§ 15
změněno 1. 7. 2004 zákonem 52/2004 Sb.
§ 15 Duchovní a sociální služby (1) Obviněnému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a sociálních služeb v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních předpisů.5) Poskytování těchto služeb ve věznici se nepovažuje za návštěvy ve smyslu § 14. (2) Zvláštní právní předpisy stanoví podmínky spolupráce věznice s registrovanými církvemi K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává vazba, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženskými společnostmi náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv tohoto práva podle zvláštního právního předpisu5a) (dále jen „církev“). (3) Církev se může podílet na poskytování duchovní služby obviněným a) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k zabezpečení náboženským úkonům, b) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad obviněných, c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, e) po dohodě s ředitelem věznice dalšími vhodnými formami přispívajícími k uplatnění práva obviněného svobodně projevovat své náboženství nebo víru. (4) Při společných formách poskytování duchovní služby musí být dodrženy zásady uvedené v § 7. K zajištění bezpečnosti osob a pořádku je v těchto případech zpravidla přítomen určený zaměstnanec Vězeňské služby. (5) Věznice ve vnitřním řádu nebo jiným vhodným způsobem informuje obviněné o poskytování duchovní služby. (6) Věznice vytváří pro duchovní služby poskytované obviněným vhodné podmínky spolupráce věznice a podle konkrétních možností zabezpečuje po dohodě s příslušnými orgány sociálního zabezpečení církví pověřenými osobami vhodné prostory pro duchovní služby. (7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon vazby a respektovat vnitřní řád věznice. (8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon vazby nebo vnitřního řádu věznice. (9) Obviněný nesmí být k zabezpečení sociálních služeb účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovorům s církví pověřenými osobami nucen. Požádá-li obviněný o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit.