školský zákon

§ 1

(1) Základní školy, učiliště a střední školy jsou součástí československé výchovně vzdělávací soustavy; v právních vztazích vystupují svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Ve věcech výchovy a vzdělávání jsou přímo řízeny ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v České republice a ministerstvem školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské republiky ve Slovenské republice (dále jen „ministerstva školství“).

§ 2

(1) Soustavu základních a středních škol tvoří základní škola, základní umělecká škola, učiliště, střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola a speciální školy.

(2) Ministerstva školství stanoví vyhláškou typy a názvy jednotlivých druhů škol uvedených v odstavci 1.

§ 3

(1) Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém nebo slovenském. Občanům maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich jazyce.

(2) Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova písma.

§ 4

(1) Výchova a vzdělávání jsou bezplatné. V soukromých školách a v církevních školách se může právo na vzdělání zajišťovat za úplatu.

(2) V rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky se žákům bezplatně poskytují učebnice a učební texty a základní školní potřeby.

§ 5

(1) Základní škola poskytuje základní vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie a poskytuje mravní, estetickou, pracovní, zdravotní, tělesnou výchovu a ekologickou výchovu žáků; umožňuje též náboženskou výchovu.

(2) Základní škola připravuje žáky pro další studium a praxi.

§ 6

(1) Základní škola má devět ročníků. Od pátého ročníku se zpravidla diferencuje podle zájmů a schopností žáků.

(2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech devíti ročníků základní školy, může se zřídit základní škola, která nemá všechny ročníky. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se všemi ročníky.

§ 6a

Základní umělecká škola

(1) Základní umělecká škola poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje pro studium učebních a studijních oborů ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatoři, připravuje také odborně pro studium na vysokých školách s uměleckým zaměřením.

(2) V základních uměleckých školách se mohou zřizovat oddělení hudební, taneční, výtvarná a literárně dramatická nebo některá z nich.

(3) Základní umělecká škola organizuje studium určené převážně pro žáky základní školy; může též organizovat studium pro dospělé.

(4) Ministerstva školství stanoví vyhláškou podrobnosti o organizaci studia v základních uměleckých školách.

§ 7

(1) Střední školy poskytují žákům střední odborné vzdělání, úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání a vyšší odborné vzdělání a připravují je pro výkon povolání a činností v národním hospodářství, správě, kultuře, umění a v ostatních oblastech života; připravují žáky i pro studium na vysokých školách.

(2) Střední školy uplatňují jednotu výchovy a vzdělávání, spojení školy se životem a usilují o všestranný harmonický rozvoj osobnosti mladého člověka; vychovávají jej ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie, formují jeho intelektuální a mravní rozvoj, připravují jej na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání a poskytují výchovu estetickou, zdravotní, tělesnou a výchovu ekologickou; umožňují též náboženskou výchovu.

(3) Střední školy se člení na tyto druhy: střední odborné učiliště, gymnázium a střední odbornou školu.

§ 8

(1) Střední odborné vzdělání zahrnuje všeobecné vzdělání a odbornou přípravu; ukončuje se úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky ve studijních nebo učebních oborech.

(2) Úplné střední vzdělání a úplné střední odborné vzdělání zahrnuje obsahově širší a hlubší všeobecné vzdělání a odbornou přípravu diferencovanou podle druhu středních škol; úplné střední vzdělání se ukončuje úspěšným vykonáním maturitní zkoušky v gymnáziu, úplné střední odborné vzdělání se ukončuje úspěšným vykonáním maturitní zkoušky ve střední odborné škole nebo ve středním odborném učilišti.

(3) Vyšší odborné vzdělání zahrnuje všeobecné vzdělání, speciální odbornou přípravu a uměleckou a pedagogicko-uměleckou přípravu; vyšší odborné vzdělání se ukončuje úspěšným vykonáním absolutoria.

§ 9

Výchova a vzdělávání ve středním odborném učilišti

(1) Střední odborné učiliště připravuje pro výkon dělnických povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Toto studium se ukončuje závěrečnou zkouškou.

(2) Střední odborné učiliště připravuje ve studijních oborech pro výkon některých náročných dělnických povolání a některých technickohospodářských činností provozního charakteru. Toto studium se ukončuje maturitní zkouškou.

(3) Střední odborné učiliště zajišťuje žákům teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování; může také zajišťovat jen teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo praktické vyučování a výchovu mimo vyučování.

(4) Ministerstva školství v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí stanoví vyhláškou učební a studijní obory vhodné pro žáky se změněnou pracovní schopností.

§ 9a

Středisko praktického vyučování

(1) Středisko praktického vyučování zajišťuje praktické vyučování a výchovu mimo vyučování pro žáky, kterým střední odborné učiliště zajišťuje pouze teoretické vyučování.

(2) Středisko praktického vyučování odpovídá za výuku podle stanovených učebních plánů a učebních osnov, přitom spolupracuje se středním odborným učilištěm, které pro žáky zajišťuje teoretické vyučování.

§ 10

Zřizování a zrušování středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování

(1) Střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zřizuje nebo zrušuje

1. a) ústřední orgán státní správy nebo národní výbor; pro účely tohoto zákona postavení ústředních orgánů mají též svazy družstev,
2. b) státní podnik nebo státní organizace z podnětu ústředního orgánu nebo národního výboru, popřípadě jednotné zemědělské družstvo nebo jiné družstvo (dále jen „družstvo“) z podnětu orgánu hospodářského řízení nebo státní akciová společnost.

(2) Případy, kdy ústřední orgán nebo národní výbor jsou povinny zřídit střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, a případy, kdy střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zřizuje státní podnik nebo státní organizace nebo družstvo, stanoví na návrh ministerstev školství v České republice vláda České republiky a ve Slovenské republice vláda Slovenské republiky (dále jen „vlády republik“) nařízením.

(3) Ke zřízení středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování státním podnikem nebo státní organizací je zakladatel státního podniku nebo státní organizace povinen vymezit nebo doplnit v zakládací listině podniku předmět činnosti zřizovatele středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování.

(4) Střední odborné učiliště se zřizuje nebo zrušuje podle stanovené sítě škol; středisko praktického vyučování se zřizuje nebo zrušuje podle seznamu středisek praktického vyučování. Ke zřízení, zrušení nebo omezení činnosti středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování je třeba souhlasu ministerstev školství.

(5) Střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zřízené podle odstavce 1 písm. a) a družstvem je právnickou osobou. Střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování zřízené státním podnikem nebo státní organizací je vnitřní organizační jednotkou zapsanou do podnikového rejstříku a vystupující v právních úkonech týkajících se středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování jménem podniku.

(6) Národní výbor může zřídit středisko praktického vyučování pro přípravu žáků, kteří se nepřipravují pro určitou organizaci.

§ 10a

Pracoviště praktického vyučování

(1) Pracoviště praktického vyučování zajišťuje praktické vyučování pro žáky, kterým střední odborné učiliště zajišťuje teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování. Pracoviště praktického vyučování zřizuje se souhlasem ministerstva školství občan, pro kterého se žáci připravují.

(2) Občan, který zřídil pracoviště praktického vyučování, odpovídá za výuku podle stanovených učebních plánů a učebních osnov, přitom spolupracuje se středním odborným učilištěm, které pro žáky zajišťuje teoretickou výuku.

(3) Občan, který zřídil pracoviště praktického vyučování, hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li na pracovišti praktického vyučování připravováni žáci i pro jiné občany, jsou tito povinni hradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich přípravu.

§ 11

Úkoly orgánů a organizací

(1) Orgány a organizace, které zřizují střední odborná učiliště, odpovídají za přípravu mládeže pro povolání v těchto učilištích a v rozsahu své působnosti je řídí; jsou povinny vytvářet příznivé podmínky pro rozvíjení schopností a iniciativy žáků a jejich uplatnění v praxi.

(2) Ústřední orgány a národní výbory v oboru své působnosti řídí a plánují přípravu mládeže pro povolání ve středních odborných učilištích.

(3) Orgán nebo organizace, které rozhodly o zrušení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo změně hospodářské činnosti organizace, jejíž součástí je střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, nebo rozhodly o zrušení, rozdělení, sloučení nebo splynutí středního odborného učiliště, které je právnickou osobou, určí organizace nebo střední odborné učiliště, které převezmou práva a povinnosti k žákům.

(4) Ministerstva školství stanoví vyhláškou postup a podrobnější vymezení úkolů ústředních orgánů, národních výborů a organizací při řízení a plánování přípravy mládeže pro povolání ve středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování, způsob a podmínky pro jejich zřizování a podmínky pro vynětí prostorů a zařízení určených pro výchovu a vzdělávání žáků ze státního podniku nebo státní organizace pro účely zřízení středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování.

(5) Ministerstva školství a národní výbory vykonávají státní správu vůči středním odborným učilištím podle zvláštních předpisů.³)

§ 12

Finanční a materiální zabezpečení středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování

(1) Úhrady provozních nákladů středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování s výjimkou úhrad uvedených v odstavci 3 se provádějí z nákladů organizací, pro něž se mládež připravuje.

(2) Investiční rozvoj středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování, která jsou právnickou osobou, se zabezpečuje prostřednictvím ústředních orgánů a národních výborů. Investiční rozvoj středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování zřízených státním podnikem, státní organizací nebo družstvem nebo státní akciovou společností zabezpečuje státní podnik nebo státní organizace nebo družstvo nebo státní akciová společnost z vlastních zdrojů.

(3) Národní výbory hradí ze svých prostředků

1. a) osobní náklady na učitele teoretického vyučování, refundace mezd a náhrad mezd mistrů odborné výchovy, vychovatelů a trenérů ve třídách s vrcholovou sportovní přípravou,
2. b) náklady na učebnice, učební texty a školní potřeby pokytované žákům bezplatně a náklady na učební pomůcky pro potřebu teoretického vyučování,
3. c) náklady na přípravu žáků, kteří byli přijati do středního odborného učiliště, popřípadě střediska praktického vyučování a nepřipravují se pro žádnou organizaci.

(4) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví způsob tvorby fondu pro provoz a rozvoj středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování a jeho použití.

(5) Náklady na provoz a rozvoj středních odborných učilišť zřízených jako právnické osoby a zabezpečujících pouze teoretické vyučování, učilišť (§ 17a), středních odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči (§ 30) a odborných učilišť (§ 32) mohou hradit národní výbory zcela nebo zčásti ze svých prostředků.

§ 14

Národní výbor může po projednání s orgánem nebo organizací, která zřídila střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, určit, že ve středním odborném učilišti nebo středisku praktického vyučování budou připravováni žáci i pro jiné organizace.

§ 15

Gymnázium

(1) Gymnázium je všeobecně vzdělávací vnitřně diferencovaná škola, která připravuje především pro studium na vysokých školách. Dále připravuje i pro výkon některých činností ve správě, kultuře a v dalších oblastech. Gymnázium má nejméně čtyři a nejvíce osm ročníků.

(2) První až čtvrtý ročník osmiletého gymnázia se může zřídit i při základní škole.

§ 16

Střední odborná škola

Střední odborná škola připravuje především pro výkon odborných činností, zejména technickohospodářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně právních, správních, uměleckých a kulturních; připravuje i pro studium na vysoké škole. Studium trvá zpravidla čtyři roky.

§ 17

Konzervatoř

(1) Konzervatoř je specifický typ střední odborné školy, která připravuje pro obor zpěv, hudba, tanec nebo dramatické umění. Připravuje i pro studium na vysoké škole.

(2) Konzervatoř má zpravidla šest ročníků, v oboru tanec osm ročníků a ukončuje se absolutoriem.

§ 17a

Učiliště

(1) Učiliště poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole v nižším než devátém ročníku nebo devátý ročník neukončili úspěšně. Příprava v učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky.

(2) Učiliště se zřizuje a zrušuje podle § 10 a vztahují se na ně § 9 odst. 3, § 11, 12, 14, § 20 odst. 2 a § 22 až 25.

§ 18

Právo studovat ve středních školách mají žáci a další uchazeči podle schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.

§ 19

(1) Ke studiu ve středních školách se přijímají žáci a další uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu.

(2) Do prvního ročníku osmiletého gymnázia se přijímají zpravidla žáci, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy.

(3) Ke studiu ve středních školách se přijímají též další uchazeči, kteří získali základní vzdělání nebo základy vzdělání podle dřívějších předpisů.

(4) Ministerstva školství stanoví vyhláškou rozsah pravomocí a povinností ředitelů středních škol při přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí.

§ 20

Formy a průběh studia ve středních školách

(1) Studium ve středních školách se organizuje jako denní studium, studium při zaměstnání nebo kombinované studium podle studijních oborů a ve středních odborných učilištích i podle učebních oborů.

(2) Při studiu ve střední škole se umožňuje změna studijního nebo učebního oboru, přestup na jinou školu, opakování ročníku a přerušení studia.⁴)

(3) Ministerstva školství stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem rozsah, podmínky, délku, průběh studia ve středních školách a soustavu studijních a učebních oborů; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví.

§ 21

Studium při zaměstnání, kombinované studium a studium jednotlivých vyučovacích předmětů

(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako večerní (směnné), dálkové nebo externí.

(2) Studium při zaměstnání lze kombinovat s denním studiem (kombinované studium).

(3) Vzdělání dosažené ve středních školách studiem při zaměstnání nebo kombinovaným studiem je rovnocenné se vzděláním získaným v denním studiu.

(4) Pro prohloubení dosaženého vzdělání mohou střední školy organizovat i studium jednotlivých vyučovacích předmětů.

(5) Ministerstva školství stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem délku a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, jakož i organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví.

§ 22

Praktické vyučování

(1) Praktické vyučování je nedílnou součástí výchovy a vzdělávání ve středních školách a ve odborných učilištích; uskutečňuje se v něm spojení výchovy a vzdělávání s praxí, důsledné osvojení příslušných dovedností a získání schopností využívat vědomosti v praxi.

(2) Hlavními formami praktického vyučování jsou odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe. Odborná (umělecká) praxe může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou pro jednotlivé studijní (učební) obory učebními plány a učebními osnovami.

(3) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a ve školských zařízeních a v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo národních výborů. Orgány a organizace jsou povinny pro praktické vyučování vytvářet potřebné podmínky, bezplatně poskytovat stanovené učební pomůcky a hradit osobní a věcné náklady spojené s praktickým vyučováním, které se v těchto orgánech a organizacích uskutečňuje.

§ 23

Společensky prospěšná práce

Společensky prospěšná práce žáků středních škol je dobrovolná a lze ji konat pouze v době mimo vyučování.

§ 24

Finanční a hmotné zabezpečení žáků středních škol

(1) Žákům středních odborných učilišť poskytuje střední odborné učiliště z prostředků organizací nebo národních výborů finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle. Žákům, kteří se ve středním odborném učilišti nepřipravují pro žádnou organizaci, se finanční a hmotné zabezpečení hradí z prostředků národních výborů. Žákům, kteří se v praktickém vyučování připravují ve středisku praktického vyučování, poskytuje finanční a hmotné zabezpečení v dohodě s příslušným středním odborným učilištěm organizace, která středisko praktického vyučování zřídila. Žákům, kteří se v praktickém vyučování připravují na pracovišti praktického vyučování, poskytuje finanční a hmotné zabezpečení v dohodě s příslušným středním odborným učilištěm občan, který pracoviště praktického vyučování zřídil. Finanční zabezpečení se poskytuje formou odměn. Hmotné zabezpečení zahrnuje stravování a ubytování; žákům může být poskytnuto i další finanční a hmotné zabezpečení. Finanční a hmotné zabezpečení lze poskytovat i v období školních prázdnin. Žákům středních odborných učilišť, u nichž je to odůvodněno komplexností jejich výchovy, jakož i žákům, u nichž je to odůvodněno jejich sociálními poměry nebo zdravotním stavem, lze poskytnout ubytování a stravování bezplatně.

(2) Žákům gymnázií a středních odborných škol může být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům a prospěchu. Hmotné zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování. Žákům může být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků nebo z prostředků organizací.

(3) Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol stanoví ministerstva školství vyhláškou.

§ 25

Ukončení studia ve středních školách

(1) V gymnáziu, střední odborné škole ve studiu nejméně čtyřletém, ve středním odborném učilišti ve studijních oborech a v nástavbovém studiu se studium ukončuje maturitní zkouškou. Ve studijních oborech středních odborných škol, jejichž délka studia je kratší než čtyři roky, a v učebních oborech středních odborných učilišť se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dnem následujícím po dni, kdy žák vykonal úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, přestává být žákem školy.

(2) Nevykonal-li žák středního odborného učiliště v určeném termínu úspěšně závěrečnou zkoušku v učebním oboru a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy měl závěrečnou zkoušku konat.

(3) Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku nebo ve středních odborných školách ve studiu kratším než čtyři roky závěrečnou zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce školního roku, v němž měl studium ukončit.

(4) Zánikem práv a povinností žáka podle odstavců 2 a 3 není dotčena možnost vykonat závěrečnou zkoušku nebo maturitní zkoušku.

(5) Žákem přestává být také ten žák, který zanechá studia nebo mu nebylo povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky nebo je ze studia vyloučen.

(6) Bylo-li žákovi studium přerušeno, přestává být žákem po dobu přerušení studia.

(7) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky ukončování studia ve středních školách; u středních zdravotnických škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví.

§ 26

Nástavbové studium a pomaturitní studium

(1) Střední školy organizují nástavbové studium, které je určeno pro uchazeče, kteří získali střední odborné vzdělání. V nástavbovém studiu se studující zdokonalují pro kvalifikovaný výkon povolání a specializují se pro výkon některých technickohospodářských činností provozního charakteru. Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou.

(2) Střední školy organizují pomaturitní studium, které je určeno pro uchazeče, kteří získali úplné střední vzdělání. V pomaturitním studiu si studující doplňují a prohlubují dosažené vzdělání, zdokonalují se pro kvalifikovaný výkon povolání, specializují se pro konkrétní činnosti anebo získávají odbornou kvalifikaci studiem v jiném studijním oboru, než ve kterém vykonali maturitní zkoušku.

(3) Nástavbové a pomaturitní studium se organizuje zpravidla formou studia při zaměstnání.

(4) Ministerstva školství, a pokud jde o zdravotnické studijní obory ministerstva zdravotnictví, stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem podmínky, obsah, organizaci, formu, délku, obory nástavbového studia a pomaturitního studia a způsob jeho ukončování.

§ 27

Podmínky pro přijímání a studium cizinců v československých středních školách upravují zvláštní předpisy.

§ 28

(1) Speciální školy poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních; připravují tyto žáky k začlenění do pracovního procesu a života společnosti.

(2) Speciálními školami jsou základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; vzdělání získané v těchto školách je rovnocenné vzdělání získanému v základní škole a v ostatních středních školách.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na speciální školy ustanovení vztahující se na základní školu nebo na střední školu.

(4) Speciálními školami jsou také zvláštní školy, odborná učiliště a pomocné školy.

(5) Ministerstva školství stanoví v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí vyhláškou způsob a podmínky pro zařazení žáků do speciálních základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol, do pomocných škol a podmínky přijímání žáků do odborných učilišť.

§ 29

Speciální základní školy

(1) Speciální základní školy poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 5 a 6 způsobem přiměřeným jejich postižení; zřizují se jako školy pro žáky sluchově postižené, pro žáky zrakově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky tělesně postižené, pro žáky s více vadami, pro žáky obtížně vychovatelné a pro žáky nemocné a oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.

(2) Speciální základní školy mají devět ročníků. Ministerstva školství stanoví vyhláškou, které školy mají deset ročníků.

§ 30

Speciální střední školy

(1) Speciální střední školy poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 7 a 8 způsobem přiměřeným jejich postižení; ve speciálních středních školách se vzdělávají smyslově nebo tělesně postižení žáci a žáci obtížně vychovatelní, pokud se nemohou vzdělávat společně se žáky ostatních středních škol.

(2) Speciální střední školy se člení na tyto druhy: střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy.

(3) Národní výbory mohou zřizovat střední odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči i pro přípravu mládeže pro dělnická povolání, která nebude připravována pro určitou organizaci.

(4) Ministerstva školství po projednání s ministerstvy zdravotnictví a s ministerstvy práce a sociálních věcí mohou obecně závazným právním předpisem prodloužit délku studia ve speciálních středních školách až o dva roky.

§ 31

Zvláštní škola

(1) Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani v základní škole pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Zvláštní škola má devět ročníků. Ministerstva školství stanoví vyhláškou školy, které mají deset ročníků.

§ 32

Odborné učiliště

(1) Odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány.

(2) Odborné učiliště připravuje pro výkon povolání odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Příprava trvá dva až tři roky. Příprava ve odborném učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky.

(3) Odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami.

(4) Do odborného učiliště se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.

(5) Odborné učiliště se zřizuje podle § 10 a vztahují se na ně ustanovení § 9 odst. 3 a 4, § 11, 12, 14, § 20 odst. 2, § 22 až 24 a § 25 odst. 1, 2, 4, 5 a 6.

§ 33

Pomocná škola

(1) Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně vzdělávací činnosti se zaměřuje na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby.

(2) Pomocná škola má deset ročníků.

§ 34

Začátek, délka a plnění povinné školní docházky

(1) Povinná školní docházka začíná zpravidla počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, lékař nebo ředitelka předškolního zařízení, odloží mu národní výbor začátek povinné školní docházky o jeden školní rok.

(2) Pokud se u žáka prvního ročníku základní školy v průběhu prvního pololetí školního roku projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost ke školní docházce, může národní výbor na základě návrhu ředitele školy a po projednání se zákonnými zástupci dodatečně odložit plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

(3) Povinná školní docházka trvá devět let a žáci ji splní ukončením období školního vyučování školního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky.

(4) U dětí vzdělávatelných v základní škole nebo ve zvláštní škole se pro tělesně postižené děti počátek povinné školní docházky řídí posouzením školní zralosti a ukončení povinné školní docházky dosažením základního vzdělání. Podmínky pro posuzování školní zralosti tělesně postiženého dítěte stanoví ministerstva školství vyhláškou.

§ 36

Přihlašovací povinnost a péče o školní docházku

Zákonný zástupce dítěte, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy, je povinen přihlásit školou povinné dítě k zápisu do školy a dbát, aby docházelo do školy pravidelně a včas; je též povinen vyjádřit se k přihlášce žáka do střední školy. Přihlásí-li žáka k docházce do školní družiny nebo do školního klubu, je povinen dbát, aby i tam docházel žák pravidelně a včas.

§ 37

Osvobození od povinnosti docházet do školy a osvobození od povinné školní docházky

(1) Žákovi, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy, zajistí národní výbor takovou formu vzdělávání, která mu umožní dosáhnout stejné vzdělání jako při školní docházce.

(2) Dítě, které pro svůj duševní stav není schopné vzdělávání, osvobodí národní výbor od povinné školní docházky.

§ 38

Školní rok

(1) Školní rok začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.

(2) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku.

§ 39

Učební plány a učební osnovy

(1) Ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních osnov, které vydávají ministerstva školství.

(2) Učební plány a učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy vydávají ministerstva školství v dohodě s ministerstvy zdravotnictví; učební plány a učební osnovy odborných předmětů pro tyto školy vydávají ministerstva zdravotnictví v dohodě s ministerstvy školství. Učební plány a učební osnovy pro ostatní střední školy vydávají ministerstva školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány.

§ 40

Učebnice a učební texty

(1) Při výchově a vzdělávání se vedle učebnic a učebních textů uvedených v seznamu učebnic vydaném ministerstvy školství mohou používat i jiné učebnice a učební texty.

(2) Učebnice a učební texty všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy se vydávají podle seznamu ministerstev školství v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí; učebnice a učební texty odborných předmětů pro tyto školy se vydávají podle seznamu ministerstev zdravotnictví a sociálních věcí.

§ 41

V základních a středních školách se vytvářejí podmínky pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků. Mohou se též zřizovat školy nebo třídy s rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů a školy poskytující výchovu a vzdělávání, které se jinak získává v základní škole nebo ve střední škole, popřípadě v základní škole i ve střední škole společně.

§ 42

(1) Mimořádně nadaný a talentovaný žák může ukončit základní školu dříve než za devět let.

(2) Mimořádně nadaným a talentovaným žákům středních škol může ředitel školy v odůvodněných případech povolit studium podle individuálního studijního plánu, v němž při zachování obsahu a rozsahu stanoveného učebním plánem a učebními osnovami příslušného studijního oboru je určena zvláštní organizace výuky a délka studia.

§ 43

Ministerstva školství stanoví v dohodě s ministerstvy zdravotnictví obecně závazným právním předpisem podmínky pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků.

§ 44

Školy s celodenní výchovou a internátní školy

(1) V souladu s potřebami společnosti se může zřizovat základní škola, střední školy a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči jako školy s celodenní výchovou nebo jako internátní školy. Školy s celodenní výchovou poskytují žákům kromě vzdělávání i celodenní výchovu a stravování, internátní školy též ubytování.

(2) Pro žáky, které je třeba ze závažných důvodů ubytovat v místě školy, lze v základní škole nebo ve škole pro mládež vyžadující zvláštní péči zřídit internát a ve střední škole domov mládeže jako součásti školy, v nichž se žákům poskytuje kromě výchovy i ubytování a stravování.

§ 45

Součásti škol

(1) Součástí škol jsou školní družina, školní klub, školní knihovna, internát, domov mládeže, popřípadě jiné součásti, které určí ministerstva školství.

(2) Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod, může být místo součásti školy zřízeno mimoškolní výchovné zařízení podle zvláštních předpisů.⁵)

§ 46

Výchovné poradenství

Školám, školským zařízením, orgánům a zařízením národních výborů zabezpečujícím péči o děti a mládež a rozmístění mládeže, organizacím, žákům a jejich zákonným zástupcům a pěstounům se v otázkách výchovy a vzdělávání dětí a mládeže poskytuje poradenská služba výchovného poradenství. Úkoly a organizaci výchovného poradenství upravují zvláštní předpisy.⁶)

§ 47

Pomoc škol zájmovým organizacím dětí a mládeže

Školy poskytují zájmovým organizacím dětí a mládeže prostory a vybavení pro jejich činnost.

§ 48

Pomoc praxe školám

Ústřední orgány a organizace poskytují základním školám, středním školám a školám pro mládež vyžadující zvláštní péči pomoc při výchovně vzdělávací činnosti, při rozvoji škol, zejména při modernizaci obsahu výchovy a vzdělávání a při vytváření personálních a materiálně technických podmínek pro činnosti škol a pomáhají učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům v jejich společensky důležité práci.

§ 49

(1) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáka při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáka a kontrolují jejich dodržování.

(2) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zabezpečují současně i ochranu žáka před riziky poruch zdravého vývoje, pokud mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy.

(3) Zvláštní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví zůstávají nedotčeny. Škola je povinna dodržovat opatření národních výborů při zhoršených ekologických podmínkách.

(4) Ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí mohou vydávat v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce a Slovenským úřadem bezpečnosti práce vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví žáka a o ochraně žáka před riziky poruch jeho zdravého vývoje, které mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy. Zároveň stanoví odpovědnost školy za bezpečnost zdravotně postižených dětí.

§ 50

Pedagogičtí pracovníci

(1) Pedagogickými pracovníky jsou učitelé včetně ředitelů a zástupců ředitelů předškolních zařízení, základních škol, středních škol, speciálních škol, učilišť, zařízení pro zájmové studium, školských zotavovacích zařízení, školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zařízení sociální péče, dále vychovatelé škol a školských zařízení a zařízení sociální péče včetně instruktorů tělesné výchovy, mistři a vrchní mistři odborné výchovy, vedoucí odloučených pracovišť středních odborných učilišť, učilišť a odborných učilišť, vedoucí středisek praktického vyučování, trenéři sportovních škol a sportovních tříd středních odborných učilišť.

(2) Pedagogičtí pracovníci vyučují a vychovávají děti a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních školách nebo ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo vykonávají obdobnou činnost podle zvláštních předpisů.

§ 51

Způsobilost a povinnosti pedagogických pracovníků

(1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost, je občansky bezúhonný a morálně vyspělý.

(2) Pedagogičtí pracovníci vychovávají žáky ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie; jsou povinni se na svou práci svědomitě připravovat a dále se vzdělávat.

(3) Ministerstva školství stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků.

(4) Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem organizaci, obsah, rozsah a formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.