Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 5. (1) Obrázky a pohlednice patřící do saz. čís. 299, mohou být opatřeny zlatým nebo stříbrným tiskem, stříbrnou nebo zlatou ořízkou, vypoukle lisovány (reliefní obrázky), proráženy, figurálně řezány nebo vyráženy. Přitom se přihlíží k zlatému či stříbrnému tisku, jakož i k stříbrné či zlaté ořízce pouze jako k barvě.

   (2) Pro použití celních sazeb je jedno, zda jsou tisky sem patřící v celých arších nebo v odměřeném tvaru.

   (3) Hromadné výrobky obrázkového tisku, vázané v alba, knihy a pod., též se hřbety nebo rohy z jemných hmot, sešité, vlepené, též pouze vložené nebo vsunuté do obálek nebo desek (též alb), v rámech ze dřeva, kovu, celuloidu nebo z jinakých obyčejných nebo jemných hmot, po příp. zasklené a zarámované, se projednávají podle povahy použitého obrázkového papíru, pokud vazba, obálky, rámy a pod. nejsou podrobeny vyšší celní sazbě; jinak jsou základem pro zařadění vazby, obálky atd. Tvoří-li však vazba, obálky, mapy a pod. vlastní hlavní součástku, jako na př. u diplomů, pamětních listů a pod., projednají se podle povahy vazby, obálky atd., pokud samy tiskové výrobky nepodléhají vyšší celní sazbě.

   (4) K hromadným výrobkům obrázkového tisku saz. čís. 299 patří dále:

   1. obrázkový papír, jímž je papír potištěný obrázky (vyjma papír pestrý, viz saz. čís 290), určený k úpravě zboží na hračky (též modelovací archy, obrázkové archy k omalování a vystřihování, předlohy k skládacím hrám, stavebnicím a pod.), na práce z lepenky (kartonáže), na vazbu knih, obálky, k nálepkám (etiketám, vinětám) a pod.; dále papír s obrázky upravený k doplňování dodatečnými zápisy tiskem a písmem, jako takový dopisní papír, diplomy a pod., pokud nejsou přikázány k saz. čís. 298, jakož i vzory pro tiskárny a tkalcovny, obrázkové vzory pro vyšívání a šití, vyjma papír potištěný pouze předtiskem na vyšívání atd., módní obrázky, terčové obrázky a vůbec všechen papír s obrázky a figurami k dalšímu zpracování, u něhož vyobrazení není samo o sobě výlučně konečným účelem; grafická znázornění z anatomie, matematiky, mechaniky, přírodopisu, fysiky atd. pro potřebu literární a pro vyučování. (O bezcelných dílech předlohových a grafických znázorněních viz 16. a 17. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 648). Předlohy k psaní a kreslení, sešity pro malování a kreslení, obsahující malovací, po případě kreslicí předlohy a obrázky (obrysy) k omalování; předlohové listy k šití a vyšívání; nálepky (etikety, viněty) s jakýmkoli vyobrazením (také jen s vyobrazením značek zboží, továrních známek, výstavních medailí a pod.) v celých arších, přiříznuté nebo vysekávané, též nálepky s podobenkou nebo zalepovací; diafanie, t. j. papír na způsob pergamenu učiněný průsvitným olejnatými látkami a potištěný barevnými vzorky (napodobenina malby na skle); lístky adresní, pochvalné, pozvánkové, doporučovací, jídelní, zásnubní, svatební, navštívenky a lístky blahopřejné, rovněž vstupenky, záložky do knih a podobné tisky s vícebarevnou obrázkovou výzdobou.

   (5) Vyšívací šablony (vzornice), viz 9. odstavec vysvětlivek k saz. čís 647.

   (6) Tiskový papír s tištěnými ilustracemi pro časopisy a knihy, na kterém se textový obsah natiskne teprve v Československu, se neprojednává jako papír obrázkový, nýbrž s výhradou průkazu tohoto upotřebení podle saz. čís. 648.

   (7) S výhradou průkazu o upotřebení se projednávají podle saz. čís. 648 též ilustrace k vědeckým nebo vyučovacím dílům vydávaným v Československu.

   (8) Obrázky hracích karet.

   (9) Obrázky z klihovatiny, potištěné, pomalované nebo lisované atd., saz. čís. 610.

   (10) Obrázky tištěné nebo malované na tkanině (vyjma malbu a fotografie na plátně), jako obrázkové vyšívací vzorky na kanavě, látky na svinovací záclony do oken a pod., se projednávají jako příslušné potištěné zboží tkané; obrázky natisknuté, litografované, fotografované atd. na jiných látkách, jako na kůži, na voskovaném plátně a pod., se projednávají jako zboží z těchto hmot.

   (11) Obrázkové archy pro dětské hry, znázorňující obrázky a čísla pro hry v kostky, hry závodní atd., též s textem, patří k hračkám saz. čís. 299.

Saz. čís. 300.

Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, výslovně nejmenované.

1. 1. (1) Sem patří všechen papír, kterému se dostalo určitého tvaru vysekáním, přiříznutím nebo jiným zpracováním, nepatří-li do saz. čís. 298 nebo 299, dále všechny práce knihařské a lepenkářské, jakož i zboží z papíroviny nebo dřevěné vlákniny. Dětské hračky z papíroviny atd. patří též surové do saz. čís. 299, vyjma loutky a součástky loutek, které jsou-li surové a nespojené s jinými hmotami — zůstávají přikázány do saz. pol. 300a).

   (2) Papír v arších nebo rozřezaný pouze na proužky širší než 15 cm a bez zřejmého určitého účelu upotřebení, se projednává ještě jako papír. Naopak se jako výslovně nejmenované zboží z papíru projednávají na př. nařezané proužky z papíru na spony, na adresní pásky, k úpravě stůček tkanin atd., jakož i papírové proužky ve svitcích (svitkový papír) — t. j. papír svinutý, rozřezaný již při výrobě papíru nebo též dodatečně na proužky — široké 15 cm a užší, vyjma takové proužky z papíru saz. čís. 294. Proužky viskosového (celofánového) papíru v šíři nejvýše 5 mm se projednávají jako umělé žíně nebo umělá sláma. (Viz 29. odstavec I oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.)

   (3) Sošky, ozdobné drobnůstky na stůl, krabičky na skvosty atd., z papíru nebo papíroviny, patří do saz. čís. 299, jiné papírové zboží s ornamenty do saz. pol. 300 b).

1. 2. Do saz. čís. 300 patří mezi jiným:

   (1) Alba (alba na básně, památníky atd.) a desky na alba s prázdnými listy nebo alba, do kterých se dávají (vlepují, vkládají nebo vsunují) obrázky, fotografie a pod., též s hudebními hracími strojky (viz též 5. vysvětlivku k saz. čís. 299); přívěsné lístky z kartonového papíru k úpravě nebo k označení zboží (též vypravené nitmi nebo oušky, nikoli pouze připravené k nalepení); samovazače knih; podložky pod pivní sklenice (kotouče vyrážené z dřevité lepenky a pod.) s perlovitým, meandrovitým nebo podobným ornamentálním orámováním, s označením firmy, s průpovídkami, s ochrannými známkami (i obrázkovými), saz. pol. 300a), potisknuté obrázky nebo obrázkovým ozdobným okrajem, saz. pol. 300b); seřaďovače korespondence, účtů a pod.; dopisní obálky (i s adresou), jakož i dopisní papír bez obálek nebo s nimi v krabicích (jsou-li však krabice nebo dopisní papíry podrobeny vyššímu clu, projednají se podle tohoto vyššího cla); brilantový papír (papír povlečený slídovými nebo skleněnými šupinami a barevným posýpátkem); velutovaný papír (aksamitový nebo soukenný papír, totiž papír povlečený barevným vlněným prachem); lepivý papír (papír natřený klihem nebo jinými lepidly, připravený k nalepení), jakož i lepidlem natřený papír na mouchy; knihy a kalendáře s přišitým nebo vevázaným papírem připraveným pro zápisky, nejsou-li prázdné listy již v nepatrném poměru k objemu celé knihy, dále papír vázaný jako knihy nebo též pouze sešitý, k snímání, psaní nebo kreslení, na př. vzorníky (pro psaní nebo kreslení), knihy snímací, kancelářské, obchodní, zápisníky, deníky a pod., též vázané nebo v obálkách; střeva z pergamenového papíru; sudy a jiné nádoby z papíroviny i s dřevěnými a železnými dny a obručemi; filtrovací lepenka hotová k zasazení do filtrovacích lisů; ručniční zátky z lepenky; Jacquardovy listy s proráženými dírkami; kalendáře (útržkové, miniaturní, tobolkové, posuvné, zápiskové, nástěnné a pod.), jakož i kalendáře bez literárního přídavku ve tvaru knihy; zadní desky útržkových kalendářů, součásti nástěnných košíčků a podobné předměty z kartonu; klosetový papír v balíčcích se skládanými listy, jakož i klosetový papír rozřezaný na listy v krabičkách nebo ve svitcích, které jsou dírkovány v pravidelných vzdálenostech; klosetový papír nařezaný, též drátem dohromady stažený, saz. čís. 296; knoflíky z papíroviny; dopisnice bez obrázků a bez cenné známky (dopisnice s cennou známkou, saz. čís. 647); tištěné linkované listy (lenochy); malířské patrony (šablony pro malíře pokojů); monotypový papír ve svitcích, jednoduše dírkovaný na podélných okrajích; osmosový papír (pergamenový papír s proráženými velkými otvory, připravený pro vložení do osmosových přístrojů); packing felt (ucpávací hmota zplstěná z bavlněných vláken, spojená lepidlem) ve stuhovitých proužcích; balicí papír vlnitý, zhotovený nalepením vlnitě lisovaného (gaufrovaného) balicího papíru na plochý papír (t. zv. vlnitá lepenka); přistřižený (též vysekávaný) papír pro určitý účel upotřebení, na př. na přívěsné lístky, nálepky, navštívenky, fotografie, obálky; střihy pro konfekcionáře, vystřihované figurky, vzornice (patrony); papírové listy ručně nabírané, též se záhybovou čarou, na jídelní lístky, taneční pořádky, navštívenky nebo dopisní obálky (toto zboží v arších, jakož i ručně nabírané papíry dopisní, saz. čís. 296); lepenkové čepičky, poklopky vyrážené z lepenky na hlavičky k loutkám, jakož i surové, ne však malované, natřené nebo lakované hlavičky a údy k loutkám z lepenkové hmoty a pod.; počítací a školní tabulky z břidličné lepenky, pytle (papírové sáčky, též pytle na dopisy, kornouty a pod.) slepené, sešité nebo spojené kovovými kroužky, též vylepené na rubu tkaninami; pouze přehýbané papírové dutinky a šešulky pro lékárníky atd.; průpovídky (biblické a jiné) na kartonu; cigaretový papír, je-li částečně potřen fermežovým roztokem (papier ambré) nebo je-li nařezán pro drobný prodej nebo upraven v balíčcích, knížečkách, svitcích a pod.; špičky na doutníky a cigarety, i s brkovou násadkou.

   (2) Komůrkové soubory z papíru pro pěstování hedvábníka, a to papírové listy z pergamenovitého papíru, přistřižené do tvaru lichoběžníku (též prodlouženého na základně) a opatřené četnými malými otvory.

   (3) Listy ke strojům Verdolovým jsou papírové pruhy (zpravidla široké 172 mm, 323 mm nebo 474 mm), podél okraje nebo též podél středu podlepené úzkými proužky kartonu a v těchto podlepených místech opatřené dírkami, jež jsou od sebe stejnoměrně vzdáleny (asi 27 mm).

1. 3. (1) Při projednávání alb, knih a pod., jakož i desek na jejich vazbu, samovazačů knih, seřaďovačů a pod., se nepřihlíží k rohům a hřbetům z kůže nebo tkanin; rovněž nemá vliv na zařadění krabic z lepenky a kartonů, pokud přicházejí jako obal zboží, pouhé lemování okrajů tkaninami, jakož i vyobrazení, která nepřesahují pojem obchodního označení. Naopak se u jmenovaného zboží přihlíží k uzávěrkám, ke kování a k podobným ozdobám; rovněž se přihlíží při zařaďování lepenkářských (kartonážních) prací k povlakům vnitřních oddělení, přihrádek, k vyšívání na nich, jakož i ke kovovým obloučkům, ke kování a podobným ozdobám.

   (2) Při zařaďování knoflíků saz. čís. 300 se nepřihlíží k ouškům, třebas i s kovovými plátky, ani k podložkám z příze nebo z tkanin na přišití. Přesahují-li však kovové plátky nebo obruby na líc, přihlíží se k nim, pokud tím přijde v úvahu vyšší celní sazba.

1. 4. (1) Hektografické listy ze želatiny proložené archy papíru, saz. čís. 610.

   (2) Dýnka do klobouků (vložky do klobouků, proužky do klobouků a pod.) z papíru, saz. čís. 297.

   (3) Papírová vlna, saz. pol. 296a).

   (4) Desky na alba, povlečené koží, saz. čís. 339 (viz 2. vysvětlivku k tomuto saz. číslu).

   (5) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

Saz. čís. 301.

Výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a podobných látek.

1. 1. (1) Výrobky tvářenými saz. čís. 301 jsou výrobky z nahoře jmenovaných hmot, pak z pryskyřičného (dřevitého) cementu (viz 1. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 170), též z plastického (tvárného) uhlí (umělé řezbářské a tvárné hmoty, též ze směsi krve a dřevěného uhlí), z těsta nebo škrobového mazu, rašeliny, tragantu, konopné plsti a pod., avšak bez příměsi kaučuku nebo osinku; naopak výrobky z cementové hmoty, křeménky, sádry, pak výrobky z papíroviny se projednávají vždy podle povahy hmoty jako kamenné nebo papírové zboží.

   (2) Výrobky tvářené z pryskyřičného (dřevitého) cementu, plastického uhlí atd. s přísadou osinku, jak se jich používá zpravidla v elektrotechnickém průmyslu (na př. krabice, kabelové cívky, isolační tělesa z ambroinu, eburinu, rhadoonitu, heliositu, clemateitu atd.) se projednávají podle saz. pol. 401e); při projednávání těchto výrobků nutno vždy přihlížet obzvláště k tomu, vyskytuje-li se v nich osinek. Dokáže-li se zápachem při pálení kaučuk, je takové zboží kaučukovou komposicí (na př. resinit, plastit, postlerit atd.) a projedná se podle bližší povahy jako kaučukové zboží (saz. třída XXX); o komposicích, které obsahují jak osinek, tak kaučuk, viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 401.

1. 2. (1) K saz čís. 301 patří mezi jiným: asfaltové zboží (trubky, desky a pod.); utěsňovací kroužky z lepenky (konopného lýka) napuštěné chloridem hořečnatým a plněné rudkou nebo z papíroviny (bez osinku) impregnované kysličníkem železitým a hlinitým; filtry, cedidla, z plastického uhlí; zátky do lahví, knoflíky, rámy, lišty, ornamenty atd., z pryskyřičného (dřevitého) cementu, kamenné lepenky a pod.; tvářená kalafuna; pájkové uhlí (formované plastické dřevěné uhlí), též spojené se sádrou; trouby z lepenky asfaltové, kamenné nebo podobných tvárných hmot; výrobky z rašeliny, a to desky, žlábky a pod., též spojené s cementem nebo podobnými hmotami.

   (2) Elektrody, Bunsenovy desky, válce a podobné depolarisátory atd., saz. čís. 546.

1. 3. (1) Do saz. pol. 301b) patří všechny tvářené výrobky saz. pol. 301a), jsou-li natřené, lakované, malované, zlacené, stříbřené, bronzované nebo ornamentované, povlečené parafinem nebo podobnou mastnou látkou, spojené s provaznickým zbožím nebo jinými hrubými tkaninami, jakož vůbec spojené s jinými obyčejnými hmotami než železem a dřevem.

   (2) Krabičky na skvosty, figurky, drobnůstky a pod., jakož i hračky ze jmenovaných hmot patří však mezi papírové zboží přepychové nebo mezi hračky saz. čís. 299, nepatří-li do saz. pol. 300d) proto, že jsou spojeny s velmi jemnými hmotami.

   (3) Součástky k elektrickému zařízení a k elektrickým přístrojům, vyrobené z tvárných hmot, vystrojené železem nebo obecnými kovy, saz. třída XLI.

   (4) Xylolit a xylolitové desky, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347; tvářené výrobky ze sádry, z cementu, saz. čís. 400.

Saz. čís. 302.

Hrací karty.

(1) Sem patří karty, které jsou svým zevnějškem způsobilé k některé obvyklé hře v karty; při zařaďování nezáleží na jejich pojmenování, tvaru nebo velikosti ani na látce, ze které byly vyrobeny.

(2) Patři tedy do saz. čís. 302 též vykládací karty, karty ke hře „patience“ (hra v karty pro jednu osobu), dětské hrací karty a pod., dále kejklířské a kouzelnické karty, hodí-li se k některé obvyklé hře.

(3) Obrázky hracích karet, saz. čís. 299.

Saz. čís. 303.

Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XXX. Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.

   Do této saz. třídy jsou zařazeny: suroviny, též čištěné a odpadky (saz. čís. 304), polotovary, a to kaučukové roztoky (saz. čís. 305), kaučukové těsto (saz. čís. 306), patentní desky (saz. čís. 308), tvrdá guma v deskách, v tyčích a trubkách (saz. čís. 313), zboží z kaučuku (saz. čís. 307, 309—312, 314—320) Kaučukové přístroje a jejich součásti, jakož i kaučukové obruby k optickým přístrojům patří do saz. třídy XLIV; vějíře, saz. čís. 271.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXX.

   1. 1. (1) Kaučuk (pryž, Gummi elasticum, india rubber) se vyrábí z mléčné šťávy některých stromů na př. pryšcovitých (Euphorbiaceae), chleboňovitých (Artocarpaceae) a j., hlavně přímým sušením na vzduchu (v jamách a na hliněných deskách) jako t. zv. gumová hmota nebo tak, že se rostlinná šťáva zachycená v jamách zředí vodou; tím se vyloučí kaučuk jako hmota podobná smetaně a hnětením a rozválením se zbavuje vodnaté tekutiny ještě v ní obsažené, nebo se do této mléčné šťávy ponoří dřevěné nebo jiné vhodné formy; šťáva se pak vysušuje na formách pohybujících se nad ohněm, což se tak dlouho opakuje, až se vytvoří přiměřeně silná vrstva kaučuku. Naříznutím a odloupnutím kaučuku získají se výrobky většinou barvy špinavě žluté, tvaru formy, jaké bylo použito.

      (2) Druh surového kaučuku zelené barvy je výtažkem z listí příslušných stromů.

      (3) Surový kaučuk se důkladně vyčistí praním, roztrhá se zvláštními stroji na drobné kousky, zbaví se za stálého přítoku vody všech nečistot a rozválí se hnětacím válcem v drsnou, namnoze děravou, tenkou desku.

      (4) Kaučuk je pružný, pozbývá však v chladnu této vlastnosti, tvrdne a tuhne; zahřátím měkne, stává se lepkavým, dá se hníst a těžko se krájí. Čerstvě rozříznuté plochy, znovu k sobě přitisknuty, přilnou k sobě skoro tak pevně jako před rozříznutím. Kaučuk se rozpouští v benzinu, sirouhlíku, terpentinovém oleji atd., nerozpouští se však ve vodě ani v alkoholu.

   1. 2. (1) Smísí-li se kaučuk se sírou a pak se zahřeje, vzniká vulkanisovaný kaučuk s různými vlastnostmi podle množství přidané síry a stupně zahřátí.

      (2) Přidá-li se do kaučuku málo síry a zahřívá-li se hmota jen krátkou dobu, získá se vulkanisovaný, měkký kaučuk, zvaný též vulkanit, t. j. hmota šedé barvy a veliké pružnosti, neměnící se valně ani při změnách teploty; vulkanisovaný kaučuk čerstvě rozříznut k sobě nepřilne a rozpouští se velice těžko v sirouhlíku a pod.

      (3) Kaučuk se slučuje chemicky se sírou z počátku v malé míře, největší část síry zůstává smíšena pouze mechanicky. Leží-li tato směs déle, působí síra tak, že kaučuk zkřehne, ztvrdne a snadno se drobí. Odejme-li se vulkanisovanému kaučuku vařením v sodném louhu tato přebytečná nevázaná síra, ztratí kaučuk šedou barvu a získá se výrobek velice podobný surovému kaučuku, který však má veškeré vlastnosti kaučuku vulkanisovaného, t. zv. odsířený kaučuk.

      (4) Smísíme-li kaučuk s větším množstvím síry a udržujeme-li jej po delší dobu při vyšší teplotě, obdržíme výrobek barvy černé, málo pružný a velmi tvrdý, který se třením snadno stává elektrickým; podobá se mnohými vlastnostmi rohovině a nazývá se tvrdá guma, též cornit, ebonit, keratit. Tvrdé gumě třeba na roveň postavit směsi různých pryskyřic s kaučukem, jako resinit, plastit a pod.

      (5) Vulkanisace může se dít též bez zahřátí, ponoří-li se tvářený kaučuk do chloridu sirného atd.

   1. 3. (1) Gutaperča (perčovina) se vyrábí z mléčné šťávy rostliny Isonandra gutta podobně jako kaučuk a vyskytuje se většinou v červenohnědých kusech (koláčích), značně znečištěných kůrou, pískem a pod. Gutaperča jest tuhá, málo pružná, tažná; zahřáta měkne, stává se tvárnou a dá se lisovat. Postup při čištění jest týž jako u kaučuku; gutaperča se dá rovněž vulkanisovat sírou, snáze se vzak vulkanisuje sirnatany.

      (2) Z listí rostliny Isonandra gutta se získává gutaperča zelené barvy.

   1. 4. (1) Balata — látka příbuzná s gutaperčou — se vyrábí z mléčné šťávy stromu Bullytree (pakoru), rostoucího v Guyaně; používá se jí méně než kaučuku, hodí se však zvláště k výrobě hnacích řemenů, podešví a isolátorů.

      (2) Zboží z gutaperči a balaty, jakož i zboží jimi povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.

   1. 5. (1) Umělý (synthetický) kaučuk je látka získaná polymerací butadienu nebo jeho derivátů, která se podobá kaučuku přírodnímu a dá se vulkanisovat a zpracovat jako přírodní kaučuk, na př. Buna, Dupren, Chloropren, Neopren, Perbunan, Pergut, Tornesit, Sovpren, Thermopren. Výchozí látkou k přípravě butadienu bývá zejména acetylen, ethylalkohol, zemní plyn a j.

      (2) Umělý kaučuk přichází do obchodu též ve vodné emulsi většinou s přísadou čpavku nebo jiných látek zamezujících srážení. Za takové umělé kaučukové mléko, jež se projednává jako mléko kaučuku přírodního, lze považovat jtn výrobky, jichž lze použít k výrobě kaučukového zboží.

      (3) Jsou-li pochybnosti, zda jde o umělý kaučuk, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.

      (4) Zboží z umělého kaučuku, jakož i zboží jím povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.

      (5) Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z umělého kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro kaučuk přírodní.

   1. 6. (1) Faktis je látka vyrobená z mastných olejů oxydací; sířením a pod.; přichází též pod jménem olejový kaučuk a j.

      (2) Jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku jsou výrobky vyznačující se značnou pružností, byť i menší než má měkký vulkanisovaný kaučuk. Patří sem zejména: polysulfidové synthetické látky (thioplasty) na př. polyethylensulfid, známý pod názvy Thiokol a Perduren; polyisobutylen na př. Vistanex a Oppanol; estery kyseliny polyakrylové a polymetakrylové s nízkým polymeračním stupněm, na př. Plexigum; pružné hmoty (elastikáty) z polyvinylchloridu, na př. PVC, Igelit a Mipolam, a jeho smíšené polymeráty, na př Flamenol a j Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 141.

      (3) Zboží z náhražek kaučuku se projedná podle povahy buď jako zboží vyrobené z kaučuku s přísadami, t. j. jako zboží z měkkého vulkanisovaného kaučuku, nebo jako zboží z patentních desek. Barva obsažená ve výrobku se nepokládá při zařazení za přísadu. T. zv. umělá kůže nebo t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu patří do saz. čís. 325.

      (4) Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z náhražek kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro přírodní kaučuk.

   Saz. čís. 304.

   Kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), faktis a jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku, vesměs surové, též čištěné; odpadky z nich, staré opotřebované kusy zboží z nich vyrobeného; obrozený (regenerovaný) kaučuk z kaučukových odpadků (guma Mitchelova).

   (1) Sem patří: kaučukové mléko (latex, revertex, jatex a pod.), t. j. přírodní kaučuková šťáva, též zahuštěná, konservovaná čpavkem za účelem zamezení srážení; kaučuk, gutaperča a balata, surové, t. j. v původním tvaru (v balvanech, koláčích, deskách, koulích, vřetenech atd.) nebo čištěné, t. j. zbavené všech nečistot roztrháním a praním, nelisované (hrubé, nerovné, děravé vrstvy a desky), lisované v desky a špalky, dále neopracované a bez jakékoli cizí příměsi (je-li pochybnost, zda lisované desky a špalky z čištěné gutaperči a z balaty nebyly dále opracovány nebo zda neobsahují přísad, lze je propustit beze cla, byly-li napřed rozkouskovány); kaučukové odpadky (též odpadky z tvrdé gumy, jakož i z gutaperči a z balaty), t. j. odpadky vzniklé při výrobě a staré opotřebované kusy výrobků.

   (2) Regenerovaný kaučuk (regenerát, též reclaimed rubber, Mitchelova guma) je tvárná hmota z regenerovaných gumových odpadků, které byly co možno nejvíce zbaveny volné síry, plnidla a barviva. Aby se získala hmota úplně stejnorodá, zpracuje se na válcových strojích; dováží se ve svinutých deskách s povrchem většinou drsným, jejichž jednotlivé vrstvy bývají tak slepené, že původní tabulový tvar již nelze rozeznat. Regenerovaný kaučuk se liší od nevulkanisovaného kaučukového těsta tím, že se nerozpouští v benzinu, kdežto kaučukové těsto se v benzinu převážně rozpouští.

   (3) Podle saz. čís. 304 projednává se též kaučukový prášek, kaučuková moučka (mleté nebo jinak rozmělněné zboží z kaučuku a z tvrdé gumy) k výrobě regenerovaného kaučuku a pod.

   (4) Naopak se vždy projednávají podle saz. čís. 306 odpadky kaučukového těsta, odřezky desek vyválených z kaučukového těsta, jakož i kaučukové odpadky v podobě desek i vláken z t. zv. kožené plsti (směsi lněného oleje, kaučukových odpadků, pilin atd., jež se dají snadno hníst) nebo z jiných podobných náhražek kaučuku, kterých lze použít buď přímo, nebo pouhým nahřátím a hnětením válci k výrobě ucpávek a pod.

   (5) Kaučukové odřezky z patentních desek, nestejného a nepravidelného tvaru, jichž se dá použít pouze jako polotovarů, saz. čís. 308, pokud je nelze po dostatečném rozkouskování projednat beze cla podle saz čís. 304.

   (6) Kaučukové odřezky upotřebitelné jako hotové zboží, na př. pásy, kotouče, pruhy a pod., projednávají se jako zboží z kaučuku podle své povahy.

   (7) Kaučukové desky z nevulkanisovaného kaučuku, které jsou směsí vyrobenou na mísicím kalandru z rozměklého, mechanicky čištěného kaučuku s určitými přísadami, saz. čís. 306.

   (8) O umělém kaučuku, faktisu a jiných chemicky vyrobených náhražkách kaučuku patřících rovněž do saz. čís. 304 viz 5. a 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXX.

   Saz. čís. 305.

   Kaučukové roztoky.

   (1) Kaučukovými roztoky se rozumějí více méně husté, tekuté a lepkavé výrobky z čistého kaučuku s terpentinovým olejem, benzinem, benzenem, sirouhlíkem atd., které neobsahují žádné jiné příměsi a jichž se obyčejně používá v gumárenském průmyslu k lití (foukání) různých dutých předmětů, jakož i k výrobě jiného kaučukového zboží beze švů máčením nebo natíráním, k výrobě nepromokavých tkanin, kaučukových laků atd.

   (2) Kaučukové roztoky obsahující alkohol nebo chloroform, velmi řídké (k přetírání mědirytin, map atd.), nebo kaučukové roztoky s olejovým pokostem, lakovým pokostem nebo s přísadou pryskyřic, na př. kopálové, damarové atd., jichž se používá jako pokostů lakových, na př. námořnický klih, tvrdý kaučukový lak, saz. čís. 624. Kaučukový tmel, saz. čís. 609.

   (3) Kaučukové roztoky v tubách, lahvičkách atd., se projednávají podle poznámky za saz. čís. 614.

   Saz. čís. 306.

   Kaučukové těsto.

   (1) Kaučukové těsto je mechanická směs lepkavé, tvárlivé a stejnorodé povahy, určená pouze k dalšímu zpracování; vyrábí se z rozměklého nebo z rozpuštěného kaučuku válením nebo hnětením se sírou a s jinými přísadami, jako s kysličníkem zinečnatým, se suříkem, s křídou, s barytem, s osinkovými vlákny, s tuhou atd., a tvoří balvany, tyče nebo vrstvy o síle nejméně 2 mm, bez papírové nebo jiné vložky nebo •bez jiného opatření bránícího slepení. Podle množství přidané síry se rozeznává kaučukové těsto měkké a kaučukové těsto tvrdé.

   (2) Které kaučukové odpadky se projednávají podle saz. čís. 306, je uvedeno ve 4. odstavci vysvětlivek k saz. čís. 304. Stejně se projednávají odpadky z umělého kaučuku a chemicky vyrobených náhražek kaučuku, pokud mají obdobnou povahu a použitelnost k výrobě ucpávek.

   (3) Do saz. čís. 306 patří i kaučukové roztoky zhuštěné v těsto bez cizích přísad.

   (4) Kaučuk k účelům zubního lékařství, bílený nebo barvený, v tyčinkách nebo v deskách, též nevulkanisovaný, saz. čís. 312.

   (5) Kruhy a zboží z kaučukového těsta (ucpávací gumy), saz. čís. 312, po příp. 320.

   (6) Nevulkanisované desky a pruhy slabší než 2 mm, jakož i takové desky a pruhy silnější, avšak s vložkou papírovou nebo jinou, nebo s jiným opatřením bránícím slepení, saz. čís. 308. Desky částečně (neúplně) vulkanisované, na př. t zv. desky pro rychlé opravy, vyznačující se pružností, která odpovídá měkkému vulkanisovanému kaučuku, s jakoukoli vložkou, saz. čís. 312.

   Saz. čís. 307.

   Kaučuková vlákna neopředená.

   (1) Sem patří pouze holá kaučuková vlákna bez zřetele na průřez, jejichž tloušťka nebo šířka nepřesahuje 3 mm; kaučuková vlákna textilními látkami jakkoli opředená, ovinutá a pod. patří do saz. čís. 316.

   (2) Kaučuková vlákna širší než 3 mm, saz. čís. 309, 312, po příp. 320.

   (3) Kaučukové kruhy z měkkého kaučuku, saz. čís. 312, vykrojené z patentních desek, saz. čís. 309.

   (4) Podle saz. čís. 307 projednávají se též kaučukové odřezky užší než 1 cm, dlouhé až 15 cm, jak se jich užívá k vázání révy. Dovoz těchto odřezků za celní sazbu saz. čís. 307 je dovolen pouze za podmínek stanovených u saz. čís. 366 pro korkové zátky k zušlechtění révy.

   Saz. čís. 308.

   Desky nevulkanisované, krájené, rozestřené, rozválené (patentní desky).

   (1) Sem patří nevulkanisované desky a pruhy slabší než 2 mm, jakož i takové desky a pruhy silnější, avšak s vložkou papírovou nebo jinou nebo s jiným opatřením bránícím slepení, dále desky krájené (žebérkované) z čistého přírodního kaučuku, t. zv. patentní desky, jakož i desky vyválené z gutaperči (hladké) a desky vyrobené z kaučukového roztoku natíráním (naléváním) na nepromokavé tkaniny nebo na skleněné desky, jichž se používá jako polotovarů k výrobě chirurgicko-zdravotních a elektrotechnických předmětů, potítek, kaučukových krepovaných podešví a pod. Nevulkanisované desky patentní mohou být též barveny, musí však mít vlastnosti, jaké má nevulkanisovaný kaučuk příp. gutaperča, t. j. především menší pružnost a lepkavost. Dají se lehko roztáhnout na docela tenkou blánu a podržují delší čas stopu po vtisknutém nehtu, čehož již není u vulkanisovaných desek toho druhu. Také se trhají již při menším napnutí.

   (2) Jako desky se projednávají též odřezky patentních desek, způsobilé k dalšímu zpracování. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 304.

   (3) Gutaperčový papír, nelepkavý, tenký, saz. čís. 312.

   (4) Desky částečně (neúplně) vulkanisované (na př. t. zv. desky pro rychlé opravy), vyznačující se pružností, která odpovídá měkkému vulkanisovanému kaučuku, s jakoukoli vložkou, saz. čís. 312.

   Saz. čís. 309.

   Zboží výslovně nejmenované z patentních desek, vulkanisované nebo nevulkanisované, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.

   (1) Sem patří výrobky, jež jsou z patentních desek nebo z t. zv. odsířeného kaučuku zhotoveny nebo k určité potřebě uzpůsobeny, přiříznuty nebo vyraženy, a tudíž nejsou již polotovary (deskami), dále t. zv. kaučukové zboží beze švů, vyrobené litím (foukáním) nebo natíráním, nanášením kaučukových roztoků na formy, nebo namáčením forem do tekutého kaučuku. Zboží tohoto sazebního čísla se vyznačuje tím, že jest vyrobeno z čistého kaučuku, tudíž neobsahuje nikdy kromě barvy jiné příměsi.

   (2) Příznačným pro zboží z patentních desek je charakteristické ryhování, vzniklé jejich krájením, a průsvitnost při napnutí; zboží mající některý z těchto znaků nutno tudíž zařadit do saz. čís. 309. Přitom se podotýká, že zboží z patentních desek nemá švy od lisováni, nýbrž má skoro vždy švy od lepení, často též pruhy, tam kde je přeloženo, a není zpravidla silnější než 2 mm. Lepené zboží z měkkého kaučuku, saz. čís. 312.

   (3) Hadice z patentních desek lze také poznat podle švu podélně probíhajícího nebo podle příčného ryhování. K tomu se poznamenává, že též hadice saz. pol. 320b) mívají často podélnou, švu podobnou rýhu, jež však je způsobena při vulkanisaci otiskem okrajů ovinutých pruhů tkaninových; hadice tohoto druhu se liší od hadic vyrobených z lepených patentních desek otiskem vzorků, který zůstavily tkaniny na jejich povrchu.

   (4) O dalším rozeznávání zboží z měkkého kaučuku viz vysvětlivky k saz. čís. 312.

   (5) Máčené předměty beze švů patřící do tohoto saz. čísla nejsou nikdy přes 1 mm silné a mají většinou okraje svinuty do tvaru šňůrky. Okolnost, že máčené zboží beze švů není průsvitné, nevylučuje jeho zařazení do saz. čís. 309, poněvadž přísada barvy činí je často neprůsvitným. To se stává zvláště při barvení sazemi nebo rumělkou.

   (6) Sem patří mezi jiným: cucáčky dětské; čepice koupací; guma stěrací, vykrojená z přírodních desek; hadice; hračky (míče, balonky, písklavé měchýřky atd.); chirurgicko-zdravotní předměty; kotouče (též kotouče z gutaperči, nevulkanisované); obinadla (bandáže); pessary; potítka; preservativy; proužky a pásky širší než 3 mm; prsty gumové; rukavice; trubičky; vaky na led; vložky do postelí bez tkanin.

   (7) Podle saz. čís. 309 se projednává též zboží vyrobené z umělého kaučuku a zboží z chemicky vyrobených náhražek kaučuku, bez přísad, též barvené. Viz též 5. a 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXX.

   (8) Isolační pásky z patentních desek (proužky a pásky k ovinování, k isolování elektrických vodivých drátů), vulkanisované nebo nevulkanisované, saz. pol. 320f).

   Saz. čís. 310.

   Hračky z měkkého kaučuku, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

   (1) Sem patří na př.: míče (dětské, tenisové atd.), též povlečené; koule ke hře v kuželky polotvrdé; loutky; zvířecí figurky atd.

   (2) Hračky z patentních desek, vulkanisované nebo nevulkanisované, saz. čís. 309.

   (3) Hračky z tvrdé gumy, saz. čís. 314.

   (4) Hračky spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 318. Viz též úvodní vysvětlivky.

   Saz. čís. 311.

   Obuv, též spojená se zbožím textilním všech druhů nebo s jinými hmotami.

   Do saz. čís. 311 patří přezuvky a jiná obuv z kaučuku, též spojená s textilním zbožím všech druhů nebo s koží. Přezuvkami rozumějí se galoše, sněhovky a jiná ochranná obuv, jež se obléká na vlastní obuv. Obuv z látek s kaučukovými podešvemi, pak podešve z kaučuku a z gutaperči, jakož i podešve z korku potažené kaučukem se rovněž projednávají podle saz. čís. 311. Veškeré věci patřící do saz. čís. 311 mohou být kožešinou pouze lemovány nebo spojeny s jinými též velmi jemnými hmotami, nesmějí však být vystrojeny drahými kovy. Obuv z kaučuku pošitá kožešinou patří však do saz. čís. 346. Obuv kožená s kaučukovými podešvemi, viz vysvětlivky k saz. čís. 340.

   Saz. čís. 312.

   Zboží z měkkého kaučuku výslovně nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

   (1) Do saz. čís. 312 patří veškeré zboží vyrobené z měkkého vulkanisovaného kaučuku, po příp. z kaučukového těsta, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, vyjma zboží jmenované v saz. čís. 307, 309, 310, 311 a 320. Zboží saz. čís. 312 spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 318.

   (2) Zboží z měkkého kaučuku má často na sobě švy od lisování nebo aspoň stopy po něm; zboží vyrobené z patentních desek krájením a lepením má charakteristické znaky této výroby nebo je beze švů, na př. zboží máčené nebo natírané. Zboží z patentních desek nebývá podloženo nebo proloženo vložkami z tkanin, kdežto zboží z měkkého kaučuku je často spojeno s tkaninami. Takové zboží z měkkého kaučuku se liší od tkanin kaučukem potažených nebo od tkanin vrstvami kaučuku mezi sebou spojených především tloušťkou kaučukové vrstvy, poněvadž u tkanin vrstvami kaučuku mezi sebou spojených používá se kaučukových vrstev co nejtenčích, ba většinou pouze kaučukového roztoku; je tedy vlastní a charakteristickou hlavní součástí u prvního zboží kaučuk, u druhého tkanina.

   (3) Sem patří: biče (lovecké, jezdecké atd.); přistřižené desky a pruhy kaučukové, vulkanisované nebo nevulkanisované, z nečistého kaučuku; desky k výplatě peněz; desky nárazníkové (kotouče k nárazníkům); guma stěrací; vyválené desky z gumy ucpávací (kaučukového těsta), přistřižené nebo tkaninami podložené; hole; kaučuk zubní (tvrdé kaučukové těsto pro lékařské účely, smíšené s barvami, s kovovým práškem nebo s jinými hmotami; přichází do obchodu skoro jen v barvě červené nebo červenavé a většinou v tenkých deskách nebo v bílých tyčinkách, zabalených do vložek papírových nebo tkaninových, aby se neslepily; tyto obalové látky se neprojednávají zvlášť, nýbrž s deskami nebo s tyčinkami podle saz. čís. 312); kotouče gutaperčové vulkanisované; kruhy; papír gutaperčový; pásy ke kulečníkům (mantinelové pruhy); pessary; poháry; pokrývky (na nohy a pod.), též podložené hrubými tkaninami nebo plstí; povlaky na válce; rozprašovače a podobné zboží vyrobené z měkkého kaučuku nebo jím povlečené; řemeny; řemeny obtahovací; stříkačky tvaru balonku, též s kostěným a podobným nástavcem; škrabošky; těrky; váčky (na př. na peníze, na broky, na tabák); vany koupací, též skládací; vědra; zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské.

   (4) Klobouky z kaučuku, saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.

   (5) Trubičky kaučukové k výrobě umělých květin, viz poznámku k saz. čís. 262.

   (6) Razítka kaučuková v pouzdrech z obecných kovů, saz čís. 509.

   (7) Provazy kaučukové upravené jako hnací řemeny, saz. pol. 320d).

   (8) Pneumatiky (duše a pláště) a obruče na kola vozidel, saz. pol. 320e).

   (9) Guma stěrací krájená z přírodní gumy, po příp. z patentních desek, hadice atd. z patentních desek, saz. čís. 309.

   (10) Válce s kaučukovým povlakem do strojů, saz. třída XL.

   (11) O projednávání hadic viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 320.

   Saz. čís. 313.

   Tvrdá guma (tvrdosti rohu nebo kůže) v deskách, tyčích a trubkách, též leštěná, avšak dále neopracovaná.

   (1) Tvrdá guma může nabýt jisté pružnosti a ohebnosti (jako kůže), přidá-li se do kaučuku méně síry a přeruší-li se včas zahřívání, takže se tvrdá guma podobá tvrdší měkké gumě.

   (2) Rozdíl mezi tvrdou a měkkou gumou je tento:

   (3) Tvrdá guma obsahuje daleko více cizí příměsi (křídy, magnesie, hlíny, zinkové běloby atd.) než měkká guma, zanechává proto po spálení mnohem více popela. Tvrdá guma se dá pilníkem strouhat v jemný prášek, bobtná jen nepatrně a beze změny svého tvaru, i když se ponechá přes 48 hodin v terpentinovém oleji nebo v sirouhlíku. Naopak tvrdší měkká guma se nedá strouhat, bobtná v uvedených látkách a míchána přemění se v beztvárnou hmotu.

   (4) Do saz. čís. 313 patří též desky a dyhy, jejichž tloušťky k jedné straně ubývá nebo jež jsou na jedné straně podlepeny papírem nebo posypány vlněným prachem atd., a trubky a tyče, hladké i žebérkované, též trubky na koncích zesílené.

   (5) Tvrdá guma dále opracovaná, t. j. potištěná, dodatečně obarvená (natřená), lakovaná, s vlisovanými vzory, se vřezanými závity, dírkovaná na způsob síta atd., jestliže není technickým předmětem saz. čís. 320, patří do saz. čís. 314

   (6) Moučka z tvrdé gumy (mletý odpadek z tvrdé gumy), saz. čís. 304.

   (7) Tyčinky z tvrdé gumy čtvercového průřezu se zakulacenými hroty k nasazení potáčů, saz. čís. 314.

   (8) Kovové trubky vyložené uvnitř tvrdou gumou, saz. čís. 521.

   Saz. čís. 314.

   Zboží výslovně nejmenované z tvrdé gumy.

   1. 1. (1) Do saz. pol. 314a) patří pouze zboží z tvrdé gumy hrubě lisované se znatelnými švy od lisování, na němž lze sice poznat tvar věci, jež má být z něho vyrobena, které však nebylo nijak dále opracováno broušením, pilováním, vrtáním nebo hlazením a pod.; tak na př. hrubě lisované rukojeti, kohouty, střenky nožů, obruby skřipců a pod., bez jakéhokoli spojení s jinými hmotami, dále také surové, nehlazené desky a trubky pouze na způsob síta dírkované nebo s vyříznutými závity.

      (2) Zboží z tvrdé gumy dále opracované nebo spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami patří do saz. pol. 314b), jestliže není technickým předmětem saz. čís. 320.

   1. 2. Je-li zboží pouze potaženo tenkou vrstvou z tvrdé gumy, neodůvodňuje to ještě zařazení mezi zboží z tvrdé gumy; takové zboží je třeba projednávat podle jinaké jeho povahy.
   2. 3. (1) Do saz. pol. 314b) patří všecko zboží dále opracované, též zboží, jež bylo pouze zbaveno švů od lisování, na př.: desky (na knihy); drobnůstky (nippes) a toaletní předměty; dýhy, lakované a pod.; hole; hřebeny; knoflíky; koule kulečnikové; krabice; mísy; ozdoby pánské i dámské; podnosy; poháry; rukojeti; tobolky a pod. Všechno toto zboží může být spojeno s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li však spojeno s velmi jemnými hmotami, patří do saz. čís. 318.

      (2) Výstroje pro technické a elektrotechnické účely, k přístrojům atd., vyjma hrubé výlisky, saz. pol 320g).

      (3) Vějíře, saz. čís. 271.

      (4) Obruby k brýlím a k jiným optickým přístrojům, saz. pol. 575c)2.

      (5) Kotouče gutaperčové tvrdé, saz. čís. 312.

   Saz. čís. 315.

   Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené.

   (1) Do saz. čís. 315 patří všechny tkaniny, stávkové látky a plsti, povlečené, napuštěné, potřené kaučukem vulkanisovaným nebo rozpuštěným nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené, též jsou-li přikrojeny do pravého úhlu, nikoli však v podobě stuh, dále však nezpracované, na př. látky na obleky, látky obalové, též polepené papírem, vložky do postelí, listy kopírovací atd. Naopak patří stužkové pruhy z takových tkanin, stávkových látek a plsti, vyjma stužkové pruhy k technickým účelům, jakož i předměty, které jsou zřejmě k určité potřebě upraveny do určitého tvaru přikrojením, vyražením, lisováním, tmelením, šitím a pod., jako kokardy, lemovky, stolní podložky, potítka, růžice atd., do saz. čís. 317.

   (2) Od zboží zařazeného do saz. čís. 315 nutno dobře rozeznávat desky atd. saz. čís. 312, které mohou být rovněž spojeny s tkaninami, plstí atd., patřícími ke hmotám obyčejným nebo jemným. Viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 312.

   (3) Vyšívané kaučukové tkaniny, saz. čís. 317

   Saz. čís. 316.

   Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské.

   (1) Pružnými tkaninami a pružným zbožím stávkovým se rozumějí s výjimkou zboží jmenovaného v poznámce za saz. čís. 316 všechny výrobky, u nichž jsou vlákna textilní zpracována s holými nebo s opředenými vlákny kaučukovými (setkána, slepena atd.), na př. pera do bot, pružné stuhy na šle, na podvazky, na pásy na šaty atd., pružné zboží stávkové metrové i pravidelně fasonované (punčochy proti křečovým žilám, obinadla, kamaše atd.).

   (2) K pružnému zboží prýmkářskému patří kaučuková vlákna zcela nebo částečně opletená, ovinutá, opředená, na př. ploché a kulaté šňůry a pod., jakož i popruhy atd. z nich vyrobené.

   (3) Pružné tkaniny nebo pružné zboží stávkové, dále zpracované do určitého tw.ru přikrojením, vyrážením, lisováním, tmelením, šitím atd., nebo konfekcionované s přídavky, jakož i pružné zboží prýmkářské, dále zpracované nebo spojené s jinými hmotami, saz. čís. 317 nebo 318.

   Saz. čís. 317.

   Oděv a jiné předměty konfekcionované lepením, šitím a podobným způsobem z látek jmenovaných v saz. čís. 315 a 316.

   1. 1. (1) Sem patří šatstvo, zboží výstrojné a všechno ostatní zboží (vyjma klobouky) z látek jmenovaných u saz. čís. 315 a 316, které bylo konfekcionováno šitím, lepením a pod., pak zboží, jež bylo vyrážením, vykrojením, lisováním, vysekáním atd. k určité potřebě upraveno nebo pouze k dalšímu zpracování připraveno, nebo bylo dále zpracováno tím, že bylo spojeno s obyčejnými nebo s jemnými hmotami.

      (2) Konfekce patřící do saz. čís. 317 z tkanin, stávkového zboží, prýmkářského zboží a z plsti saz. čís. 315 a 316 může být též opatřena podšívkou, ozdobami nebo jinými přídavky ze zboží tkaného, vyjma ze hmot velmi jemných.

      (3) Naopak patří do saz. čís. 274 šatstvo ze zboží tkaného a stávkového vyložené látkami kaučukovými nebo z nich tak složené, že se dá nosit oboustranně (oboustranné šatstvo), potom potítka ze tkanin, přikrojená a šitá a s vložkami nebo podložkami z kaučuku nebo z tkanin kaučukem preparovaných.

      (4) Rovněž nutno projednávat podle jeho jiné povahy zboží, při jehož konfekcionování bylo kaučuku použito pouze jako lepidla, jako na př. u lemovek s vlepenou bavlněnou šňůrou.

   1. 2. U peřin, žíněnek, polštářů a pod. naplněných peřím a pod., projednávají se dvě třetiny váhy podle výplně a jedna třetina jako šatstvo podle látky povlakové. Toto ustanovení však neplatí u menších polštářů (šicích polštářků a pod.) a u pokrývek nebo u pouhého vatování.
   2. 3. (1) K výšivkám na zboží projednávaném podle saz. čís. 317 se při zařaďování zboží nepřihlíží; zboží saz. čís. 315, pouze vyšívané, se však projednává, i když je bez další konfekce, podle saz. čís. 317.

      (2) Do saz. čís. 317 patří; čepice koupací; desky (na písemnosti); kamaše; kokardy; lemovky; měchy s tahy z tkanin saz. čís. 315; pásy měsíční; peřiny; pláště do deště a do prachu; podložky stolní; pokrývky, též pokrývky na vozy (vyjma pokrývky přímočaře přikrojené); polštáře, též nafukovací; potítka; punčochy proti křečočovým žilám; rukavice; růžice; suspensoria; šle; umyvadla; vaky na led; vložky do klobouků; zástěry; zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské; žíněnky (matrace) a pod. Všechny tyto předměty jsou ze zboží tkaného, stávkového a prýmkářského nebo z plsti, saz. čís. 315 a 316, po příp. spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami.

      (3) Fasonované pružné zboží stávkové, nepřikrojené a nešité, saz. čís. 316.

      (4) Ucpávky a isolační pruhy z tkanin potřených kaučukovým roztokem, saz. čís. 320.

      (5) Páskové míry z tkanin saz. čís. 315 patří do saz. čís. 577.

      (6) Klobouky z tkanin kaučukem napuštěných atd., saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.

   1. 4. Zboží saz. čís. 317 spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 318.

   Saz. čís. 318.

   Kaučukové zboží spojené s velmi jemnými hmotami.

   (1) Sem patří všecko zboží z kaučuku spojené s velmi jemnými tmotami vyjma zboží saz. čís. 309 a obuv z kaučuku, na př. pružné pásy a pružné podvazky, spojené se zbožím hedvábným, pláště do deště a pláště do prachu s límci z hedvábného aksamitu nebo s hedvábnými kápěmi, outky kaučukové s hedvábnými a krajkovými šatečkami nebo výstrojem a pod.

   (2) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

   Saz. čís. 319.

   Kaučukové zboží vystrojené drahými kovy.

   Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

   Saz. čís. 320.

   Technické potřeby.

   1. 1. (1) Tkaniny na mykací povlaky se vyrábějí z jemných tkanin, z barchetu atd. (též z plsti). Jsou buď pouze na jedné straně povlečeny kaučukem, nebo mají kaučukové vložky.

      (2) Tkaniny tohoto druhu dovážené bez dovolovacího listu patří do saz. pol. 320h).

   1. 2. (1) Do saz. pol. 320b) patří hadice všech rozměrů, také s nástavci, dále s drátěnými vložkami z obecných kovů, vyjma hadice z patentních desek saz. čís. 309 a vyjma hadice vyloučené ze saz. třídy XXX vůbec (na př. kaučukové trubičky k výrobě umělých květin nebo hadice povlečené hedvábím nebo prýmky).

      (2) Sem patří též ruční pumpy, ruční stříkačky, jež mají jednoduchou čerpadlovou trubku, jinak však se skládají převážně z hrubých hadic, jakož i hadice konopné a pod. kaučukem napuštěné.

      (3) O tom, jak se poznávají hadice z patentních desek, viz vysvětlivky k saz. čís. 309.

   1. 3. Ucpávky (ucpávkové příruby, ucpávkové kruhy, ucpávkové šňůry, ucpávky pístové, zděřové [hrdlové], nebo hadicové atd.), zvané též těsnění, slouží k vzájemnému těsnému spojení dvou součástek stroje nebo pod.; patří do saz. pol. 320c), jsou-li z měkkého kaučuku, též s podloženými nebo vloženými vrstvami hrubých tkanin textilních nebo drátěných nebo z kaučuku plněného sírou a mastkem a povlečeného konopným plátnem preparovaným kaučukovým roztokem anebo jsou-li ze tkanin, hrubých přediv nebo z plsti, rozpuštěným kaučukem povlečených, napuštěných, potřených nebo jeho vrstvou spojených.
   2. 4. Do saz. pol. 320d) patří hnací řemeny (převodní řemeny), t. j. řemeny pásového tvaru z kaučuku, z gutaperči nebo z balaty, též s vloženými pevnými tkaninami konopnými nebo s vloženými bavlněnými pruhy, jako se jich užívá u strojů, a to i tenkrát, jsou-li potaženy koží; dále patří do saz. pol. 320d) popruhy takto upravené, jakož i hnací řemeny konopné, lněné nebo bavlněné, potřené roztokem kaučukovým, a i kaučukové provazy (šňůry) z měkkého kaučuku upravené na hnací řemeny.
   3. 5. (1) K pneumatikám saz. pol. 320e) patří nejen vnější, tlustší pláště na kola, ochranné pásy, též jako zboží metrové, ať mají vložky nebo spodní vrstvy z látek tkaných či stávkových, s koženým obložením nebo bez něho, nýbrž i vnitřní, tenčí duše (též z vulkanisovaných patentních desek), bez ohledu na přidělané snad nástavce (ventily) z kovu, a to i tenkrát, dovážejí-li se odděleně nebo zvlášť zabaleny.

      (2) Do saz. pol. 320e)1 patří jednak pláště pneumatik, u nichž vzdálenost (šířka) mezi okraji, jimiž se zapouští plášť do obruče, činí v rozvinutém stavu nejvýše 95 mm, jednak duše pneumatik, jež zploštěny mají šířku nejvýše 50 mm.

      (3) Pneumatiky (pláště a duše) větších rozměrů patří do saz pol. 320e)2.

      (4) Jako obruče na kola vozidel se projednávají zejména obruče plné a komorové na kola vozidel všech druhů. K nim patří i pásy na kola vozidel.

   1. 6. Do saz. pol. 320f) patří na př. úzké pruhy z patentních desek, přikrojené na způsob pásů, vulkanisované nebo nevulkanisované, nebo úzké pruhy z kaučukového těsta, navinuté na válečky a pod., k bezprostřednímu použití k isolacím.
   2. 7. Výzbroje k technickým a elektrotechnickým účelům saz. pol. 320g) (ke stavbě telefonů a mikrofonů, plynovodů, vodovodů atd.) jsou hotové součásti z tvrdé gumy, nespojené s jinými hmotami, na př.: desky dírkované nebo jinak dále opracované; kotouče podpěrné; krabice; lišty; mluvítka a naslouchátka k telefonům a mikrofonům; obruby; přepinače; rukojeti; separátory; skřínky pro akumulátory a baterie; tlačítka; vidlice isolační; víka; vypínače a pod. Součásti přístroji z tvrdé gumy se projednávají podle ustanovení saz. třídy XLIV.
   3. 8. (1) Kaučukové podložky tiskací (pro tiskárny látek) skládají se nejméně ze dvou (většinou však více) hustých, jemnějších vrstev tkanin, proložených kaučukem, a mají obyčejně zevně vrstvu kaučukovou.

      (2) Do saz. pol. 320h) patří též tkaniny na mykací povlaky, dovážené bez dovolovacího listu, a vůbec všechny technické potřeby z kaučuku, gutaperči atd., které nelze zařadit do některé položky v předu uvedené, jako na př. isolační proužky z tkanin kaučukem povlečených.

1. XXXI. Voskované plátno a zboží z něho.

   Saz. čís. 321.

   Voskované plátno, hrubé, nepotištěné; plátno asfaltované.

   Jako voskované plátno, hrubé, nepotištěné a jako plátno asfaltované se projednává jenom hrubé, pouze pokostované nebo asfaltované zboží vyrobené ze tkanin saz. pol. 207a)1, 216a)1 nebo 217a), k balení a pokrývání; u tohoto zboží se musí tudíž zjistit počet nití jako u příslušných surových tkanin.

   Saz. čís. 322.

   Vozové plachty a jinaké přikrývky z hrubých látek, chemicky preparované ve tkanině nebo přízi nebo natřené olejem, dehtem nebo tukovou směsí nebo těmito látkami napuštěné.

   (1) Vozové plachty a přikrývky saz. čís. 322 jsou vyrobeny většinou ze silnějších tkanin lněných, konopných nebo jutových a staly se nepromokavými buď tím, že byly natřeny, napuštěny atd. pokosty, dehtem a pod., nebo tím, že byly upraveny chemicky (na př. mýdlem hlinitým nebo jinými mýdly nerostnými, amoniakálním roztokem hydroxydu měďnatého [kuoxam] za použití tukových směsí a apreturou); rovněž sem patří úplně upravené vozové plachty z takových látek.

   (2) Všité kruhy, provazy a podobné předměty k upevnění plachet nemají vliv na projednávání.

   (3) Přikrývky kaučukové a kaučukové plachty vozové, saz. čís. 315, po příp. 317.

   Saz. čís. 323.

   Pokrývky na podlahu z voskovaného plátna, linolea, kamptulikonu a z podobných směsí.

   (1) Pokrývkami na podlahu saz. čís. 323 se rozumějí parkety z voskovaného plátna, předložky, běhouny a pod., se silnějšími vrstvami klíženého a pokostovaného krytiva, pak z kamptulikonu, linolea, boulinikonu, korticia (směsí rozměklých kaučukových odpadků nebo okysličeného lněného oleje s korkovou drtí, s dřevěnou moučkou a pod.) nebo z podobných směsí; všechno toto zboží potištěné nebo nepotištěné, též odměřené, jakož i se zakulacenými rohy, podložené nebo nepodložené hrubými tkaninami.

   (2) Pokrývky tohoto saz. čísla spojené s jinými hmotami, na př. s lištami na hranách nebo s kovovými rohy, saz. čís. 326.

   (3) Tloušťkou vroubkovaného linolea je tloušťka linolea v žebru, nikoliv v rýze (drážce).

   Saz. čís. 324.

   Knihařské plátno.

   (1) Knihařským plátnem se rozumějí tkaniny bavlněné a lněné, které jsou upraveny (apretovány) lepivými látkami a tím dosti husté i pevné k povlaku knižních desek a jichž nelze použít k jinému účelu, zejména ne jako látek na šaty a jako podšívek.

   (2) Knihařské plátno se liší od jiných tkanin silně upravených (apretovaných), zvláště od látek na zástěry a podšívky, tím, že je na omak tvrdé a nepoddajné, jakož i tou vlastností, že klih nebo maz natřený na straně určené k nalepení neproniká na lícní stranu. Knihařské plátno bývá většinou 95 až 100 cm široké a svinuto ve stůčkách, kdežto látky na zástěry a podšívky přicházejí do obchodu v různých šířkách a v kusech jako zboží metrové, buď navinuté na prkénkách nebo bez nich. Ve sporných případech se vyžádá dobrozdání znalců.

   (3) Knihařské plátno se liší od napodobenin kůže jako pegamoidu, grabiolu, granitolu atd. (nazvaných též umělou koží), jež nutno projednávat podle saz. čís. 325, tím, že napodobeniny kůže mají povlak nepromokavý, kdežto knihařské plátno je pouze apretováno škrobem. Navlhčí-li se knihařské plátno vodou, ztrácí lesk; umělá kůže a napodobeniny kůže však po navlhčení vodou svůj vzhled a lesk neztrácejí.

   Saz. čís. 325.

   Voskované plátno výslovně nejmenované, též voskovaný mušelín a voskovaná dykyta.

   1. 1. (1) Voskovaným plátnem výslovně nejmenovaným se rozumějí tkaniny hrubší i jemnější, které jsou buď natřeny ohebnými vrstvami pokostovými nebo laky nebo které se staly nepromokavými (t. j. nepropouštějí vodu ani tenkrát, působí-li na ně dlouhou dobu) voskem, olejem a pod. či chemickými směsmi, nebo tkaniny, které byly spojeny vrstvami těchto látek.

      (2) Takto připravené tkaniny z jemné příze nebo tkaniny průsvitné, vyjma hedvábné, nazývají se voskovanými mušelíny, hedvábné tkaniny takové voskovanými dykytami.

      (3) Podle toho patří k voskovanému plátnu výslovně nejmenovanému plátno kožené, malířské, břidličné (na školní tabule), umělá kůže (látka vzhledu kůže vyrobená z polyvinylchloridu, klihu, glycerinu atd., bez použití kůže, i když není podložena tkaninou), t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu, olejované plátno k balení atd.; k voskovanému mušelínu patří Billrothův batist na obvazy a pod.; k voskované dykytě patří vlastní voskovaná dykyta na nepromokavý vrchní oděv, dykyta k účelům léčebným povlečená pryskyřičnými látkami a pod.

      (4) Do saz. čís. 325 patří vedle umělé kůže, uvedené ve 3. odstavci, též napodobeniny kůže, jako pegaimod, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou koží), i když v nátěru je přimíšen kaučuk.

      (5) Jak se rozeznávají tyto napodobeniny kůže od knihařského plátna, viz 3. odstavec vysvětlivky k saz. čís. 324. O projednávám látek na svinovací záclony, látek na čalouny atd. viz 19. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

      (6) O projednávání průsvitného plátna pausovacího (pro architekty a pod.) viz 17 odstavec 4 všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.

      (7) Tkaniny připravované kaučukem nebo gutaperčou, saz. čís. 315.

   1. 2. (1) K metrovému zboží s neohraničeným vzorem, projednávanému podle saz. pol. 325a), patří voskované plátno, voskovaný mušelín, voskovaná dykyta, bez ohraničených obrazců nebo vzorů, podle nichž se má zboží dělit při prodeji nebo při upotřebení.

      (2) Do saz. pol. 325b) patří veškerá voskovaná plátna atd. podle určité míry přistřižená nebo dovážená jako zboží metrové, která mají vzory ohraničené figurami, obrubami, lemy, čarami atd.; dále sem patří všechny výrobky z voskovaného plátna atd., jež nabyly svého předběžného tvaru, určeného pro další zpracování anebo pro určitý účel upotřebení, pouze vykrojením, přikrojením nebo vyseknutím.

      (3) Do saz. čís. 326 patří — vyjma zboží projednávané podle saz pol. 300c), saz. čís. 322 a 323 a vyjma zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské — všechno zboží z voskovaného plátna, z voskovaného mušelínu, z voskované dykyty, které bylo nejen pouze vykrojeno, přikrojeno nebo vyseknuto, nýbrž ještě nějak dále zpracováno, jakož i zboží projednávané podle saz. čís. 321 až 325, má-li takové spojení, jež přesahuje meze přípustné u uvedených saz. čísel.

      (4) Hnací řemeny z tkanin připravených tukem, olejem, pokosty a pod., viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 326.

   Zboží z voskovaného plátna, voskovaného mušelínu a voskované dykyty, mimo zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské.

   (1) Sem patří (vyjma zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské) práce ze zboží projednávaného podle saz. čís. 321, 323 až 325, na př. nástěnné tabule potažené břidl čným plátnem, malířské plátno napnuté na dřevěné rámy, oděvy z voskovaného plátna, práce z knihařského plátna, vyjma knižní desky patřící do saz. čís 300.

   (2) Klobouky z voskovaného plátna, z voskovaného mušelínu, z voskované dykyty, saz. pol. 267c), saz. čís. 268, 269.

   (3) Viz též vysvětlivky k saz. čís. 325; páskové míry, viz saz. čís. 577.

   Saz. čís. 327.

   Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

   Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XXXII. Kůže vydělaná a kožené zboží.

   Do této saz. třídy patří vydělané kůže: hovězí a koňská (saz. čís. 328 a 329), telecí (saz. čís. 330), kozlí, kozí, kozlečí, ovčí a jehněčí (saz. čís. 331 až 334), rukavičkářská (saz. čís. 335), kůže lakovaná (saz. čís. 336) a kůže výslovně nejmenovaná (saz. čís. 337); dále kožené zboží: sedlářské a řemenářské, též z voskovaného plátna (saz. čís. 338), zboží brašnářské, též z voskovaného plátna a z hrubších látek (saz. čís. 339), obuv (saz. čís. 340), rukavice (saz. čís. 341), kožené zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 342), zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 343) a technické potřeby (saz. čís. 344).

   Kůže vydělaná.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.

   1. 1. (1) Kůže vydělaná se získává zpravidla ze střední vrstvy (škáry) zvířecích koží, zbavených předchozími pracemi srsti, pokožky a podkožního vaziva činěním (vyděláváním). Vlákna takto upravených holin se činěním prosytí látkami obsahujícími tříslovinu, čímž se chrání před hnilobou, a získávají částečně již tímto činěním, částečně pak dalším mechanickým nebo chemickým zpracováním, barvením a pod., vlastnosti potřebné k výrobě koženého zboží (pevnost, tažnost, vláčnost, stejnoměrnou tloušťku, barvu atd.).

      (2) Podle hmot upotřebených k činění se rozeznává:

      1. a) činění tříslem čili tříslení na červeno, čímž se rozumí nejen vydělávání kůrami koželužskými (jako je kůra dubová, smrková, jedlová, vrbová, jilmová, březová, kaštanová atd.), nýbrž také jinými rostlinnými částmi obsahujícími tříslovinu (jako kvebrachovým dřevem, valonkami, duběnkami, divi-divi, myrobalány, škumpou atd.), a výtažky z nich, jako katechu a kino;
      2. b) činění solemi minerálními (chromitými a j.); zvláštní druh jeho je činění kamencem čili jirchářství;
      3. c) činění tukem čili zámišnictví.
   1. 2. (1) Tříslem a minerálními solemi se vyčiňují nejen velké, těžké kůže (hovězí a koňské), nýbrž též kůže menších zvířat (jako kůže telecí, ovčí, kozí atd.) na kůže na podešve a svršky, na hnací řemeny, na kůže sedlářské a na kůže k výrobě zboží brašnářského.

      (2) Tříslem činěná kůže se liší od kůže činěné minerálními solemi (chromitými a j.) již zevně barvou, jež je u kůže tříslem činěné světle hnědá až tmavohnědá, někdy také načervenalá až červená, u kůže minerálními solemi činěné zpravidla šedě nazelenalá. Dalším znakem kůže vyčiněné minerálními solemi je menší specifická váha a velký obsah popela. Spálíme-li kůži činěnou tříslem, zbude lehký, ve vzduchu poletující popel, kdežto kůže vyčiněná minerálními solemi dává popel pevnější, bělozelený nebo žlutavý.

      (3) Nezřídka se vyskytuje činění smíšené; kůže, která nebyla vyčiněna jedině minerálními solemi, nýbrž smíšeně, má v popelu znaky uvedené shora pro činění minerálními solemi a projednává se jako kůže činěná minerálními solemi.

      (4) Kamencem činěná kůže čili jircha je bílá a vláčná, připravuje se obyčejně z koží mladých koz, ovcí a telat a používá se jí k výrobě rukavic a zboží galanterního.

      (5) Kůže činěná tukem čili zámiš (též kůže olejová nebo prací) je žlutohnědá, měkká a vlnatá (na způsob sukna); připravuje se z koží zvěře (z koží srnčích, jeleních a pod.), avšak také z koží ovčích, kozích a z jiných, většinou odštěpením lícní části, a užívá se jí k výrobě rukavic, kožených kalhot a pod. a jako kůže k cídění.

   1. 3. Zvířecí kůže se srstí, napolo nebo zcela zpracované na straně k masu, patří ke kožešině upravené (saz. čís. 345); avšak obyčejné kůže se srstí (hovězí, telecí atd.), které byly namaštěny, načerněny nebo barveny (apretovány na kůži svrškovou), se projednávají jako kůže.
   2. 4. (1) Za kůži přírodní barvy (nebarvenou) se považuje jen kůže v barvě získané pouze činěním. Jako barvená se projednává i kůže jen zhruba natřená obyčejnou barvou anebo kůže s nátěrem bílým nebo barevným. Černě leštěná (černěná) kůže se klade na roveň kůži černě barvené.

      (2) Rovněž tak patří k barvené kůži i ta, která po vyčinění působením olověného cukru a kyseliny sírové nabyla světlejšího barevného odstínu; navlhčí-li se tato kůže a vystaví účinku sirníku sodného nebo sirníku amonného, objeví se zejména na líci skvrna stejnoměrně černá nebo hnědá.

      (3) Za vzorkovanou kůži se pokládá kůže s vytlačenými okrasami, jako s hvězdičkami, ornamenty a pod.; je-li taková kůže vykrojena nebo přikrojena na pruhy nebo jinak anebo slepena (kožené čalouny a pod.), projednává se jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342.

      (4) Barvená a vzorkovaná kůže, jakož i kůže s uměle vytlačeným lícem (rytými válci nebo deskami) se projednává podle druhů zvířat, z nichž pochází, podle saz. pol. 329b), saz. čís. 330, 333, 334 nebo 337, ať líc napodobuje líc kůže hadí, hroší, ještěrčí, krokodilí, rybí, sloní, tulení, vepřové atd., nebo má jakýkoli jiný ráz. Juchta (juchtová kůže) a její napodobeniny se projednávají rovněž podle druhů zvířat, z nichž pocházejí, podle saz. čís. 329, 330, 333 nebo 334.

      (5) Jako kůže s lícem uměle vytlačeným (t. j. rytými válci nebo deskami) se projednává též kůže kostkovaná (jemně lícovaná), jakož i kůže s lícem long-grainovým, boxovým a šagrénovým.

      (6) Bez zřetele na svoji jinakou povahu se však projednává kůže rukavičkářská podle saz. čís. 335, kůže lakovaná podle saz. čís. 336, kůže bronzovaná podle saz. čís. 337.

   1. 5. Při projednávání zůstává nepovšimnuto poltění kůže nebo její části, jímž se štěpí v tenčí vrstvy (souběžné s povrchem), nehledíc k výjimkám u saz. pol. 329a) a saz. čís. 332.
   2. 6. Odřezky a jiné odpadky, vzniklé při úpravě kůže nebo dalším jejím zpracováním, jichž lze ještě jako kůže upotřebit, se projednávají — vyjma kůži odpadkovou vydělanou na způsob podešvic, v saz. pol. 328c) výslovně uvedenou, a nepatří-li povahou do saz. čís. 331 nebo 332 — podle poznámky za saz. čís. 337; hodí-li se však takové odřezky pouze za surovinu k výrobě umělé kůže nebo klihu, projednávají se jako kůže na klih podle saz. čís. 656.
   3. 7. (1) Předměty vykrojené z kůže, pak odkrojky a pruhy kůže, jež byly vyrobeny stmelením, vřezáním nebo výkrojem okras, dírkováním, prošíváním, šitím atd., se projednávají jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342, nestanoví-li sazebník jinak.

      (2) Vykrojenou kůží je kůže zřejmě upravená pro určitý účel pouze jednoduchým přikrojením anebo vyražením, na př. pouze přikrojené nebo vyražené holínky, nárty, podešve, podpatkové plátky, kožené zástěry, jakož i kůže upravená na pásky do klobouků, na štítky k čepicím, na lemovky, míry, potítka, kokardy, růžice, podložky dírek u rukavic, podnosy atd.

      (3) Kůže ve čtvrtkách, v polovičních vazech nebo v částech ještě menších, jež není zřejmě upravena pro určitý účel, se nepovažuje za kůži vykrojenou ve smyslu 2. poznámky za saz. čís. 337, nýbrž se projednává — podle své povahy — podle saz. čís. 328 až 337.

   Saz. čís. 328.

   Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny).

   1. 1. (1) Jako kůže vydělaná na způsob podešvic se projednává všechna kůže hovězí nebo koňská (též buvolí a mezčí), též barvená, hodící se k výrobě podešví pro svou tuhost, tloušťku nebo jinakou povahu.

      (2) K podešvicím patří také méně silná kůže stélková (stélkovice). Zvláštním druhem podešvice je vacheta (useň vachetová), t. j. lehčí podešvice jemně upravená, pak podešvice jasně červeně vyčiněná kůrou hemlockovou (kůrou jedle hemlockové).

      (3) Dále sem patří silnější, ohebná, nemaštěná nebo jen málo maštěná chromem činěná kůže, jíž se užívá na podešve sportovní obuvi nebo na ochranné povlaky proti smyku a na převodní řemeny.

      (4) Okolnost, že celé kůže nebo odkrojky z nich (vazy, hlavy, krajiny nebo slabiny) nemají na vnějších (obvodních) částech vlastností shora uvedených nebo jich mají jen poskrovnu, není ještě důvodem, aby se neprojednávaly podle saz. pol. 328a), po příp. saz. pol. 328b). Tím je třeba se též řídit při projednávání odpadkové kůže saz. pol. 328c).

      (5) Kůže, jež pro své promaštění není způsobilá k použití na podešvici, patří do saz. čís. 329 (vyjma kůži na řemeny hnací a metací).

   1. 2. Kůže na hnací řemeny je silná, maštěná, též barvená hovězí kůže vyčiněná podobně jako kůže na podešvice, vyskytují se většinou ve hřbetech (kruponech). Stejně se projednává též kůže na metací řemeny, jež je silně maštěná, činěná obyčejně minerálními solemi (chromitými) a ze které se vyrábějí metací řemeny pro tkalcovské stavy.
   2. 3. Hřbetem (kruponem, jádrem) se nazývá část kůže pokrývající hřbet a boky zvířete, z níž byly odděleny hlava, plece a části břišní. Hřbet je zpravidla přikrojen do tvaru čtyřúhelníka. Též hřbety rozříznuté na půlky se projednávají podle saz. čís. 328. Na rozdíl od hřbetů, jež se projednávají podle saz. pol. 328a), zařaďují se jako jiná hovězí a koňská kůže, vydělaná na způsob podešvic, do saz. pol. 328b) kůže celé, půlky nebo čtvrtky koží, jakož i menší kusy, pokud tyto menší kusy nepatří jakožto části vazu, nožin nebo slabin ke kůži odpadkové saz. pol. 328c).
   3. 4. (1) Kůže odpadková jsou okrajové části kožní plochy, které byly odděleny od plochy hřbetní (kruponu), a nazývá se vazem, nožinou nebo slabinou (krajinou, částí břišní), podle toho, z které části pochází.

      (2) Tyto části nejsou vyloučeny z projednání podle saz. pol. 328c) ani tenkrát, tvoří-li spolu souvislý kus (na př. dolení části vazu s nožinami nebo nožiny se slabinami atd.), pokud neobsahují části hřbetu (kruponu).

      (3) Do saz. pol. 328b) patří též kůže umělá (umělá kůže v deskách), která se vyrábí lepením a lisováním z drtin kožených, z drtin od postruhování nebo poltění (odpadků při úpravě koží) nebo z kožených odřezků.

      (4) Kůže k výrobě mykacích povlaků, saz. čís. 329.

      (5) Kůže rámová na boty (zvaná weltings), saz. pol. 344a).

      (6) Pruhy z kůže na řemeny hnací nebo metací, saz. pol. 344b).

   Saz. čís. 329.

   Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.

   1. 1. Do tohoto saz. čísla patří všeliká kůže hovězí a koňská (ne však lakovaná a bronzovaná) vydělaná jakýmkoli způsobem, nikoli však na způsob podešvic, v celých kožich, půlkách, čtvrtích nebo menších kusech, a to též poltěná na straně k masu nebo k líci. Takové kůže se užívá zvláště jako kůže svrškové a k pracím sedlářským (hlazenice). Zvláštní druhy jsou na př. vláčná kravina, vyrobená z koží volských nebo kravských, sice silná, ale ohebná, kůže japonská, t. j. jircha vyčiněná kamencem a ledkem z kůže jistého druhu krávy, žijícího v Japonsku, a jiné.
   2. 2. (1) Kipsky (kůže zebu čili indického skotu), vyčiněné, avšak nevydělané na způsob podešvic, se projednávají jako kůže hovězí podle saz. čís. 329 buď bez zřetele na váhu kusu, je-li na nich ještě zřejmý hrbový záhyb, nebo — nelze-li na nich hrbového záhybu zjistit — jen přesahuje-li váha kusu 3 kg. Váží-li tyto kipsky jednotlivě nejvýše 3 kg, projednávají se jako kůže telecí podle saz. čís. 330.

      (2) Jiné kůže hovězí se projednávají podle saz. čís. 329 tehdy, váží-li celá kůže více než 3 kg; jde-li o půlky nebo čtvrtky, váží-li více než 1½ kg nebo více než ¾ kg.

      (3) Podle poznámky k saz. pol. 329a) se projednává hovězí a koňská poltina (štípenka) jen od rubu, a to pouze vydělaná, dále neupravená. Tyto poltiny od rubu nemají přirozený líc, a tedy ani žádné póry po chlupech. Od poltin saz. pol. 332a) se liší — jsou-li celé — svou velikostí, jinak též tím, že jsou silnější, tužší (nejsou hebké) a že jsou obyčejně činěné tříslem.

   1. 3. (1) Černou kůží hovězí a koňskou saz. pol. 329a) se rozumí jak kůže jednoduše černěná (leštidlem černěná), tak i obarvená na černo, též hlazená (žehlená), maštěná nebo leštěná roztokem krve, klihu nebo šelaku, nikoli však kůže lakovaná, lisovaná nebo bronzovaná.

      (2) Jinak barvená kůže hovězí a koňská patří do saz. pol. 329b).

      (3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

   1. 4. Kůže k výrobě mykacích povlaků, dovážená obyčejně ve hřbetech, maštěná a vyčiněná podobně jako kůže na hnací řemeny, patří podle své jakosti do saz. čís. 328 (podešvice). Taková kůže dovážená na dovolovací list k výrobě mykacích povlaků, požívá zvýhodněné celní sazby podle poznámky i tenkrát, je-li již přikrojena na pruhy (hřbety mykací, pásy mykací).

   Saz. čís. 330.

   Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou.

   (1) Sem patří všechna vydělaná kůže z koží telecích bez rozdílu činění, také poltěná, vyjma kůži rukavičkářskou, telecí kůži lakovanou a bronzovanou.

   (2) Teletina v celých kožich se liší od kůže hovězí tím, že váha celého kusu kůže telecí nepřesahuje 3 kg. U půlek a čtvrtek telecích koží nepřesahuje váha kusu 1½ kg, po příp. ¾ kg.

   (3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 331—334.

   1. 1. (1) Hlazená a vyrovnaná kůže ovčí a jehněčí, dále neupravená, se projednává podle saz. čs. 332.

      (2) Totéž platí o kůži kozlí, kozí a kozlečí saz. čís. 331.

   1. 2. (1) Podle saz. čís. 331 nebo 332 se projednává též vydělaná kůže z koží zvířat jmenovaných v saz. čís. 331 a 332, jež byla poltěna, mízdřena, zřásněna nebo čistě vyhlazena; naproti tomu se projednává podle saz. čís. 333 a 334 všechna kůže černěná, na černo nebo jinak barvená nebo jinak dále upravená (na př. zcela upravená, vzorkovaná, uměle lícovaná, zpracovaná olověným cukrem a kyselinou sírovou atd.), vyjma kůži rukavičkářskou, kůži lakovanou a bronzovanou.

      (2) U vydělaných koží kozlích, kozích a kozlečích (zejména byly-li vydělány kůže starších zvířat) je lícování, tvořící skupiny vlnovitě uspořádané, mnohem vyvinutější, zřetelněji rozčleněné nežli u slabší, lehčeji se trhající, nejadrné, houbovité kůže ovčí a jehněčí, u nichž ono lícování je menší a méně výrazné. U kůže silně hlazené a leštěné lze tyto zvláštnosti líce zřetelně pozorovat teprve tehdy, napneme-li kůži a dopadá-li na ni světlo se strany.

      (3) Kůže upravené lze rozlišit od koží ještě neupravených saz. čís. 331 a 332 tím, že — nehledíme-li ke kožím východoindickým, do nichž byl na vrchní straně vetřen olej nebo lůj — kůže ještě neupravené mají zpravidla na líci vzhled vrásčitý, nestejnoměrný a že na straně k masu lpí na nich ještě více nebo méně části podkožního vaziva; u poltin (štípenek) jsou také ještě zpravidla viditelné na řezných plochách brázdy nože.

      (4) Do saz. čís. 331 a 332 patří též kůže zatížená síranem sodným (solí Glauberovou), která pouští částečně bílou barvu, poněvadž se síran sodný sloučil s vápnem zbylým po vyloužení v síran vápenatý.

      (5) Vydělaná kůže bez další úpravy se projednává podle saz. čís. 331 a 332 i v tom případě, byla-li za účelem zatížení zpracována olověným cukrem.

      (6) Kůže zhruba natřená hrubou žlutou nebo červenou barvou se projednává jako barvená podle saz. čís. 333, po příp. 334.

      (7) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

   Saz. čís. 332.

   Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy.

   Kůží poltěnou po rubu saz. pol. 332a) se rozumí spodní díl poltěné kůže, kdežto jinou kůží saz. pol. 332b) se rozumí kůže jednak nepoltěná, jednak poltěná se strany k líci a mající zřetelné póry po chlupech na povrchu.

   Saz. čís. 335.

   Kůže rukavičkářská.

   1. 1. Kůží rukavičkářskou se rozumí kůže jehňat, mladých koz (kozlat) nebo jiných menších zvířat, též hříbat, činěná na jirchu, na zámiš nebo na jirchu tříslem přečiněná, hlazená nebo upravená vlnatě, měkká, hebká, tažná, ať nebarvená nebo barvená nebo jinak dále upravená. K druhům rukavičkářské kůže patří zvláště kůže glacé, jež je vyčiněna žloutkem a moukou a na lícní straně leštěna; kůže dánská (nebo švédská), upravená zpravidla na straně k masu na způsob sukna, měkká, bez lesku; dále telecí kůže kidová upravená na práce rukavičkářské a zámišová kůže srnčí, kamzičí a kůže podobné zvěře.
   2. 2. Zámišová kůže ovčí poltěná, též pemzovaná (pemzou broušená), avšak dále neupravená, které se zpravidla používá k cídění, patří do saz. čís. 332; naproti tomu zámišová kůže ze zvěře a kozlů, jakož i dále upravená (vlnatě apretovaná a pod.) zámišová kůže ovčí patří do saz. čís. 335, poněvadž se právě jmenovaných druhů koží používá k pracím rukavičkářským (silnějším rukavicím, jezdeckým kalhotám atd.).
   3. 3. Jako kůže rukavičkářská se projednává též paličková kůže pro piana, silnější to zámišová kůže, měkká, vlnatá, s lícní stranou, k povlékání paliček pianových.
   4. 4. (1) Kůže glacé silnější, ale přece hebká, jíž se sice neužívá k výrobě jemných glacé rukavic, avšak na jiné hrubší rukavice, se projednává podle saz. čís. 335. Na takové kůži se vyskytují někdy na straně k masu lehce lpící vlákna podkožní, jež se odstraňují při stříhání rukavic.

      (2) Jako kůži rukavičkářskou k barvení lze podle poznámky k saz. čís. 335 projednávat na dovolovací list též rukavičkářskou kůži k odtučnění.

      (3) Rukavičkářská kůže přistřižená na rukavice, saz. čís. 341.

   Saz. čís. 336.

   Kůže lakovaná.

   (1) Lakovaná kůže se vyrábí nanášením vrstvy černých nebo barevných pokostů lakových ze lněného oleje. Do saz. čís. 336 patří všechna lakovaná kůže bez zřetele na druh zvířat, z nichž pochází, a na její jinakou povahu (vzorkování a pod.).