vyhlášené znění

31

Vyhláška ministra zahraničních věcí

ze dne 30. dubna 1959

o Smlouvě mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních

Dne 25. října 1958 byla v Praze sjednána Smlouva mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.

Národní shromáždění projevilo se Smlouvou souhlas dne 11. prosince 1958 a president republiky ji ratifikoval dne 26. února 1959. Ratifikační listiny byly vyměněny v Bukurešti dne 20. března 1959.

Podle svého článku 79 Smlouva nabyla účinnosti ode dne 20. dubna 1959.

České znění Smlouvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů.*)

David v. r.
Příloha vyhlášky ministra zahraničných věcí č. 31/1959 Sb., o Smlouvě mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních

SMLOUVA

MEZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A RUMUNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU O PRÁVNÍ POMOCI VE VĚCECH OBČANSKÝCH, RODINNÝCH A TRESTNÍCH

President Československé republiky

a

presidium Velkého národního shromáždění Rumunské lidové republiky vedeni přáním co nejvíce upevnit přátelské svazky mezi oběma zeměmi a národy a rozvíjet spolupráci na poli právních styků rozhodli se uzavřít smlouvu o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních a k tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:

president Československé republiky

dr. Václava Škodu,

ministra spravedlnosti,

presidium Velkého národního shromáždění Rumunské lidové republiky

Vasile Dumitrescu,

náměstka ministra zahraničních věcí,

kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě shodli se na tomto:

Obecná ustanoveníČÁST I

OdkazČlánek 1

Právní ochrana

  1. 1. Občané a právnické osoby (dále jen „občané“) jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany, pokud jde o jejich práva osobní a majetková, jako vlastní občané.
  2. 2. Občané jedné smluvní strany mají svobodný a nerušený přístup k soudům, prokuraturám a státním notářstvím (dále jen „justiční úřady“), jakož i k jiným úřadům druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci patří věci občanskoprávní, rodinné a trestní, mohou před nimi vystupovat a podávat návrhy a žaloby za stejných podmínek jako občané této smluvní strany.
OdkazČlánek 2

Poskytování právní pomoci

  1. 1. Justiční úřady obou smluvních stran si v občanskoprávních, rodinných a trestních věcech poskytují navzájem právní pomoc.
  2. 2. Justiční úřady poskytují právní pomoc i jiným úřadům, do jejichž pravomoci patří věci uvedené v odstavci 1.
OdkazČlánek 3

Způsob styku

  1. 1. Při poskytování právní pomoci se justiční úřady obou smluvních stran stýkají prostřednictvím svých ústředních orgánů, pokud v této Smlouvě není stanoveno něco jiného.
  2. 2. Jiné úřady, do jejichž pravomoci patří věci práva občanského nebo rodinného, stýkají se s justičními úřady druhé smluvní strany prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.
OdkazČlánek 4

Rozsah právní pomoci

Smluvní strany si navzájem poskytují právní pomoc prováděním jednotlivých procesních úkonů, zejména opatřováním, sepisováním a zasíláním písemností, prováděním prohlídek a zabavení, zasíláním a vydáváním věcných důkazů a prováděním důkazů znalci, výslechem obviněných, svědků, znalců, stran i jiných osob, prováděním místního ohledání, jakož i doručováním písemností.

OdkazČlánek 5

Jazyk používaný při poskytování právní pomoci

  1. 1. Justiční úřady i jiné úřady smluvních stran používají ve vzájemných stycích svého jazyka nebo jazyka ruského.
  2. 2. Písemnosti připojené k žádosti o poskytnutí právní pomoci musí být opatřeny ověřeným překladem do jazyka dožádané smluvní strany.
  3. 3. Vyřízení žádosti o poskytnutí právní pomoci se provede v jazyce dožádané smluvní strany.
OdkazČlánek 6

Obsah žádosti o poskytnutí právní pomoci

Žádost o poskytnutí právní pomoci musí obsahovat tyto údaje:

  1. a) označení dožadujícího úřadu;
  2. b) označení dožádaného justičního úřadu;
  3. c) označení věci, v níž se žádá o právní pomoc;
  4. d) jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených, jejich státní příslušnost, povolání a bydliště nebo pobyt; u právnických osob název a sídlo;
  5. e) jména, příjmení a adresy jejich zástupců;
  6. f) potřebné údaje o předmětu dožádání a v trestních věcech i popis činu.
OdkazČlánek 7

Způsob vyřízení

  1. 1. Při vyřizování žádosti o poskytnutí právní pomoci použije dožádaný úřad právních předpisů svého státu. Na žádost může dožádaný úřad použít předpisů o řízení dožadující smluvní strany, pokud nejsou v rozporu s právním řádem jeho státu.
  2. 2. Není-li dožádaný úřad pro vyřízení žádosti příslušný, postoupí žádost z úřední povinnosti příslušnému úřadu a zpraví o tom zároveň dožadující úřad.
  3. 3. Bude-li dožádaný úřad o to požádán, sdělí včas dožadujícímu úřadu, kdy a kde bude žádost o poskytnutí právní pomoci vyřízena.
  4. 4. Po vyřízení žádosti zašle dožádaný úřad dožadujícímu úřadu příslušné písemnosti. Jestliže právní pomoc nebylo možno poskytnout, dožádaný úřad vrátí písemnosti dožadujícímu úřadu a zároveň mu sdělí překážky, jež zabránily vyřízení žádosti.
OdkazČlánek 8

Forma písemností

Písemnosti, které jsou zasílány na základě této Smlouvy, budou opatřeny úřední pečetí.

OdkazČlánek 9

Nedotknutelnost svědků a znalců

  1. 1. Svědek nebo znalec, který se na předvolání doručené úřadem dožádané smluvní strany dostaví před úřad dožadující smluvní strany, nesmí být bez ohledu na své státní občanství na jejím území trestně stíhán ani vzat do vazby, ani na něm nesmí být vykonán trest pro trestný čin, který byl spáchán před překročením státních hranic.
  2. 2. Této záruky však svědek nebo znalec pozbude, neopustí-li území dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu vyslýchající úřad sdělil, že jeho přítomnosti již není třeba. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou svědek nebo znalec nemohl území dožadující smluvní strany opustit z důvodů, které nezávisí na jeho vůli.
OdkazČlánek 10

Doručování písemností

  1. 1. Dožádaný justiční úřad doručí písemnosti podle zákonných předpisů platných na území jeho státu, jestliže tyto písemnosti jsou sepsány v jeho jazyku nebo je-li k nim připojen ověřený překlad. Jinak doručí dožádaný justiční úřad písemnosti adresátu, jen pokud je ochoten dobrovolně je přijmout.
  2. 2. Ověření překladu provádí úřední tlumočník nebo dožadující úřad anebo diplomatické zastupitelství nebo konzulární úřad jedné smluvní strany.
  3. 3. Žádost o doručení musí obsahovat přesnou adresu příjemce a označení písemnosti, která má být doručena.
  4. 4. Není-li možno vykonat doručení na adresu, která je uvedena v žádosti, dožádaný justiční úřad učiní z úřední povinnosti opatření potřebná ke zjištění adresy.
OdkazČlánek 11

Doklad o doručení

Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o doručování písemností platných na území dožádané smluvní strany.

OdkazČlánek 12

Doručování písemností vlastním státním občanům

Obě smluvní strany jsou oprávněny doručovat písemnosti vlastním státním občanům svými diplomatickými zastupitelstvími nebo konzulárními úřady.

OdkazČlánek 13

Důkazní moc listin

  1. 1. Listiny, které byly na území jedné smluvní strany zřízeny nebo ověřeny státním orgánem nebo úřední osobou v oboru její působnosti ve formě stanovené platnými zákony a byly opatřeny úřední pečetí, mají důkazní moc na území druhé smluvní strany bez dalšího ověření. To platí i pro podpisy, které jsou ověřeny podle zákonných předpisů jedné smluvní strany.
  2. 2. Listiny, které na území jedné smluvní strany jsou považovány za veřejné, mají také na území druhé smluvní strany důkazní moc veřejných listin.
OdkazČlánek 14

Náklady právní pomoci

  1. 1. Dožádaná smluvní strana nebude požadovat úhradu nákladů vzniklých z poskytnutí právní pomoci. Smluvní strany nesou samy všechny náklady vzniklé z poskytnutí právní pomoci na jejich území, a to i náklady spojené s prováděním důkazů.
  2. 2. Dožádaný justiční úřad oznámí dožadujícímu úřadu výši vzniklých nákladů. Jestliže dožadující úřad tyto náklady vybere od osoby povinné k úhradě, zůstanou smluvní straně, jejíž úřad je vybral.
OdkazČlánek 15

Odmítnutí právní pomoci

Právní pomoc může být odmítnuta, jestliže by se její poskytnutí mohlo dotknout společenskohospodářského zřízení dožádané smluvní strany.

OdkazČlánek 16

Informace o právních otázkách

Ministerstva spravedlnosti a generální prokuratury obou smluvních stran si navzájem poskytnou na žádost informace o právních otázkách.