Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tato vyhláška stanoví

1. a) předmět a obsah správy bodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových polí,
2. b) předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl a postup při standardizaci geografického názvosloví,
3. c) předmět a obsah správy databáze,
4. d) formu poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy Zeměměřickým úřadem a úplatu za ně,
5. e) předmět a obsah výsledků zeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla nebo správu katastru nemovitostí a
6. f) náležitosti dokumentace o skutečném provedení stavby.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

(3) Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. a) geodetickým bodem (dále jen „bod“) trvale označený bod stanovenými měřickými značkami a signalizačními nebo ochrannými zařízeními (dále jen „značky“),
2. b) geodetickými údaji soubor písemných, číselných a grafických údajů (dále jen „údaje“) o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole, které jsou součástí dokumentovaných výsledků zeměměřických činností nebo databáze bodových polí,
3. c) databází bodových polí samostatná část informačního systému zeměměřictví, ve které jsou vedeny údaje o bodech dokumentované orgány zeměměřictví a katastru,
4. d) geoportálem webové rozhraní provozované Zeměměřickým úřadem za účelem zveřejňování a poskytování údajů z databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví, databáze bodových polí a dalších údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy.

§ 2

Předmět správy bodových polí

(1) Předmětem správy bodových polí jsou

1. a) body základního polohového, výškového a tíhového bodového pole,
2. b) zhušťovací body polohového bodového pole a
3. c) body podrobného polohového a výškového bodového pole.

(2) Rozdělení bodových polí a technické požadavky na body obsahuje příloha (body 1 až 5), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

§ 3

Obsah správy základních bodových polí

Správa základních bodových polí³) zahrnuje

1. a) řízení o umístění značky bodu⁴) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky,⁵)
2. b) zjišťování současného stavu značky a provádění opatření potřebných k její údržbě, obnově a ochraně,
3. c) řízení o přestupku spočívajícím v provádění činnosti, jež by mohla v ochranném pásmu značky základního bodového pole ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání, přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru⁷),
4. d) stanovení podmínek omezené využitelnosti bodů,
5. e) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě bodů,
6. f) vedení dokumentace o bodech a
7. g) vedení údajů o bodech v databázi bodových polí.

§ 4

Obsah správy zhušťovacích bodů a podrobných bodových polí

(1) Správa zhušťovacích bodů zahrnuje

1. a) řízení o umístění značky bodu⁴) na nemovitosti a o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky⁵),
2. b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru⁶⁵),
3. c) výkon zeměměřických činností při budování, obnově a údržbě zhušťovacích bodů,
4. d) vedení dokumentace o zhušťovacích bodech a
5. e) vedení údajů o bodech v databázi bodových polí ve spolupráci se správcem databáze.

(2) Správu podrobného polohového bodového pole, které je obsahem katastru nemovitostí,⁸) a technické požadavky na tyto body stanoví zvláštní předpis.⁹)

(3) Správa podrobného výškového bodového pole zahrnuje

1. a) zajištění výkonu zeměměřických činností při doplňování zničených bodů podle požadavku na dokumentaci výsledků zeměměřických činností v závazném výškovém geodetickém referenčním systému,⁶)
2. b) zpracování podkladů pro zahájení řízení o přestupku spočívajícím ve zničení, poškození anebo přemístění značky nebo učinění značky nepoužitelnou a přestupku spočívajícím v neoznámení změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru⁶⁵),
3. c) vedení dokumentace o těchto bodech a
4. d) vedení údajů o bodech v databázi bodových polí ve spolupráci se správcem databáze.

§ 5

Umisťování značky na nemovitosti

(1) Značka musí být umístěna

1. a) na pozemku tak, aby byly dodrženy technické požadavky na body a aby značka mohla být strpěna vlastníkem pozemku;¹¹) na umístění značky na zemědělském pozemku se nevztahuje ochrana zemědělské půdy podle zvláštního zákona,¹²)
2. b) na plochách komunikací a jiných staveb sloužících provozu vozidel nebo chůzi v úrovni povrchu nebo pod povrchem v šachtici s krytem v úrovni povrchu, po předchozím projednání podle zákona,¹³)
3. c) do svislé nebo vodorovné plochy konstrukce staveb tak, aby nevyčnívala z konstrukce více než 70 mm,
4. d) do svislé stavební konstrukce nemovité kulturní památky¹⁴) tak, aby nevyčnívala z konstrukce o více než 50 mm; tvar, barva ani způsob umístění značky nesmí narušit vzhled kulturní památky, pokud nebude dohodnuto podle zákona jinak.¹³)

(2) Značka se umisťuje tak, aby neohrozila stabilitu nebo neomezovala užívání stavby.

(3) Druhy značek bodových polí obsahuje příloha (body 2 až 5). Druhy značek podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, jsou uvedeny ve zvláštním předpisu.⁹)

§ 6

Databáze bodových polí

(1) Údaje o bodech polohového, výškového a tíhového bodového pole se vedou v databázi bodových polí.

(2) Správu databáze bodových polí vykonává Zeměměřický úřad.

(3) Údaje o bodech základního polohového bodového pole, zhušťovacích bodech a bodech výškového a tíhového bodového pole zapisuje do databáze bodových polí správce značky. Údaje o bodech podrobného polohového bodového pole přebírá správce databáze bodových polí z informačního systému katastru nemovitostí.

(4) Údaje o bodech bodových polí Zeměměřický úřad zveřejňuje ve formě otevřených dat a rovněž prostřednictvím webové aplikace pro interaktivní práci uživatelů.

§ 7

Náležitosti podání týkajících se bodových polí

(1) Písemné oznámení změny a zjištěné závady v údajích o bodu, poškození nebo zničení značky¹⁸) obsahuje kromě náležitostí podání stanovených správním řádem

1. a) název okresu, katastrálního území a číslo bodu nebo parcelní číslo pozemku, na kterém je značka umístěna, a
2. b) druh změny nebo zjištěné závady v údajích bodu, poškození nebo zničení značky.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat přímo správci značky písemně, popřípadě ústně nebo prostřednictvím katastrálního úřadu,¹) v jehož územní působnosti se bod nachází. Oznámení lze podat také prostřednictvím formuláře zveřejněného na internetových stránkách Úřadu.

(3) Oznámení o přemístění, odstranění nebo učinění jiného opatření k ochraně značky a oznámení o ohrožení bodu¹⁹) základního bodového pole nebo zhušťovacího bodu se podává správci značky a obsahuje zejména

1. a) údaje podle odstavce 1 písm. a),
2. b) zdůvodnění oznámení nebo označení příčiny ohrožení značky,
3. c) termín, ve kterém má být značka přemístěna nebo odstraněna,
4. d) polohopisný náčrt prostoru dotčeného výstavbou při přemístění bodu z důvodu výstavby.

(4) Obnovu poškozené nebo zničené značky bodu provede správce značky. Tato obnova se provede na náklad toho, kdo škodu způsobil.

(5) Oznamování změn na bodech podrobného polohového bodového pole, které jsou obsahem katastru nemovitostí, upravuje zvláštní předpis.⁹)

§ 8

Předmět správy státních mapových děl

(1) Předmětem správy jsou

1. a) základní státní mapová díla,²²)
2. b) tematická státní mapová díla vydávaná Úřadem nebo jinými ústředními orgány státní správy, popřípadě vydávaná Úřadem pro jiné orgány státní správy.

(2) Úřadem stanovení správci²⁶) státních mapových děl se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu.

§ 9

Obsah správy státních mapových děl

(1) Obsahem správy je

1. a) tvorba, obnova, vydávání a poskytování státních mapových děl,
2. b) vedení dokumentačních fondů a datových souborů digitální formy základních státních mapových děl.

(2) Tvorba a obnova základních státních mapových děl vychází z aktuálního stavu databáze jako výchozího datového geografického standardu a ze standardizovaného geografického názvosloví podle § 11 odst. 6.

§ 10a

Předmět správy databáze

Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě. Databáze obsahuje geografická data z celého území České republiky zpracovaná podle jednotných zásad a standardů. Seznam geografických objektů a jejich atributů současně s kategorizací těchto objektů obsahuje příloha (bod 8).

§ 10b

Obsah správy databáze

Obsahem správy databáze je

1. a) vedení databáze jako digitálního modelu území České republiky včetně prostorové harmonizace jednotlivých geografických objektů a uchovávání obsahu databáze v časové řadě,
2. b) aktualizace databáze prováděná
   1. 1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě dat dálkového průzkumu Země, šetření vybraných informací u místních orgánů veřejné správy a topografickým šetřením změn v terénu, nebo
   2. 2. průběžným záznamem podstatných změn obsahu databáze s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy,

1. c) integrace databáze v rámci informačních systémů veřejné správy postupným doplňováním vazeb na vybrané objekty jiných informačních systémů veřejné správy,
2. d) harmonizace databáze v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství⁶³),
3. e) postupné zdokonalování obsahu databáze za účelem rozvoje územně orientovaných informačních systémů veřejné správy,
4. f) postupné zpřesňování prostorového určení geografických objektů databáze s využitím vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu a
5. g) poskytování dat databáze.

§ 11

Postup při standardizaci geografického názvosloví

(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví⁶⁴) jsou

1. a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky,
2. b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky a
3. c) historické podoby současných jmen geografických objektů.

(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje kromě náležitostí podání stanovených správním řádem

1. a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,
2. b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu a
3. c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy²⁹), popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu.

(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu.

(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizaci standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba jména geografického objektu.

(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad:

1. a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,
2. b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví a
3. c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví.

(6) Standardizovaná jména geografických objektů⁶⁵) jsou vedena v informačním systému geografického názvosloví. Soubory standardizovaných geografických jmen jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu. Soubory standardizovaných geografických jmen uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích řady „Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR“.

(7) Standardizovaná jména geografických objektů jsou závazná pro publikaci jmen geografických objektů ve státních mapových dílech⁶⁴) a v databázi.

§ 11a

Poskytování údajů

(1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla a databázového souboru geografického názvosloví jako otevřená data prostřednictvím webových aplikací zveřejněných na geoportálu, prostřednictvím webových služeb nebo na technických nosičích dat.

(2) Údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla a databázového souboru geografického názvosloví v jiných formách než podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy poskytuje Zeměměřický úřad na žádost ve formě a za úplatu uvedenou v bodě 11 přílohy k této vyhlášce.

(3) Zeměměřický úřad je oprávněn zabránit v přístupu ke službám stahování dat uživateli, který přetěžuje technickou infrastrukturu Úřadu. V případě přístupu velkého množství uživatelů ve stejném čase Zeměměřický úřad omezí přístupy k datům v závislosti na čase uplatnění požadavku při zachování rovného zacházení a zákazu diskriminace.

(4) Pokud žadatel šíří nebo zpřístupňuje údaje poskytnuté podle odstavce 1, uvede jejich zdroj a datum poslední aktualizace.

§ 12a

Náležitosti dokumentace výsledků zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu získaných technologií globálního navigačního družicového systému

(1) Náležitostmi dokumentace bodů podrobného polohového bodového pole zaměřených technologií globálního navigačního družicového systému (dále jen „GNSS“) jsou

1. a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu,
2. b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole⁹).

(2) Náležitostmi dokumentace pomocných bodů a podrobných bodů je záznam podrobného měření změn⁹), jehož nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(3) Technické požadavky na zaměření a výpočty bodů určených technologií GNSS jsou uvedeny v příloze (bod 9).

§ 13

Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě

(1) Ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě se vztahuje na zeměměřické činnosti při

1. a) přípravě staveb,
2. b) projektování staveb,
3. c) provádění staveb,
4. d) dokumentaci a provozu staveb.

(2) Při přípravě staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) zhotovení geodetických podkladů,
2. b) posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů.

(3) Při projektování staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů uvedených v odstavci 2,
2. b) zhotovení projektu vytyčovací sítě,
3. c) zhotovení podkladu pro územní řízení,⁴¹)
4. d) zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech,
5. e) zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,
6. f) zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení,
7. g) zhotovení projektu měření posunů a přetvoření.

(4) Při provádění staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,⁴¹)
2. b) zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby,
3. c) prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením,
4. d) vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností,
5. e) vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici,
6. f) geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů,
7. g) měření skutečného provedení stavby.

(5) Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření podle odstavce 1 tyto zeměměřické činnosti

1. a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,
2. b) geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah, a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy,
3. c) pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů.

(6) Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení při zeměměřických činnostech podle odstavce 4 se provádí vždy před zakrytím.

(7) Výsledky zeměměřických činností musí být označeny názvem, popřípadě závaznou zkratkou použitého geodetického referenčního systému.

§ 14

Náležitosti geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení státních mapových děl

(1) Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje

1. a) číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,
2. b) polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,
3. c) měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů a
4. d) technickou zprávu.

(2) Přesnost geodetických měření, jejichž výsledky slouží k vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a která je využívána pro

1. a) vyhotovení geometrického plánu na novou stavbu nebo reálné rozdělení nemovitosti,
2. b) uvedení stavby do užívání,
3. c) zobrazení staveb, které tvoří polohopisný obsah základních státních mapových děl,
4. d) tvorbu informačních systémů orgánů územní samosprávy,

musí být zajištěna tak, aby vyhovovala kritériím podle zvláštního právního předpisu a požadavkům českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených a oznámených k této vyhlášce podle zvláštního právního předpisů^46a) (dále jen „určené normy“).

§ 18

Náležitosti ověření výsledků zeměměřických činností

(1) Ověření výsledků zeměměřických činností (dále jen „ověření výsledků“) v listinné podobě se vyznačuje zpravidla v pravém dolním rohu poslední strany každé části tvořící výsledek zeměměřických činností. Pokud se tyto části skládají z více listů, musí být pevně spojeny.

(2) Ověření výsledků v listinné podobě v případě činnosti, jejímž výsledkem je obnova katastrálního operátu, se vyznačí pouze na poslední straně každé technické zprávy a na poslední straně vyhotoveného seznamu částí elaborátu.

(3) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“, číslo z evidence ověřovaných výsledků a hašovací funkcí vytvořené otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky. Textový soubor podepíše autorizovaný zeměměřický inženýr nebo osoba pověřená orgánem zeměměřictví a katastru kvalifikovaným elektronickým podpisem, ke kterému připojí kvalifikované časové razítko. Ověření výsledků tvořených jedním souborem je možné provést bez vyhotovení textového souboru podle věty první, pokud tento výsledek přímo obsahuje text „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslo z evidence ověřovaných výsledků. Jsou-li součástí výsledku zeměměřické činnosti dokumenty v elektronické i v listinné podobě, lze od vyznačení ověření na dokumentu v listinné podobě upustit v případě, že součástí ověřovaného výsledku je zároveň i elektronická kopie tohoto dokumentu.

(4) Formát textového souboru uvedeného v odstavci 3 je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(5) Rozměr a vzor autorizačního razítka jsou stanoveny v příloze (bod 7).

§ 19a

Doplnění typů objektů a atributů objektů vedených v databázi

Typy objektů a atributy objektů vedených v databázi, které jsou nezbytné k zajištění činností podle § 10b písm. c) až e), jsou do doby doplnění do seznamu v příloze 8 zveřejněny v katalogu, který je publikován na internetových stránkách Úřadu.

§ 21

Zrušují se

1. 1. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 1569/1971-2 pro tvorbu Základní mapy ČSSR 1 : 25 000 (reg. v částce 11/1971 Sb.),
2. 2. výnos Českého úřadu geodetického a kartografického č. j. 4898/1975-22 o vybudování místního souřadnicového systému S - Praha a jeho územním vymezení (reg. v částce 24/1975 Sb.),
3. 3. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 6510/1975-22 pro zaměřování nemovitých kulturních památek (reg. v částce 27/1975 Sb.),
4. 4. směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).

§ 22