2 cm a váha čtverečního metru příslušné tkaniny.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jako batisty se projednávají tkaniny, jež mají ve čtverci o straně 2 cm počet nití uvedený v dolejší tabulce a na čtvereční metr stejnou nebo menší váhu, než je váha uvedená v tabulce, při čemž se činí ještě dále rozdíl jednak mezi tkaninami surovými (též vyvářenými, louženými), jednak bílenými, barvenými, potištěnými atd.

      účinné od 1. 1. 1950

      Tabulka normálních vah pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm. Saz. čís. 192. Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100. K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.

      Váha čtverečního metru v gramech
      Počet nití ve čtverci o straně 2 cm	u batistů surových (též vyvařených, loužených)	u batistů bílených, barvených, potištěných atd.
      120	136	118
      128	132	114
      136	127	110
      144	123	106
      152	118	102
      160	113	98
      168	109	94
      176	104	90
      184	99	86
      192	95	82
      200	90	78
      208	85	74
      216	80	70
      224	75	66
      232	70	62
      240	65	58

      účinné od 1. 1. 1950(5) Počet nití ve čtverci o straně 2 cm se zjistí tkalcovskou lupou, jak udáno u zboží lněného atd.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Váha tkaniny se zjistí takto:

      účinné od 1. 1. 1950(7) U zboží v kusech, jež není tkáno odměřeně, stačí výstřižek 100 čtverečních centimetrů.

      účinné od 1. 1. 1950(8) Tyto výstřižky se vyjmou z tkanin, jež se mají zkoušet, obdobně jako je to předepsáno o braní výstřižků z vlněného zboží tkaného pro celní zkoušení vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného (viz saz. třídu XXIV).

      účinné od 1. 1. 1950(9) U zboží odměřeně tkaného nebo lemovaného se vezme za základ pro výpočet váhy čtverečního metru skutečná váha celého kusu; přitom se připočte jak lem, tak i dutá obruba, vyskytují-li se.

      účinné od 1. 1. 1950(10) Když se vypočte plocha zboží odměřeně tkaného, vypočítá se úměrou, kolik váží čtvereční metr projednávaného zboží.

      účinné od 1. 1. 1950(11) Zjistí-li se při tom větší váha než váha uvedená v předcházející tabulce, rozlišující jednak zboží surové (také vyvářené, loužené), jednak bílené, barvené, potištěné atd., projedná se zboží jako lněné zboží podle jinaké bližší povahy. Je-li však váha stejná nebo menší než váha udaná v tabulce, pak je to batist.

      účinné od 1. 1. 1950(12) Lněné zboží, jež má méně než 120 nití ve čtverci o straně 2 cm, není batist a projedná se tedy podle saz. čís. 207, nejde-li o gázy, linony atd.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Řídké tkaniny jsou především takové tkaniny z jemné příze, které tvoří buď úplně průsvitné mřížoví nebo které též mají pouze v osnově nebo útku pravidelně se opakující mezery, jež tvoří efekt a jsou větší než tloušťka kterékoli setkané niti. Střídají-li se pravidelně silnější a slabší niti, jsou slabší niti rozhodující pro posouzení mezery. K řídkým tkaninám se počítají bez zřetele na jemnost setkaných nití též takové tkaniny, ve kterých hustě tkané proužky jsou přerušovány pravidelně se opakujícími proužky řídkými nebo též pouze mezerami širšími než tloušťka vedle ležících nití osnovních nebo útkových.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Gázy jsou podobné řídké látky, tkané nití stojitou a obtáčivou nebo háčkovým sloupkem, linony jsou většinou surové nebo loužené řídké tkaniny lněné, u nichž jsou zpravidla dvě osnovní niti blízko sebe.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Řídké tkaniny, u kterých jsou však mezery úplně vyplněny apreturou, se jako řídké neprojednávají.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Podle své jinaké povahy a nikoli jako řídké tkaniny se projednávají: mřížkované a podobné výrobky z hrubé příze; volně tkané řídké látky mající znatelné niti, které nejsou pravidelně mřížkovány a též obyčejně nejsou řídké podle své povahy; rovněž mřížkovité tkaniny, kterých se částečně užívá též jako základu pro vyšívání, jejichž niti však bývají pravidelně jemnější než niti obyčejné kanavy, jako na př. tak zvané kanavy aida a java, jakož i podšívkové látky, podšívkové organtiny, aprety, vyrobené ze silné příze a většinou na tuho apretované.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Viz též 13. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 211.

   účinné od 1. 1. 1950Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.

   účinné od 1. 1. 1950Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 212.

   účinné od 1. 1. 1950Výšivky.

   účinné od 1. 1. 1950Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 198.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 213.

   účinné od 1. 1. 1950Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).

   účinné od 1. 1. 1950Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 214.

   účinné od 1. 1. 1950Zboží stuhové.

   účinné od 1. 1. 1950Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 215.

   účinné od 1. 1. 1950Zboží prýmkářské a knoflikářské.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Prýmky z tagalu jsou zpravidla úzké úplety s hladkými okraji k výrobě klobouků; bývají obyčejně pleteny ze skupin vláken manilského konopí, jež jsou jednotlivě navázána, leží volně vedle sebe a nejsou slepena.

   účinné od 1. 1. 1950(3) O manilském konopí pojednává 19. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXVI.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 217.

   účinné od 1. 1. 1950Jutové tkaniny.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Do saz. pol. 217a) patří hlavně hrubé pytloviny a hrubé látky balicí z juty (gunny-cloths, gunny-bags, hessians, tarpaulings, baggings, sackings, twilled).

   účinné od 1. 1. 1950(2) Viz též 6. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Příměsek koudelné příze nevylučuje tyto pytloviny a balicí látky z projednání podle saz. pol. 217a); také zůstanou nepovšimnuty jednobarevné nebo vícebarevné podélné pruhy, vetkané na pokraji nebo uprostřed, mající účel jen jako značky, i když jsou v nich vetkány bavlněné niti. Podle saz. pol. 217c) se projednávají surové jutové tkaniny, které mají ve čtverci o straně 2 cm více než 40 nití nebo v nichž jsou barevné pruhy ve větším počtu nebo po celé šíři, takže již nemohou být zřejmě považovány za vedlejší, na př. takové tkaniny na slamníky a pod.; obsahují-li však bavlnu nebo jiná rostlinná přediva, patří do saz. pol. 217b).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Vzorkovaně tkané balicí látky z juty, smíšené s koudelnou přízí nebo pouze z juty, používané na pytle pro vlnu a chmel, patří do saz. pol. 217c).

   účinné od 1. 1. 1950(5) Do saz. pol. 217b) patří jutové látky na nábytkové povlaky, na záclony, k účelům konfekčním atd., jutové pokrývky na lůžka, stoly, stěny a pod., čalouny (také ústřižky z nich, pokud se jich dá upotřebit jako čalounů), a bez výjimky všechny jutové tkaniny spojené s jinými rostlinnými předivy, pokud to neomezuje znění této saz. položky.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Do saz. pol. 217c) patří na příklad jutové tkaniny položky a), jsou-li bílené, barvené, potištěné atd. nebo vzorkované a nepatří-li do saz. pol. 217b).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 218.

   účinné od 1. 1. 1950Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Jako koberce na podlahu tohoto saz. čísla se projednávají koberce, rohožky, pokrývky na vůz, běhouny, předložky a podobné kobercové látky na podlahu, nejsou-li spojeny s bavlněnými předivy, a jen tehdy, dá-li se jich podle jejich vnější povahy použít výhradně jen k takovému účelu.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Látky tkané podobně jako koberce na podlahu, které se spíše hodí za zboží polštářové, brašnářské a pod. než za koberce na podlahu, jakož i jemnější koberce a pokrývky, kterých lze sice též upotřebit jako rohožek na podlahu, u kterých však lze předpokládat, že se jich pro jejich hebkost, menší tuhost a lepší provedení upotřebí za pokrývky na lůžko, stůl nebo stěnu, projednávají se podle saz. pol. 217b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Podstatnou známkou pro rozeznání koberců na podlahu od látek tkaných jako koberce je okolnost, že koberce na podlahu bývají vždy tkány s osnovou z velmi hrubé příze, čímž se stanou význačně tuhými a těžkými.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Jsou-li silnější vlákna (aloová, manilského konopí a pod.), z nichž jsou vyrobeny takové koberce na podlahu, volně obtočena bavlněnými nitmi pouze k tomu účelu, aby lépe držela pohromadě, nejsou tyto koberce vyloučeny z projednání podle tohoto saz. čísla. Jinak patří do saz. pol. 217b).

   účinné od 1. 1. 1950(5) Ke kobercům na podlahu tkaným s flórem patří též koberce vyrobené ze ženilkových přediv lněných, konopných, jutových atd.; viz též 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII —XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Do saz. pol. 218a) patří též koberce kokosové, pokrývky a rohožky, a to i tehdy, mají-li povrch kartáčovitý (t. zv. velurové pokrývky).

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 219.

   účinné od 1. 1. 1950Zboží provaznické a potřeby technické.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Provazy atd. patřící do saz. pol. 219a) mohou být kroucené nebo pletené.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Provazy atd. z kokosových vláken, z lýka nebo rákosí se projednávají, mají-li průměr 5 mm nebo větší, rovněž podle saz. pol. 219a), mají-li průměr menší, podle saz. čís. 205. Prameny ze starých rozpletených provazů atd., způsobilé k upotřebení jako motouz, patří do saz. pol. 219b).

   účinné od 1. 1. 1950(3) Provazy z kokosových vláken lze také projednat za podmínek stanovených ve vysvětlivce k saz. čís. 206 jako přízi na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206.

   účinné od 1. 1. 1950(4) O projednávání slaměných provazů pouze hrubě skroucených nebo hrubě pletených na obaly a pod. viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 61.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Motouz je zpravidla vícepramenná nit, silně skroucená, oblá, apretovaná, hlazená, různé tloušťky.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Těmito význačnými vlastnostmi se motouz liší od hrubších, surových, skaných přízí lněných atd., u nichž buď jednotlivé niti, jen volně skroucené, jsou dobře znatelné, nebo které, jsouce silněji zakrouceny, mohou být též oblé, nemají však apretovaný, hladký povrch.

   účinné od 1. 1. 1950(7) V pochybných případech se zjistí hranice tloušťky 1 mm u motouzu takto:

   účinné od 1. 1. 1950(8) Na válcovité hůlce se vyznačí vzdálenost 2 cm dvěma čárkami. Na tuto označenou dvoucentimetrovou délku hůlky se natočí motouz šroubovitě do přesných, rovnoběžně k sobě přiléhajících závitů. Je-li počet závitů větší než 20, je motouz tenčí než 1 mm.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Zbožím provaznickým jsou kroucené, pletené a drhané, nikoli však stávkové hrubší výrobky z přediv saz. třídy XXIII, jako provazové žebříky, visuté sítě, rybářské sítě, potřeby hasičské, záchranné, tělocvičné nebo lodní, vědra atd. Viz též 12. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Spojení s jinými hmotami, jako s oblouky, svorníky, držadly, háky, řemeny, kruhy, příčkami, přezkami, plováky, šrouby a pod., nemá u provaznického zboží vliv na projednávání; viz též saz. čís. 476. Provaznické zboží může být bíleno, barveno, dehtováno, klíženo, fermežováno. Zboží provaznické a sítě (tennisové sítě a pod.), sešité s tkaninami, patří do saz. čís. 274.

   účinné od 1. 1. 1950(11) K saz. pol. 219c), d) a e) viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Brousicí plátno, brousicí pásky a podobná brusidla podložená tkaninami saz. třídy XXIII, saz. čís. 407.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Žárové punčošky z ramie a pod. se projednávají podle saz. pol. 201a).

   účinné od 1. 1. 1950(13) Drát vpředený do plombovacích šňůr nemá vliv na jejich zařadění.

1. účinné od 1. 1. 1950XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
   1. účinné od 1. 1. 1950též pomíšené s jinými předivy, nikoli však s hedvábím.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Vlna (vlna ovčí), je-li surová, je znečištěna látkami pocházejícími z kožních výměšků (vinného potu) zvířat a zbavuje se potu (pere se) buď praním vlny v rounu na živém zvířeti, nebo praním po ostříhání rouna v pračkách na vlnu (leviatanech) mýdlovou vodou, roztokem sody atd. Z vody od praní vlny se získává tuk z vlny (lanolin) a soli draselné.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Při předení česané příze se vlna třídí, rozvolňuje obyčejně šleháním a čechráním (na šlehacích strojích), pere, oplachuje, suší a pak mastí (kropí olejem), aby byla ohebnější, a přemění se pak na mykacím stroji (mykadle) v rouno a pramen. Prameny se urovnávají ve stůčky, vícekrát druží a posukují. Nato se rozdělují posukované stůčky česáním na sčes a výčesky (odpad). Další zpracování záleží v několikanásobném družení a posukování. Mezi posukovadly se zbavuje sčes na hladicím stroji (lisseuse) oleje (odmašťuje se), také se barví, suší a posukuje. Hladicího stroje není třeba při výrobě jistých druhů příze (alpakové, útkové příze atd.). K výrobě melírovaných přízí se sčes barví nebo potiskuje (vigoureux). Když projde několika posukovadly a předpřádacími stroji, dopřádá se na selfaktorech na česanou přízi nebo na prstencových strojích přádacích.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Při předení mykané příze se zbaví praná, opláchnutá a usušená vlna, je-li toho třeba, řepíků odřepíkovacím strojem nebo přístrojem karbonisačním, namastí se olejem, čechrá se, při čemž se mohou také pořídit směsi (mélanges). Vlna se pak zpracuje postupně na dvou nebo třech mykadlech, tvořících mykací soustavu (assortiment). První (hrubé mykadlo) dává list, který se klade v několika vrstvách na přívodní pás druhého (prostředního) mykadla tak, že se směr vláken kříží nebo nekříží. Tento list se mění na třetím přástovém mykadle v rouno, jež se rozdělovačem rouna rozloží v úzké proužky, které se pak války zhušťují a navíjejí na cívky (trubičky). Tento přást se dopřádá na selfaktorech a prstencových strojích přádacích v hotovou přízi.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 220.

   účinné od 1. 1. 1950Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Za vlnu se pokládají vedle obyčejné vlny ovčí též chlupy zvířat patřících k čeledi ovcí a koz (na př. ovce alpaky čili pako, kozy angorské [vlna mohérová, teftik]), pak srst velblouda, vikuně, lamy, guanaka, dále chlupy zaječí, králičí, bobří, opičí, pižmovky a nutrie.

   účinné od 1. 1. 1950(2) O poznávacích znacích vlny viz oddíl I B všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Chlupy jiných zvířat, též žíně, saz. čís. 84; výrobky z nich, saz. čís 221—239.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Česanou vlnou (sčesem, česancem) se rozumějí široké pásy vycházející z česacího stroje k dalšímu spřádání, též na stůčky; z projednávání podle saz. čís. 220 není vyloučen sčes těžší než 8 g na 1 metr — též barvený — jehož se užívá k výrobě loutkových vlásenek a vložek do vlasů (tak zvaný vlněný krep), i k výrobě umělých květin.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Naproti tomu sčes (vlněný přást) posuknutý v různě tlusté prameny, avšak dosud nepředený, projednává se již jako příze, váží-li na běžný metr 8 g nebo méně.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Sčes pro vlásenkářské práce upravený v kadeře, též pletený, saz. čís. 265.

   účinné od 1. 1. 1950(8) K odpadkům patří kromě odletků z vlny, chomáčků a postřižků vlny atd. (srovnej oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV) též strojená vlna (mungo nebo shoddy), t. j. vlna získaná z roztřepených, mykaných vlněných hadrů.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 221.

   účinné od 1. 1. 1950Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Kloboukové podsadky (návěje) jsou polotovary z chlupů, vyrobené na zdvojovacím stroji v podobě velkých špičatých čepic, jež jsou bud’ vatovité nebo jenom něco málo zplstěné, nevalchované, takže je lze ještě snadno roztrhnout; klobouková vata je tlustá, vůbec ještě neplštěná vata k výrobě plsti na klobouky, vyrobená navíjením tenkého vlněného rouna z mykacího stroje na špičaté formy.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Kloboukové plsti z kloboukových podsadků (návějí) nebo kloboukových vat, valchované, saz. čís. 266.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Sem patří též výrobky z vat tohoto saz. čísla v rozsahu vymezeném v saz. čís. 181, pokud nebyly zde již uvedeny nebo nepatří-li, jsouce zplstěny, do saz. čís. 238.

   účinné od 1. 1. 1950Příze.

   účinné od 1. 1. 1950Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Viz oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Jemnost vlněné příze se zjišťuje na rozdíl od bavlněné příze, která se projednává podle anglického čísla, podle soustavy metrického číslování.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Pro zařadění je rozlišovací hranicí číslo 5 metricky u příze saz. čís. 222, číslo 45 metricky u příze saz. čís. 225, čísla 30, 40, 50 a 65 metricky u příze podle poznámek k saz. pol. 225a) a b).

   účinné od 1. 1. 1950(4) Podle metrického rozdělení se vyjadřuje jemnost příze (metrické číslo) počtem čteníků po 1000 m obsažených v jednom kilogramu = 1000 g vlněné příze.

   účinné od 1. 1. 1950(5) Počet čteníků po 1000 m na jeden kilogram nebo počet metrů na jeden gram je metrické číslo vlněné příze.

   účinné od 1. 1. 1950(6) Je tedy:

   účinné od 1. 1. 1950

   Tabulka normálních vah pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm. Saz. čís. 192. Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100. K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

   1	čteník =	1.000 m na 1 kg nebo	1 m = 1 g čís.	1
   5	čteníků =	5.000 m na 1 kg nebo	5 m = 1 g čís.	5
   30	čteníků =	30.000 m na 1 kg nebo	30 m = 1 g čís.	30
   40	čteníků =	40 000 m na 1 kg nebo	40 m = 1 g čís.	40
   45	čteníků =	45.000 m na 1 kg nebo	45 m = 1 g čís.	45
   50	čteníků =	50.000 m na 1 kg nebo	50 m = 1 g čís.	50
   65	čteníků =	65.000 m na 1 kg nebo	65 m = 1 g čís.	65.

   účinné od 1. 1. 1950(7) Metrické číslo vlněné příze se vypočítá, buď dělí-li se číslo 1000 vahou 1000 metrů (= 1 čteníku metrického) zjištěnou v gramech, nebo zváží-li se libovolný počet metrů příze a zjistí-li se dělením, kolik metrů příze připadá na 1 g.

   účinné od 1. 1. 1950(8) Na př.

   účinné od 1. 1. 1950

   Tabulka normálních vah pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm. Saz. čís. 192. Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100. K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

   1 čteník =	1000 m váží 20 g
   	1000 : 20 = 50 nebo
   	200 m váží 4 g
   		200 : 4 = 50;

   1. účinné od 1. 1. 1950je to tudíž vlněná příze metrického čís. 50.

   účinné od 1. 1. 1950(9) Vlněná příze přichází do obchodu jak svinutá v přadenech (svazcích), tak navinutá na bobinách (cívkách osnovních) a na kanetách (cívkách útkových). Poněvadž však příze v přadenech má pro nestejnoměrnost motáků velmi různou délku vijákovou, nařizuje se pro vlněnou přízi bez rozdílu, je-li v přadenech nebo na cívkách, jednotný postup zjišťování tím, že se odvine určité množství příze, jež se pak srovná s typovými závažími, vypočtenými pro příslušná hraniční čísla.

   účinné od 1. 1. 1950(10) Pro celní zkoumání vlněné příze používají celní oddělení ONV těchto pomůcek:

   1. účinné od 1. 1. 1950a) Soupravy přesných závaží gramových ke zjištění skutečné váhy v oněch případech, kdy se má pro správné zařadění odvinout větší množství (1000 m) vlněné příze, zvážit ji a vypočíst skutečné její číslo.
   2. účinné od 1. 1. 1950b) Soupravy typových závaží pro vlněnou přízi ke vzájemnému porovnání příslušného množství příze zvážením, a to:
      1. účinné od 1. 1. 19501. K saz. čís. 225, příze česaná, výslovně nejmenovaná, a to:
         1. účinné od 1. 1. 1950k saz. pol. a), c) a e)1 pro:
            1. účinné od 1. 1. 1950400 m příze jednoduché č. 45 metricky, 8'889 g k saz. pol. b), d) a e)2 pro:
               účinné od 1. 1. 1950

               Tabulka normálních vah pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm. Saz. čís. 192. Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100. K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

               200 m příze dvojpramenné	č. 45 metricky,	9˙067 g
               100 m příze trojpramenné	č. 45 metricky,	6˙933 g
               100 m příze čtyřpramenné	č. 45 metricky,	9˙244 g
               100 m příze pětipramenné	č. 45 metricky	11˙556 g
               100 m příze šestipramenné	č. 45 metricky,	13˙867 g
               100 m příze sedmipramenné	č. 45 metricky,	16˙178 g
               100 m příze osmipramenné	č. 45 metricky,	18˙489 g
               100 m příze devítipramenné	č. 45 metricky,	20˙800 g
               100 m příze desítipramenné	č. 45 metricky,	23˙111 g.

      1. účinné od 1. 1. 19502. K poznámkám k saz. pol. 225a) a b) pro:
         účinné od 1. 1. 1950

         Tabulka normálních vah pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm. Saz. čís. 192. Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100. K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

         200 m příze jednoduché	č. 30 metricky,	6˙667 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 30 metricky,	6˙800 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 40 metricky,	5˙100 g
         200 m příze jednoduché	č. 50 metricky,	4˙000 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 50 metricky,	4˙080 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 65 metricky,	3˙138 g.

         1. účinné od 1. 1. 1950Typová závaží zde uvedená jsou vypočtena v poměru k jednoduché přízi a zhotovena pro přízi dvojpramennou o 2 procenta, pro přízi trojpramennou a vícepramennou o 4 procenta výše, poněvadž skaním se jednoduchá přezná nit vždy zkracuje a proto se vždy příslušná délka příze zvětšuje poměrně podle počtu skaní jednoduché příze.
         2. účinné od 1. 1. 1950Pro přízi více než desetipramennou se sestaví typové závaží ze závaží shora uvedených, na př. při šestnáctipramenné přízi se zváží odvinutých 100 m příslušnými závažími pro desetipramennou a šestipramennou (= 16pramennou) přízi. Závaží určeného pro jednoduchou a dvojpramennou přízi nesmí být při tom použito.
   1. účinné od 1. 1. 1950c) Přesné váhy vahadlové k porovnání váhy odvinutého množství příze s vahou příslušného typového závaží pro hraniční čísla 30, 40, 45, 50 a 65; dále, je-li toho třeba, ke skutečnému odváženi množství příze přesnými závažími gramovými.
   2. účinné od 1. 1. 1950d) Mechanického měrného vijáku, zařízeného tak, že se na dvě navíjecí kola podle potřeby může odvíjet vlněná příze podle metrické míry nebo bavlněná příze podle anglické míry.
   3. účinné od 1. 1. 1950e) Kotoučového vijáku, který doplňuje měrný viják.
      1. účinné od 1. 1. 1950Používá-li se těchto vijáků, nutno přesně dbát směrnic pro celní zkoumání bavlněné příze (viz saz. třídu XXII), k odvíjení se však připevní na hnacím vřetenu navíjecí kolo označené štítkem “V. p. obvod jeden metr“.

   účinné od 1. 1. 1950(11) Při každém zkoumání musí být balíky a schrány tak otevřeny, aby se co nejpřesněji poznala povaha příze, a tedy i správnost nebo nesprávnost prohlášky.

   účinné od 1. 1. 1950(12) Prohlídka nesmí být omezena toliko na přízi ležící navrchu, nýbrž se provede tak obsáhle a důkladně, aby nemohlo být pochybnosti o tom, skládá-li se obsah toliko z jednoho nebo z různých druhů příze.

   účinné od 1. 1. 1950(13) Při odebírání vzorků příze nutných pro sazební rozlišování je třeba co nejopatrněji postupovat v těchto směrech:

   účinné od 1. 1. 1950(14) U příze ve svazcích se odstraní vnější obaly balíků, vyjmou se přadena netoliko se strany vnější, nýbrž také ze svazků ležících uvnitř; rovněž u příze na cívkách se přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo v bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující přízi různé jakosti (jemnosti atd.).

   účinné od 1. 1. 1950(15) Správnost prohlášeného druhu příze se posuzuje se zřetelem na zvláštní znaky uvedené ve vysvětlivkách k saz. čís. 222 až 226.

   účinné od 1. 1. 1950(16) Při zkoumání jemnosti se zvláště přihlíží též k velikosti zabalených svazků a k počtu přaden (pásem) v nich obsažených, poněvadž již z různého balení atd se může posoudit, zda je tu příze nestejné jemnosti; to platí rovněž i pro přízi na cívkách, obsahuje-li zásilka nebo schrána cívky různé velikosti.

   účinné od 1. 1. 1950(17) Shledá-li se, že jsou dohromady baleny příze patřící do různých saz. položek, roztřídí se a zjistí se jejich čistá váha; to nesmí být nikdy opomenuto Není tedy přípustné, aby se na př. u balíků hydraulicky lisovaných, se železnými obručemi, upustilo od podrobného zjištění váhy jednotlivých druhů příze v nich obsažených — podléhajících různým celním sazbám — a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášky váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými. K účelnému zjednodušení celního projednávání budiž působeno k tomu, aby byla balena do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž se účinně zabrání obtížnému rozkládání a opětnému balení balíků.

   účinné od 1. 1. 1950(18) Má-li být zjištěna jemnost příze, vyberou se přadena nebo cívky k odvinutí potřebného množství nití se zvláštní opatrností. Několik přaden nebo cívek vybraných z různých míst balíků a schrán se napřed pečlivě zkusí vzájemným přesným srovnáním, obsahují-li přízi stejné jemnosti. Lze-li mít za to, že jsou tu čísla příze patřící do různých saz. položek, pokračuje se v odvíjení a vážení nití z více přaden nebo cívek lišících se na pohled od sebe, až se bezpečně zjistí stav věci.

   účinné od 1. 1. 1950(19) U česané příze výslovně nejmenované saz. čís. 225, která podle zkušeností a zřejmě vůbec nedosahuje hraničního čísla 45, dále u každé česané příze výslovně nejmenované prohlášené vyšším číslem než 45 — vyjma případ, kde jde o zřejmou nesprávnost — není třeba jemnost zjišťovat.

   účinné od 1. 1. 1950(20) U těchto přízí se tudíž zjišťuje jen prohlášená jinaká jejich povaha.

   účinné od 1. 1. 1950(21) Příze se odvíjí, váží a srovnává s typovými závažími takto:

   účinné od 1. 1. 1950(22) Měrný viják se nařídí přesně podle hořejšího návodu. Ze zkoušené odvinuté příze se zavěsí do cívkového vijáku jedno přadeno, jehož niti byly napřed opětovným silným napnutím a smrštěním mezi rukama srovnány do polohy pokud možno rovnoběžné Pak se vyhledá konec niti na kraji prvního pásma a po zjištění, zda se příze snadno odvíjí z cívkového vijáku, spojí se konec niti s měrným vijákem tak, že se nit provlékne jedním z vodičů, ovine kolem něho a vede pak pod mosazný váleček na vijákové kolo, kde se několikrát sevře do jedné pružinky, která je na straně příčného ramene prvního (označeného) paprsku kolového. Potom se začne odvíjet.

   účinné od 1. 1. 1950(23) Má-li být odvinuta ke zkoušení příze na cívkách, nastrčí se bobiny nebo kanety na vidlici, připevněnou k tomu účelu na měrném vijáku, načež se postupuje jako u příze v přadenech.

   účinné od 1. 1. 1950(24) Aby se zabránilo většímu napětí a tření, postaví se vijáky u smotaných přízí tak, aby šla nit s cívkového vijáku k vodiči nití měrného vijáku v čáře pokud možno vodorovné.

   účinné od 1. 1. 1950(25) Z téhož důvodu se jemnější příze neovíjí kolem vodiče niti.

   účinné od 1. 1. 1950(26) Při otáčení kola měrného vijáku se zachovává vždy mírná rychlost, aby se všemožně zamezilo přetrhnutí niti a aby příze zůstala stále pravidelně napjata.

   účinné od 1. 1. 1950(27) Přetrhne-li se příze přece, mohou se navázat konce niti, aby se nemuselo znovu počít s manipulací, otáčení musí však pokračovat v úplném souhlase s počítacím kotoučem; na to třeba obzvláště pamatovat.

   účinné od 1. 1. 1950(28) Aby se zamezilo hromadění nití na jedné straně vijákového kola, střídají se u příze v přadenech vodiče niti, čímž se příze náležitě rozdělí. Příze na cívkách, jednoduchá a dvojpramenná, se odvíjí vždy zároveň se dvou bobin nebo kanet.

   účinné od 1. 1. 1950(29) Má-li se příze srovnat s typovými závažími, odvine se:

   1. účinné od 1. 1. 1950u příze česané saz. pol. 225a)—e), jež se projednává kromě jiného, také podle své jemnosti:
      1. účinné od 1. 1. 1950jednoduché příze 400 m,
      2. účinné od 1. 1. 1950dvojpramenné příze 200 m,
      3. účinné od 1. 1. 1950vícepramenné příze 100 m;
   1. účinné od 1. 1. 1950u příze česané k výrobě prýmků, požívající celní výhody podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b):
      1. účinné od 1. 1. 1950jednoduché příze dvakrát po 200 m,
      2. účinné od 1. 1. 1950dvojpramenné příze dvakrát po 100 m;
   1. účinné od 1. 1. 1950a u surové příze lastingové pro tkalcovny na lasting, požívající celní výhody podle 2. poznámky k saz. pol. 225b):
      1. účinné od 1. 1. 1950dvojpramenné příze 100 m.

   účinné od 1. 1. 1950(30) U příze v přadenech se provede plný počet obrátek kola (100, 200, 400), jelikož se odvíjí pouze jedno přadeno; naproti tomu je třeba u příze na cívkách, která se odvíjí zároveň se dvou bobin nebo kanet, pouze 50, 100 a 200 (t. j poloviny) obrátek kola, které rovněž dají metrickou míru předepsanou k vzájemnému vážení.

   účinné od 1. 1. 1950(31) Srovnájí-li se (zváží-li se vzájemně) odvinutá množství příze na přesné váze s příslušnými typovými závažími, vyjde toto sazební zařadění příze:

   1. účinné od 1. 1. 1950příze česaná výslovně nejmenovaná patří:
      1. účinné od 1. 1. 1950jednoduchá, jejíž 400 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 400 m jednoduché):
         1. účinné od 1. 1. 1950surová do saz. pol. 225a)1,
         2. účinné od 1. 1. 1950bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)1;
      1. účinné od 1. 1. 1950byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
         1. účinné od 1. 1. 1950surová do saz. pol. 225a)2,
         2. účinné od 1. 1. 1950bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)2;
      1. účinné od 1. 1. 1950dvojpramenná, jejíž 200 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 200 m dvojpramenné):
         1. účinné od 1. 1. 1950surová do saz. pol. 225b) 1,
         2. účinné od 1. 1. 1950bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
      1. účinné od 1. 1. 1950byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
         1. účinné od 1. 1. 1950surová do saz. pol. 225b)2,
         2. účinné od 1. 1. 1950bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)2;
      1. účinné od 1. 1. 1950trojpramenná nebo vícepramenná, jejíž 100 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 100 m trojpramenné atd.) odpovídající počtu pramenů příslušné příze:
         1. účinné od 1. 1. 1950surová do saz. pol. 225b) 1,
         2. účinné od 1. 1. 1950bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
      1. účinné od 1. 1. 1950byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
         1. účinné od 1. 1. 1950surová do saz. pol. 225b) 2,
         2. účinné od 1. 1. 1950bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d) 2;
         3. účinné od 1. 1. 1950výslovně nejmenovaná česaná příze surová k výrobě prýmků na dovolovací list, váží-li 200 m jednoduché příze méně než typové závaží čís. 30 (= 200 m jednoduché) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 200 m jednoduché), nebo
         4. účinné od 1. 1. 1950váží-li 100 m dvojpramenné příze méně než typové závaží čís. 30 (= 100 m dvojpramenné) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 100 m dvojpramenné), projednává se podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b),
         5. účinné od 1. 1. 1950patří však tehdy, váží-li právě tolik nebo více než typové závaží čís. 30 nebo váží-li méně než typové závaží čís. 50, jelikož nepřekročují číslo příze 30, nebo jsou jemnější než číslo příze 50, do saz. pol. 225a) nebo b);
   1. účinné od 1. 1. 1950příze lastingová pro tkalcovny na lasting, surová, na dovolovací list, váží-li 100 m dvojpramenné příze právě tolik nebo méně než typové závaží čís. 40 (=100m dvojpramenné) a právě tolik nebo více než typové závaží čís. 65, projedná se podle 2. poznámky k saz. pol. 225b); váží-li však více než typové závaží čís. 40 nebo méně než typové závaží čís. 65, patří k česané přízi výslovně nejmenované saz. pol. 225b).

   účinné od 1. 1. 1950(32) Nedá-li první zvážení typovými závažími u přízí blízkých svou jemností hraničním sazebním číslům rozhodný výsledek (t. j. kolísají-li přesné váhy tak, že nevychází s plnou jistotou najevo, zda vážená příze toliko dosahuje hraničního čísla nebo je překročuje), zváží se příze z jiných přaden nebo cívek, až je pochybnost odstraněna nebo se zjistí, že k správnému zařadění je zapotřebí šetření, podle dále naznačeného postupu užívaného v pochybných případech.

   účinné od 1. 1. 1950(33) U vláčených přízí vlněných (t. j. takových, které v jedné niti obsahují několik zároveň spolu svinutých praménků, volně vedle sebe ležících, bez patrného zákrutu a které tudíž patří k jednoduchým přízím), odvine se ze spojené niti 100 m a zjistí skutečná váha v gramech. Dělíme-li potom počet metrů jednoduché příze (t. j. úhrnná délka všech odvinutých praménků, jež se nalezne, násobí-li se odvinutá délka 100 m počtem praménků ve zkoušené přízi svinutých) vahou 100 m odvinuté příze vláčené, zjištěnou v gramech, vyjde číslo jemnosti.

   účinné od 1. 1. 1950(34) Na př. 100 m šestinásobně vláčené příze (= 600 m jednoduché) váží 15 g, tedy 600:15 = 40. Jde tudíž o přízi čís. 40.

   účinné od 1. 1. 1950(35) Má-li takováto příze již znatelný zákrut, zařadí se jako skaná a nutné zjištění jemnosti se provede podle ustanovení platných pro přízi skanou.

   účinné od 1. 1. 1950(36) Ve všech pochybných případech, když se totiž ani opětovným zvážením typovými závažími nedošlo k úplné jistotě pro správné zařadění, postupuje se takto:

   účinné od 1. 1. 1950(37) U jednoduché a u dvojpramenné příze se zjistí skutečné číslo příze.

   účinné od 1. 1. 1950(38) K tomuto účelu se odvine u jednoduché příze z 10 přaden nebo cívek po 100 m (= 1000 m jednoduché příze) a přesně se zváží přesnými závažími gramovými. Počet metrů (1000) se dělí touto zjištěnou vahou. U dvojpramenné příze se odvine z 5 přaden nebo cívek po 100m(=500m dvojpramenné příze) a přesně zváží přesnými závažími gramovými. Od zjištěné váhy se odečtou 2 procenta (jakožto skaním vzniklý přírůstek váhy). Číslo 1000 se pak dělí zbytkem váhy (to je vahou připadající na 1000 m jednoduché příze). V obou případech podíl v celých číslech udává číslo příze.

   účinné od 1. 1. 1950(39) Na př. 1000 m jednoduché příze váží 21˙7 g, 1000:21˙7 = 46. Příze má tedy čís. 46.

   účinné od 1. 1. 1950(40) Přitom se zlomky 0˙5 a vyšší pokládají za celek; činí-li tudíž na př. podíl 45˙5, projedná se příze jako příze přes čís. 45.

   účinné od 1. 1. 1950(41) U trojpramenné nebo vícepramenné příze se nezjišťuje v takových případech skutečné číslo příze, nýbrž se postupuje takto:

   účinné od 1. 1. 1950(42) Z 10 přaden nebo cívek se odvine po 100 m (= 1000 m trojpramenné, čtyřpramenné nebo vícepramenné příze) a jejich váha se přesně zjistí přesnými závažími gramovými. Zjištěná váha se srovná s desateronásobnou vahou typového závaží odpovídajícího počtu (dohromady skaných) pramenů zkoušené příze. Je-li zjištěná váha menší nežli váha desateronásobného příslušného typového závaží pro čís. 45, projedná se tato příze jako příze přes čís. 45. Na př. se projednává devateronásobně skaná barvená příze v přadenech. 1000 m odebraných z 10 různých přaden váží 225˙6 g. Typové závaží pro 100 m devítinásobné příze je 20˙8; desateronásobek toho činí (20˙8 X 10) 208; příslušná příze patří tudíž jako příze pod čís. 45 metricky do saz. pol. 225d) 1.

   účinné od 1. 1. 1950(43) Osnovy z vlněné příze. K vlněným přízím, které dojdou již upraveny v osnovy, t. j. v přadenech k tomuto účelu zvlášť dlouze smotaných (které jsou pak svázány ve velké svazky nebo klubka) nebo již nasnovány (navinuty) na vratidlech a které mohou být k docílení soudržnosti osnovy též místy protaženy několika nitmi útkovými, musí — poněvadž z nich nelze odebrati přízi potřebnou ke zkoušení bez poškození zboží — být přiloženy vzorky příze nejméně 1000 m (smotaných nebo na cívce), souhlasící úplně s těmito osnovami, aby se mohla zjistit jemnost příze pro zařadění.

   účinné od 1. 1. 1950(44) Tyto přidané vzorky se porovnají nejdříve s osnovou, zda se s ní úplně shodují, a pak se zkoušejí jako jiné příze v přadenech nebo na cívkách.

   účinné od 1. 1. 1950(45) Nedojdou-li takové vzorky hned s osnovami a je-li třeba podle okolností případu zjistit jemnost příze pro její správné zařadění, odloží se projednání, až zmíněné vzorky dojdou, pokud ovšem strana nesvolí, aby množství příze ke zkoušení potřebné bylo vzato z osnovy samé a odpírá-li projednání bez tohoto zjištění podle příslušné nejvyšší celní sazby.

   účinné od 1. 1. 1950(46) Soustavu číslování jemnosti, jež spočívá na poměru délky příze k váze, předpokládající tudíž stejnoměrný běh niti, nelze použít pro tak zvanou přízi falkonévku nebo fantasijní (efektní).

   účinné od 1. 1. 1950(47) Efektní přízí takovou jsou surové, bílené, barvené, potištěné nebo melírované dvojpramenné nebo vícepramenné příze, jejichž běh nití je přerušen v určitých vzdálenostech uzly, součky, kadeřemi, smyčkami kličkami, závitky atd.

   účinné od 1. 1. 1950(48) Takovéto příze (z vlny, též pomíšené s bavlnou) se projednávají vždy podle příslušné nejvyšší sazby, na př. barvená podle saz. pol. 225d)2.

   účinné od 1. 1. 1950(49) Příze, jež následkem silného zakroucení splynutím jednotlivých nití tvoří uzlíčky nebo malé kličky, které přiměřeným napětím příze opět zmizí, nepatří sem a projednává se podle své jinaké povahy.

   účinné od 1. 1. 1950(50) Viz 2. až 4. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 222.

   účinné od 1. 1. 1950Příze z hrubé srsti (chlupů) zvířecí (z chlupů dobytka hovězího a ze srsti podobné) až čís. 5 metricky včetně, surová.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Touto přízí je hrubá příze upředená z hrubých chlupů zvířecích, jako z chlupů hovězích, koňských, psích, vepřových atd. s malým příměskem zcela hrubé vlny, nutným k vazbě a nepřesahujícím zpravidla 30%, nebo také pomíšená s rostlinnými vlákny chlupům podobnými (jutou, crin végétal a pod.); užívá se jí k výrobě obyčejných koberců, jako na př. tak zvaných holandských koberců.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Tato příze, obyčejně dvojpramenná — silná jako hrubý motouz — toliko volně souvisící, se vyznačuje zvláště tím, že chlupy převážně zcela krátké a tuhé přes to, že byly většinou silně zakrouceny, již při mírném tření nebo napínání přaden samovolně vypadávají nebo aspoň mohou být bez odporu vytaženy, takže příze je nápadně málo pevná.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Při projednávání podle tohoto saz. čísla se dbá, aby hrubá příze mykaná, příze z vlny shoddy a tvrdá příze česaná nejhrubšího druhu, jež se také spřádají pod čís. 5, ale vždy se projednávají podle saz. čís. 226, po příp. 225, nebyly nesprávně prohlášeny podle saz. čís. 222.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Ke zjištění hraničního čísla příze patřící do saz. položky a), o niž jde, postačí, odměří-li se metrovkou 50 m jednoduché nebo 25 m dvojpramenné příze a zváží závažími gramovými. Při trojpramenné nebo vícepramenné takové přízi saz. položky b) se zváží třetina, čtvrtina atd. 50ti metrů. Tyto příze nesmějí nikdy vážit méně než 10 g. Zpravidla budou vážit více než 20 g. Pohybuje-li se váha mezi 10 a 20 g, zjistí se přesně, nejde-li o hrubou přízi mykanou, přízi z vlny strojené atd.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 223.

   účinné od 1. 1. 1950Příze mohérová, alpaková (též mottled-alpaková) a ispahánská; všechna tato příze jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.

   účinné od 1. 1. 1950(1) Příze mohérová (též angorská) a alpaková z chlupů koz (angorské kozy) a zvířat patřících k čeledi koz, pak lam a vikuní na listry a podobné jemnější látky na oděvy, na plyše, síťovité a pletené zboží (na t. zv. fantasijní předměty) se vyznačují dlouhým hladkým chlupem hedvábného lesku, jenž byl namaštěn, spředen a po spředení více méně zbaven tuku. Tyto příze jsou obyčejně toliko slabě skrouceny.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Příze mottled-alpaková je příze, jež byla spředena zároveň ze surových, bílých a přírodně barevných nebo též přibarvených černých nebo hnědých chlupů, takže vypadá jako melírovaná,

   účinné od 1. 1. 1950(3) Příze ispahánská (nebo genappes) je tvrdá příze, předená v nenamaštěném stavu, uhlazená požehnutím nebo opalováním plynem, šňůrkovitě skroucená, zpravidla skaná, k výrobě šňůrek a jiných výrobků prýmkářských.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 224.

   účinné od 1. 1. 1950Příze česaná ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.

   účinné od 1. 1. 1950Surová příze česaná z chlupů velbloudích je dvojího druhu: jedna, alpakovitého hmatu a žlutavě hnědé přírodní barvy, záleží v krátkých, vlnitých chlupech (z břišní strany velblouda), kdežto druhá, tvrdší příze ze srsti velbloudí je z delších chlupů (ze hřbetu a ohonu), tmavšího zabarvení a obsahuje namnoze pesíky. Této druhé příze se užívá zejména k výrobě lisovacích plachetek a hnacích řemenů.

   účinné od 1. 1. 1950K saz. čís. 223 a 224:

   účinné od 1. 1. 1950(1) Projednávání přízí saz. čís. 223 a 224 je omezeno na celní oddělení ONV zvláště k tomu zmocněná. Tato celní oddělení odeberou při projednávání jmenovaných přízí vždy dva vzorky z nich a ztotožní je úředně za účasti strany. Jeden vzorek se zašle celnímu oddělení ONV v Praze k přezkoušení ještě téhož dne, kdy byla celní prohlídka příze provedena, druhý vzorek se ponechá u projednávajícího oddělení a zůstane tu uschován po dobu jednoho roku.

   účinné od 1. 1. 1950(2) Vzorky se přezkoušejí u celního oddělení ONV v Praze se vším urychlením (nejdéle ve 4 dnech) a výsledek se v každém jednotlivém případě ihned oznámí projednávajícímu oddělení.

   účinné od 1. 1. 1950(3) Není-li tu výslovně ráz těchto přízí, vytčený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224, projedná se příze jako česaná příze výslovně nejmenovaná (saz. čís. 225), vzorky se však stejně odeberou a zašlou.

   účinné od 1. 1. 1950(4) Příze saz. čís. 223 a 224 smíšené s rostlinnými předivy nebo skané s takovýmito přízemi patří do saz. čís. 225, smíšené nebo skané s hedvábím, s hedvábím floretovým nebo umělým do saz. čís. 245 po příp. 246.

   účinné od 1. 1. 1950Saz. čís. 225.

   účinné od 1. 1. 1950Příze česaná výslovně nejmenovaná.

   1. účinné od 1. 1. 19501. (1) Česaná příze se vyrábí z přástů z česaných pramenů. Vyznačuje se proto dlouhým, v niti souběžně ležícím, málo zkadeřeným vláknem. Česaná příze nemá krátkých vláken, jež byla odstraněna česáním, je hladká a nemá chomáčků jako příze mykaná. Podle toho se zřetelně rozeznává jak od příze z hrubých chlupů zvířecích, zařaděné do saz. čís. 222, tak od mykané příze saz. čís. 226.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Z česaných přízí je příze mohérová, alpaková a ispahánská, jakož i příze ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, zařaděna do saz. čís. 223 a 224, všechny ostatní česané příze patří do saz. čís. 225.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Sem tedy patří jak tvrdé, tak měkké příze česané, příze útkové, harasové, sayettové, zefírové atd. Dále patří do saz. čís. 225 též příze česané jmenované výslovně v saz. čís. 223 a 224, jsou-li trojpramenné nebo vícepramenné, po příp. bílené, barvené (vyjma přibarvenou přízi mottled-alpakovou), potištěné, melírované.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Jako surová se projednává pouze příze praná (nikoliv bílená) a přírodně barevná. Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 222.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Skané příze složené z jedné příze mykané a jedné příze česané se projednávají jako příze česané saz. čís. 225.

   1. účinné od 1. 1. 19502. (1) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou i příze melírovaná vlnou nebarvenou (přírodně bílou) je příze, jejíž každý pramen je předen ze směsi různě barvené nebo potištěné vlny nebo barvené vlny s vlnou přírodně bílou (na př. přírodně bílé a černě barvené vlny). Používá se jí k výrobě některých látek. Sem patří na př. příze béžové, příze k výrobě t. zv. Jägerova prádla atd., jestliže jsou vyrobeny způsobem shora udaným. Není-li taková příze předena melírovaně ze směsi s barvenou vlnou, nýbrž výhradně z vlny přírodní barvy, patří do saz. pol. 225a) až d).

      účinné od 1. 1. 1950(2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze z nití různé barvy, t. j. z různobarevných jednoduchých nití nebo částečně ze surových, částečně z barvených, třeba nemelírovaných jednoduchých nití, patří však do saz. pol. 225e)2.

      účinné od 1. 1. 1950(3) Česaná příze potištěná v česancích se pokládá ještě za potištěnou ve vlně (saz. pol. 225e)); příze, která byla potištěna teprve po zhotovení přástu, patří však do saz. pol. 225c) nebo d).

      účinné od 1. 1. 1950(4) Příze z vlny melírovaná spolu spředenými nebarvenými nebo barvenými hedvábnými odpadky patří do saz. čís. 245, příze „shoddy“ melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou patří do saz. čís. 226.

      účinné od 1. 1. 1950(5) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, u níž barevné odstíny jednotlivých druhů vlny použité k směsi jsou příbuzné, může být projednána jenom tehdy podle saz. pol. 225e), lze-li různobarevnost vlny (melírování) poznat v každé niti pouhým okem nebo tkalcovskou lupou.

      účinné od 1. 1. 1950(6) Umělé zbarvení se zjistí v pochybných případech směsí ze stejného dílu lihu, etheru, kyseliny octové a octanu amylnatého, jíž se působí po několik hodin na vzorek příze, takže se v ní barvivo, pokud je snad v přízi obsaženo, rozpustí.

   1. účinné od 1. 1. 19503. (1) Surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí patří podle poznámky za saz. čís. 245 rovněž do saz. čís. 225 Tato příze, určená ke tkaní šálů, se spřádá s vláknem nekrouceného hedvábí, probíhajícím bez přerušení (nekonečně) přízí proto, aby bylo toto vždy velmi jemné předivo ztuženo.

      účinné od 1. 1. 1950(2) Jednoduchá surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí se projednává podle saz. pol. 225a).

      účinné od 1. 1. 1950(3) Vlněné příze jiného druhu spojené s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým patří do saz. čís. 245.

      účinné od 1. 1. 1950(4) Surová dvojpramenná příze lastingová čís. 40 až čís. 65 metricky, dovážená na dovolovací list beze cla, se skládá z vlny jemné, dlouhé, hladké, jako vlasy lesklé a natažené (t. j. nikoli zkadeřené nebo vlnité, nýbrž bez kadeří, rovně napjatě ležící), která je vždy spředena v namaštěném stavu.