Vyhláška o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností

§ 1

Předmět úpravy

Touto vyhláškou se stanoví

1. a) konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka,
2. b) náležitosti žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a náležitosti žádosti o vydání zdravotního potvrzení, náležitosti, dobu platnosti, způsob a postup vydávání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení podle § 6 odst. 1 až 7 zákona a příslušné lhůty pro podání těchto žádostí a pro vydání osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení, podrobnosti vydávání veterinárního osvědčení k přemístění včelích matek, laboratorních zvířat a zvířat cirkusů, podrobnější veterinární podmínky a požadavky na přepravu zvířat a na péči o ně v průběhu přepravy,
3. c) podrobnosti umísťování a držení zvířat v izolaci, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umísťováním a držením zvířat v izolaci a v průběhu izolace,
4. d) uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího střediska, veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího střediska, náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska a údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska,
5. e) veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná zařízení používaná obchodníkem k držení nakoupených zvířat, náležitosti žádosti o schválení obchodníka, způsob ověřování základních znalostí uvedených v § 9b odst. 1 písm. d) zákona,
6. f) podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně odpovědných do sítě sledování, podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství, opatření k zajištění zdraví zvířat a zabránění šíření nákazy v případě, že nebyly dodrženy podmínky sítě sledování,
7. g) organizaci, obsah a podmínky odborného kurzu pro odchyt toulavých zvířat a zacházení s nimi, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky,
8. h) náležitosti žádosti o vydání povolení podle § 50 odst. 1 zákona a žádosti o vydání povolení podle § 51 odst. 1 zákona,
9. i) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora,
10. j) organizaci, formy a obsah atestačního studia a specializované odborné průpravy veterinárních asistentů, funkce, které mohou být vykonávány v orgánech veterinární správy jen veterinárními lékaři, kteří získali atestaci II. stupně, diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání udělované občanům členských států,
11. k) náležitosti žádosti o registraci podle § 64 odst. 1 zákona, podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky a
12. l) podrobnější postup při uplatňování náhrady podle § 67 zákona a náležitosti žádosti o její poskytnutí.

§ 2

(1) Chovatelé v souladu s § 4 zákona vytvářejí příznivé podmínky pro zvířata, jejich zdraví a pohodu z hlediska prostředí, v němž zvířata žijí, jejich ošetřování, výživy, plemenitby, hospodářského a jiného využívání zejména tím, že

1. a) chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, jejichž uspořádání, vybavení a kapacita odpovídají veterinárním požadavkům na chov zvířat příslušného druhu a kategorie, a udržují v nich vhodné hygienické a mikroklimatické podmínky,²) zejména odpovídající větrání, teplotu, vlhkost vzduchu, úroveň hluku a osvětlení,
2. b) chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž zvířata přicházejí do styku pouze s materiály, které nemohou poškodit jejich zdraví, popřípadě nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost jejich produktů a které je možno v případě potřeby řádně vyčistit a dezinfikovat. Elektrická instalace a zařízení musí být udržovány v takovém stavu, aby zvířata nebyla vystavena účinkům bloudivého napětí,
3. c) ošetřují a využívají zvířata způsobem, který odpovídá jejich druhu, kategorii a zdravotnímu stavu a při kterém nedochází k poraněním zvířat a zvířata nejsou vystavována zbytečnému fyzickému nebo psychickému utrpení,
4. d) provádějí nejméně jednou denně kontrolu zdravotního stavu zvířat a v případě zjištění poranění nebo poruch zdravotního stavu poskytují zvířatům neprodleně odpovídající ošetření, a je-li to nutné, zajišťují jim oddělené ustájení a veterinární ošetření,
5. e) poskytují zvířatům dostatečné množství vody a krmiv odpovídajících jejich fyziologickým potřebám a umožňují jim přiměřený pohyb,
6. f) chrání zvířata před nákazami, jinými onemocněními a škodlivými vlivy a činí opatření k ochraně chovu před zavlečením nákaz zvířaty, lidmi, předměty a materiály, které mohou být nositeli původců nákaz,
7. g) činí opatření k ochraně napájecí vody a krmiv před znečištěním a kontaminací nežádoucími mikroorganizmy a látkami, které mohou vodu a krmiva znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí.

(2) Jde-li o pastevní chov, musí chovatel v případě potřeby zajistit shromáždění zvířat na vhodně vybaveném místě k provedení zdravotních zkoušek anebo odborných veterinárních úkonů k předcházení a zdolávání nákaz (např. klinické vyšetření zvířat, odběr krve, utracení zvířat).

§ 3

(1) Chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají hospodářská zvířata pro účely podnikání v souladu s § 5 zákona

1. a) chrání chovy před nebezpečnými nákazami zvířat
   1. 1. skladováním statkových hnojiv v souladu se zvláštním právním předpisem,³)
   2. 2. vytvářením vhodných podmínek pro nakládání zvířat k přepravě a k jejich vykládání a pro zabezpečení skladů krmiv před zvířaty,
   3. 3. při výstavbě staveb, určených k chovu zvířat, zřízením oplocení a dobře přístupného hnojného a kejdového hospodářství v souladu se zvláštním právním předpisem,⁴)
   4. 4. při změnách staveb, určených k chovu zvířat, pokud při nich dochází též ke změnám hnojného a kejdového hospodářství, zřízením oplocení a dobře přístupného kejdového a hnojného hospodářství; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o podmínkách povolování staveb,
   5. 5. při výskytu nebezpečné nákazy anebo při podezření z jejího výskytu vstupními a vjezdovými dezinfekčními prostředky,

1. b) dbají o to, aby o zvířata pečovaly osoby, které k tomu mají potřebné znalosti a zkušenosti.

(2) Pro provozovatele chovných a dodavatelských zařízení,⁵) pro chovatele, kteří chovají podnikatelským způsobem zvířata pro prodej do zájmových chovů, a pro provozovatele zoologických zahrad a cirkusů platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně se zřetelem na druh zvířat, na účel a způsob jejich chovu a na nákazovou situaci.

§ 4

(1) Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete činí alespoň

1. a) 2 pracovní dny přede dnem předpokládaného přemístění zvířete, jde-li o zvíře, u kterého byly v posledním měsíci přede dnem jeho předpokládaného přemístění provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení. Jejich rozsah určí Státní veterinární správa v souladu se stanovenými povinnými preventivními a diagnostickými úkony [§ 44 odst. 1 písm. d) zákona] k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, prováděných v příslušném kalendářním roce (dále jen „povinné preventivní a diagnostické úkony“),
2. b) 14 dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířete v ostatních případech.

(2) Zdravotní potvrzení obsahuje údaje, které se týkají označení (totožnosti) zvířete, jeho zdravotního stavu a nákazové situace v místě původu. Jestliže byly zvířeti podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky, obsahuje zdravotní potvrzení též údaje rozhodné pro posuzování ochranných lhůt.

(3) Veterinární osvědčení k přemístění zvířete, jehož součástí je zdravotní potvrzení, osvědčuje navíc údaje o nákazové situaci v kraji, v němž je místo původu zvířete.

(4) Vztahuje-li se na osvědčované zvíře povinnost označování a evidence podle zvláštního právního předpisu,⁶) uvádí se ve veterinárním osvědčení, popřípadě ve zdravotním potvrzení identifikační číslo zvířete a registrační číslo hospodářství shodné s ústřední evidencí. Jde-li o přemístění více zvířat, která se označují přidělenými identifikačními prostředky, je seznam jejich identifikačních čísel součástí veterinárního osvědčení nebo se k němu připojí.

(5) Datum a hodinu přemístění (odjezdu) zvířete může ve veterinárním osvědčení, popřípadě ve zdravotním potvrzení vyplnit chovatel nebo jiná osoba, která zvíře přemísťuje (odesílá).

(6) Není-li stanoveno jinak, činí doba platnosti veterinárního osvědčení nebo zdravotního potvrzení 72 hodin od jeho vystavení; jde-li o přemístění zvířete na nutnou porážku, činí doba platnosti zdravotního potvrzení 24 hodin od jeho vystavení. Krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa v Praze (dále jen „krajská veterinární správa“) však může v odůvodněných případech stanovit jinou dobu platnosti veterinárního osvědčení a vyznačit ji v něm.

(7) Chovatel, popřípadě jiná osoba, která přemísťuje zvíře, předá veterinární osvědčení vystavené k přemístění zvířete novému chovateli, k němuž je zvíře přemísťováno.

(8) Vzor veterinárního osvědčení k přemístění zvířete je přílohou č. 1. Součástí veterinárního osvědčení, popřípadě zdravotního potvrzení k přemístění koně jsou základní údaje o koni a jeho slovní a grafický popis odpovídající požadavkům zvláštního právního předpisu.⁷)

§ 5

(1) Při vystavování veterinárního osvědčení k přemístění včelí matky vychází krajská veterinární správa z výsledků laboratorního vyšetření včelstva na nosemovou nákazu včel, roztočíkovou nákazu včel a varroázu.

(2) Při vystavování veterinárního osvědčení k přemístění zvířat cirkusu z trvalého stanoviště (zimoviště) musí být podle pokynů krajské veterinární správy provedeny zdravotní zkoušky požadované metodickým návodem Státní veterinární správy; v době přemístění nesmí být zdravotní zkoušky starší 30 dnů. Součástí veterinárního osvědčení je seznam (evidenční list) všech zvířat cirkusu, který musí být provozovatelem cirkusu průběžně aktualizován se zřetelem k přírůstku nebo úbytku zvířat, jakož i seznam předpokládaných míst působení cirkusu po dobu předváděcí sezony v příslušném kalendářním roce. Vystavené veterinární osvědčení má platnost pro celou předváděcí sezonu v příslušném kalendářním roce. O příjezdu na místo působení informuje provozovatel cirkusu neprodleně příslušnou krajskou veterinární správu.

(3) Provozovatel cirkusu vede pro každé zvíře evidenční kartu, do které zaznamenává datum narození, druh a pohlaví zvířete, údaje o jeho zdravotním stavu a o provedených zdravotních zkouškách; evidenční kartu může nahradit průkaz koně nebo očkovací průkaz šelmy.

(4) Ve veterinárním osvědčení k přemístění pokusných zvířat z chovatelského nebo dodavatelského zařízení se uvádí číslo osvědčení tohoto zařízení.

(5) Veterinární osvědčení k přemístění

1. a) koní, oslů a jejich kříženců na svod platí nejdéle do konce kalendářního roku,
2. b) pokusných zvířat z chovného nebo dodavatelského zařízení do uživatelského zařízení platí nejdéle do konce kalendářního roku,
3. c) násadových vajec do líhně platí od počátku sběru násadových vajec do konce reprodukčního období hejna, přičemž sběr začíná od stáří 22 týdnů a končí ve stáří 62 týdnů drůbeže.

§ 6

(1) Veterinární lékaři vystavující veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení musí mít dostatečné znalosti platných veterinárních právních předpisů týkajících se osvědčování zvířat. Musí být obecně informováni o pravidlech, která mají být dodržována při vystavování veterinárních osvědčení, popřípadě zdravotních potvrzení, a pokud je to součástí požadavků na veterinární osvědčení, také o druhu a rozsahu šetření, zdravotních zkoušek a vyšetření, jež by měly být provedeny před vystavením veterinárního osvědčení, popřípadě zdravotního potvrzení.

(2) Veterinární lékaři vystavující veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení nesmí podepisovat nevyplněné nebo neúplně vyplněné formuláře těchto dokladů a nesmí vystavit veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení týkající se zvířat, která neprohlédli.

(3) Veterinární lékař, který vystavuje veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení může osvědčit údaje, které byly

1. a) ověřeny jinou osobou k tomu zmocněnou příslušnou krajskou veterinární správou, nebo
2. b) získány v rámci výkonu státního veterinárního dozoru nebo prostřednictvím epizootologického sledování.

§ 7

Veterinární podmínky a požadavky na přepravu zvířat

(1) K nakládání, překládání a vykládání zvířat lze používat jen taková zařízení, při jejichž použití nedochází k poškození zdraví zvířat a není jim způsobována bolest či utrpení.

(2) Při přepravě zvířat je třeba brát zřetel na požadavky plynoucí zejména ze způsobu přepravy a druhu dopravního prostředku, z velikosti, uspořádání a vybavení přepravního prostoru, jakož i z druhu a kategorie přepravovaných zvířat, jejich vlastností, počtu, hmotnosti a aktuálního zdravotního stavu.

(3) K přepravě zvířat mohou být použity dopravní prostředky,

1. a) které jsou dobře čistitelné, dezinfikovatelné a větratelné,
2. b) které mají nekluzkou podlahu a vnitřní stěny konstruovány z vhodného, zdravotně nezávadného a odolného materiálu a které jsou uspořádány a vybaveny tak, aby nedocházelo k poranění zvířat a aby zvířata různých druhů a kategorií mohla být v případě přepravy jedním dopravním prostředkem držena odděleně,
3. c) ve kterých mají zvířata dostatečný prostor, aby mohla být přepravována ve své přirozené poloze, a ve kterých mohou být podle potřeby vhodně fixována anebo jinak chráněna před otřesy a nárazy, způsobenými pohybem dopravního prostředku.

(4) Dopravní prostředky se zvířaty se označují symbolem upozorňujícím na přítomnost zvířat v nich a nesmí být vystavovány nepřiměřeným otřesům a nárazům.

(5) V přepravním prostoru, v němž se přepravují zvířata, nelze ukládat a přepravovat zboží, které by mohlo poškodit zdraví zvířat nebo nepříznivě ovlivňovat zdravotní nezávadnost jejich produktů.

§ 8

(1) Do izolace se v případech uvedených v zákoně umísťují zvířata, která jsou

1. a) předmětem obchodování s členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“),
2. b) dovážena ze zemí, které nejsou členskými státy (dále jen „třetí země“),
3. c) přemísťována ze svodu zvířat,
4. d) přemísťována do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v původním stádě.

(2) Zvířata jsou držena v izolaci nejméně po dobu nezbytně nutnou k provedení zdravotních zkoušek v souladu se stanovenými povinnými preventivními a diagnostickými úkony.

§ 9

(1) Zvířata, která jsou předmětem obchodování s členskými státy, a zvířata, která jsou dovážena z třetích zemí, mohou být v hospodářstvích držena v izolaci ve stájích spolu se zvířaty v těchto stájích již chovanými. V takovém případě se za izolaci považuje celé hospodářství.

(2) V ostatních případech jsou zvířata držena v izolaci odděleně za podmínek stanovených krajskou veterinární správou ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, které jsou

1. a) dostatečně vzdálené a provozně oddělené od jiných staveb a zařízení sloužících chovu zvířat, jež jsou vnímavá na stejné nákazy jako zvířata v izolaci,
2. b) technicky způsobilé pro chov zvířat a technologicky vybavené pro ustájení zvířat příslušného druhu a kategorie,
3. c) vybavené účinnými prostředky pro dezinfekci dopravních prostředků a osob, jakož i vhodným zařízením pro ukládání konfiskátů živočišného původu,
4. d) chráněné před vniknutím jiných zvířat a zabezpečené před vstupem nepovolaných osob,
5. e) vybavené k provádění zdravotních zkoušek a k odběru vzorků pro diagnostické účely.

(3) Izolace začíná umístěním posledního ze zvířat, která mají být držena v izolaci; umísťování celé skupiny zvířat do izolace se provádí ve lhůtě nepřesahující 5 dnů.

(4) V průběhu izolace

1. a) nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou umístěna izolovaná zvířata, umísťována další zvířata,
2. b) se provádějí podle pokynů krajské veterinární správy vyšetření zvířat, odběry vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotní zkoušky, ochranná očkování a veterinární léčebné, popřípadě i jiné veterinární odborné úkony.

(5) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v izolaci, vede deník izolace zvířat (dále jen „deník izolace“), který obsahuje

1. a) údaje
   1. 1. o zahájení a ukončení umísťování zvířat v izolaci a o zahájení izolace,
   2. 2. o prováděných veterinárních odborných úkonech, týkajících se zvířat v izolaci, a o jejich výsledcích,
   3. 3. o přemísťování zvířat ze stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou držena v izolaci, na jatky, popřípadě o neškodném odstraňování jejich kadáverů,
   4. 4. o provedených veterinárních kontrolách v průběhu izolace a o jejich výsledcích,
   5. 5. o ukončení izolace a přemístění zvířat z izolace do chovu,
   6. 6. o čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu izolace,

1. b) soupis zvířat v izolaci podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle zvláštního právního předpisu,
2. c) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu osoby odpovědné za vedení deníku izolace.

(6) Přílohou deníku izolace jsou veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v izolaci.

§ 10

O ukončení izolace zvířat rozhodne krajská veterinární správa na základě výsledků vyšetření, zdravotních zkoušek a laboratorních vyšetření u všech společně ustájených zvířat.

§ 11

Veterinární požadavky na shromažďovací středisko

(1) Shromažďovací středisko musí být

1. a) provozně odděleno od jiných staveb a zařízení sloužících chovu zvířat,
2. b) vybaveno
   1. 1. v rozsahu odpovídajícím stanovené kapacitě zvířat pro nakládání, vykládání a vhodné ustájení, napájení, krmení a nezbytné ošetření zvířat. Toto vybavení musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné,
   2. 2. zařízením pro izolaci zvířat a vhodným prostorem pro skladování krmiva a steliva,
   3. 3. odpovídajícími prostředky pro čištění a dezinfekci místností a jejich prostorů, jakož i dopravních prostředků,
   4. 4. přiměřeným systémem pro odvádění odpadních vod a prostorem na ukládání hnoje,
   5. 5. vhodně vybavenou místností pro výkon státního veterinárního dozoru,

1. c) zabezpečeno před vniknutím jiných zvířat a vstupem nepovolaných osob,
2. d) pravidelně kontrolováno z hlediska dodržování stanovených veterinárních požadavků.

(2) Zvířata ve shromažďovacím středisku musí

1. a) být zdravá, přepravovaná způsobem a za podmínek odpovídajících jejich zdraví a pohodě. V době mezi opuštěním hospodářství původu a příchodem do shromažďovacího střediska nesmí tato zvířata přijít do styku s jinými zvířaty, pokud tato zvířata nemají stejný zdravotní status,
2. b) pocházet z oblastí, v nichž není z veterinárních důvodů omezeno přemísťování (přeprava) zvířat příslušného druhu.

(3) Žádost o schválení shromažďovacího střediska obsahuje

1. a) adresu shromažďovacího střediska,
2. b) údaje o majiteli nebo provozovateli shromažďovacího střediska (dále jen „provozovatel“) (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu,⁸) jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu),
3. c) stanovení maximální kapacity pro jednotlivé druhy zvířat, pro něž bude shromažďovací středisko užíváno,
4. d) zařízení, budovy a prostředky používané k činnosti a doklad o jejich způsobilosti k této činnosti.

(4) Provozovatel shromažďovacího střediska zaznamenává následující údaje:

1. a) údaje o chovateli (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu,⁸) jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum příchodu zvířat, jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o zvířata individuálně označovaná podle zvláštního právního předpisu,⁶) anebo registrační číslo hospodářství⁶) původu, a registrační číslo dopravce přivážejícího zvířata do shromažďovacího střediska,
2. b) údaje o kupujícím (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu,⁸) jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum odchodu zvířat, jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o zvířata individuálně označovaná podle zvláštního právního předpisu,⁶) anebo registrační číslo hospodářství⁶) původu, místo určení zvířat a registrační číslo dopravce odvážejícího zvířata ze shromažďovacího střediska,
3. c) průběh pobytu zvířat ve shromažďovacím středisku (vyšetření, ošetření, úhyn, úraz),
4. d) opisy plánů cesty, veterinárních osvědčení a záznamů o kontrolách,
5. e) datum provedení dezinfekce po odchodu zvířat ze shromažďovacího střediska.

(5) Žádost podle odstavce 3 se podává na formuláři odpovídajícím vzoru vydanému prostřednictvím metodického návodu Státní veterinární správy a uveřejněnému ve Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky.

(6) Krajská veterinární správa vyhotoví zápis o výsledcích kontroly na místě, týkající se splnění požadavků na schválení shromažďovacího střediska.