Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

(2) O přirážce za mercerování viz poznámku k saz. čís. 189 až 194; o zkoušení tkanin kremově barvených viz vysvětlivky k saz. čís. 187.

K poznámce k saz. č. 189—192.

Tkaniny t. zv. bagdadské a madrasové jsou řídké tkaniny se vzorky ze surové, bílené nebo barvené příze, vytvořenými zvláštním protkávacím útkem, jenž je podle obrysu vzorků na rubu tkaniny odstřižen. Vazba základní je u tkanin bagdadských zpravidla plátnová, u madrasových perlinková.

Saz. čís. 193.

Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy.

Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 194.

Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy).

Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

K poznámce k saz. č. 189—194.

Přirážka za mercerování se vybírá jen u zboží saz. čís. 189—194. Mercerované zboží bavlněné saz. pol. 195a) 1, b) 1 a 200a) se projednává jako bílené.

Saz. čís. 195.

Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.

(1) Tuhé sítě mají většinou na místech, kde se niti kříží, tolik apretury, že není vidět zřetelně jejich průběh. V pochybných případech se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a)2 ony tyly, u nichž se po vyvaření, vyprání a usušení ukáže, že ztrácejí více než dvě třetiny své váhy.

(2) Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 196.

Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané.

(1) Sem patří také odměřené krajky oltářní. Zboží tohoto saz. čísla neodměřené, saz. čís. 197.

(2) Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 197.

Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží).

Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 198.

Výšivky.

(1) Vložky jsou vyšívané pruhy bavlněných látek, jejichž šířka nedosahuje 20 cm.

(2) Z projednávání jako vložky vyšívané pouze na okraji jsou vyloučeny všechny pruhy, které mají vedle vyšívaných okrajových obrub, provedených na jedné podélné straně (bandes) nebo na obou podélných stranách (entre-deux), jakékoli vyšívání zasahující do středu.

(3) Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 199.

Zboží prýmkářské a knoflikářské.

(1) K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří také pletené šňůry bavlněné k technickým účelům (na př. šňůry k bubnům, k selfaktorům, šňůry vřetenové). Takové šňůry bubnové, vřetenové a šňůry k selfaktorům, předené, jakož i pletené provazy o průměru větším než 5 mm, viz saz. pol. 201e).

(2) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

Saz. čís. 200.

Zboží stávkové a pletené.

(1) Viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV i 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

(2) Podle saz. čís. 200 se projednává také stávkové a pletené zboží z přediv saz. třídy XXIII.

Saz. čís. 201.

Technické potřeby.

(1) Žárové punčošky jsou stávkové, 3 až 5 cm široké hadicovité kusy, také konfekcionované obsazením z tylu, z osinkových nití a pod.

(2) Žárové punčošky (nevypálené i vypálené) z jiných rostlinných přediv se projednávají jako bavlněné.

(3) Vysoušecí plsti jsou zpravidla zdrastěné silnější tkaniny plstěného vzhledu na povlaky válců a k podobným technickým účelům.

(4) Jiné tkané bavlněné plsti se projednávají jako bavlněné tkaniny podle své bližší povahy.

(5) O hnacích řemenech a popruzích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(6) Ke knotům patří jednak pouze volně zakroucené svazečky nití ze silné bavlněné příze, též opředené, jednak i stuhovité nebo hadicovité tkaniny a šňůrkovitá pletiva z bavlněné příze volně zakroucené, také všechny tyto věci, jsou-li povlečeny voskem a podobnými tukovými hmotami.

(7) Prýmkářské zboží bavlněné k jinému upotřebení, vyrobené na způsob knotů, patří však do saz. čís. 199; tkané knoty s útkem hedvábným, který se dá obyčejně zjistit jen podrobným vyšetřením, patří do saz. čís. 260.

(8) O tkaných nebo pletených hadicích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

(9) Motouzy jsou většinou vícepramenné, hlazené niti z hrubší příze o průměru 1 mm nebo více, silně zakroucené, jako drát oblé, apretované. O stanovení průměru motouzu viz vysvětlivky k saz. čís. 219

(10) Touto svou význačnou povahou se liší motouzy od hrubší, surové, skané příze; na přízi je buď zřetelně vidět jednotlivé, pouze volně zakroucené niti nebo je při větším zakroucení též oblá, nemá však apretovaného hladkého povrchu.

(11) Okolnost, že bavlněný motouz je upraven v klubkách nebo na cívkách, nemá vliv na projednávání.

(12) K sítím saz. pol. 201e) patři všechny sítě z hrubé příze (hrubé sítě rybářské, tenata, visuté sítě atd.), dále veliké, většinou na stroji drhané sítě k technickým účelům, jako takové sítě rybářské (stavěcí a na tah), sítě pro dekorativní malířství atd. bez zřetele na sílu upotřebené příze; jiné sítě, na př. malé sítě rybářské, sítě na ptáky z jemné příze, dále sítě na míče, sítě nákupní a podobné jemné práce síťkované a drhané, jako stávkové zboží (viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV).

(13) Provazy a pod., patřící do saz. pol. 201e), jako na př. šňůry na bubny, na selfaktory, na vřetena a podobné šňůry a provazy, jsou velmi pevné výrobky kroucené ze silnější příze; jsou-li pletené, patří sem jen tehdy, je-li jejich průměr větší než 5 mm. Pletené provazy a šňůry o průměru 5 mm a menším, saz. čís. 199.

(14) Jiné podobné technické předměty, které sem rovněž patří, jsou na př. ucpávky z bavlněných nití, napuštěné klouzkem, lojem, stearinem a pod. a hadicovitě opředené bavlněnou přízí, pak bavlněné lešticí kotouče z několika vrstev bavlněné látky, spojených spojkami atd.

(15) Brousicí plátno, brousicí pásy a podobné brousicí prostředky z bavlny, saz. čís. 407.

(16) Články, ouška, kroužky, smyčky ze dřeva, z kosti, ze skla, z porculánu, z ocele nebo z drátu atd. u tkalcovských nitěnek, rovněž jacquardská závažíčka (delší silné kousky drátu) s nimi spojená, zůstanou při projednávání nepovšimnuty. Činky s navlečenými nitěnkami (tkalcovské listy), viz saz. čís. 467.

(17) Pletené nitěnky patří do saz. pol. 201f)2 Avšak nitěnky pletené jenom v malém rozsahu u tak zvaného očka, jinak však skané, nejsou vyloučeny z projednání podle položky f)1.

1. XXIII. Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
   1. nikoli však pomíšené s bavlnou, vlnou nebo hedvábím.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII.

   (1) Len (Linum usitatissimum) je jednoletá kulturní rostlina, pocházející z Orientu, jež poskytuje jemné předivo. Stonky se vytrhají, usuší a zbaví semenných tobolek tím, že se odrhnou nebo vymlátí. Potom se chemickým kvašením (močením, rosením) rozpustí rostlinná klovatina, čímž se rozruší spojem lýkové vrstvy s dřevitým jádrem, takže se dá lýko roztřepit na vlákna. Dřevité jádro se mnohonásobně přeláme na třecím stroji, rovněž lýko se uvolní a roztřepí; dřevité části a krátká zcuchaná vlákna se odstraní potíráním. Takto připravené hrsti lnu se dále očistí na vochlovacích strojích nebo na ručních vochlích od dřevitých částí a krátkých vláken na nich ještě lpících. Při tom vzniklá krátká vlákna tvoří koudel (heede, tow), jíž se používá k výrobě hrubé příze. Hrsti lnu vochlováním zcela vyčištěné se rozloží na pramenovacím stroji a spojí se v pramen. Posukováním se pramen zjemňuje a družením se stane stejnoměrným (posukovací stroje na len). Prameny posukované se přemění na předpřádacím stroji s křídlovými vřeteny na přást se slabým zákrutem, jenž se přede v hotovou přízi na suchých, polomokrých nebo mokrých strojích přádacích. U obou posledně jmenovaných strojů se děje posukování za použití studené nebo horké vody, kterou prochází přást při posukování.

   (2) Příze z ramie (konopí z čínské kopřivy) se přede podobně jako příze z floretového hedvábí. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.

   (3) Konopí (Canabis sativa) je rostlina pocházející z teplejších krajin asijských, nyní rozšířená po všech dílech světa. Vlákno konopné se získává podobně jako vlákno lněné. Poněvadž však přírodní vlákno konopné je příliš dlouhé, přetrhává se ve stoupách na několik částí a potom se několikrát vochluje. Příze konopná se přede podobně jako příze lněná. Konopí je velmi pevné, hrubší než len a vyrábí se z něho zejména motouz, plachtovina, balicí plátno a provaznické zboží.

   (4) Juta jsou vlákna konopných odrůd Corchorus capsularis a C. olitorius, jež se pěstují hlavně v jižní Asii, severní Americe a severní Africe. Při výrobě jutové příze se hrsti juty změkčují tlučením a mačkáním, na trhačkách a řezačkách se rozřežou na dvě až tři části a zbaví kořínků, jež se zpracují v papírnách. Surovina se potom třídí podle barvy a jakosti a přede se na přízi týmž přádacím postupem jako přádlo ze lněné koudele. Juta se nevyrovná jemností ani lnu ani konopí, dá se však dobře barvit a používá se jí zejména k výrobě balicích látek (baddingů, tarpaulingů, hessianů), kobercových běhounů, látek nábytkových a provaznického zboží.

   Saz. čís. 202.

   Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky.

   (1) Do saz. čís. 202 patří:

   (2) Len a ramie (konopí z čínské kopřivy, konopí reah, čínská tráva [china grass]); konopí a juta (vlákna východoindické juty, kalkutské konopí); dále výslovně nejmenovaná rostlinná přediva jako konopí manilské (konopí východoindické nebo abakové, abaková nebo pisangová vlákna), novozélandské konopí (Phormium tenax), vlákna či vlasy rostliny agave a aloe (vlákna Agave americana a Agave vivipara, konopí aloové, mexický fibr, konopí travní [sisal]), vlákna ananasová (pina), indiánský fibr, konopí sunnské, bombayské, madrasské, lesní vlna (spřádavá vláknina z borového jehličí) a vlna rašelinná; viz též saz. čís. 61.

   (3) Jak se rozeznávají jmenované nejdůježitější vlákniny, viz oddíl I všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (4) Prameny z uvedených přediv volně stočené pro dopravu, neupotřebitelné však jako provazy, surové, se rovněž projednávají jako koudel (heede, tow) z těchto přediv podle saz. čís. 202.

   (5) Rovněž konopí vochlované, máčené v dehtu, a cucky (t. j. koudel z rozpletených lodních lan) napuštěné dehtem k ucpávání lodí atd. patří do tohoto saz. čísla.

   (6) Naproti tomu se projednává jako zboží provaznické podle saz. pol. 219a) konopí, které je již jednoduše skroucené (jako provaz stočené) a upravené pro neprodyšné ucpávání vzduchových otvorů u strojů nebo pro jiné technické účely.

   (7) Do saz. čís. 202 patří dále patentní vlna (lněná bavlna, chemicky upravený len).

   (8) Dratty (konečky lněných osnov, tkalcovské odpadky) a lněná cupanina (šarpie), saz. čís. 657.

   (9) Viz také oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 203.

   Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.

   (1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (2) Sem patří též výrobky z vaty tohoto saz. čísla v rozsahu, jak popsáno u saz. čís. 181.

   (3) Konopná plst nepromokavá (zplstěná konopná koudel s asfaltem nebo dehtem) se projednává jako dehtovaná lepenka saz. čís. 286.

   Příze.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206.

   (1) Jako příze této saz. třídy se projednává také velmi hrubé, volně skroucené předivo této saz. třídy, jednoduché nebo dvojpramenné, jehož se používá jako polotovaru v provaznictví nebo ke tkaní. Jednoduché předivo toho druhu, napuštěné dehtem, se projednává rovněž jako surové.

   (2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze této saz. třídy se projednává jako skaná, motouz toho druhu se však projednává bez rozdílu jako provaznické zboží saz. pol 219b).

   (3) Příze loužená je taková příze, jež vařením nebo působením louhu nabyla světlejšího barevného odstínu než příze surová.

   (4) Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 204.

   Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy).

   Ramiová příze bílé barvy se projednává vždy jako příze surová.

   Saz. čís. 205.

   Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná.

   Sem patří též příze papírová. O dovozu kokosové příze k výrobě pokrývek na dovolovací list viz poznámku za saz. pol. 219a).

   Saz. čís. 206.

   Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem).

   (1) Přízí na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206 je hrubá, jednoduchá nebo skaná, většinou pouze volně skroucená příze v klubku vážícím nejméně 1 kg (též barvená nebo napouštěná dehtem a pod.), jíž se používá u žacích strojů, lisů na slámu, na provázky na popínání chmele a pod.; taková příze skaná může být též na vijáku nebo ve větších svazcích. Kokosová příze v klubkách vážících přes ½ kg se projednává též podle této poznámky.

   (2) Příze na vázání snopů nařezaná na odměřené kousky, též opatřená již kličkami na uzel, se projednává jako příze použitá a nemá nárok na výhodu podle této poznámky.

   (3) Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 219.

   Zboží lněné, konopné, jutové atd.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219.

   (1) Má-li se zjistit při zařaďování zboží lněného, konopného, jutového atd. počet nití v osnově a útku ve čtverci o straně 2 cm (saz. čís. 207, 208, 216, saz. pol. 217a)), počítají se niti dvakrát nebo vícekrát skané, jakož i niti ležící vedle sebe po dvou nebo po více nitích za niti dvě nebo za více nití.

   (2) U tkanin z jemné příze se zjistí počet nití v osnově a útku vždy na 2 cm obdobně, jak je to předepsáno pro bavlněné zboží; součet čísel udává počet nití ve čtverci o straně 2 cm.

   (3) Jsou-li hustě tkané tkaniny tkány z různě silné příze (na př. mají-li takové proužky a pod.), vypočítá se průměrný počet nití ve čtverci o straně 2 cm od střídy ke střídě.

   (4) Vyskytnou-li se tkaniny, u nichž počet nití ve čtverci o straně 2 cm nedává celé číslo, připočte se, je-li tomu tak v osnově i útku, jedna nit k součtu útkových a osnovních nití; vyskytne-li se naproti tomu zlomek niti pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na něj zřetel.

   (5) U tkanin z hrubé příze nebo u tkanin řídkých se zjistí počet nití v osnově i útku vždy na vzdálenost 2 cm.

   (6) Ke lněným atd. tkaninám nevzorkovaným (pouze s jednou základní vazbou) patří kromě hladkých tkanin popsaných v 5. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 189—201 též:

   1. 1. Tkaniny ze skupin několika nití s hladkou vazbou (na způsob plátna), t. j. takové, u nichž
      1. a) je osnova buď rozdělena jednoniťovým útkem na stejné skupiny po dvou, třech nebo více nitích a posunutí u následujícího útku se děje pravidelně o tyto dvě, tři nebo více nití; nebo je osnova dělena po jedné niti dvojniťovým, trojniťovým nebo víceniťovým útkem a posunutí u následujícího provázání útkem se děje pravidelně o tuto jednu nit; nebo
      2. b) jsou jak osnova, tak i útek ze stejných skupin po dvou, třech nebo více nitích a vazba pokračuje pravidelně o počet nití, tvořících příslušnou skupinu nití.
   1. 2.a) Všechny jednoduché osnovní kepry bez omezení počtu nití ve víceniťových skupinách osnovy a
      1. b) všechny jednoduché útkové kepry, t. j. ony kepry, u kterých je dělena osnova útkem jako u osnovních keprů, ale posunutí se děje u následujícího provázání útkem vždy o počet nití odpovídající víceniťové skupině osnovy; tak vznikají sestupné diagonály, ve kterých leží niti útkové nahoře nad dvěma, třemi nebo více nitmi osnovními;
      2. c) šestivazné, osmivazné atd., na obou stranách stejné (oboulícné) kepry, u kterých leží niti osnovy po třech nebo čtyřech atd. vedle sebe střídavě nad jednoniťovým útkem a pod ním a posunutí se děje pravidelně vždy o jednu nit;
      3. d) tyto lomené kepry: trojvazné nebo čtyřvazné grádlové kepry, u nichž se střídají navzájem dva stejně široké proužky; přitom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo; dále čtyřvazný lomený kepr s rozptýlenými body vazebními, t. j. kepr, u kterého jednoniťový útek váže niti osnovy obsažené ve střídě tak, že se děje posunutí při první útkové niti vzorku o jednu nit, při druhé o dvě niti, při třetí o tři a při čtvrté o dvě niti.
   1. 3. Všechny osnovní a všechny útkové atlasy (satiny). Atlasová vazba záleží v tom, že se osnova dělí jednoniťovým útkem na dvě části, z nichž jedna obsahuje pouze jednotlivé niti, druhá pak vždy stejné skupiny nejméně po čtyřech nitích a posunutí u nejbližšího protkání útkem se děje o dvě nebo více nití. Leží-li přitom skupiny osnovních nití nad útkem, jednotlivé osnovní niti však pod útkem, vznikají atlasy osnovní, v opačném případě atlasy útkové.

   (7) Každá jiná vazba a kombinace vazeb, jako ozdobný kepr (diagonální, diaper), vazba smyčková (u látek na ručníky), vazba záclonová (u látek výšivkových), krepy (pro konfekci prádla), vaflová vazba (u látek na lázeňské utěrky), kombinace vazby plátnové, kepru nebo atlasu s protkávaným lemem, rypsovými proužky a pod., spojený atlas osnovní s atlasem útkovým atd., odůvodňují projednávání tkanin lněných atd. jako vzorkovaných.

   (8) Viz též oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (9) Zboží lněné, konopné, jutové atd., tkané z příze loužené (viz vysvětlivky o přízi lněné atd.), se projednává jako látky, jež byly louženy až po utkání a jež se vyznačují týmž vzhledem jako příze loužená.

   Saz. čís. 209.

   Damašky, též surové.

   (1) Do tohoto saz. čísla patří všechny damašky bez zřetele na počet nití a úpravu (apreturu).

   (2) Damašky se liší od jinakého vzorkovaného zboží této saz. třídy atlasovou vazbou základu, z něhož vystupují větší kresby s figurálním vzorkem, jako arabesky, květiny a pod., které jsou buď úplně zaokrouhleny nebo mají pouze na jedné straně obrysu kresby pravý úhel. Z toho vyplývá, že se projednávají podle tohoto saz. čísla také nepravé damašky, vyrobené na jacquardovém stavu s kresbami zmíněné podoby. Jako jinaké vzorkované tkaniny se tedy projednávají jen látky s kresbami, jejichž obrysy jsou ohraničeny na všech stranách pravým úhlem.

   Saz. čís. 210.

   Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.

   1. 1. (1) Za batisty se považují různě husté, poloprůsvitné tkaniny z velmi jemné příze lněné.

      (2) Pro rozlišení, má-li se projednat lněná tkanina jako zboží lněné saz. čís. 207 a 208 či jako batist saz. čís. 210, platí za základ poměr mezi počtem nití ve čtverci o straně 2 cm a vahou čtverečního metru nesporného batistu.

      (3) Nejprve se tudíž zjistí počet nití ve čtverci o straně 2 cm a váha čtverečního metru příslušné tkaniny.

      (4) Jako batisty se projednávají tkaniny, jež mají ve čtverci o straně 2 cm počet nití uvedený v dolejší tabulce a na čtvereční metr stejnou nebo menší váhu, než je váha uvedená v tabulce, při čemž se činí ještě dále rozdíl jednak mezi tkaninami surovými (též vyvářenými, louženými), jednak bílenými, barvenými, potištěnými atd.

      K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.

      Váha čtverečního metru v gramech
      Počet nití ve čtverci o straně 2 cm	u batistů surových (též vyvařených, loužených)	u batistů bílených, barvených, potištěných atd.
      120	136	118
      128	132	114
      136	127	110
      144	123	106
      152	118	102
      160	113	98
      168	109	94
      176	104	90
      184	99	86
      192	95	82
      200	90	78
      208	85	74
      216	80	70
      224	75	66
      232	70	62
      240	65	58

      (5) Počet nití ve čtverci o straně 2 cm se zjistí tkalcovskou lupou, jak udáno u zboží lněného atd.

      (6) Váha tkaniny se zjistí takto:

      (7) U zboží v kusech, jež není tkáno odměřeně, stačí výstřižek 100 čtverečních centimetrů.

      (8) Tyto výstřižky se vyjmou z tkanin, jež se mají zkoušet, obdobně jako je to předepsáno o braní výstřižků z vlněného zboží tkaného pro celní zkoušení vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného (viz saz. třídu XXIV).

      (9) U zboží odměřeně tkaného nebo lemovaného se vezme za základ pro výpočet váhy čtverečního metru skutečná váha celého kusu; přitom se připočte jak lem, tak i dutá obruba, vyskytují-li se.

      (10) Když se vypočte plocha zboží odměřeně tkaného, vypočítá se úměrou, kolik váží čtvereční metr projednávaného zboží.

      (11) Zjistí-li se při tom větší váha než váha uvedená v předcházející tabulce, rozlišující jednak zboží surové (také vyvářené, loužené), jednak bílené, barvené, potištěné atd., projedná se zboží jako lněné zboží podle jinaké bližší povahy. Je-li však váha stejná nebo menší než váha udaná v tabulce, pak je to batist.

      (12) Lněné zboží, jež má méně než 120 nití ve čtverci o straně 2 cm, není batist a projedná se tedy podle saz. čís. 207, nejde-li o gázy, linony atd.

   1. 2. (1) Řídké tkaniny jsou především takové tkaniny z jemné příze, které tvoří buď úplně průsvitné mřížoví nebo které též mají pouze v osnově nebo útku pravidelně se opakující mezery, jež tvoří efekt a jsou větší než tloušťka kterékoli setkané niti. Střídají-li se pravidelně silnější a slabší niti, jsou slabší niti rozhodující pro posouzení mezery. K řídkým tkaninám se počítají bez zřetele na jemnost setkaných nití též takové tkaniny, ve kterých hustě tkané proužky jsou přerušovány pravidelně se opakujícími proužky řídkými nebo též pouze mezerami širšími než tloušťka vedle ležících nití osnovních nebo útkových.

      (2) Gázy jsou podobné řídké látky, tkané nití stojitou a obtáčivou nebo háčkovým sloupkem, linony jsou většinou surové nebo loužené řídké tkaniny lněné, u nichž jsou zpravidla dvě osnovní niti blízko sebe.

      (3) Řídké tkaniny, u kterých jsou však mezery úplně vyplněny apreturou, se jako řídké neprojednávají.

      (4) Podle své jinaké povahy a nikoli jako řídké tkaniny se projednávají: mřížkované a podobné výrobky z hrubé příze; volně tkané řídké látky mající znatelné niti, které nejsou pravidelně mřížkovány a též obyčejně nejsou řídké podle své povahy; rovněž mřížkovité tkaniny, kterých se částečně užívá též jako základu pro vyšívání, jejichž niti však bývají pravidelně jemnější než niti obyčejné kanavy, jako na př. tak zvané kanavy aida a java, jakož i podšívkové látky, podšívkové organtiny, aprety, vyrobené ze silné příze a většinou na tuho apretované.

      (5) Viz též 13. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 211.

   Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.

   Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 212.

   Výšivky.

   Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 198.

   Saz. čís. 213.

   Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).

   Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 214.

   Zboží stuhové.

   Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 215.

   Zboží prýmkářské a knoflikářské.

   (1) Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (2) Prýmky z tagalu jsou zpravidla úzké úplety s hladkými okraji k výrobě klobouků; bývají obyčejně pleteny ze skupin vláken manilského konopí, jež jsou jednotlivě navázána, leží volně vedle sebe a nejsou slepena.

   (3) O manilském konopí pojednává 19. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXVI.

   Saz. čís. 217.

   Jutové tkaniny.

   (1) Do saz. pol. 217a) patří hlavně hrubé pytloviny a hrubé látky balicí z juty (gunny-cloths, gunny-bags, hessians, tarpaulings, baggings, sackings, twilled).

   (2) Viz též 6. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.

   (3) Příměsek koudelné příze nevylučuje tyto pytloviny a balicí látky z projednání podle saz. pol. 217a); také zůstanou nepovšimnuty jednobarevné nebo vícebarevné podélné pruhy, vetkané na pokraji nebo uprostřed, mající účel jen jako značky, i když jsou v nich vetkány bavlněné niti. Podle saz. pol. 217c) se projednávají surové jutové tkaniny, které mají ve čtverci o straně 2 cm více než 40 nití nebo v nichž jsou barevné pruhy ve větším počtu nebo po celé šíři, takže již nemohou být zřejmě považovány za vedlejší, na př. takové tkaniny na slamníky a pod.; obsahují-li však bavlnu nebo jiná rostlinná přediva, patří do saz. pol. 217b).

   (4) Vzorkovaně tkané balicí látky z juty, smíšené s koudelnou přízí nebo pouze z juty, používané na pytle pro vlnu a chmel, patří do saz. pol. 217c).

   (5) Do saz. pol. 217b) patří jutové látky na nábytkové povlaky, na záclony, k účelům konfekčním atd., jutové pokrývky na lůžka, stoly, stěny a pod., čalouny (také ústřižky z nich, pokud se jich dá upotřebit jako čalounů), a bez výjimky všechny jutové tkaniny spojené s jinými rostlinnými předivy, pokud to neomezuje znění této saz. položky.

   (6) Do saz. pol. 217c) patří na příklad jutové tkaniny položky a), jsou-li bílené, barvené, potištěné atd. nebo vzorkované a nepatří-li do saz. pol. 217b).

   Saz. čís. 218.

   Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované.

   (1) Jako koberce na podlahu tohoto saz. čísla se projednávají koberce, rohožky, pokrývky na vůz, běhouny, předložky a podobné kobercové látky na podlahu, nejsou-li spojeny s bavlněnými předivy, a jen tehdy, dá-li se jich podle jejich vnější povahy použít výhradně jen k takovému účelu.

   (2) Látky tkané podobně jako koberce na podlahu, které se spíše hodí za zboží polštářové, brašnářské a pod. než za koberce na podlahu, jakož i jemnější koberce a pokrývky, kterých lze sice též upotřebit jako rohožek na podlahu, u kterých však lze předpokládat, že se jich pro jejich hebkost, menší tuhost a lepší provedení upotřebí za pokrývky na lůžko, stůl nebo stěnu, projednávají se podle saz. pol. 217b).

   (3) Podstatnou známkou pro rozeznání koberců na podlahu od látek tkaných jako koberce je okolnost, že koberce na podlahu bývají vždy tkány s osnovou z velmi hrubé příze, čímž se stanou význačně tuhými a těžkými.

   (4) Jsou-li silnější vlákna (aloová, manilského konopí a pod.), z nichž jsou vyrobeny takové koberce na podlahu, volně obtočena bavlněnými nitmi pouze k tomu účelu, aby lépe držela pohromadě, nejsou tyto koberce vyloučeny z projednání podle tohoto saz. čísla. Jinak patří do saz. pol. 217b).

   (5) Ke kobercům na podlahu tkaným s flórem patří též koberce vyrobené ze ženilkových přediv lněných, konopných, jutových atd.; viz též 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII —XXV.

   (6) Do saz. pol. 218a) patří též koberce kokosové, pokrývky a rohožky, a to i tehdy, mají-li povrch kartáčovitý (t. zv. velurové pokrývky).

   Saz. čís. 219.

   Zboží provaznické a potřeby technické.

   (1) Provazy atd. patřící do saz. pol. 219a) mohou být kroucené nebo pletené.

   (2) Provazy atd. z kokosových vláken, z lýka nebo rákosí se projednávají, mají-li průměr 5 mm nebo větší, rovněž podle saz. pol. 219a), mají-li průměr menší, podle saz. čís. 205. Prameny ze starých rozpletených provazů atd., způsobilé k upotřebení jako motouz, patří do saz. pol. 219b).

   (3) Provazy z kokosových vláken lze také projednat za podmínek stanovených ve vysvětlivce k saz. čís. 206 jako přízi na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206.

   (4) O projednávání slaměných provazů pouze hrubě skroucených nebo hrubě pletených na obaly a pod. viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 61.

   (5) Motouz je zpravidla vícepramenná nit, silně skroucená, oblá, apretovaná, hlazená, různé tloušťky.

   (6) Těmito význačnými vlastnostmi se motouz liší od hrubších, surových, skaných přízí lněných atd., u nichž buď jednotlivé niti, jen volně skroucené, jsou dobře znatelné, nebo které, jsouce silněji zakrouceny, mohou být též oblé, nemají však apretovaný, hladký povrch.

   (7) V pochybných případech se zjistí hranice tloušťky 1 mm u motouzu takto:

   (8) Na válcovité hůlce se vyznačí vzdálenost 2 cm dvěma čárkami. Na tuto označenou dvoucentimetrovou délku hůlky se natočí motouz šroubovitě do přesných, rovnoběžně k sobě přiléhajících závitů. Je-li počet závitů větší než 20, je motouz tenčí než 1 mm.

   (9) Zbožím provaznickým jsou kroucené, pletené a drhané, nikoli však stávkové hrubší výrobky z přediv saz. třídy XXIII, jako provazové žebříky, visuté sítě, rybářské sítě, potřeby hasičské, záchranné, tělocvičné nebo lodní, vědra atd. Viz též 12. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.

   (10) Spojení s jinými hmotami, jako s oblouky, svorníky, držadly, háky, řemeny, kruhy, příčkami, přezkami, plováky, šrouby a pod., nemá u provaznického zboží vliv na projednávání; viz též saz. čís. 476. Provaznické zboží může být bíleno, barveno, dehtováno, klíženo, fermežováno. Zboží provaznické a sítě (tennisové sítě a pod.), sešité s tkaninami, patří do saz. čís. 274.

   (11) K saz. pol. 219c), d) a e) viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Brousicí plátno, brousicí pásky a podobná brusidla podložená tkaninami saz. třídy XXIII, saz. čís. 407.

   (12) Žárové punčošky z ramie a pod. se projednávají podle saz. pol. 201a).

   (13) Drát vpředený do plombovacích šňůr nemá vliv na jejich zařadění.

1. XXIV. Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
   1. též pomíšené s jinými předivy, nikoli však s hedvábím.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV.

   (1) Vlna (vlna ovčí), je-li surová, je znečištěna látkami pocházejícími z kožních výměšků (vinného potu) zvířat a zbavuje se potu (pere se) buď praním vlny v rounu na živém zvířeti, nebo praním po ostříhání rouna v pračkách na vlnu (leviatanech) mýdlovou vodou, roztokem sody atd. Z vody od praní vlny se získává tuk z vlny (lanolin) a soli draselné.

   (2) Při předení česané příze se vlna třídí, rozvolňuje obyčejně šleháním a čechráním (na šlehacích strojích), pere, oplachuje, suší a pak mastí (kropí olejem), aby byla ohebnější, a přemění se pak na mykacím stroji (mykadle) v rouno a pramen. Prameny se urovnávají ve stůčky, vícekrát druží a posukují. Nato se rozdělují posukované stůčky česáním na sčes a výčesky (odpad). Další zpracování záleží v několikanásobném družení a posukování. Mezi posukovadly se zbavuje sčes na hladicím stroji (lisseuse) oleje (odmašťuje se), také se barví, suší a posukuje. Hladicího stroje není třeba při výrobě jistých druhů příze (alpakové, útkové příze atd.). K výrobě melírovaných přízí se sčes barví nebo potiskuje (vigoureux). Když projde několika posukovadly a předpřádacími stroji, dopřádá se na selfaktorech na česanou přízi nebo na prstencových strojích přádacích.

   (3) Při předení mykané příze se zbaví praná, opláchnutá a usušená vlna, je-li toho třeba, řepíků odřepíkovacím strojem nebo přístrojem karbonisačním, namastí se olejem, čechrá se, při čemž se mohou také pořídit směsi (mélanges). Vlna se pak zpracuje postupně na dvou nebo třech mykadlech, tvořících mykací soustavu (assortiment). První (hrubé mykadlo) dává list, který se klade v několika vrstvách na přívodní pás druhého (prostředního) mykadla tak, že se směr vláken kříží nebo nekříží. Tento list se mění na třetím přástovém mykadle v rouno, jež se rozdělovačem rouna rozloží v úzké proužky, které se pak války zhušťují a navíjejí na cívky (trubičky). Tento přást se dopřádá na selfaktorech a prstencových strojích přádacích v hotovou přízi.

   Saz. čís. 220.

   Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky.

   (1) Za vlnu se pokládají vedle obyčejné vlny ovčí též chlupy zvířat patřících k čeledi ovcí a koz (na př. ovce alpaky čili pako, kozy angorské [vlna mohérová, teftik]), pak srst velblouda, vikuně, lamy, guanaka, dále chlupy zaječí, králičí, bobří, opičí, pižmovky a nutrie.

   (2) O poznávacích znacích vlny viz oddíl I B všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (3) Chlupy jiných zvířat, též žíně, saz. čís. 84; výrobky z nich, saz. čís 221—239.

   (4) Česanou vlnou (sčesem, česancem) se rozumějí široké pásy vycházející z česacího stroje k dalšímu spřádání, též na stůčky; z projednávání podle saz. čís. 220 není vyloučen sčes těžší než 8 g na 1 metr — též barvený — jehož se užívá k výrobě loutkových vlásenek a vložek do vlasů (tak zvaný vlněný krep), i k výrobě umělých květin.

   (5) Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (6) Naproti tomu sčes (vlněný přást) posuknutý v různě tlusté prameny, avšak dosud nepředený, projednává se již jako příze, váží-li na běžný metr 8 g nebo méně.

   (7) Sčes pro vlásenkářské práce upravený v kadeře, též pletený, saz. čís. 265.

   (8) K odpadkům patří kromě odletků z vlny, chomáčků a postřižků vlny atd. (srovnej oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV) též strojená vlna (mungo nebo shoddy), t. j. vlna získaná z roztřepených, mykaných vlněných hadrů.

   Saz. čís. 221.

   Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované.

   (1) Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (2) Kloboukové podsadky (návěje) jsou polotovary z chlupů, vyrobené na zdvojovacím stroji v podobě velkých špičatých čepic, jež jsou bud’ vatovité nebo jenom něco málo zplstěné, nevalchované, takže je lze ještě snadno roztrhnout; klobouková vata je tlustá, vůbec ještě neplštěná vata k výrobě plsti na klobouky, vyrobená navíjením tenkého vlněného rouna z mykacího stroje na špičaté formy.

   (3) Kloboukové plsti z kloboukových podsadků (návějí) nebo kloboukových vat, valchované, saz. čís. 266.

   (4) Sem patří též výrobky z vat tohoto saz. čísla v rozsahu vymezeném v saz. čís. 181, pokud nebyly zde již uvedeny nebo nepatří-li, jsouce zplstěny, do saz. čís. 238.

   Příze.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

   (1) Viz oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   (2) Jemnost vlněné příze se zjišťuje na rozdíl od bavlněné příze, která se projednává podle anglického čísla, podle soustavy metrického číslování.

   (3) Pro zařadění je rozlišovací hranicí číslo 5 metricky u příze saz. čís. 222, číslo 45 metricky u příze saz. čís. 225, čísla 30, 40, 50 a 65 metricky u příze podle poznámek k saz. pol. 225a) a b).

   (4) Podle metrického rozdělení se vyjadřuje jemnost příze (metrické číslo) počtem čteníků po 1000 m obsažených v jednom kilogramu = 1000 g vlněné příze.

   (5) Počet čteníků po 1000 m na jeden kilogram nebo počet metrů na jeden gram je metrické číslo vlněné příze.

   (6) Je tedy:

   K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

   1	čteník =	1.000 m na 1 kg nebo	1 m = 1 g čís.	1
   5	čteníků =	5.000 m na 1 kg nebo	5 m = 1 g čís.	5
   30	čteníků =	30.000 m na 1 kg nebo	30 m = 1 g čís.	30
   40	čteníků =	40 000 m na 1 kg nebo	40 m = 1 g čís.	40
   45	čteníků =	45.000 m na 1 kg nebo	45 m = 1 g čís.	45
   50	čteníků =	50.000 m na 1 kg nebo	50 m = 1 g čís.	50
   65	čteníků =	65.000 m na 1 kg nebo	65 m = 1 g čís.	65.

   (7) Metrické číslo vlněné příze se vypočítá, buď dělí-li se číslo 1000 vahou 1000 metrů (= 1 čteníku metrického) zjištěnou v gramech, nebo zváží-li se libovolný počet metrů příze a zjistí-li se dělením, kolik metrů příze připadá na 1 g.

   (8) Na př.

   K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

   1 čteník =	1000 m váží 20 g
   	1000 : 20 = 50 nebo
   	200 m váží 4 g
   		200 : 4 = 50;

   1. je to tudíž vlněná příze metrického čís. 50.

   (9) Vlněná příze přichází do obchodu jak svinutá v přadenech (svazcích), tak navinutá na bobinách (cívkách osnovních) a na kanetách (cívkách útkových). Poněvadž však příze v přadenech má pro nestejnoměrnost motáků velmi různou délku vijákovou, nařizuje se pro vlněnou přízi bez rozdílu, je-li v přadenech nebo na cívkách, jednotný postup zjišťování tím, že se odvine určité množství příze, jež se pak srovná s typovými závažími, vypočtenými pro příslušná hraniční čísla.

   (10) Pro celní zkoumání vlněné příze používají celní oddělení ONV těchto pomůcek:

   1. a) Soupravy přesných závaží gramových ke zjištění skutečné váhy v oněch případech, kdy se má pro správné zařadění odvinout větší množství (1000 m) vlněné příze, zvážit ji a vypočíst skutečné její číslo.
   2. b) Soupravy typových závaží pro vlněnou přízi ke vzájemnému porovnání příslušného množství příze zvážením, a to:
      1. 1. K saz. čís. 225, příze česaná, výslovně nejmenovaná, a to:
         1. k saz. pol. a), c) a e)1 pro:
            1. 400 m příze jednoduché č. 45 metricky, 8'889 g k saz. pol. b), d) a e)2 pro:

               K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

               200 m příze dvojpramenné	č. 45 metricky,	9˙067 g
               100 m příze trojpramenné	č. 45 metricky,	6˙933 g
               100 m příze čtyřpramenné	č. 45 metricky,	9˙244 g
               100 m příze pětipramenné	č. 45 metricky	11˙556 g
               100 m příze šestipramenné	č. 45 metricky,	13˙867 g
               100 m příze sedmipramenné	č. 45 metricky,	16˙178 g
               100 m příze osmipramenné	č. 45 metricky,	18˙489 g
               100 m příze devítipramenné	č. 45 metricky,	20˙800 g
               100 m příze desítipramenné	č. 45 metricky,	23˙111 g.

      1. 2. K poznámkám k saz. pol. 225a) a b) pro:

         K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.

         200 m příze jednoduché	č. 30 metricky,	6˙667 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 30 metricky,	6˙800 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 40 metricky,	5˙100 g
         200 m příze jednoduché	č. 50 metricky,	4˙000 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 50 metricky,	4˙080 g
         100 m příze dvojpramenné	č. 65 metricky,	3˙138 g.

         1. Typová závaží zde uvedená jsou vypočtena v poměru k jednoduché přízi a zhotovena pro přízi dvojpramennou o 2 procenta, pro přízi trojpramennou a vícepramennou o 4 procenta výše, poněvadž skaním se jednoduchá přezná nit vždy zkracuje a proto se vždy příslušná délka příze zvětšuje poměrně podle počtu skaní jednoduché příze.
         2. Pro přízi více než desetipramennou se sestaví typové závaží ze závaží shora uvedených, na př. při šestnáctipramenné přízi se zváží odvinutých 100 m příslušnými závažími pro desetipramennou a šestipramennou (= 16pramennou) přízi. Závaží určeného pro jednoduchou a dvojpramennou přízi nesmí být při tom použito.
   1. c) Přesné váhy vahadlové k porovnání váhy odvinutého množství příze s vahou příslušného typového závaží pro hraniční čísla 30, 40, 45, 50 a 65; dále, je-li toho třeba, ke skutečnému odváženi množství příze přesnými závažími gramovými.
   2. d) Mechanického měrného vijáku, zařízeného tak, že se na dvě navíjecí kola podle potřeby může odvíjet vlněná příze podle metrické míry nebo bavlněná příze podle anglické míry.
   3. e) Kotoučového vijáku, který doplňuje měrný viják.
      1. Používá-li se těchto vijáků, nutno přesně dbát směrnic pro celní zkoumání bavlněné příze (viz saz. třídu XXII), k odvíjení se však připevní na hnacím vřetenu navíjecí kolo označené štítkem “V. p. obvod jeden metr“.

   (11) Při každém zkoumání musí být balíky a schrány tak otevřeny, aby se co nejpřesněji poznala povaha příze, a tedy i správnost nebo nesprávnost prohlášky.

   (12) Prohlídka nesmí být omezena toliko na přízi ležící navrchu, nýbrž se provede tak obsáhle a důkladně, aby nemohlo být pochybnosti o tom, skládá-li se obsah toliko z jednoho nebo z různých druhů příze.

   (13) Při odebírání vzorků příze nutných pro sazební rozlišování je třeba co nejopatrněji postupovat v těchto směrech:

   (14) U příze ve svazcích se odstraní vnější obaly balíků, vyjmou se přadena netoliko se strany vnější, nýbrž také ze svazků ležících uvnitř; rovněž u příze na cívkách se přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo v bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující přízi různé jakosti (jemnosti atd.).

   (15) Správnost prohlášeného druhu příze se posuzuje se zřetelem na zvláštní znaky uvedené ve vysvětlivkách k saz. čís. 222 až 226.

   (16) Při zkoumání jemnosti se zvláště přihlíží též k velikosti zabalených svazků a k počtu přaden (pásem) v nich obsažených, poněvadž již z různého balení atd se může posoudit, zda je tu příze nestejné jemnosti; to platí rovněž i pro přízi na cívkách, obsahuje-li zásilka nebo schrána cívky různé velikosti.

   (17) Shledá-li se, že jsou dohromady baleny příze patřící do různých saz. položek, roztřídí se a zjistí se jejich čistá váha; to nesmí být nikdy opomenuto Není tedy přípustné, aby se na př. u balíků hydraulicky lisovaných, se železnými obručemi, upustilo od podrobného zjištění váhy jednotlivých druhů příze v nich obsažených — podléhajících různým celním sazbám — a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášky váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými. K účelnému zjednodušení celního projednávání budiž působeno k tomu, aby byla balena do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž se účinně zabrání obtížnému rozkládání a opětnému balení balíků.

   (18) Má-li být zjištěna jemnost příze, vyberou se přadena nebo cívky k odvinutí potřebného množství nití se zvláštní opatrností. Několik přaden nebo cívek vybraných z různých míst balíků a schrán se napřed pečlivě zkusí vzájemným přesným srovnáním, obsahují-li přízi stejné jemnosti. Lze-li mít za to, že jsou tu čísla příze patřící do různých saz. položek, pokračuje se v odvíjení a vážení nití z více přaden nebo cívek lišících se na pohled od sebe, až se bezpečně zjistí stav věci.

   (19) U česané příze výslovně nejmenované saz. čís. 225, která podle zkušeností a zřejmě vůbec nedosahuje hraničního čísla 45, dále u každé česané příze výslovně nejmenované prohlášené vyšším číslem než 45 — vyjma případ, kde jde o zřejmou nesprávnost — není třeba jemnost zjišťovat.

   (20) U těchto přízí se tudíž zjišťuje jen prohlášená jinaká jejich povaha.

   (21) Příze se odvíjí, váží a srovnává s typovými závažími takto:

   (22) Měrný viják se nařídí přesně podle hořejšího návodu. Ze zkoušené odvinuté příze se zavěsí do cívkového vijáku jedno přadeno, jehož niti byly napřed opětovným silným napnutím a smrštěním mezi rukama srovnány do polohy pokud možno rovnoběžné Pak se vyhledá konec niti na kraji prvního pásma a po zjištění, zda se příze snadno odvíjí z cívkového vijáku, spojí se konec niti s měrným vijákem tak, že se nit provlékne jedním z vodičů, ovine kolem něho a vede pak pod mosazný váleček na vijákové kolo, kde se několikrát sevře do jedné pružinky, která je na straně příčného ramene prvního (označeného) paprsku kolového. Potom se začne odvíjet.

   (23) Má-li být odvinuta ke zkoušení příze na cívkách, nastrčí se bobiny nebo kanety na vidlici, připevněnou k tomu účelu na měrném vijáku, načež se postupuje jako u příze v přadenech.

   (24) Aby se zabránilo většímu napětí a tření, postaví se vijáky u smotaných přízí tak, aby šla nit s cívkového vijáku k vodiči nití měrného vijáku v čáře pokud možno vodorovné.

   (25) Z téhož důvodu se jemnější příze neovíjí kolem vodiče niti.

   (26) Při otáčení kola měrného vijáku se zachovává vždy mírná rychlost, aby se všemožně zamezilo přetrhnutí niti a aby příze zůstala stále pravidelně napjata.

   (27) Přetrhne-li se příze přece, mohou se navázat konce niti, aby se nemuselo znovu počít s manipulací, otáčení musí však pokračovat v úplném souhlase s počítacím kotoučem; na to třeba obzvláště pamatovat.

   (28) Aby se zamezilo hromadění nití na jedné straně vijákového kola, střídají se u příze v přadenech vodiče niti, čímž se příze náležitě rozdělí. Příze na cívkách, jednoduchá a dvojpramenná, se odvíjí vždy zároveň se dvou bobin nebo kanet.

   (29) Má-li se příze srovnat s typovými závažími, odvine se:

   1. u příze česané saz. pol. 225a)—e), jež se projednává kromě jiného, také podle své jemnosti:
      1. jednoduché příze 400 m,
      2. dvojpramenné příze 200 m,
      3. vícepramenné příze 100 m;
   1. u příze česané k výrobě prýmků, požívající celní výhody podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b):
      1. jednoduché příze dvakrát po 200 m,
      2. dvojpramenné příze dvakrát po 100 m;
   1. a u surové příze lastingové pro tkalcovny na lasting, požívající celní výhody podle 2. poznámky k saz. pol. 225b):
      1. dvojpramenné příze 100 m.

   (30) U příze v přadenech se provede plný počet obrátek kola (100, 200, 400), jelikož se odvíjí pouze jedno přadeno; naproti tomu je třeba u příze na cívkách, která se odvíjí zároveň se dvou bobin nebo kanet, pouze 50, 100 a 200 (t. j poloviny) obrátek kola, které rovněž dají metrickou míru předepsanou k vzájemnému vážení.

   (31) Srovnájí-li se (zváží-li se vzájemně) odvinutá množství příze na přesné váze s příslušnými typovými závažími, vyjde toto sazební zařadění příze:

   1. příze česaná výslovně nejmenovaná patří:
      1. jednoduchá, jejíž 400 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 400 m jednoduché):
         1. surová do saz. pol. 225a)1,
         2. bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)1;
      1. byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
         1. surová do saz. pol. 225a)2,
         2. bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)2;
      1. dvojpramenná, jejíž 200 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 200 m dvojpramenné):
         1. surová do saz. pol. 225b) 1,
         2. bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
      1. byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
         1. surová do saz. pol. 225b)2,
         2. bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)2;
      1. trojpramenná nebo vícepramenná, jejíž 100 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 100 m trojpramenné atd.) odpovídající počtu pramenů příslušné příze:
         1. surová do saz. pol. 225b) 1,
         2. bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
      1. byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
         1. surová do saz. pol. 225b) 2,
         2. bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d) 2;
         3. výslovně nejmenovaná česaná příze surová k výrobě prýmků na dovolovací list, váží-li 200 m jednoduché příze méně než typové závaží čís. 30 (= 200 m jednoduché) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 200 m jednoduché), nebo
         4. váží-li 100 m dvojpramenné příze méně než typové závaží čís. 30 (= 100 m dvojpramenné) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 100 m dvojpramenné), projednává se podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b),
         5. patří však tehdy, váží-li právě tolik nebo více než typové závaží čís. 30 nebo váží-li méně než typové závaží čís. 50, jelikož nepřekročují číslo příze 30, nebo jsou jemnější než číslo příze 50, do saz. pol. 225a) nebo b);
   1. příze lastingová pro tkalcovny na lasting, surová, na dovolovací list, váží-li 100 m dvojpramenné příze právě tolik nebo méně než typové závaží čís. 40 (=100m dvojpramenné) a právě tolik nebo více než typové závaží čís. 65, projedná se podle 2. poznámky k saz. pol. 225b); váží-li však více než typové závaží čís. 40 nebo méně než typové závaží čís. 65, patří k česané přízi výslovně nejmenované saz. pol. 225b).

   (32) Nedá-li první zvážení typovými závažími u přízí blízkých svou jemností hraničním sazebním číslům rozhodný výsledek (t. j. kolísají-li přesné váhy tak, že nevychází s plnou jistotou najevo, zda vážená příze toliko dosahuje hraničního čísla nebo je překročuje), zváží se příze z jiných přaden nebo cívek, až je pochybnost odstraněna nebo se zjistí, že k správnému zařadění je zapotřebí šetření, podle dále naznačeného postupu užívaného v pochybných případech.

   (33) U vláčených přízí vlněných (t. j. takových, které v jedné niti obsahují několik zároveň spolu svinutých praménků, volně vedle sebe ležících, bez patrného zákrutu a které tudíž patří k jednoduchým přízím), odvine se ze spojené niti 100 m a zjistí skutečná váha v gramech. Dělíme-li potom počet metrů jednoduché příze (t. j. úhrnná délka všech odvinutých praménků, jež se nalezne, násobí-li se odvinutá délka 100 m počtem praménků ve zkoušené přízi svinutých) vahou 100 m odvinuté příze vláčené, zjištěnou v gramech, vyjde číslo jemnosti.

   (34) Na př. 100 m šestinásobně vláčené příze (= 600 m jednoduché) váží 15 g, tedy 600:15 = 40. Jde tudíž o přízi čís. 40.

   (35) Má-li takováto příze již znatelný zákrut, zařadí se jako skaná a nutné zjištění jemnosti se provede podle ustanovení platných pro přízi skanou.

   (36) Ve všech pochybných případech, když se totiž ani opětovným zvážením typovými závažími nedošlo k úplné jistotě pro správné zařadění, postupuje se takto:

   (37) U jednoduché a u dvojpramenné příze se zjistí skutečné číslo příze.

   (38) K tomuto účelu se odvine u jednoduché příze z 10 přaden nebo cívek po 100 m (= 1000 m jednoduché příze) a přesně se zváží přesnými závažími gramovými. Počet metrů (1000) se dělí touto zjištěnou vahou. U dvojpramenné příze se odvine z 5 přaden nebo cívek po 100m(=500m dvojpramenné příze) a přesně zváží přesnými závažími gramovými. Od zjištěné váhy se odečtou 2 procenta (jakožto skaním vzniklý přírůstek váhy). Číslo 1000 se pak dělí zbytkem váhy (to je vahou připadající na 1000 m jednoduché příze). V obou případech podíl v celých číslech udává číslo příze.

   (39) Na př. 1000 m jednoduché příze váží 21˙7 g, 1000:21˙7 = 46. Příze má tedy čís. 46.

   (40) Přitom se zlomky 0˙5 a vyšší pokládají za celek; činí-li tudíž na př. podíl 45˙5, projedná se příze jako příze přes čís. 45.

   (41) U trojpramenné nebo vícepramenné příze se nezjišťuje v takových případech skutečné číslo příze, nýbrž se postupuje takto:

   (42) Z 10 přaden nebo cívek se odvine po 100 m (= 1000 m trojpramenné, čtyřpramenné nebo vícepramenné příze) a jejich váha se přesně zjistí přesnými závažími gramovými. Zjištěná váha se srovná s desateronásobnou vahou typového závaží odpovídajícího počtu (dohromady skaných) pramenů zkoušené příze. Je-li zjištěná váha menší nežli váha desateronásobného příslušného typového závaží pro čís. 45, projedná se tato příze jako příze přes čís. 45. Na př. se projednává devateronásobně skaná barvená příze v přadenech. 1000 m odebraných z 10 různých přaden váží 225˙6 g. Typové závaží pro 100 m devítinásobné příze je 20˙8; desateronásobek toho činí (20˙8 X 10) 208; příslušná příze patří tudíž jako příze pod čís. 45 metricky do saz. pol. 225d) 1.

   (43) Osnovy z vlněné příze. K vlněným přízím, které dojdou již upraveny v osnovy, t. j. v přadenech k tomuto účelu zvlášť dlouze smotaných (které jsou pak svázány ve velké svazky nebo klubka) nebo již nasnovány (navinuty) na vratidlech a které mohou být k docílení soudržnosti osnovy též místy protaženy několika nitmi útkovými, musí — poněvadž z nich nelze odebrati přízi potřebnou ke zkoušení bez poškození zboží — být přiloženy vzorky příze nejméně 1000 m (smotaných nebo na cívce), souhlasící úplně s těmito osnovami, aby se mohla zjistit jemnost příze pro zařadění.

   (44) Tyto přidané vzorky se porovnají nejdříve s osnovou, zda se s ní úplně shodují, a pak se zkoušejí jako jiné příze v přadenech nebo na cívkách.

   (45) Nedojdou-li takové vzorky hned s osnovami a je-li třeba podle okolností případu zjistit jemnost příze pro její správné zařadění, odloží se projednání, až zmíněné vzorky dojdou, pokud ovšem strana nesvolí, aby množství příze ke zkoušení potřebné bylo vzato z osnovy samé a odpírá-li projednání bez tohoto zjištění podle příslušné nejvyšší celní sazby.

   (46) Soustavu číslování jemnosti, jež spočívá na poměru délky příze k váze, předpokládající tudíž stejnoměrný běh niti, nelze použít pro tak zvanou přízi falkonévku nebo fantasijní (efektní).

   (47) Efektní přízí takovou jsou surové, bílené, barvené, potištěné nebo melírované dvojpramenné nebo vícepramenné příze, jejichž běh nití je přerušen v určitých vzdálenostech uzly, součky, kadeřemi, smyčkami kličkami, závitky atd.

   (48) Takovéto příze (z vlny, též pomíšené s bavlnou) se projednávají vždy podle příslušné nejvyšší sazby, na př. barvená podle saz. pol. 225d)2.

   (49) Příze, jež následkem silného zakroucení splynutím jednotlivých nití tvoří uzlíčky nebo malé kličky, které přiměřeným napětím příze opět zmizí, nepatří sem a projednává se podle své jinaké povahy.

   (50) Viz 2. až 4. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 222.

   Příze z hrubé srsti (chlupů) zvířecí (z chlupů dobytka hovězího a ze srsti podobné) až čís. 5 metricky včetně, surová.

   (1) Touto přízí je hrubá příze upředená z hrubých chlupů zvířecích, jako z chlupů hovězích, koňských, psích, vepřových atd. s malým příměskem zcela hrubé vlny, nutným k vazbě a nepřesahujícím zpravidla 30%, nebo také pomíšená s rostlinnými vlákny chlupům podobnými (jutou, crin végétal a pod.); užívá se jí k výrobě obyčejných koberců, jako na př. tak zvaných holandských koberců.

   (2) Tato příze, obyčejně dvojpramenná — silná jako hrubý motouz — toliko volně souvisící, se vyznačuje zvláště tím, že chlupy převážně zcela krátké a tuhé přes to, že byly většinou silně zakrouceny, již při mírném tření nebo napínání přaden samovolně vypadávají nebo aspoň mohou být bez odporu vytaženy, takže příze je nápadně málo pevná.

   (3) Při projednávání podle tohoto saz. čísla se dbá, aby hrubá příze mykaná, příze z vlny shoddy a tvrdá příze česaná nejhrubšího druhu, jež se také spřádají pod čís. 5, ale vždy se projednávají podle saz. čís. 226, po příp. 225, nebyly nesprávně prohlášeny podle saz. čís. 222.

   (4) Ke zjištění hraničního čísla příze patřící do saz. položky a), o niž jde, postačí, odměří-li se metrovkou 50 m jednoduché nebo 25 m dvojpramenné příze a zváží závažími gramovými. Při trojpramenné nebo vícepramenné takové přízi saz. položky b) se zváží třetina, čtvrtina atd. 50ti metrů. Tyto příze nesmějí nikdy vážit méně než 10 g. Zpravidla budou vážit více než 20 g. Pohybuje-li se váha mezi 10 a 20 g, zjistí se přesně, nejde-li o hrubou přízi mykanou, přízi z vlny strojené atd.

   Saz. čís. 223.

   Příze mohérová, alpaková (též mottled-alpaková) a ispahánská; všechna tato příze jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.

   (1) Příze mohérová (též angorská) a alpaková z chlupů koz (angorské kozy) a zvířat patřících k čeledi koz, pak lam a vikuní na listry a podobné jemnější látky na oděvy, na plyše, síťovité a pletené zboží (na t. zv. fantasijní předměty) se vyznačují dlouhým hladkým chlupem hedvábného lesku, jenž byl namaštěn, spředen a po spředení více méně zbaven tuku. Tyto příze jsou obyčejně toliko slabě skrouceny.

   (2) Příze mottled-alpaková je příze, jež byla spředena zároveň ze surových, bílých a přírodně barevných nebo též přibarvených černých nebo hnědých chlupů, takže vypadá jako melírovaná,

   (3) Příze ispahánská (nebo genappes) je tvrdá příze, předená v nenamaštěném stavu, uhlazená požehnutím nebo opalováním plynem, šňůrkovitě skroucená, zpravidla skaná, k výrobě šňůrek a jiných výrobků prýmkářských.

   Saz. čís. 224.

   Příze česaná ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.

   Surová příze česaná z chlupů velbloudích je dvojího druhu: jedna, alpakovitého hmatu a žlutavě hnědé přírodní barvy, záleží v krátkých, vlnitých chlupech (z břišní strany velblouda), kdežto druhá, tvrdší příze ze srsti velbloudí je z delších chlupů (ze hřbetu a ohonu), tmavšího zabarvení a obsahuje namnoze pesíky. Této druhé příze se užívá zejména k výrobě lisovacích plachetek a hnacích řemenů.

   K saz. čís. 223 a 224:

   (1) Projednávání přízí saz. čís. 223 a 224 je omezeno na celní oddělení ONV zvláště k tomu zmocněná. Tato celní oddělení odeberou při projednávání jmenovaných přízí vždy dva vzorky z nich a ztotožní je úředně za účasti strany. Jeden vzorek se zašle celnímu oddělení ONV v Praze k přezkoušení ještě téhož dne, kdy byla celní prohlídka příze provedena, druhý vzorek se ponechá u projednávajícího oddělení a zůstane tu uschován po dobu jednoho roku.

   (2) Vzorky se přezkoušejí u celního oddělení ONV v Praze se vším urychlením (nejdéle ve 4 dnech) a výsledek se v každém jednotlivém případě ihned oznámí projednávajícímu oddělení.

   (3) Není-li tu výslovně ráz těchto přízí, vytčený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224, projedná se příze jako česaná příze výslovně nejmenovaná (saz. čís. 225), vzorky se však stejně odeberou a zašlou.

   (4) Příze saz. čís. 223 a 224 smíšené s rostlinnými předivy nebo skané s takovýmito přízemi patří do saz. čís. 225, smíšené nebo skané s hedvábím, s hedvábím floretovým nebo umělým do saz. čís. 245 po příp. 246.

   Saz. čís. 225.

   Příze česaná výslovně nejmenovaná.

   1. 1. (1) Česaná příze se vyrábí z přástů z česaných pramenů. Vyznačuje se proto dlouhým, v niti souběžně ležícím, málo zkadeřeným vláknem. Česaná příze nemá krátkých vláken, jež byla odstraněna česáním, je hladká a nemá chomáčků jako příze mykaná. Podle toho se zřetelně rozeznává jak od příze z hrubých chlupů zvířecích, zařaděné do saz. čís. 222, tak od mykané příze saz. čís. 226.

      (2) Z česaných přízí je příze mohérová, alpaková a ispahánská, jakož i příze ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, zařaděna do saz. čís. 223 a 224, všechny ostatní česané příze patří do saz. čís. 225.

      (3) Sem tedy patří jak tvrdé, tak měkké příze česané, příze útkové, harasové, sayettové, zefírové atd. Dále patří do saz. čís. 225 též příze česané jmenované výslovně v saz. čís. 223 a 224, jsou-li trojpramenné nebo vícepramenné, po příp. bílené, barvené (vyjma přibarvenou přízi mottled-alpakovou), potištěné, melírované.

      (4) Jako surová se projednává pouze příze praná (nikoliv bílená) a přírodně barevná. Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 222.

      (5) Skané příze složené z jedné příze mykané a jedné příze česané se projednávají jako příze česané saz. čís. 225.

   1. 2. (1) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou i příze melírovaná vlnou nebarvenou (přírodně bílou) je příze, jejíž každý pramen je předen ze směsi různě barvené nebo potištěné vlny nebo barvené vlny s vlnou přírodně bílou (na př. přírodně bílé a černě barvené vlny). Používá se jí k výrobě některých látek. Sem patří na př. příze béžové, příze k výrobě t. zv. Jägerova prádla atd., jestliže jsou vyrobeny způsobem shora udaným. Není-li taková příze předena melírovaně ze směsi s barvenou vlnou, nýbrž výhradně z vlny přírodní barvy, patří do saz. pol. 225a) až d).

      (2) Dvojpramenná nebo vícepramenná příze z nití různé barvy, t. j. z různobarevných jednoduchých nití nebo částečně ze surových, částečně z barvených, třeba nemelírovaných jednoduchých nití, patří však do saz. pol. 225e)2.

      (3) Česaná příze potištěná v česancích se pokládá ještě za potištěnou ve vlně (saz. pol. 225e)); příze, která byla potištěna teprve po zhotovení přástu, patří však do saz. pol. 225c) nebo d).

      (4) Příze z vlny melírovaná spolu spředenými nebarvenými nebo barvenými hedvábnými odpadky patří do saz. čís. 245, příze „shoddy“ melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou patří do saz. čís. 226.

      (5) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, u níž barevné odstíny jednotlivých druhů vlny použité k směsi jsou příbuzné, může být projednána jenom tehdy podle saz. pol. 225e), lze-li různobarevnost vlny (melírování) poznat v každé niti pouhým okem nebo tkalcovskou lupou.

      (6) Umělé zbarvení se zjistí v pochybných případech směsí ze stejného dílu lihu, etheru, kyseliny octové a octanu amylnatého, jíž se působí po několik hodin na vzorek příze, takže se v ní barvivo, pokud je snad v přízi obsaženo, rozpustí.

   1. 3. (1) Surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí patří podle poznámky za saz. čís. 245 rovněž do saz. čís. 225 Tato příze, určená ke tkaní šálů, se spřádá s vláknem nekrouceného hedvábí, probíhajícím bez přerušení (nekonečně) přízí proto, aby bylo toto vždy velmi jemné předivo ztuženo.

      (2) Jednoduchá surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí se projednává podle saz. pol. 225a).

      (3) Vlněné příze jiného druhu spojené s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým patří do saz. čís. 245.

      (4) Surová dvojpramenná příze lastingová čís. 40 až čís. 65 metricky, dovážená na dovolovací list beze cla, se skládá z vlny jemné, dlouhé, hladké, jako vlasy lesklé a natažené (t. j. nikoli zkadeřené nebo vlnité, nýbrž bez kadeří, rovně napjatě ležící), která je vždy spředena v namaštěném stavu.

      (5) Nejvýznačnějším jejím znakem je kromě nápadného lesku vlákno vlny jako vlas natažené, 16 až 20 cm dlouhé, jehož konečky v předivu nejsou zkadeřeny jako u nelesklé, měkké příze česané nebo u jemné příze mykané, nýbrž vyčnívají jako hroty rovně natažené. Není vyloučeno, že se v této přízi vyskytnou též jednotlivé kratší díly vlněných chlupů nebo tak zvané pesíky (mrtvá vlna bez lesku).

      (6) Ze surové dvojpramenné příze lastingové čís. 40 až čís. 65 metricky, odbavené beze cla, se odeberou vzorky a zašlou se k přezkoušení celnímu oddělení ONV v Praze; zachová se přitom postup uvedený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224.

      (7) Příze na osnovy ke kobercům se skládá z vícepramenné silnější příze, na níž je kobercový vzorek rozvlekle natištěn; může obsahovat zčásti také niti jednobarevné.

   Saz. čís. 226.

   Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená.

   (1) Příze mykaná se vyrábí spřádáním mykaných přástů z maštěné krátké vlny nebo z vlněných odpadků různé jakosti (vlny strojené, shoddy, mungo); vlákna její nejsou zcela rovnoběžná, mají nepravidelnou délku, jsou neurovnaná a v malých chomáčcích. Nit, místy tenčí nebo tlustší, je vlnitě pokryta vybíhajícími kadeřavými chloupky, čímž tato mdlá, bezlesklá příze nabývá vzhledu rázovitě drsného (v surovém stavu i nečistého). Používá se jí na valchované, zplstěné tkaniny (na šátky, přehozy, látky na šaty, tkané plsti atd.). Hrubší druhy, jichž se užívá za přízi do okrajů nebo na spodní útek při chlupatých zdrastěných látkách vlněných atd., obsahují též přimíšenou hrubou, dlouhou, tvrdou vlnu. Mnohé druhy okrajové příze obsahují, aby se ve valše nesrazily, sepředené odpadky hedvábné a projednávají se podle saz. čís. 245.

   (2) Z mykaných přízí předených z barevné třepené vlny se projednávají jako barevné podle saz. pol. 226c) jen ony, jež mají barevný odstín, lišící se zřetelně od přírodně bílého.

   (3) Jako příze mykaná se projednává též příze vikuňová. Příze vikuňové jsou jednoduché nebo dvojpramenné napodobeniny silnější příze mykané; předou se z bavlny s příměskem nebo bez příměsku vlny nebo vlněných odpadků na způsob příze mykané, mají proto také popsaný drsný, chlupatý (mechovitý) vzhled.

   (4) V pochybných případech se projednají podle saz. čís. 226 všechny druhy vikuňové příze spředené s vlnou, čistě bavlněné takové příze však jen tenkrát, nejsou-li jemnější než čís. 29 po anglicku.

   (5) Vikuňové příze vločkovité (vigogne-noppé), předené z bavlny s příměskem hedvábných odpadků ve vločkách, patří do saz. čís. 245 nebo 246.

   (6) Viz též poznámku k saz. čís. 222.

   Saz. čís. 227.

   Příze upravená pro drobný prodej.

   Viz 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Vlněné zboží.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239.

   (1) K vlněnému zboží patří též žíněné tkaniny a žíněné úplety.

   (2) Viz oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.

   Saz. čís. 228.

   Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje.

   (1) Houně jsou hrubé přikrývky na koně a na postele (vojenské a nemocniční přikrývky) z cápové a jiné hrubé vlny, jež jsou většinou chlupaté, huňaté, tlusté, těžké a odměřené.

   (2) Hrubé sukno (na haleny) je hrubé, tlusté, tuhé, drsné sukno barvy bílé nebo přírodní, vyrobené obyčejně z cápové vlny, jehož se používá hlavně na selské pláště V pochybných případech třeba pamatovat, že šířka zboží nepřekročuje 70 cm a že jeho váha činí více než 900 g na m².

   (3) Soukenné okraje (soukenné rohy) jsou ustřižené šlaky (lisiéry) silnějších látek vlněných; užívá se jich k výrobě koberců a pletených výrobků.

   (4) Jako soukenné okraje se projednávají též vlněné okraje ženilkové (odpadky při výrobě ženilek).

   (5) Sem patří dále koberce a přikrývky stříhané z hrubého sukna (na haleny) nebo tkané nebo pletené ze soukenných okrajů, nejsou-li jinak dále zpracovány.

   (6) Přikrývky na koně a na postele z jemné nebo strojené vlny, saz. čís. 229.

   (7) Odřezky kloboukové a odřezky plstí, saz. čís. 657.

   Saz. čís. 229.

   Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné.

   (1) Rozlišovacím znakem tkanin saz. čís. 229 je jejich váha na 1 m², jež se zjistí:

   1. a) zvážením celých kusů zboží a vypočtením, kolik podle toho připadá na 1 m², nebo
   2. b) vystřižením 100 cm² z kusu projednávaného zboží a porovnáním váhy výstřižku s typovými závažími, dodanými k tomuto účelu celním oddělením ONV.

   (2) K tomu se připomíná, že za základ k vyměření cla se bere pouze váha tkaniny bez okrajů, jež tu snad jsou, poněvadž okraje (šlaky) atd., přitkané nebo přistehované k zesílení nebo také k úpravě podélných okrajů, skládají se většinou z hrubé, těžké příze, která má tu podstatný vliv na váhu vlastní tkaniny jak v celém kuse, tak i ve výstřižku s okrajem, což je důležité zejména při tkaninách blízkých hranici váhy tkanin. Dvojité látky ze dvou samostatných, avšak spolu setkaných vrstev (vyrobené jako jednotný celek na tkalcovském stavu současným použitím několika osnov a útků) a záhybkové tkaniny, projednávají se podle celkové váhy bez ohledu na váhu jednotlivých vrstev nebo záhybů.

   (3) Všechno vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, pokud nelze-li je — jak tomu často bývá u velmi těžkých nebo velmi lehkých tkanin — ihned zařadit s úplnou jistotou jen od oka a hmatem, zkouší se podle jedné z těchto dvou metod:

   (4) Podle metody typové se neváží a neodměřují celé kusy a váha podle celního sazebníku pro 1 m² tkaniny se zjistí tímto zkráceným způsobem:

   (5) Poněvadž 1 m² vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného, tvořící hranici pro rozčlenění celního sazebníku, váží 700 g nebo 200 g, je normální váha malého výstřižku (kuponu) o 100 cm² pro prvou hranici 7 g, pro druhou hranici 2 g.

   (6) Tyto výstřižky se váží dvěma typovými závažími, označenými takto:

   K poznámce k saz. č. 189—192. Saz. čís. 193. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy. Saz. čís. 194. Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy). K poznámce k saz. č. 189—194. Saz. čís. 195. Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 196. Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané. Saz. čís. 197. Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží). Saz. čís. 198. Výšivky. Saz. čís. 199. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 200. Zboží stávkové a pletené. Saz. čís. 201. Technické potřeby. Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII. Saz. čís. 202. Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky. Saz. čís. 203. Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206. Saz. čís. 204. Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy). Saz. čís. 205. Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 206. Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem). Zboží lněné, konopné, jutové atd. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219. Saz. čís. 209. Damašky, též surové. Saz. čís. 210. Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny. Saz. čís. 211. Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu. Saz. čís. 212. Výšivky. Saz. čís. 213. Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem). Saz. čís. 214. Zboží stuhové. Saz. čís. 215. Zboží prýmkářské a knoflikářské. Saz. čís. 217. Jutové tkaniny. Saz. čís. 218. Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované. Saz. čís. 219. Zboží provaznické a potřeby technické. Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV. Saz. čís. 220. Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky. Saz. čís. 221. Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované. Příze. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227. Saz. čís. 222. Příze z hrubé srsti (chlupů) zvířecí (z chlupů dobytka hovězího a ze srsti podobné) až čís. 5 metricky včetně, surová. Saz. čís. 223. Příze mohérová, alpaková (též mottled-alpaková) a ispahánská; všechna tato příze jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná. Saz. čís. 224. Příze česaná ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná. K saz. čís. 223 a 224: Saz. čís. 225. Příze česaná výslovně nejmenovaná. Saz. čís. 226. Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená. Saz. čís. 227. Příze upravená pro drobný prodej. Vlněné zboží. Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239. Saz. čís. 228. Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje. Saz. čís. 229. Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné.

   100	cm2	100	cm2
   5	g	2	g
   1	m2	1	m2
   500	g	200	g.

   (7) Výstřižky, jichž vyžaduje metoda typová, se odeberou ve výměře 100 cm² plechovou šablonou ze zkoušených tkanin na místech kusů, jež byly shledány zcela nezávadnými, a bez zasažení okrajů (lemů) tak, že se tkanina položí mezi obě šablonové desky, opatřené hroty a zasahující do sebe, načež se desky šroubem utáhnou a pak se vystřihnou nůžkami kupony o 100 cm² zcela těsně podél šablonových okrajů. Též se může použít místo dolejší desky libovolného prkénka ke krájení, přes něž se tkanina natáhne, na ni se položí hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.

   (8) Výstřižek se zváží na přesné váze příslušnými typovými závažími o 7 (=5 + 2) g a o 2 g a zjistí se, váží-li výstřižek více než 7 g,

   1. 7 g nebo méně, avšak více než typové závaží o 2 g, nebo váží-li 2 g nebo méně.

   (9) V prvém případě patří zboží do saz pol. 229a), protože váží více než 700 g na 1 m²;

   1. v druhém případě patří zboží do saz. pol. 229b);
   2. v třetím případě patří zboží do saz. pol. 229c), jelikož váží 200 g nebo méně na 1 m².

   (10) Při celní prohlídce se ostatně přihlíží přesně k tomu, není-li snad zboží vlhké nebo na koncích kusů silnější, a tedy těžší, ať toho bylo docíleno vetkáním silnější příze nebo zatížením úpravou (apreturou), aby se dosáhlo projednání podle nižší celní sazby.

   (11) Pozoruje-li se, že je zboží vlhké, zastaví se projednávání a zboží se před zvážením pečlivě vysuší. Je-li zboží na koncích silnější (těžší), nesmějí se vzít výstřižky k vážení z konců, nýbrž toliko z míst zcela nezávadných.

   (12) Jen nezaručuje-li tento postup úplnou jistotu pro správné zařadění, upustí se zcela od manipulace s malými výstřižky a zboží se projedná podle výsledku metody odvažovací s celými kusy, jak ji zde uvádíme.

   (13) Podle metody odvažovací se zjistí nejprve váha celého kusu zboží, jak je, a od toho se odečte váha okrajů, jsou-li tu jaké a mají-li zřejmě vliv na projednání zboží.

   (14) V takovém případě se odstřihne okraj po obou stranách kusu v délce jednoho metru a přesně se zváží.

   (15) Tato váha násobená délkou kusu v metrech dá váhu okrajů celého kusu. Odečte-li se pak od plné váhy celého kusu dříve zjištěné váha okrajů, obdržíme váhu tkaniny jako podklad k celnímu zařadění.

   (16) Změří-li se pak délka a šířka — při tom se u zboží odměřeně tkaného, má-li třásně, přičítá poloviční délka třásní, kdežto při tkaninách s okraji, majícími vliv na projednání, se nezapočítávají okraje do šířky — a násobí-li se zjištěná délka v metrech šířkou v metrech, dostaneme potřebnou plochu kusu ve čtverečních metrech.

   (17) Váha kusu zboží (s okraji nebo bez nich, podle daného případu) dělena plochou ve čtverečních metrech dá váhu 1 m².

   (18) Na př.: kus sukna 52˙5 m dlouhý a bez okrajů 1˙4 m široký váží i s okraji 40˙6 kg.

   (19) Váha okraje odstřiženého po obou stranách kusu v délce jednoho metru činí 0˙08 kg, tedy po celé délce kusu (52˙5X0˙08=) 4˙2kg a váha kusu bez okrajů (40˙6 - 4˙2 =) 36˙4 kg. Kus má tedy (52˙5X1˙4=) 73˙5 m², z čehož 1 m² váží (36˙4:73˙5=) 0˙496 kg.

   (20) Zboží se tedy projedná podle saz. pol. 229b)

   (21) V případech, kde je třeba ve větším rozměru odvážit a odměřit celé kusy ke zjištění váhy zboží na 1 m² podle celního sazebníku, může se postup zkrátit použitím přiložených pomocných váhových tabulek, v nichž je vypočtena váha 1—100 m² a 1—9900 cm², odpovídající hranici váhové 700 a 200 g na 1 m².

   (22) Srovnáme-li váhu odměřených a zvážených kusů s vahou příslušných ploch ve čtverečních metrech uvedených v tabulce, ukáže se bez dalšího výpočtu, do které z váhových kategorií, jež jsou ustanoveny podle roztřídění celního sazebníku pro vlněné zboží výslovně nejmenované, zboží patří.

   Pomocné váhové tabulky

   pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované.

   1. (Návod jak použít tabulek, je připojen na konci.)
      1. A