§ 19
změněno 1. 1. 2012 zákonem 365/2011 Sb.
§ 19 (1 Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního úkonu, a) Neplatný je právní úkon který nebyl učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, b) který byl učiněn osobou nezpůsobilou k právním úkonům nebo osobou jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto úkonu neschopnou, c) který zavazuje k plnění od počátku nemožnému, d) který odporuje zákonu nebo jej obchází a zároveň nejsou naplněny základní zásady pracovněprávních vztahů, e) který odporuje dobrým mravům, f) kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv. (2) Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li zaměstnanci následkem takového neplatného právního úkonu škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit. (3 g) Právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu v případech, je neplatný, jen stanoví-li kdy to stanoví výslovně tento zákon, popřípadě anebo zvláštní zákon. Požaduje; požaduje-li tento zákon, aby právní úkon byl s příslušným orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto projednání nedošlo.