Vyhláška o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^1a) upravuje

1. a) obecná opatření ke zdolání a zabránění šíření nákaz zvířat,
2. b) způsob a lhůty ohlašování nákaz,
3. c) postup, hlediska pro zpracovávání a obsah pohotovostních plánů pro případy výskytu některých nebezpečných nákaz,
4. d) pro které nákazy se vypracovávají programy ozdravování zvířat,
5. e) veterinární podmínky a pravidla očkování zvířat,
6. f) požadavky na národní referenční laboratoře,
7. g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz,
8. h) hlediska, podle nichž se postupuje při uznávání stád, hospodářství, oblastí nebo státu za prosté nákaz.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem

1. a) zvíře – každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu toho druhu, který může být přímo postižen příslušnou nákazou, a každý volně žijící obratlovec, který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření příslušné nákazy jako nositel nebo rezervoár jejího původce,
2. b) primární ohnisko nákazy – hospodářství nebo jiné místo, kde jsou zvířata shromážděna a kde byl úředně potvrzen jeden nebo více případů výskytu nákazy, které nesouvisí z epizootologického hlediska s ohniskem nákazy, dříve zjištěným v téže oblasti, anebo s ohniskem nákazy, které je prvním výskytem uvedené nákazy v jiné oblasti,
3. c) potvrzení nákazy – úřední zjištění výskytu nákazy, které je podloženo laboratorními výsledky, popřípadě jde-li o epizootii výsledkem klinického vyšetření nebo epizootologického šetření, a které je důvodem pro nařízení ochranných a zdolávacích opatření,
4. d) vektor – každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy,
5. e) inkubační doba – časové období, které plyne od okamžiku, kdy zvíře přišlo do styku s původcem nákazy, do doby, kdy se objevily klinické příznaky této nákazy. Délka tohoto období je pro některé nákazy uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce,
6. f) zvíře vnímavého druhu – jakékoli domácí nebo volně žijící zvíře, které může onemocnět určitou nákazou,
7. i) odběr vzorků – odebírání vzorků ze zvířat a jejich prostředí nebo z produktů živočišného původu, zajišťující statisticky správné zastoupení prováděné za účelem stanovení diagnózy nemoci, příbuzenského vztahu, sledování zdraví, monitoringu výskytu mikrobiologických agens nebo určitých látek v živočišných produktech,
8. j) vzorek – vzorek odebraný buď chovatelem, vlastníkem nebo osobou odpovědnou za hospodářství, podnik nebo zvířata, anebo jejich jménem k laboratornímu vyšetření,
9. k) úřední vzorek – vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k laboratornímu vyšetření,
10. l) kuchyňské odpady – jakékoli odpady potravin určených pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně domácností chovatelů, popřípadě z průmyslu zpracovávajícího maso.

§ 3

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a aktualizuje podle kritérií stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce a v souladu se zásadami pro vypracování pohotovostních plánů celostátní pohotovostní plány pro případy výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších nebezpečných nákaz, pokud to vyžaduje nákazová situace. Tyto plány obsahují komplexní pravidla pro zabezpečení účinného a koordinovaného postupu při provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání nákazy a ochraně před jejím šířením a zajišťují dostupnost všeho, co je považováno za nezbytné k rychlé likvidaci ohniska nákazy, včetně budov, zařízení, prostředků a materiálů.

(2) Krajská veterinární správa vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány v souladu s celostátními pohotovostními plány a s přihlédnutím k místním podmínkám.

(3) Státní veterinární správa předkládá celostátní pohotovostní plány Komisi ke schválení.

§ 4

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány zejména se zřetelem na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a zkušeností, týkajících se povahy jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.

(2) Krajské veterinární správy v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní plány na základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k místním podmínkám.

§ 5

(1) Státní veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy ročních nebo víceletých programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz, a to zejména od nákaz uvedených v rozhodnutí Evropských společenství o některých výdajích ve veterinární oblasti^1b).

(2) Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy.

§ 6

(1) Má-li být požadován finanční příspěvek Evropské unie (dále jen „Unie“) na financování programu ozdravování zvířat, Státní veterinární správa postupuje podle rozhodnutí Evropských společenství o některých výdajích ve veterinární oblasti^1c).

(2) Program ozdravování zvířat obsahuje údaje požadované rozhodnutím Evropských společenství o některých výdajích ve veterinární oblasti^1c).

§ 7

(1) Státní veterinární správa podává Komisi a ostatním členským státům hlášení o výskytu nákazy z nákaz uvedených v předpisech Evropských společenství o hlášení nákaz^1d).

(2) Státní veterinární správa hlásí podle odstavce 1

1. a) primární ohnisko nákazy uvedené v odstavci 1, zjištěné na území České republiky,
2. b) po likvidaci posledního ohniska této nákazy ukončení ochranných a zdolávacích opatření zavedených k jejímu zdolání.

(3) Hlášení podle odstavce 2 podává Státní veterinární správa přímo Komisi i ostatním členským státům do 24 hodin po

1. a) zjištění primárního ohniska nákazy podle odstavce 2 písm. a),
2. b) ukončení ochranných a zdolávacích opatření podle odstavce 2 písm. b).

(4) Jde-li o výskyt ohniska klasického moru prasat, stačí poskytnout Komisi a ostatním členským státům informaci podle § 39.

(5) Hlášení obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce; předává se dálnopisem za použití kódované formy a kódů stanovených rozhodnutím Evropských společenství o způsobu hlášení nákaz^1e).

§ 8

(1) Státní veterinární správa hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární) ohnisko nákazy uvedené v § 7 odst. 1, zjištěné na území České republiky.

(2) Hlášení podle odstavce 1 podává Státní veterinární správa nejpozději v první pracovní den každého týdne a týká se týdne, který končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení.

(3) Pro obsah a způsob předávání hlášení platí § 7 odst. 5 obdobně.

§ 9

Státní veterinární správa hlásí Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE) výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím tohoto úřadu o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení^1f).

§ 10

(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze v případech a za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství a touto vyhláškou jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu příslušné nákazy, a to za předpokladu, že

1. a) zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména na těchto kritériích:
   1. 1. koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,
   2. 2. typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,
   3. 3. způsoby kontroly distribuce, skladování a použití očkovacích látek,
   4. 4. druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou nebo musí být podrobena očkování,
   5. 5. oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno očkování,
   6. 6. doba trvání očkování,

1. b) Komise přijala rozhodnutí o doplnění ochranných a zdolávacích opatření o opatření týkající se očkování zvířat.

(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být

1. a) očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích uvedených v § 13 odst. 1,
2. b) použito hyperimunní sérum.

(3) V ochranných a zdolávacích opatřeních, jimiž se povoluje očkování zvířat, orgány veterinární správy stanoví bližší podmínky

1. a) provádění a průběhu očkování,
2. b) postupu v případech, kdy dojde ke zjištění klinických příznaků nákazy u očkovaného zvířete nebo k jeho úhynu.

(4) K případnému očkování mohou být použity jen registrované očkovací látky a další látky, jejichž použití při poskytování veterinární péče povoluje zákon o léčivech^1g).

§ 11

(1) Vyžadují-li to předpisy Evropských společenství o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, nařídí orgány veterinární správy v ochranných a zdolávacích opatřeních, aby všechna očkovaná zvířata

1. a) byla identifikována pomocí srozumitelného a dobře čitelného označení způsobem stanoveným předpisy Evropských společenství o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, popřípadě způsobem stanoveným Státní veterinární správou,
2. b) zůstávala v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem neprodlené porážky. Jejich přemístění může být provedeno jen po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených zvířat není podezřelé z nákazy.

(2) Je-li očkování zvířat ukončeno, může být povoleno přemísťování zvířat druhů vnímavých na zjištěnou nákazu z pásma očkování jen na základě opatření přijatého Komisí, a to po uplynutí jí stanovené lhůty.

(3) Státní veterinární správa informuje pravidelně Komisi prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „Stálý výbor“) o výsledcích prováděného očkování.

§ 12

Odchylně od § 10 odst. 1 lze rozhodnout o nouzovém očkování jen po uvědomění Komise o tomto opatření a pokud tím nejsou dotčeny základní zájmy Unie v oblasti ochrany zdraví zvířat. Při tomto rozhodování se bere zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v daných oblastech, na potřebu ochrany jednotlivých stád a hospodářství a na zeměpisné pásmo, v němž je očkování prováděno. Další postup v nouzovém očkování je závislý na tom, zda orgány Unie souhlasí s jeho pokračováním, nebo zda dojdou k závěru, že je třeba opatření týkající se tohoto očkování změnit, rozšířit nebo ukončit.