Vyhláška Ministerstva financí, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků

§ 1

Důvody pro zpracování služebního hodnocení

Služební hodnocení příslušníka celní správy (dále jen „celník“) se zpracuje

1. a) před uplynutím zkušební doby, nebyla-li zkušební doba stanovena nebo byla stanovena na dobu kratší než šest měsíců, po uplynutí šesti měsíců od přijetí do služebního poměru,
2. b) před skončením služebního poměru sjednaného na dobu určitou, žádá-li celník o změnu služebního poměru na dobu neurčitou,
3. c) má-li být ustanoven nebo jmenován do vedoucí funkce,
4. d) po uplynutí šesti měsíců po ustanovení do jiného druhu služby,
5. e) došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci,
6. f) na žádost celníka, nejdříve však po jednom roce od nabytí právní moci posledního služebního hodnocení.

§ 2

Obsah služebního hodnocení

(1) Způsobilost celníka pro výkon funkce se při služebním hodnocení posuzuje podle jeho odbornosti, zdravotního stavu, služební aktivity, množství a kvality plnění služebních úkolů, jejich složitosti a náročnosti a osobních vlastností. Přitom se přihlíží zpravidla k

1. a) uplatňování dosaženého vzdělání a speciálních znalostí v praxi a jejich rozšiřování nebo zvyšování v souladu s potřebami výkonu služby,
2. b) úrovni praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,
3. c) samostatnosti ve výkonu funkce, systematičnosti a efektivnosti při řešení služebních úkolů, popřípadě při vedení podřízených celníků,
4. d) dodržování služební kázně,
5. e) fyzické zdatnosti, připravenosti realizovat oprávnění a plnit povinnosti vyplývající z celních předpisů podle charakteru vykonávané funkce,
6. f) lékařskému posudku o zdravotní způsobilosti.

(2) Ve služebním hodnocení se uvede, zda celník je způsobilý pro další výkon funkce nebo služby.

(3) Pokud je celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se v hodnocení, zda dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti.

§ 3

Postup při zpracování služebního hodnocení

(1) Návrh služebního hodnocení zpracovává nejbližší nadřízený celníka (dále jen „hodnotitel“).

(2) Služební hodnocení schvaluje příslušný služební funkcionář.

(3) Služební hodnocení se celníkovi doručí; služební hodnocení obsahuje i poučení o možnosti podat odvolání.¹)

(4) Pravomocné služební hodnocení se ukládá do osobního spisu celníka.

§ 4

Náležitosti služebního hodnocení

(1) Služební hodnocení obsahuje hodnotící část a závěry.

(2) Není-li celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se současně, zda je způsobilý vykonávat nižší funkci nebo zda není způsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

(3) Je-li celník pro profesní znalosti, vědomosti a dovednosti, zkušenosti získané dlouhodobou odbornou praxí a osobní vlastnosti způsobilý vykonávat i vyšší funkci než dosavadní, uvede se současně, zda splňuje nebo nesplňuje předpoklady školního a celního vzdělání pro výkon této vyšší funkce.

(4) Součástí závěru musí být doporučení hodnotitele, na které činnosti má celník do budoucna zaměřit svou pozornost nebo úsilí, popřípadě které nedostatky ve službě má odstranit. Za tím účelem mu mohou být uloženy úkoly a stanoven termín k jejich splnění.

§ 5

Kritéria služebního hodnocení

Plnění služebních povinností celníka se posuzuje podle

1. a) profesních znalostí, vědomostí a dovedností a přístupu k jejich soustavnému prohlubování nebo rozšiřování,
2. b) kvality vykonané práce,
3. c) zodpovědnosti a spolehlivosti,
4. d) dodržování služební kázně.

§ 6

Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost celníka se posuzuje podle

1. a) dosaženého školního vzdělání,²)
2. b) dosaženého celního vzdělání,
3. c) znalostí, vědomostí nebo dovedností pro výkon specifických činností (např. cizích jazyků, řízení motorových vozidel, práce s výpočetní technikou, zacházení se služební zbraní).

(2) Předpokladem pro výkon funkce celníka je splněný stupeň školního vzdělání doplněný splněným stupněm celního vzdělání. U funkcí, k jejichž výkonu jsou požadovány znalosti, vědomosti nebo dovednosti pro výkon specifických činností, jsou předpokladem pro výkon funkce osvědčení o znalostech, vědomostech nebo dovednostech pro výkon těchto specifických činností.

(3) Stupni celního vzdělání, jejichž splnění je podmínkou pro výkon funkcí, se rozumí:

1. a) absolvování základní přípravy,
2. b) vykonání nižší celní zkoušky,
3. c) vykonání odborné celní zkoušky,
4. d) vykonání vyšší celní zkoušky nebo atestace.

§ 7

Zdravotní způsobilost

Podkladem pro hodnocení zdravotní způsobilosti celníka v rámci služebního hodnocení je posudek o zdravotní způsobilosti, který vydává lékař Zdravotnické služby Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel³) na základě výsledku lékařské prohlídky a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁴) V hodnocení se uvádí zdravotní klasifikace a skupina zdravotního stavu bez uvedení diagnóz.

§ 8

Funkce obsazované výběrovým řízením

Funkce stanovené zvláštním předpisem⁵) jsou obsazovány na základě výběrového řízení.

§ 9

Vyhlášení a náležitosti výběrového řízení

(1) Výběrové řízení, jeho náležitosti, popř. změny a zrušení výběrového řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn o ustanovení nebo jmenování celníka do volné funkce rozhodnout, (dále jen „vyhlašovatel“) zveřejněním ve Věstníku Celní správy České republiky.

(2) Náležitosti výběrového řízení obsahují

1. a) označení vyhlašovatele včetně jeho funkce a telefonního nebo faxového spojení,
2. b) název obsazované funkce,
3. c) místo služebního působiště,
4. d) předpokládaný termín obsazení funkce,
5. e) předpokládaný služební příjem,
6. f) kvalifikační předpoklady pro výkon obsazované funkce,
7. g) odborné a jiné požadavky pro výkon obsazované funkce (znalost cizího jazyka, znalost práce s výpočetní technikou, oprávnění řídit motorová vozidla apod.),
8. h) výčet dokladů, který zájemce na obsazení funkce (dále jen „zájemce“) připojí k přihlášce do výběrového řízení,
9. i) adresu, na níž se zasílají přihlášky do výběrového řízení,
10. j) způsob podávání přihlášek (osobně, faxem, dálnopisem, prostředky výpočetní techniky nebo doporučenou poštou),
11. k) datum, do kterého je možno přihlášku podat,
12. l) způsob hodnocení výsledků výběrového řízení,
13. m) údaj, zda a v jakém rozsahu budou účastníkům hrazeny náklady výběrového řízení, které jim vzniknou v souvislosti s účastí na něm.

(3) Vyhlašovatel doručené přihlášky označí datem doručení a pořadovým číslem spisového protokolu.

(4) Opožděné přihlášky, které byly doručeny po skončení stanovené lhůty, vyhlašovatel nepřijme a vrátí je zpět zájemcům.

§ 10

Průběh výběrového řízení

(1) Pro výběrové řízení vyhlašovatel jmenuje výběrovou komisi (dále jen „komise“), která se skládá z předsedy, tajemníka a dalších minimálně tří členů, především z osob s příslušným odborným vzděláním a praxí, seznámených s charakterem volné funkce. Předsedou komise je zpravidla vedoucí služebního pracoviště, v němž je volná funkce. Tajemníkem komise je zpravidla určen personální pracovník příslušného celního orgánu.

(2) Komise vyhodnotí doklady předložené zájemcem. Zájemci, který nesplňuje podmínky výběrového řízení, komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Zájemci, který splňuje podmínky výběrového řízení, komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.

(3) Při osobním pohovoru lze zájemci uložit písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vyměřeném čase. Vyžaduje-li to charakter funkce, do které má být celník ustanoven nebo jmenován, lze požadovat i posouzení profesní a psychické způsobilosti nebo i test fyzické výkonnosti.

(4) Komise vyhodnotí informace o zájemcích na volnou funkci a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon volné funkce. Pořadí se stanoví hlasováním všech členů výběrové komise. Návrh na pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

(5) Komise pořizuje o výběrovém řízení zprávu, která obsahuje

1. a) název a sídlo vyhlašovatele,
2. b) název obsazované funkce a místo výkonu služby,
3. c) místo a datum konání výběrového řízení,
4. d) údaje o složení komise,
5. e) přehled přihlášek, které komise převzala od vyhlašovatele k vyhodnocení,
6. f) přehled přihlášek, které komise vyloučila podle odstavce 2,
7. g) přehled zájemců, kteří se zúčastnili pohovoru,
8. h) výsledek pohovoru,
9. i) celkové hodnocení jednotlivých zájemců včetně dojmu z jejich osobnosti a vystupování,
10. j) pořadí zájemců o funkci.

(6) Zprávu o výběrovém řízení podepisují všichni členové komise. Podepsanou zprávu předá komise s veškerými podklady vyhlašovateli, čímž činnost komise končí.

§ 11

(1) Celník může být pověřen zastupováním jiného celníka ve funkci stejné nebo vyšší úrovně.

(2) Zastupováním ve funkci nelze pověřit celníka, kterému tato povinnost vyplývá z jeho funkce.

§ 12

(1) Celníka lze pověřit výkonem funkce stejné nebo vyšší úrovně.

(2) Pro pověřování výkonem funkce platí obdobně ustanovení § 16 odst. 1 zákona.

(3) Celník je po skončení pověření výkonem funkce ustanoven do funkce alespoň stejné úrovně, jakou zastával před pověřením výkonem funkce.

§ 13

Vysílání na služební cestu a studijní pobyt

Celník vyslaný na služební cestu nebo na studijní pobyt plní úkoly vyplývající ze zastávané funkce nebo z druhu služby, kterou celník vykonává, uložené služebním funkcionářem, který ho na služební cestu nebo na studijní pobyt vyslal. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební funkcionář stanovit, že celníkovi vyslanému na služební cestu nebo na studijní pobyt může ukládat úkoly i jiný služební funkcionář.

§ 14

Činná záloha

Zařazení do činné zálohy se provede odvoláním z dosavadní funkce a ustanovením do funkce odpovídající druhu činnosti skutečně vykonávané v době zařazení v činné záloze.

§ 15

Zařazování do zálohy pro studující celníky

(1) Zařazení do zálohy pro studující celníky se provede dnem povolání nebo dnem vyslání celníka Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) k dennímu studiu.

(2) Vynětí ze zálohy se provede ke dni skončení nebo přerušení studia na škole nebo zanecháním studia.

§ 16

Záloha pro přechodně nezařazené celníky

(1) Do zálohy pro přechodně nezařazené celníky lze celníka zařadit nejdéle na dobu šesti měsíců. Služební funkcionář je povinen po uplynutí stanovené doby celníka zařazeného do této zálohy ustanovit do funkce nebo skončit jeho služební poměr.

(2) Rozhodnutí o zařazení celníka do této zálohy musí obsahovat

1. a) důvod(y) pro zařazení do zálohy,
2. b) využití celníka po dobu zařazení v záloze,
3. c) den, od kterého má být celník zařazen do zálohy.

(3) Po dobu zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené celníky vykonává celník služební činnosti stanovené rozhodnutím služebního funkcionáře, které pokud možno odpovídají jím dosažené kvalifikaci a druhu služby, který vykonával před zařazením do zálohy.

§ 17

Celník zařazený do zálohy zůstává v personální a materiální péči celního orgánu, ve kterém naposledy vykonával službu před zařazením do zálohy.

§ 18

(1) Do základní doby služby v týdnu se započítává přestávka na jídlo a oddech

1. a) v rozsahu 30 minut denně při rovnoměrném rozvržení doby služby v týdnu,
2. b) v celkovém trvání 45 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 12 hodin,
3. c) v celkovém trvání 90 minut při nepřetržitém výkonu služby v rozsahu 24 hodin.

(2) Je-li při nerovnoměrně rozvržené době služby délka doby služby (směny) kratší než 12 hodin, započítává se přestávka na jídlo a oddech do doby služby v rozsahu 30 minut za službu (směnu).

§ 19

Výkon služební pohotovosti

(1) Služební funkcionář může nařídit služební pohotovost

1. a) na pracovišti,
2. b) mimo pracoviště.

(2) Služební pohotovost na pracovišti se vykonává na pravidelném služebním působišti celníka a podle rozhodnutí služebního funkcionáře i na jiném místě jím určeném.

(3) Služební pohotovost mimo pracoviště se vykonává v bydlišti celníka nebo na jiném místě, které na návrh celníka určí služební funkcionář.

(4) Rozsah služební pohotovosti stanoví služební funkcionář, který služební pohotovost nařídil.

§ 20

Doby posuzované jako doba výkonu služby

Jako doba výkonu služby se pro vznik nároku na dovolenou posuzuje doba

1. a) dovolené, dodatkové dovolené a preventivní rehabilitace,
2. b) dočasné neschopnosti ke službě vzniklé následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
3. c) náhradního volna,
4. d) mateřské dovolené,⁶)
5. e) služebního volna s nárokem na služební příjem,
6. f) služebního volna, při kterém je poskytována peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění,
7. g) strávená ve vazbě, jestliže trestní stíhání proti celníkovi bylo zastaveno nebo jestliže byl obžaloby pravomocně zproštěn,
8. h) zproštění výkonu služby, jestliže celníkovi náležel rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
9. i) po kterou nekoná službu ve svátek.⁷)

§ 21

Služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná

Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely dodatkové dovolené považuje služba celníků, kteří

1. a) jsou při výkonu služby vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření,
2. b) jsou při výkonu služby převážně nebo dlouhodobě vystaveni nadměrnému vlivu nepříznivých faktorů pracovního prostředí a je-li tato skutečnost potvrzena příslušným orgánem hygienické služby.

§ 22

Celníkům, kteří konají službu uvedenou v § 21, náleží dodatková dovolená za podmínky, že službu vykonávají alespoň v rozsahu poloviny základní doby služby v týdnu stanovené pro tuto službu nebo na uvedených pracovištích.

§ 23

Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu

(1) Překážkami ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, které není možné uskutečnit mimo dobu služby.

(2) Výkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena obecního zastupitelstva a přísedícího.

(3) Výkonem občanských povinností se rozumí zejména výkon povinností svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo státního orgánu nebo orgánu obce. O výkon občanských povinností jde dále při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

(4) Služební volno s nárokem na služební příjem pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejných funkcí nebo občanských povinností se poskytne na nezbytně nutnou dobu. Celníkovi uvolněnému dlouhodobě, nejméně však po dobu jednoho měsíce, se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem.

(5) Služební volno pro jiné úkony v obecném zájmu se poskytne za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.⁸)

§ 24

Důležité osobní překážky ve službě

Jestliže celník nemůže konat službu z důvodů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, poskytne se mu služební volno s nárokem na služební příjem za podmínek a v rozsahu stanoveném v této příloze.

§ 25

Společná ustanovení o služebním volnu pro překážky ve službě

(1) Služební volno pro překážky ve službě se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

(2) Poskytne-li se služební volno určené počtem dnů celníkovi s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

(3) O poskytnutí služebního volna pro překážky ve službě musí celník písemně požádat. To neplatí, nebyla-li důležitá osobní překážka ve službě celníkovi předem známa; takovou překážku oznámí bezprostředně nadřízenému bez zbytečného odkladu.

(4) Překážku ve službě a dobu jejího trvání je celník povinen prokázat bezprostředně nadřízenému.

§ 26

Rozsah studijního volna

Celníkovi, s nímž byla uzavřena dohoda o rozšíření nebo zvýšení vzdělání formou studia při výkonu služby, náleží studijní volno s nárokem na služební příjem

1. a) při studiu na střední škole nebo na vyšší odborné škole v rozsahu
   1. 1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,
   2. 2. osm dnů v každém školním roce,
   3. 3. deset dnů na přípravu a vykonání maturitní nebo závěrečné pomaturitní zkoušky,
   4. 4. 20 dnů na vykonání absolutoria na vyšší odborné škole,

1. b) při studiu na vysoké škole v rozsahu
   1. 1. nezbytně nutném k účasti na studijních soustředěních (konzultacích), které jsou součástí studijního plánu,
   2. 2. 14 dnů v každém školním roce,
   3. 3. dva dny na přípravu a vykonání každé zkoušky,
   4. 4. 20 dnů na přípravu a vykonání státní zkoušky, případně celkem 80 dnů na přípravu a vykonání státních zkoušek konaných odděleně v průběhu studia,
   5. 5. 20 dnů na přípravu a vykonání bakalářské zkoušky v obsahově ucelené části vysokoškolského studia,
   6. 6. deset dnů na přípravu a vykonání obhajoby disertační práce a rigorózní zkoušky v postgraduálním studiu.

§ 27

Další studijní volno

(1) K vykonání přijímacích zkoušek se celníkovi poskytne služební volno bez nároku na služební příjem v nezbytně nutném rozsahu.

(2) Osamělému celníkovi, který pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let, jemuž náleží studijní volno podle § 26, se poskytne další studijní volno bez nároku na služební příjem v rozsahu pěti dnů v každém školním roce.

§ 28

Čerpání studijního volna

(1) Studijní volno se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby. Čerpá-li studijní volno určené počtem dnů celník s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

(2) Studijní volno určené počtem dnů nelze čerpat po částech kratších než jeden den.

(3) Studijní volno lze čerpat po celý školní rok. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

(4) Studijní volno se neposkytuje na přípravu a vykonání opravné zkoušky. V případech hodných zvláštního zřetele může služební funkcionář rozhodnout o udělení služebního volna na přípravu a vykonání opravné zkoušky v rozsahu nejvýše dvou dnů.

(5) Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností celníka k výkonu služby pro nemoc nebo úraz.⁹)

§ 29

Školení, kurzy a studium k prohloubení kvalifikace

Účast na školení, v kurzu a studiu k prohloubení kvalifikace požadované pro výkon funkce, která zasahuje do doby obvyklé služby, se posuzuje jako výkon služby.