Platné znění

Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

vyhlášené znění

ČÁST PRVNÍ
  1. 207. V § 158 odst. 1 se za slova „rozhodl-li samosoudce, jiný“ vkládají slova „předsedou soudu“.
  2. 208. V § 158 odst. 2 větě první se čárka za slovem „rukou“ nahrazuje tečkou a zbývající část odstavce se zrušuje.
  3. 209. V § 158 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

    „(3) Jestliže se účastníci vzdali odvolání po skončení jednání, které rozsudku předcházelo, doručí se zpravidla stejnopis rozsudku při skončení jednání.

    (4) Jestliže stejnopis rozsudku nebyl doručen podle odstavce 3, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů.“.

  1. 210. V § 159 odstavec 2 zní:

    „(2) Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny orgány; pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem a v rozsahu v něm uvedeném. Výrok pravomocného rozsudku o osobním stavu je závazný pro každého.“.

  1. 211. V § 159 odst. 3 se za slovo „být“ vkládají slova „tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku“.
  2. 212. V § 160 odst. 1 se za slova „právní moci rozsudku“ vkládají slova „nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku“.
  3. 213. V § 160 odstavec 3 zní:

    „(3) Uložil-li soud pravomocným rozsudkem povinnost vyklidit byt až po zajištění přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu, náhradního ubytování nebo přístřeší, běží lhůta k vyklizení bytu až ode dne zajištění stanovené bytové náhrady nebo přístřeší.“.

  1. 214. V § 160 se doplňuje odstavec 4, který zní:

    „(4) U rozsudků předběžně vykonatelných soud určí lhůtu k plnění od jejich doručení tomu, kdo má plnit.“.

  1. 215. V § 162 se odstavec 1 zrušuje.

    Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

  1. 216. V § 163 odst. 1 věta druhá zní: „Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.“.
  2. 217. V § 163 odst. 2 se slova „o omezení rodičovských práv“ nahrazují slovy „o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení jejího výkonu“.
  3. 218. § 164 zní:

    㤠164

    Odkaz 㤠164

    Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.“.

  1. 219. V § 165 odst. 3 věta první zní: „O opravě důvodů se rozhoduje usnesením; ve věcech příslušejících senátu tak učiní předseda senátu.“.
  2. 220. V § 166 odst. 2 věta první zní: „Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením.“.
  3. 221. V § 167 odst. 1 větě druhé se za slova „přerušení řízení,“ vkládají slova „o odmítnutí návrhu,“.
  4. 222. V § 169 odstavec 1 zní:

    „(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.“.

  1. 223. V § 169 odst. 2 se za slova „vedení řízení,“ vkládají slova „anebo usnesení podle § 104a“.
  2. 224. V § 169 se doplňuje odstavec 4, který zní:

    „(4) Pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.“.

  1. 225. § 172 včetně nadpisu zní:

    „Platební rozkaz

    § 172

    Odkaz § 172

    (1) Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.

    (2) Platební rozkaz nelze vydat,

    1. a) jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;
    2. b) není-li znám pobyt žalovaného;
    3. c) má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.

    (3) Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.“.

  1. 226. V § 173 odst. 1 se slovo „odpůrci“ nahrazuje slovem „žalovanému“.
  2. 227. V § 173 odst. 2 se slova „z odpůrců“ nahrazují slovy „ze žalovaných“.
  3. 228. V § 173 odst. 2, § 174 odst. 3, § 263 odst. 2, § 264 odst. 1, § 265 odst. 1, § 266 odst. 1 a 2, § 269 odst. 1, § 270 odst. 1, § 273a odst. 1, § 290 odst. 2, § 291 odst. 1, § 316 odst. 2, § 328a odst. 1, § 330 odst. 3 větě čtvrté, § 345 odst. 1, § 347 odst. 1, § 348 odst. 3, § 349 odst. 1 větě první a § 349 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“.
  4. 229. V § 174 odst. 2 se slova „z odpůrců“ nahrazují slovy „ze žalovaných“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
  5. 230. V § 174 se doplňuje odstavec 4, který zní:

    „(4) Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.“.

  1. 231. V § 175 odst. 1 se slovo „navrhovatel“ nahrazuje slovem „žalobce“, slova „předseda senátu krajského soudu činného v obchodních věcech“ se nahrazují slovem „soud“, slovo „odpůrci“ se nahrazuje slovem „žalovanému“, slovo „odpůrce“ se nahrazuje slovem „žalovaného“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
  2. 232. V § 175 odst. 2 se slova „se použije“ nahrazují slovy „a § 174 odst. 4 se použijí“.
  3. 233. V § 175 odst. 3 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
  4. 234. V § 175 odst. 4 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
  5. 235. V § 175 odst. 5 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“.
  6. 236. V § 175b větě třetí se text „odst. 2“ zrušuje.
  7. 237. § 175c zní:

    㤠175c

    Odkaz 㤠175c

    Soud zjistí, zda je v evidenci závětí vedené podle zvláštních předpisů evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), a u kterého notáře nebo soudu je uložena.“.

  1. 238. V § 175h se na konci odstavce 3 zrušuje tečka a doplňují se slova „a není třeba je doručovat.“.
  2. 239. V § 175k odst. 2 se slova „o smír“ nahrazují slovy „o odstranění sporu dohodou účastníků“.
  3. 240. V § 175k odst. 3 se v části věty za středníkem slova „při výpočtu čistého majetku“ nahrazují slovy „při určení obvyklé ceny majetku, výše dluhů a čisté hodnoty dědictví, popřípadě výše jeho předlužení,“.
  4. 241. V § 175l odst. 1 a 2 se slova „v bezpodílovém spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „ve společném jmění“ a v odstavci 1 se slova „obecné ceně“ nahrazují slovy „obvyklé ceně“.
  5. 242. V § 175o odst. 1 se slova „obecnou cenu“ nahrazují slovy „obvyklou cenu“.
  6. 243. V § 175s větě třetí se slovo „ústavy“ nahrazuje slovy „banky nebo jiné osoby“.
  7. 244. V § 175t odstavec 1 zní:

    „(1) Je-li dědictví předluženo a nedojde-li k dohodě podle § 175p, soud na návrh usnesením nařídí likvidaci dědictví; stejně soud postupuje, jestliže stát navrhl likvidaci dědictví proto, že věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví. O nařízení likvidace dědictví může soud rozhodnout i bez návrhu.“.

  1. 245. V § 175v odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 68) a 69) znějí:

    „(2) Z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin:

    1. a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
    2. b) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
    3. c) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva68) nebo postoupením pohledávky,69)
    4. d) pohledávky nedoplatků výživného,
    5. e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
    6. f) ostatní pohledávky.

    (3) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně; ve skupině c) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.

  2. 68) § 553 občanského zákoníku.
  3. 69) § 554 občanského zákoníku.“.
  1. 246. V § 175y odst. 1 se za slova „podle § 175k odst. 3“ vkládají slova „nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé“.
  2. 247. V § 175zb se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Odnětím věci zaniká právo notáře na odměnu za dosud jím provedené úkony.“.

  1. 248. V § 175zd se v odstavci 1 na konci věty druhé zrušuje tečka a doplňují se slova „nebo potřebné úkony provést sám.“.
  2. 249. V § 175zd se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.“.
  3. 250. V § 176 odst. 1 větě první se za slovo „rodičů“ vkládá čárka a slova „prarodičů a sourozenců“.
  4. 251. V § 177 odst. 2 věta druhá zní: „Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.“.
  5. 252. V § 178 odst. 1 se slovo „opatrovníky“ nahrazuje slovem „poručníky“ a slovo „občanů“ se nahrazuje slovem „fyzických“.
  6. 253. V § 178 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
  7. 254. V § 179 se slova „učinil zákonný zástupce“ nahrazují slovy „byl učiněn“.
  8. 255. V § 180 odst. 1 se slovo „opatrovník“ nahrazuje slovem „poručník“.
  9. 256. V § 180 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 70) zní:

    „(2) Soud dohlíží na správu majetku nezletilého vykonávanou poručníkem nebo opatrovníkem; postupuje při tom podle zvláštního předpisu.70)

  10. 70) § 37b, 78 a následující zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 257. V § 180 se odstavec 3 zrušuje.
  2. 258. Za § 180 se vkládají nové § 180a a 180b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 71) znějí:

    „Řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení

    § 180a

    Odkaz § 180a

    (1) Účastníky řízení jsou dítě a jeho rodiče, jsou-li jeho zákonnými zástupci; rodič dítěte, který je nezletilý, je účastníkem řízení, i když není zákonným zástupcem dítěte.

    (2) Nezletilý rodič dítěte má v tomto řízení procesní způsobilost. Ustanovení § 23 lze použít jen tehdy, nedosáhl-li rodič věku 16 let.

    (3) Zvláštní zákon stanoví, kdo je oprávněn podat návrh na zahájení tohoto řízení a z jakých důvodů souhlas rodičů k osvojení dítěte není potřebný.71)

    § 180b

    Odkaz § 180b

    (1) Pravomocný rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, soud na návrh zruší, změní-li se poměry. Návrh lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozsudku.

    (2) Ustanovení odstavce 1 věty první neplatí, bylo-li dítě již osvojeno, nebo bylo-li zahájeno řízení o jeho osvojení, nebo bylo-li dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele, anebo bylo-li zahájeno řízení o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele.

  3. 71) § 68 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 259. V § 181 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Ustanovení § 180a odst. 2 zde platí obdobně.“.
  2. 260. V § 181 odstavec 2 zní:

    „(2) Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení tehdy, jestliže

    1. a) jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo
    2. b) byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, popřípadě byli v této způsobilosti omezeni, nebo
    3. c) dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům,38) anebo
    4. d) soud pravomocně rozhodl, že k osvojení dítěte není třeba jejich souhlasu.“.

    Dosavadní poznámka pod čarou č. 37) se zrušuje.

  1. 261. V § 181 se odstavec 3 zrušuje.

    Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

  1. 262. V § 182 odst. 1 věta první včetně poznámky pod čarou č. 72) zní: „Osvojované dítě soud vyslechne, jen jestliže je k osvojení třeba jeho souhlasu.72)
  2. 72) § 67 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 91/1998 Sb.“.
  1. 263. § 183 se zrušuje.
  2. 264. § 185b zní:

    㤠185b

    Odkaz 㤠185b

    Účastníkem řízení je složitel. Po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny, (dále jen „příjemce“) a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.“.

  1. 265. V § 185e se slovo „rozhodnutím“ nahrazuje slovem „rozsudkem“.
  2. 266. V § 188 odst. 1 se za slovo „prostředků“ vkládají slova „(návykových látek)“.
  3. 267. § 193 zní:

    㤠193

    Odkaz 㤠193

    (1) Soud dohlíží na správu majetku vykonávanou opatrovníkem a činí nutná a vhodná opatření ke zjištění a zajištění tohoto majetku.

    (2) Opatrovník předloží soudu po skončení zastupování závěrečný účet ze správy majetku; soud mu může též uložit, aby mu během zastupování podával pravidelné zprávy o své činnosti.

    (3) Ustanovení § 176 až 179 a § 180 odst. 1, pokud se vztahují na poručenství nad nezletilým, platí zde obdobně.“.

  1. 268. § 200 zní:

    㤠200

    Odkaz 㤠200

    Je-li jisto, že fyzická osoba zemřela, ale její smrt nelze prokázat stanoveným způsobem, vydá soud rozhodnutí, kterým ji prohlásí za mrtvou.“.

  1. 269. § 200a až 200g včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 73), 74) a 75) znějí:

    „Řízení ve věcech obchodního rejstříku

    § 200a

    Odkaz § 200a

    (1) K řízení je příslušný soud (dále jen „rejstříkový soud“), v jehož obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká, (dále jen „podnikatel“). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka.

    (2) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní předpisy, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.

    (3) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do obchodního rejstříku nově příslušného soudu.

    § 200b

    Odkaz § 200b

    (1) Řízení se zahajuje na návrh.

    (2) Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.

    (3) Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, má-li být zápisem dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.

    § 200c

    Odkaz § 200c

    (1) Účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení § 94 odst. 1 věty první se nepoužije.

    (2) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zápis podat a jak musí být návrh na zápis doložen.

    (3) V řízení je soud povinen učinit do 15 dnů od podání návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci.

    § 200d

    Odkaz § 200d

    (1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy; ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno.

    (2) O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání, jestliže soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, jimiž se podle zvláštních předpisů dokládají zapisované skutečnosti. Soud vždy nařídí jednání, závisí-li rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo provádí-li se dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.

    (3) Soud rozhoduje o obsahu zápisu usnesením; ve výroku usnesení uvede též den zápisu. Není-li možné rozhodnout bez nařízení jednání o celém obsahu zápisu a neodporuje-li to povaze zápisu, může soud stanovit, že o zbývající části rozhodne samostatným usnesením.

    (4) Zápis do obchodního rejstříku soud provede do deseti dnů od právní moci usnesení o obsahu zápisu. Má-li být rozhodnutím dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.

    (5) Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy, jestliže neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí o obsahu zápisu podle § 200b odst. 2 nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin.73) Postupuje přitom obdobně podle § 53.

    § 200e

    Odkaz § 200e

    Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob

    (1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) je příslušný krajský soud, u něhož je obchodní společnost, družstvo nebo jiná právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku, v rejstříku obecně prospěšných společností nebo v nadačním rejstříku. Jde-li o osobu, která se do těchto rejstříků nezapisuje, je příslušný krajský soud, který rozhoduje v obchodních věcech, v jehož obvodu má tato osoba svůj obecný soud.

    (2) Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují jen na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.

    (3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94 odst. 1 větou první. Rozhoduje se usnesením.

    (4) Ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání jen ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e) a f) a jen tehdy, jestliže se neprovádí dokazování.

    Řízení ve věcech kapitálového trhu

    § 200f

    Odkaz § 200f

    (1) Návrh ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona74) může podat jen Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“).

    (2) Účastníky řízení jsou Komise jako žalobce a ti, koho Komise v návrhu označí jako žalované.

    (3) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud žalobce.

    (4) Rozhoduje se usnesením. Jednání není třeba nařizovat.

    § 200g

    Odkaz § 200g

    (1) Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží žalobce. Účastníci nemusí být vyslechnuti.

    (2) O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud žalobce, aby odstranil vady podání (§ 43), běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud žalobci, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy.

    (3) Usnesení, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle zvláštního zákona.75) I před uplynutím této doby soud usnesení zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo návrhu vyhověno.

  2. 73) § 27a odst. 2 obchodního zákoníku.
  3. 74) § 11 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
  4. 75) Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
  1. 270. V § 200h odst. 4 věta první zní: „Soud rozhodne usnesením.“.
  2. 271. V § 200i věta první zní: „Soud rozhodne usnesením.“.
  3. 272. V § 200l odstavec 2 zní:

    „(2) Účastníkem řízení je navrhovatel, člen zastupitelstva, jehož osvědčení o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán.“.

  1. 273. V § 200n se odstavec 3 zrušuje.
  2. 274. V § 201 se slova „soudu prvního stupně“ nahrazují slovy „okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni“.
  3. 275. V § 202 odstavce 1 a 2 znějí:

    „(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž

    1. a) se upravuje vedení řízení;
    2. b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);
    3. c) bylo zahájeno řízení bez návrhu;
    4. d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);
    5. e) bylo prominuto zmeškání lhůty;
    6. f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;
    7. g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3;
    8. h) byl schválen smír;
    9. i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu;
    10. j) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110;
    11. k) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b);
    12. l) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.

    (2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.“.

  1. 276. § 203 až 205 včetně nadpisu znějí:

    㤠203

    Odkaz 㤠203

    (1) Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí účastníku, kterého v řízení podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí.

    (2) Státní zastupitelství může podat odvolání jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.

    § 204

    Odkaz § 204

    (1) Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.

    (2) Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.

    (3) O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není; v těchto případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.

    Náležitosti odvolání

    § 205

    Odkaz § 205

    (1) V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).

    (2) Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že

    1. a) nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
    2. b) soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 118c, popřípadě § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,
    3. c) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
    4. d) soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
    5. e) soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,
    6. f) dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a),
    7. g) rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

    (3) Odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání.

    (4) Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen po dobu trvání lhůty k odvolání.“.

  1. 277. Za § 205 se vkládají nové § 205a a 205b, které znějí:

    㤠205a

    Odkaz 㤠205a

    (1) Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže

    1. a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;
    2. b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
    3. c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;
    4. d) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;
    5. e) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

    (2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 omezení podle odstavce 1 neplatí.

    § 205b

    Odkaz § 205b

    U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).“.

  1. 278. Nad § 206 se doplňuje nadpis „Účinky odvolání“.
  2. 279. V § 206 odst. 1 se za slovo „včas“ vkládá slovo „přípustné“.
  3. 280. V § 206 odst. 3 se slova „o její splatnosti“ nahrazují slovy „o lhůtě k plnění“.
  4. 281. V § 207 odst. 1 se za slovo „vyhlášení“ vkládá slovo „(vydání)“.
  5. 282. § 208 a 209 včetně nadpisu znějí:

    „Úkony soudu prvního stupně

    § 208

    Odkaz § 208

    (1) Opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

    (2) Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu. Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).

    § 209

    Odkaz § 209

    Předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43). Nezdaří-li se mu vady odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.“.

  1. 283. V § 210 odstavec 1 zní:

    „(1) Nejde-li o případy uvedené v § 208 nebo v § 209, doručí předseda senátu odvolání, které směřuje proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním účastníkům.“.

  1. 284. V § 210 odst. 2 se slovo „dovolává“ nahrazuje slovy „nebo jiní účastníci dovolávají“.
  2. 285. V § 210 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „ve zprávě též uvede, že považuje odvolání za podané ve lhůtě.“.
  3. 286. V § 210a se za slova „pořádkové opatření (§ 53)“ vkládá čárka a slova „nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§ 43 odst. 2, § 75a odst. 1), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208)“.
  4. 287. Za § 211 se vkládá nový § 211a, který zní:

    㤠211a

    Odkaz 㤠211a

    Jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a odst. 1.“.

  1. 288. V § 212 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1.
  2. 289. Za § 212 se vkládá nový § 212a, který zní:

    㤠212a

    Odkaz 㤠212a

    (1) Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 205 odst. 2).

    (2) Rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209) ve věcech neuvedených v § 120 odst. 2 žádné odvolací důvody.

    (3) K novým skutečnostem nebo důkazům (§ 205a odst. 1 a § 211a) odvolací soud smí, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přihlédnout, jen když byly uplatněny.

    (4) Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b.

    (5) Odvolací soud též přihlédne k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.“.

  1. 290. V § 213 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a.“.

  1. 291. V § 214 odstavec 2 zní:

    „(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže

    1. a) se odmítá odvolání;
    2. b) se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;
    3. c) odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;
    4. d) se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;
    5. e) odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.“.
  1. 292. V § 214 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud postupuje podle § 213.“.

  1. 293. V § 216 odst. 1 se za číslovku „92“ vkládá čárka a text „97 a 98“.
  2. 294. V § 216 odstavec 2 zní:

    „(2) V odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok.“.

  1. 295. V § 216 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Není důvodem pro přerušení řízení, jestliže se účastníci nebo některý z nich nedostaví k jednání u odvolacího soudu.“.

  1. 296. V § 218 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
  2. 297. V § 218 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
  3. 298. Za § 218 se vkládá nový § 218a, který zní:

    㤠218a

    Odkaz 㤠218a

    Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného.“.

  1. 299. V § 220 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Odvolací soud změní rozhodnutí také tehdy, jestliže schválí smír.“.

  1. 300. V § 221 odst. 1 se na konci písmena a) čárka nahrazuje středníkem a na konci písmena se doplňují tato slova: „ustanovení § 213 odst. 3 tím nesmí být dotčeno,“.
  2. 301. V § 221 odst. 1 se na konci písmena b) doplňují tato slova: „ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,“.
  3. 302. V § 221 odst. 1 se na konci písmena d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
    1. „e) soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.“.
  1. 303. V § 221 odstavec 2 zní:

    „(2) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí,

    1. a) vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo
    2. b) postoupí věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu, popřípadě soudu zřízenému k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, anebo
    3. c) rozhodne o zastavení řízení, jestliže je tu takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1); není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.“.
  1. 304. V § 221 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 226 odst. 1, § 235h odst. 2 věta druhá a § 243d odst. 1) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně, kterému je nadřízen.“.

  1. 305. Za § 221 se vkládá nový § 221a, který zní:

    㤠221a

    Odkaz 㤠221a

    Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.“.

  1. 306. V § 222 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „to neplatí u rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není.“.
  2. 307. V § 222 odstavec 2 zní:

    „(2) Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166).“.

  1. 308. Za § 222 se vkládá nový § 222a, který zní:

    㤠222a

    Odkaz 㤠222a

    (1) Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

    (2) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.

    (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.“.

  1. 309. V § 224 odst. 1 se za slovo „platí“ vkládá slovo „přiměřeně“.
  2. 310. V § 224 odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo věc postoupí věcně příslušnému soudu“.
  3. 311. § 226 zní:

    㤠226

    Odkaz 㤠226

    (1) Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.

    (2) Bylo-li rozhodnutí zrušeno a věc postoupena věcně příslušnému soudu, nepoužije se v dalším řízení § 104a. Z výsledků dosavadního řízení lze při novém projednání věci vycházet pouze z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení účastníků; se souhlasem účastníků lze vycházet také z některých nebo ze všech provedených důkazů.“.

  1. 312. Nadpis části čtvrté hlavy druhé zní: „ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST“.
  2. 313. § 228 až 235 včetně nadpisů znějí:

    „Přípustnost

    § 228

    Odkaz § 228

    (1) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:

    1. a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;
    2. b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

    (2) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.

    § 229

    Odkaz § 229

    (1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže

    1. a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
    2. b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
    3. c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,
    4. d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,
    5. e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,
    6. f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
    7. g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího.

    (2) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz), jestliže

    1. a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
    2. b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
    3. c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).

    (3) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

    (4) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

    § 230

    Odkaz § 230

    (1) Žaloba není přípustná proti

    1. a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není;
    2. b) jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti;
    3. c) jen proti důvodům rozhodnutí.

    (2) Žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.

    (3) Žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.

    § 231

    Odkaz § 231

    (1) Žalobu může podat z důvodů uvedených v § 228 a 229 též vedlejší účastník, jestliže vstoupil do původního řízení. Žaloba je však nepřípustná, jestliže s ní jím podporovaný účastník nesouhlasí.

    (2) Státní zastupitelství může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1. Nevstoupilo-li státní zastupitelství do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení (§ 35).

    (3) Ustanovení § 230 zde platí obdobně.

    Podání žaloby

    § 232

    Odkaz § 232

    (1) Žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.

    (2) Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen po dobu trvání lhůt k žalobě.

    § 233

    Odkaz § 233

    (1) Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

    (2) Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.

    § 234

    Odkaz § 234

    (1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

    (2) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.

    (3) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.

    (4) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl.

    (5) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 2 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.

    § 235

    Odkaz § 235

    (1) Prominutí zmeškání lhůt k žalobě není přípustné.

    (2) Bylo-li proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno také dovolání, nepočítá se do běhu lhůt podle § 234 odst. 1 až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu.“.

  1. 314. Za § 235 se vkládají nové § 235a až 235i, které včetně nadpisů znějí:

    „Řízení a rozhodnutí o žalobě

    § 235a

    Odkaz § 235a

    (1) Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 a 3).

    (2) Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.

    § 235b

    Odkaz § 235b

    (1) Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.

    (2) Ustanovení § 92, 97 a 98 pro řízení o žalobě neplatí. Pro řízení o žalobě pro zmatečnost neplatí též ustanovení § 107a.

    (3) Bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud řízení o žalobě přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu.

    § 235c

    Odkaz § 235c

    Je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.

    § 235d

    Odkaz § 235d

    Soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu, domáhá povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost. Tímto rozsahem není vázán

    1. a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
    2. b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který žalobou nebyl dotčen,
    3. c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2),
    4. d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

    § 235e

    Odkaz § 235e

    (1) Žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí obnovu řízení.

    (2) Žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) nebo v § 229 odst. 2 písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.

    (3) Bylo-li stejné rozhodnutí napadeno žalobou na obnovu řízení i pro zmatečnost, může soud povolit důvodně uplatněnou obnovu řízení, jen když žalobu pro zmatečnost zamítne, odmítne nebo o ní zastaví řízení.

    (4) Bylo-li napadené rozhodnutí dovolacím soudem zrušeno, soud řízení o žalobě zastaví.

    § 235f

    Odkaz § 235f

    Zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.

    § 235g

    Odkaz § 235g

    Povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

    Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí

    § 235h

    Odkaz § 235h

    (1) Byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení nabude právní moci, věc znovu bez dalšího návrhu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.

    (2) Bylo-li napadené rozhodnutí pro zmatečnost zrušeno, soud, o jehož rozhodnutí jde, věc, jakmile usnesení nabude právní moci, bez dalšího návrhu projedná a rozhodne; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný.

    (3) Odstavec 2 neplatí, bylo-li řízení ve věci zastaveno (§ 235e odst. 2 věta druhá).

    § 235i

    Odkaz § 235i

    (1) V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o žalobě; o náhradě nákladů původního řízení však nerozhodne, jestliže rozhodnutí po povolení obnovy nenahrazuje původní rozhodnutí.

    (2) Zruší-li soud napadené rozhodnutí a zastaví-li též řízení o věci (§ 235e odst. 2 věta druhá), rozhodne i o náhradě nákladů původního řízení.

    (3) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.“.

  1. 315. § 237 až 239 znějí:

    㤠237

    Odkaz 㤠237

    (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

    1. a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
    2. b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
    3. c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

    (2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné

    1. a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
    2. b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

    (3) Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

    § 238

    Odkaz § 238

    (1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

    1. a) o žalobě na obnovu řízení,
    2. b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).

    (2) Ustanovení § 237 platí obdobně.

    § 238a

    Odkaz § 238a

    (1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

    1. a) ve věci konkursu a vyrovnání,
    2. b) o žalobě pro zmatečnost,
    3. c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
    4. d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
    5. e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
    6. f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
    7. g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.

    (2) Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.

    § 239

    Odkaz § 239

    (1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

    1. a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
    2. b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

    (2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

    1. a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
    2. b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

    (3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).“.

  1. 316. V § 240 odst. 1 se slova „jednoho měsíce od právní moci“ nahrazují slovy „dvou měsíců od doručení“.
  2. 317. V § 240 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.“.

  1. 318. § 241 zní:

    㤠241

    Odkaz 㤠241

    (1) Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)

    (2) Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.“.

  1. 319. Za § 241 se vkládají nové § 241a a 241b, které včetně nadpisu znějí:

    㤠241a

    Odkaz 㤠241a

    (1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

    (2) Dovolání lze podat jen z těchto důvodů:

    1. a) řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
    2. b) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

    (3) Je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

    (4) V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.

    Úkony soudu prvního stupně

    § 241b

    Odkaz § 241b

    (1) Ustanovení § 208 odst. 1, § 209 a 210 platí obdobně.

    (2) Není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.

    (3) Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.“.

  1. 320. V § 242 odst. 3 věta druhá zní: „Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.“.
  2. 321. V § 243a odst. 3 se číslovka „2“ nahrazuje číslovkou „3“.
  3. 322. V § 243b se vkládá nový odstavec 1, který zní:

    „(1) Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a) anebo podle § 239 dovolací soud odmítne, je-li zjevně bezdůvodné.“.

    Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.

  1. 323. V § 243b odst. 2 se slovo „Dovolací“ nahrazuje slovy „Nepostupoval-li podle odstavce 1, dovolací“.
  2. 324. V § 243b odst. 4 se slova „z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e)“ nahrazují slovy „pro vady uvedené v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) a v § 229 odst. 2 písm. a) a b)“.
  3. 325. V § 243b odst. 5 se text „§ 218 odst. 1, § 224 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 218, 218a, § 221 odst. 3, § 224 odst. 1“.
  4. 326. V § 243c se za číslovku „99“ vkládá text „a 107a“.
  5. 327. V § 243c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

    „(2) Usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) nebo podle obdobného užití tohoto ustanovení (§ 238 a 238a), nemusí být odůvodněno. Totéž platí, bylo-li dovolání odmítnuto podle § 243b odst. 1.“.

  1. 328. V § 243d odst. 1 větě první se tečka na konci nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „ustanovení § 226 zde platí obdobně.“. Věta druhá se zrušuje.
  2. 329. V § 244 odstavec 1 zní:

    „(1) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob, jakož i rozhodnutí orgánů veřejné správy o osobním stavu.“.

  1. 330. V § 244 se odstavec 3 zrušuje.
  2. 331. V § 246 odst. 2 se slova „Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky“ nahrazují slovy „Vrchní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy“.
  3. 332. V § 246a odstavec 2 zní:

    „(2) V řízení podle hlavy třetí této části ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele.“.

  1. 333. V § 247 odstavec 2 zní:

    „(2) Podmínkou řízení podle této hlavy je vyčerpání přípustných řádných opravných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.“.

  1. 334. V § 248 odst. 2 písmeno e) zní:
    1. „e) rozhodnutí správních orgánů předběžné nebo pořádkové povahy a rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení správního řízení,“.
  1. 335. V § 250 odstavec 4 zní:

    „(4) Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na nějž jeho působnost přešla.“.

  1. 336. § 250a zní:

    㤠250a

    Odkaz 㤠250a

    (1) Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a odst. 2 anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může žalobce zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)

    (2) Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, postupuje se přiměřeně podle § 104 odst. 2; to neplatí, byla-li žaloba podána opožděně, někým, kdo k ní zjevně není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem.

    (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí ve věcech, v nichž je dána věcná příslušnost okresního soudu, nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení nebo nemocenského pojištění.“.

  1. 337. V § 250d odstavec 2 zní:

    „(2) Shledá-li soud, že není věcně nebo místně příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.“.

  1. 338. V § 250d odst. 3 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“ a před slovo „neoprávněnou“ se vkládá slovo „zjevně“.
  2. 339. V § 250g odst. 1 části věty před středníkem se slova „§ 250f, předvolá předseda senátu k jednání účastníky“ nahrazují slovy „§ 250d odst. 3, § 250f nebo § 250i odst. 2, nařídí soud jednání“.
  3. 340. V § 250i odstavec 2 zní:

    „(2) Zjistí-li soud, že bylo zahájeno správní řízení, v němž má být napadené pravomocné rozhodnutí přezkoumáno, zpravidla řízení o žalobě přeruší a vyčká výsledku; bude-li napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, změněno nebo nahrazeno jiným, řízení zastaví.“.

  1. 341. V § 250l odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 35), a to včetně poznámky pod čarou č. 35), zrušuje.
  2. 342. V § 250m odst. 2 větě třetí se za slovo „rozhodnutí“ vkládá slovo „řádné“ a na konci odstavce 3 se doplňuje tato věta: „Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze zmeškání lhůty prominout za podmínek stanovených v § 58 odst. 1.“.
  3. 343. V § 250q odst. 1 se text „§ 250f nebo § 250o“ nahrazuje textem „§ 250f, 250o nebo § 250p“.
  4. 344. § 250s zní:

    㤠250s

    Odkaz 㤠250s

    (1) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky, není-li dále stanoveno jinak.

    (2) Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze podat

    1. a) proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne vrchní soud,
    2. b) proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu dovolání, o němž rozhodne Nejvyšší soud,
    3. c) proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nebo vrchního soudu žalobu pro zmatečnost, o níž rozhodne v prvním stupni krajský soud; o odvolání rozhodne vrchní soud a o dovolání Nejvyšší soud.

    (3) V řízení o odvolání, žalobě pro zmatečnost a dovolání se postupuje podle části čtvrté hlavy první, druhé a třetí tohoto zákona. V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.“.

  1. 345. § 252 zní:

    㤠252

    Odkaz 㤠252

    (1) Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.

    (2) Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný soud banky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční dlužník povinného umístěn v České republice svůj podnik nebo organizační složku svého podniku.

    (3) Namísto obecného soudu povinného je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte.

    (4) Namísto obecného soudu povinného a soudu uvedeného v odstavci 3 je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud,

    1. a) v jehož obvodu je podnik (část podniku), jde-li o výkon rozhodnutí prodejem podniku (jeho části);
    2. b) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti, není-li dána příslušnost podle písmena a).

    (5) Soud příslušný podle odstavce 3 může po pravomocném nařízení výkonu rozhodnutí ze závažných důvodů přenést svou místní příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.“.

  1. 346. V § 253 odstavec 1 zní:

    „(1) Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.“.

  1. 347. V § 253 odst. 2 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
  2. 348. V § 254 odstavec 2 zní:

    „(2) Při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4.“.

  1. 349. V § 254 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

    „(3) Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.

    (4) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.“.

  1. 350. V § 255 odst. 2 se slova „v bezpodílovém spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „nebo práva patřící do společného jmění“ a slovo „věci“ se nahrazuje slovy „majetkové hodnoty“.
  2. 351. V § 256 odst. 2 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „nebo notářem,76)“.

    Poznámka pod čarou č. 76) zní:

  3. „76) § 6 zákona č. 358/1992 Sb.“.
  1. 352. V § 258 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.“.
  2. 353. V § 258 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Výkon rozhodnutí o prodeji zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí.“.

  1. 354. V § 259 se za slovy „ukládá rozhodnutí“ čárka nahrazuje tečkou a slova „, a k prohlášení o svém majetku“ se zrušují.
  2. 355. V § 260 odst. 2 se slova „kterého peněžního ústavu má účet a jaké je číslo tohoto účtu“ nahrazují slovy „které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva77) (dále jen „peněžní ústav“) má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů“.

    Poznámka pod čarou č. 77) zní:

  3. „77) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 356. V § 260 odst. 3 se slovo „úmyslně“ zrušuje.
  2. 357. Za § 260 se vkládají nové § 260a až 260h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 78) znějí:

    „Prohlášení o majetku

    § 260a

    Odkaz § 260a

    (1) Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku.

    (2) Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo jsou-li povinným obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí oprávněný podle možnosti osoby, které je třeba předvolat (§ 260c).

    § 260b

    Odkaz § 260b

    (1) Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

    (2) Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět,

    1. a) byla-li povinnému povolena v rámci konkursního řízení ochranná lhůta,
    2. b) byl-li na majetek povinného prohlášen konkurs,
    3. c) byl-li u povinného podán návrh na vyrovnání,
    4. d) byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona.

    § 260c

    Odkaz § 260c

    (1) Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce.

    (2) Je-li povinným obec nebo vyšší územně samosprávný celek, soud předvolá toho, komu přísluší podle zvláštního zákona je zastupovat navenek.

    (3) Je-li povinnou právnická osoba, soud předvolá toho, kdo je jejím statutárním orgánem; vykonává-li působnost statutárního orgánu více osob vedle sebe, předvolá soud kteroukoliv z nich. Jestliže statutární orgán tvoří více osob, soud předvolá jeho předsedu; není-li to dobře možné, lze předvolat každého člena tohoto orgánu, který je oprávněn jednat jménem právnické osoby. U právnické osoby v likvidaci soud předvolá likvidátora.

    (4) Ten, kdo byl k prohlášení o majetku předvolán, je povinen se dostavit k soudu osobně.

    § 260d

    Odkaz § 260d

    (1) Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliže prohlášení bude odmítnuto nebo jestliže v něm budou uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.78) Považuje-li to soud za účelné, vyzve povinného, jeho zákonného zástupce nebo osobu činící prohlášení za obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnickou osobu (dále jen „předvolaný“), aby předložil seznam majetku povinného obsahující údaje uvedené v § 260e odst. 2, popřípadě též listiny dokládající tento majetek.

    (2) Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.

    (3) Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.

    § 260e

    Odkaz § 260e

    (1) Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této povinnosti a o následcích odepření prohlášení.78)

    (2) V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést

    1. a) plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
    2. b) peněžní ústavy, u nichž má účty, výši pohledávek a čísla účtů,
    3. c) dlužníky, u nichž má jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek,
    4. d) osoby, vůči nimž má jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu (§ 320),
    5. e) movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o listinách uvedených v § 334 a o cenných papírech uvedených v § 334a,
    6. f) nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich) povinného,
    7. g) podnik povinného a jeho části a kde se nachází.

    (3) O prohlášení o majetku podle odstavce 2 soud sepíše protokol; seznam majetku, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem (odstavec 1) a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný.

    (4) Úkony soudu podle tohoto ustanovení může učinit jen soudce.

    § 260f

    Odkaz § 260f

    (1) O výslechu předvolaného soud vyrozumí oprávněného; oprávněný může předvolanému klást otázky jen se souhlasem soudu.

    (2) Každý, kdo má vůči povinnému vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může nahlížet do spisu o prohlášení majetku povinného a činit si z něho výpisy a opisy.

    § 260g

    Odkaz § 260g

    (1) Soud upustí od prohlášení o majetku, jestliže povinný ještě před zahájením výslechu prokáže, že pohledávku oprávněného splnil (uspokojil), nebo jestliže oprávněný vzal ještě před zahájením výslechu svůj návrh zpět.

    (2) Prohlásí-li oprávněný v průběhu výslechu, že netrvá na tom, aby předvolaný uváděl další majetek povinného, soud ve výslechu předvolaného dále nepokračuje; v protokolu uvede jen ten majetek povinného, který předvolaný uvedl do prohlášení oprávněného.

    (3) Učinil-li povinný prohlášení o svém majetku v době 6 měsíců před podáním návrhu (§ 260a odst. 1), soud vyzve povinného k novému prohlášení jen tehdy, jestliže vyjde najevo, že se majetkové poměry povinného změnily; to neplatí, jestliže byl výslech předvolaného skončen podle odstavce 2.

    § 260h

    Odkaz § 260h

    Právní úkony povinného týkající se jeho majetku, které učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení o majetku (§ 260d), jsou vůči oprávněnému neúčinné.

  3. 78) § 256 odst. 1 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb.“.
  1. 358. V § 261 odst. 1 věta čtvrtá zní: „Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu, z něhož má být pohledávka odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána.“.
  2. 359. V § 261 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky.“.
  3. 360. Za § 261 se vkládá nový § 261a, který zní:

    㤠261a

    Odkaz 㤠261a

    (1) Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.

    (2) Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.

    (3) Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.

    (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, jde-li o rozhodnutí o prodeji zástavy. Výkon tohoto rozhodnutí lze nařídit tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.“.

  1. 361. V § 262 odst. 1 se slova „její splnění alespoň zajistil“ nahrazují slovy „je připraven ji splnit“.
  2. 362. V § 262 odst. 2 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „nebo notářem76)“ a slova „splnil, popřípadě alespoň zajistil splnění své vzájemné povinnosti“ se nahrazují slovy „splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit“.
  3. 363. Za § 262 se vkládá nový § 262a, který včetně poznámky pod čarou č. 79) zní:

    㤠262a

    Odkaz 㤠262a

    (1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.79)

    (2) Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.

  4. 79) § 143a občanského zákoníku.“.
  1. 364. V § 263 odst. 1 se slova „stačí k uspokojení oprávněného“ nahrazují slovy „oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení“.
  2. 365. V § 264 odst. 2 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
  3. 366. V § 265 odst. 2 věta první zní: „Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu.“.
  4. 367. V § 265 se doplňuje odstavec 3, který zní:

    „(3) Je-li třeba, aby vykonavatel v souvislosti s úkony provedení výkonu rozhodnutí podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak jménem státu.“.

  1. 368. V § 267 odst. 1 se slovo „věci“ nahrazuje slovem „majetku“.
  2. 369. V § 267 odstavec 2 zní:

    „(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který

    1. a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství79) nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy,
    2. b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.“.
  1. 370. Za § 267 se vkládá nový § 267a, který zní:

    㤠267a

    Odkaz 㤠267a

    (1) Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.

    (2) Rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.“.