Čl. VII
změněno 31. 5. 2018
Čl. VII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb. a zákona č. 195/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 se za slovo „poměru“ vkládají slova „a státního zaměstnance podle zákona o státní službě“. 2. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) svědka v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení dnem, za který mu náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu podání svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží; to platí obdobně pro osobu, která podala vysvětlení na výzvu policejního orgánu nebo správního orgánu a má nárok na náhradu ušlého výdělku.“. 3. V § 10 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění“ a ve větě poslední se slova „alespoň jedním ze“ nahrazují slovem „jedno“. 4. V § 15 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze, h) z výkonu činnosti související s brannou povinností, pokud je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.“. 5. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.“. 6. V § 18 odstavec 5 zní: „(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.“. 7. V § 18 odst. 6 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „30“. 8. V § 19 odstavec 6 zní: „(6) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.“. 9. V § 19 odst. 7 větě poslední se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“. 10. § 29 zní: „§ 29 Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.“. 11. V § 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Režim dočasně práce neschopného pojištěnce se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 odst. 1 písm. c) a f).“. 16. V § 59 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity nebo v němž byl pojištěnec posudkem České správy sociálního zabezpečení uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách82)“. Poznámka pod čarou č. 82 zní: „82) § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 31. V § 64 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a v případě, že u téhož zaměstnavatele vykonává více zaměstnání, sděluje všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele“. 34. V § 84 odst. 2 písm. m) se slovo „osmého“ nahrazuje slovem „patnáctého“. 42. V § 94 odst. 1 větě třetí se za slova „účast na pojištění“ vkládají slova „, a vznikla-li tomuto zaměstnanci účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3 a § 7a odst. 2 části věty za středníkem v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění“. 43. V § 94 odst. 2 se slova „tato změna nastala“ nahrazují slovy „se o této změně dozvěděl“. 48. V § 104 odst. 3 se za slovo „sdělit“ vkládají slova „na předepsaném tiskopise“. 52. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní: „§ 109a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud dočasná pracovní neschopnost nebo potřeba ošetřování skončily po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u okresní správy sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle § 83 odst. 1 písm. a) nebo § 83 odst. 5 nebo 6.“. 55. Za § 110 se vkládá nový § 110a, který včetně nadpisu zní: „§ 110a Výplata nemocenského v poloviční výši V případě podezření, že si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost z některého z důvodů uvedených v § 31, se nemocenské vyplácí ve výši stanovené podle § 31 do doby, než bude zjištěno, že dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala; pokud dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala, nemocenské se doplatí. Lhůta uvedená v § 46 odst. 2 větě první plyne ode dne zjištění, že dočasná pracovní neschopnost nenastala z žádného z důvodů uvedených v § 31.“. 57. V § 116 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost, že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo potvrzení o nařízení, trvání nebo ukončení karantény.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 58. V § 116 odst. 7 písm. d) se slova „a zda vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí,“ nahrazují slovy „, jaká je výše dávky“. 70. V § 124 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno v plné výši, i když výše nemocenského náležela ve výši stanovené podle § 31.“. 71. V § 126 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení § 124 odst. 4 věty druhé zde platí obdobně.“. 72. V § 127 odst. 1 písm. c) se slova „uvedenou v“ nahrazují slovem „podle“. 81. V § 138a odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zdravotnických“ nahrazuje slovem „zdravotních“. 91. § 166 včetně nadpisu zní: „§ 166 Zástavní právo Okresní správa sociálního zabezpečení a služební orgány mohou k zajištění vykonatelné pohledávky na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku povinného, který má dluh na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě; ustanovení § 104i zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o zřízení zástavního práva k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném nebo penále, zde platí obdobně.“. 92. V § 167d se slova „do 20. dne“ nahrazují slovy „do konce“. 93. Za § 167d se vkládají nové § 167e a 167f, které včetně nadpisu znějí: „§ 167e Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti (1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Celní správy České republiky, 4. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 5. Hasičského záchranného sboru České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky, c) orgány nemocenského pojištění. (3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda. § 167f Správce informačního systému pojištění poskytuje zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra údaje z informačních systémů pojištění v rozsahu potřebném pro plnění konkrétních úkolů v jejich působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů vedených v informačních systémech pojištění, a to, s přihlédnutím k technickým možnostem, též v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.