Platné znění

Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

  1. 9.5 Opakované měření GNSS musí být nezávislé a musí být tedy provedeno při nezávislém postavení družic, tzn., že opakované měření nesmí být provedeno v čase, který se vůči času ověřovaného měření nachází v intervalech:
    1. <-1 + n.k ; n.k + 1> hodin
    2. kde: k je počet dní a může nabývat pouze hodnot nezáporných celých čísel
    3. n = 23,9333 hodin (23 hod. 56 minut) pro americký systém GPS-NAVSTAR a 22,5000 hodin (22 hod. 30 minut) pro ruský systém GLONASS.
  1. 9.6 Výsledek měření GNSS, pro který platí, že hodnota parametru GDOP (Geometric Dilution of Precision) nebo parametru PDOP (Position Dilution of Precision) je větší než 7,0, nelze ověřit pomocí dalšího výsledku měření GNSS, pro který rovněž platí, že hodnota parametru GDOP nebo parametru PDOP je větší než 7,0, jestliže se čas ověřujícího měření vůči času měření ověřovaného nachází v intervalu:
    1. <-3 + n.k ; n.k + 3> hodin
  1. 9.7 Pokud se poloha bodu určuje měřením s následným zpracováním pouze z výsledků jediného měření GNSS provedeného na určovaném bodě, musí být splněny tyto podmínky:
    1. a) výška antény nad bodem musí být zjištěna dvěma nezávislými způsoby nebo určena před a opakovaně po měření,
    2. b) jestliže souvislá doba měření s následným zpracováním využitá pro dosažení výsledku je kratší než 1 hodinu, nesmí parametr GDOP nebo parametr PDOP pro žádný použitý výsledek měření překročit hodnotu 7,0,
    3. c) poloha bodu nesmí být určena pouze využitím virtuálních referenčních stanic poskytnutých sítěmi permanentních stanic, nebo kombinace virtuální referenční stanice a permanentní stanice ze stejné sítě permanentních stanic.
  1. 9.8 Při určování polohy, pomocných bodů a podrobných bodů může být opakované měření GNSS nahrazeno ověřením vzájemné polohy nově určovaných bodů nebo ověřením jejich polohy vůči stávajícímu bodu, jehož souřadnice vyhovují charakteristice přesnosti dané pro určovaný bod, pomocí vhodně zvoleného počtu kontrolně měřených délek, úhlů nebo jejich kombinací. Pro ověření polohy bodu není možné jako kontrolní prvek použít:
    1. a) přímo či nepřímo měřenou délku mezi body, které nebyly určeny nezávisle,
    2. b) úhel v trojúhelníku obsahujícím nejméně dva body, které nebyly určeny nezávisle, jestliže není součástí uzávěru v obrazci, který obsahuje nejméně dva body, jejichž poloha byla ověřena,
    3. c) uzávěr v obrazci vytvořeným body, které nebyly určeny nezávisle.
  1. 9.9 Při určování polohy pomocného bodu určeného klasickou metodou z bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha nebyla ověřena, může být kontrolní měření na tomto bodě nahrazeno ověřením jeho polohy:
    1. a) kontrolním určením souřadnic nejméně dvou nezávisle určených bodů měřením provedeným z tohoto pomocného bodu, nebo
    2. b) kontrolním zaměřením tohoto pomocného bodu klasickou metodou z jiných bodů určených technologií GNSS, jejichž poloha také nebyla ověřena. Přitom určení polohy bodů použitých pro kontrolní zaměření musí být nezávislé na určení polohy bodů použitých v zaměření kontrolovaném.
  1. 9.10 Připojení do stejné realizace souřadnicového systému WGS84, ve kterém byla zpracována jiná měřická kampaň, nebo do souřadnicového systému ETRS v epoše 1989.0 může být provedeno:
    1. a) měřením na nejméně dvou připojovacích bodech, přičemž ověřovaný vztah mezi těmito body musí splňovat požadované charakteristiky přesnosti, nebo
    2. b) nezávislou dvojicí měření pomocí technologie GNSS, která splňuje požadované charakteristiky přesnosti, na jednom připojovacím bodě, jehož poloha byla s požadovanou přesností ověřena, nebo
    3. c) využitím permanentní stanice, která je pro připojení do systému ETRS v epoše 1989.0 bez nutnosti provedení ověřovacích měření schválena Úřadem, popřípadě virtuální referenční stanice poskytnuté sítí takových permanentních stanic.
  1. 9.11 Transformaci souřadnic z geocentrického souřadnicového systému WGS84 nebo ETRS v epoše 1989.0 do S-JTSK lze provést pouze pomocí zpracovatelského programu, který je schválen Úřadem:
    1. a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo
    2. b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek:

      ba) pro určení parametrů transformace jsou použity nejméně čtyři identické body,

      bb) souřadnice na všech identických bodech byly získány měřením nebo převzaty z platných geodetických údajů,

      bc) souřadnice všech identických bodů jsou určeny s přesností vyšší nebo stejnou, než je přesnost požadovaná pro určované body,

      bd) geocentrické souřadnice všech určovaných i identických bodů jsou ve shodném geocentrickém systému, v případě WGS84 pak v jeho shodné realizaci,

      be) identické body jsou rozloženy rovnoměrně, průměrná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 5 km a žádná vzdálenost mezi sousedními identickými body není větší než 8 km,

      bf) obvodový polygon proložený identickými body nevytvoří obrazec, jehož některý vnitřní úhel je menší než 20°,

      bg) žádný z určovaných bodů vně obrazce vytvořeného identickými body neleží od nejbližší spojnice mezi dvěma sousedními identickými body ve vzdálenosti větší než 1/10 délky této spojnice,

      bh) pokud byly souřadnice na identickém bodě získány měřením a transformací zjištěná odchylka překročí na tomto bodě maximální povolenou odchylku, je nutno buď takový bod z transformace vyloučit a zvolit jiný identický bod, nebo oprávněnost vztahu mezi souřadnicovými systémy pro takový bod doložit ověřením polohy identického bodu a v případě potřeby i souřadnic v geocentrickém souřadnicovém systému i v S-JTSK.

  1. 10. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky
    1. 10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program.
    2. 10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám:
      1. a) Pro určení souřadnic volného polárního stanoviska musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž musí být na oba dva změřeny vodorovné směry a délky.
      2. b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů, nebo protínáním z délek, nebo jako volného polárního stanoviska musí být úhel mezi směry na určovaném stanovisku v rozmezí 30 gon až 170 gon.
      3. c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska.
      4. d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body.
      5. e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m.
      6. f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m.
      7. g) Délka rajónu může být nejvýše 1 000 m.
      8. h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu.
      9. i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky.
      10. j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m.
      11. k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m.
  1. 1) Zákon ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
  2. 2) § 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
  3. 3) § 3a zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.
  4. 4) § 3a písm. b) a § 6 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.
  5. 5) § 9 odst. 6 a § 19 zákona č. 200/1994 Sb.
  6. 6) § 17 zákona č. 200/1994 Sb.
  7. 7) § 17a odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
  8. 8) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
  9. 9) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
  10. 10) § 4 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    § 17a odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
  11. 11) § 8 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
  12. 12) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
  13. 13) § 8 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
  14. 14) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
  15. 14a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.
  16. 14b) § 20 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
    § 39 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
    § 1 odst. 2 vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.
  17. 15) § 17a odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
  18. 16) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  19. 18) § 6 odst. 2 písm. a) a § 9 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.
  20. 19) § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 200/1994 Sb.
  21. 22) § 2 písm. g) a § 17 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.
  22. 24) § 5 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb.
  23. 26) § 3 písm. i) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.
  24. 27) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
  25. 28) § 3 písm. a) bod 4 zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb.
  26. 29) § 6 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.
  27. 30) § 3 písm. g) zákona ČNR č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  28. 41) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  29. 43) § 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.
  30. 44) § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  31. 46) § 76 až 85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  32. 46a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
  33. 48) § 14 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.
  34. 49) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 200/1994 Sb.
  35. 50) Zákon ČNR č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.
    Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
  36. 51) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.
  37. 52) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.
  38. 53) § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb.
  39. 54) § 14 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.
  40. 55) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací.
    Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
  41. 56) § 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).