§ 5
změněno 26. 7. 2014 zákonem 129/2014 Sb.
§ 5 Pravidla přijatelnosti klienta, stanovení rizikového profilu a další postupy (1) Instituce v rámci systému řízení rizik souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu zavede stanoví a uplatňuje pravidla přijatelnosti klienta a postupy, podle kterých s ohledem na rizikový profil klienta a) provádí kategorizaci klientů, b) stanoví podmínky, při jejichž splnění neuzavře rozhodne o uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu s klientem obchodní vztah nebo již probíhající obchod nebo existující obchodní vztah s klientem ukončí, c) stanoví postupy pro zjišťování rizikových faktorů uvedených zjišťuje rizikové faktory uvedené v odstavci 2 u nových klientů a pro průběžné zjišťování rizikových faktorů průběžně během trvání obchodního vztahu s klientem u všech klientů; přitom aktualizuje zařazení klienta do příslušné rizikové kategorie podle zjištěných informací a d) stanoví postupy uplatňované přijímá odpovídající opatření vůči klientům, u nichž byl zjištěn rizikový faktor (dále jen „rizikový klient“). (2) Rizikový profil klienta instituce sestaví a hodnotí vždy alespoň s ohledem na tyto rizikové faktory: a) skutečnost, že některá ze zemí původu klienta, osoby, která s institucí jedná jménem klienta, nebo některá ze zemí původu skutečného majitele klienta, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo státem, který instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikový, b) skutečnost, že některá ze zemí původu osoby podle informací, které má instituce k dispozici, předmět obchodu byl či má být v souvislosti s níž klient uskutečňuje obchod obchodem převeden nebo poskytnut ze státu, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo je státem ze státu, který instituce na základě svého hodnocení považuje za rizikový, nebo že předmět obchodu byl či má být v souvislosti s obchodem převeden nebo poskytnut do takového státu, c) zápis klienta, osoby, která s institucí jedná jménem klienta, skutečného majitele klienta, osoby, se kterou klient uskutečňuje obchod, nebo, pokud jsou instituci známi, konečného příjemce předmětu obchodu nebo skutečného majitele osoby, s níž se kterou klient uskutečňuje obchod, na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s jinými právními předpisy6 předpisy2), d) neprůhledná vlastnická struktura klienta, e) nejasný původ peněžních prostředků klienta, f) skutečnosti vzbuzující podezření, že klient nejedná na svůj účet nebo že zastírá, že plní pokyn třetí osoby, g) neobvyklý způsob uskutečnění obchodu, zejména s ohledem na typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel zřízení účtu obchodního vztahu a předmět činnosti klienta a, h) skutečnosti nasvědčující tomu, že klient uskutečňuje podezřelý obchod, i) skutečnost, že podle informací, které má instituce k dispozici, je s předmětem činnosti klienta spojeno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. (3) Při vzniku obchodního vztahu s klientem, jakož i v jeho průběhu a při provádění obchodů, které nejsou součástí obchodního vztahu, instituce a) zjišťuje a uchovává o klientovi takové informace, které jí umožní vyhodnocovat, zda se jedná o rizikového klienta, b) kontroluje platnost a úplnost údajů o klientovi a provádí jejich aktualizaci a c) věnuje zvýšenou pozornost obchodům 1. při kterých zjistí skutečnosti nasvědčující tomu u nichž se vyskytuje některý z rizikových faktorů podle § 5 odst. 2, že klient uskutečňuje podezřelý obchod, 2. prováděným s fyzickými osobami v rámci služeb založených na individuálním přístupu ke klientovi, přičemž tyto služby instituce poskytuje pouze takovým klientům, kteří splňují zvláštní, institucí stanovené podmínky, nebo 3. politicky exponovaných osob, 4. u kterých je instituci známo, že skutečným majitelem klienta je politicky exponovaná osoba nebo že se jich politicky exponovaná osoba účastní jinak, nebo 5. velkého objemu nebo vysoké úrovně složitosti, zejména s ohledem na typ klienta, předmět, výši a způsob vypořádání obchodu, účel obchodního vztahu a předmět činnosti klienta. (4) Při poskytování služeb založených na individuálním přístupu ke klientovi podle odstavce 3 písm. c) bodu 2 podléhá uzavření obchodního vztahu s novým klientem předchozímu schválení alespoň jedním zaměstnancem instituce, jehož funkční zařazení je o úroveň vyšší, než je funkční zařazení zaměstnance nebo zaměstnanců instituce navrhujících uzavření smlouvy s klientem. Není-li to s ohledem na velikost, způsob řízení nebo počet zaměstnanců instituce, která je právnickou osobou, možné, schvaluje uzavření takovéhoto obchodního vztahu statutární orgán instituce. (5) Při uskutečňování obchodu s využitím prostředků komunikace na dálku instituce vytvoří a uplatňuje takové postupy, které ověří, zda se obchod uskutečňuje s již identifikovaným klientem.