Zákon o všeobecné dani

§ 17. Vrácení daně. (1) Vezme-li poplatník do 90 dnů od vyskladnění výběrčí daně zboží od odběratele zpět pro vady nebo proto, že obchod byl dodatečně zrušen, nebo proto, že odběratel vrátil zboží pro vady ve lhůtě záruční, a vydá-li za ně výběrčí daně jiné zboží téhož druhu, má nárok na vrácení daně odvedené ze zboží, které vzal zpět. Toto ustanovení se nevztahuje U stavby má výběrčí daně nárok na poplatníka vrácení daně též v případě, který platí daň paušálem kdy stavba nebyla pro vady objednatelem převzata nebo kdy stavební smlouva byla dodatečně zrušena; byla-li stavba objednatelem převzata, avšak její původní cena byla pro vady stavby snížena, má výběrčí daně nárok na vrácení daně připadající na tento cenový rozdíl. (2) Podnik určený Nezaplatil-li odběratel zcela nebo zřízený pro provozování zahraničního obchodu zčásti daň proto, že není prokazatelně schopen cenu zboží včetně daně platit, má výběrčí daně nárok na vrácení daně, vyveze která mu nebyla zaplacena; přesahuje-li nebo dá daň cenu zboží, je další podmínkou nároku na vrácení daně, že výběrčí daně obdržel původně dodané zboží zpět. (3) Vezme-li vyvézt do ciziny výběrčí daně v případě podle odstavce 1 nebo 2 zboží zpět za cenu (bez daně), kterého nabyl v tuzemsku s daní která je nižší než cena (bez daně) jím původně účtovaná, nemá nároku na vrácení daně připadající na tento cenový rozdíl. (34) Daň se vrátí tím způsobem, že si ji poplatník výběrčí daně odečte od daně, kterou je povinen platit odvést. Poplatník Výběrčí daně to vyznačí v daňovém hlášení o dani za měsíc, v němž vznikl nárok na vrácení, a ve svých účetních knihách a záznamech; jinak nárok zaniká. Přestane-li býti poplatníkem být výběrčím daně, vrátí se daň v hotovosti, nedluhuje-li jiné daně a dávky.