budoucí znění, účinné od 1. 1. 2027

Čl. XXXIII

vloženo 1. 1. 2027

vloženo

Čl. XXXIII V zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 240/2024 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 38/2025 Sb., zákona č. 77/2025 Sb. a zákona č. 236/2025 Sb., § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo a) nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nebo za trestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb, anebo na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen, a b) nemá záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi vedené Ministerstvem spravedlnosti, je-li bezúhonnost posuzována pro účely poskytování zdravotních služeb v oborech zdravotní péče uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta nebo v oborech zdravotní péče uvedených v § 3 odst. 3 větě druhé zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. (2) Bezúhonnost se prokazuje podle povahy činnosti výpisem z rejstříku trestů nebo výpisem z rejstříku trestů vydávaným pro práci s dětmi. Bezúhonnost se dále prokazuje dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nejde-li o občana České republiky, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o bezúhonnosti, které vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). Nevydává-li stát uvedený ve větě druhé výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Místo dokladu podle věty druhé může fyzická osoba za účelem prokázání bezúhonnosti předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů těchto států. (3) Vyžaduje-li se pro účely řízení podle tohoto zákona doložení bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů nebo výpisem z rejstříku trestů vydávaným pro práci s dětmi, požádá o vydání výpisu správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb.“.

Číst toto znění