Vyhláška o složení dalších ratifikačních a přístupních listin k Úmluvě o mezinárodním režimu námořních přístavů se Statutem, podepsané v Ženevě dne 9. prosince 1923.

Podle čl. 4 Úmluvy odevzdala Italie u generálního tajemníka Společnosti národů dne 16. října 1933 svoji ratifikační listinu s výhradou, že

1. a) tato ratifikace se nevztahuje ani na italské kolonie ani na italské državy,
2. b) ani se v ní nebude viděti uznání žádné výhrady nebo prohlášení, jímž by se jakkoli omezovalo právo přiznané smluvním stranám článkem 12 Statutu.

Podle čl. 5 Úmluvy přistoupily tyto další státy:

Francie (dne 2. srpna 1932) s tím, že

1. a) si vyhrazuje podle čl. 8 Statutu možnost zastaviti rovné nakládání s obchodním loďstvem státu, který by sám podle čl. 12, odst. 1 zastavil rovnost nakládání ve prospěch vlastního loďstva,
2. b) podle čl. 9 Úmluvy nevztahuje se tento přístup na protektoráty, kolonie, državy ani zámořská území pod francouzskou svrchovaností nebo správou;

   Mexiko (dne 5. března 1934).

Vyhláškou touto doplňuje se vyhlašovací doložka Úmluvy a Statutu o mezinárodním režimu námořních přístavů, č. 64/1932 Sb. z. a n.