TřídaSeskupení položekPodseskupení položekPoložkaNázev a náplň
4211Investiční pojaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu

Zahrnuje investiční transfery přijaté z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma investičních dotací přijatých územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu, tj. vymezené exaktně zákonem o státním rozpočtu. Nepatří sem transfery přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj (všechny tyto přijaté transfery patří na položku 4216).
4212Investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu

Platí jen pro transfery ze státního rozpočtu obcím a krajům, zahrnuje investiční dotační tituly explicitně vymezené zákonem o státním rozpočtu.
4213Investiční přijaté transfery ze státních fondů
4214Investiční přijaté transfery ze zvláštních fondů ústřední úrovně

Investiční transfery přijaté z Pozemkového fondu nebo z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).
4216Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu

Zahrnuje jiné investiční transfery ze státního rozpočtu než na položkách 4211 a 4212. Použije se pro investiční transfery přijaté od orgánů státní správy (např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj apod.).
4218Investiční převody z Národního fondu

Investiční převody z Národního fondu na stanoveny účel.
4219Ostatní investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
422 Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně
4221Investiční přijaté transfery od obcí
4222Investiční přijaté transfery od krajů
4223Investiční přijaté transfery od regionálních rad

Investiční přijaté dotace od subjektů zřízených a fungujících podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
4229Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně
423 Investiční přijaté transfery ze zahraničí
4231Investiční přijaté transfery od cizích států

Investiční transfery od cizích států kromě investičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4234).
4232Investiční přijaté transfery od mezinárodních institucí

Investiční transfery přijaté od mezinárodních institucí kromě Evropské unie (investiční transfery přijaté od ní patří na položku 4233) a od Organizace Severoatlantické smlouvy (investiční transfery přijaté od ní patří na položku 4235).
4233Investiční transfery přijaté od Evropské unie

Tato položka zahrnuje investiční prostředky Evropské unie, které jsou určeny organizačním složkám státu. Pokud nelze v rámci transfery odlišit investiční a neinvestiční část transfery, zatřídí se příjem na položku 4153.
4234Investiční transfery z finančních mechanismů

Investiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska v rámci finančních mechanismů (přijaté podle mezinárodních smluv uveřejněných ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 36/2005 Sb. m. s., č. 35/2005 Sb. m. s. a č. 65/2008 Sb. m. s. a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu). Nepatří sem investiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4218), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].
4235Investiční transfery od NATO

Investiční transfery přijaté od Organizace Severoatlantické smlouvy. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.
424 Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
4240Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
5BĚŽNÉ VÝDAJE

Z běžných výdajů se nákupy (seskupení položek 50 a 51) zařazují na položky podle toho, jaká věc, služba, práce, výkon nebo právo se jimi pořizuje, a transfery (seskupení položek 52 až 57) podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit, zejména bez ohledu na to, jde-li o platbu, která nebyla předmětem sporu, či o platbu, povinnost k níž předmětem sporu byla a provádí se na základě zejm. soudního rozhodnutí nebo smíru (§ 67 a 99 občanského soudního řádu), či jde-li o běžnou platbu nebo o doplatek včetně doplatku za minulá léta. Stejně tak u nákupů nezáleží na tom, jakým způsobem dodavatel odvodil cenu, kterou má organizace jako odběratel zaplatit, např. zda do faktury uvedl či neuvedl, jakou část ceny tvoří jeho výdaje či náklady na zabalení nebo dopravu tohoto zboží (to neplatí pro výdaje či náklady vznikající přímo organizaci, jestliže například organizace dopravu zboží objednala sama u dopravní firmy a platí za ni přímo jí a nikoliv dodavateli zboží). To platí obdobně i pro kapitálové výdaje (třída 6). Stejně tak pro běžné i kapitálové výdaje platí, že pořizují-li se jedním výdajem věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot nebo poskytují-li se jedním výdajem podpory představující více druhů transferů a výdaj tedy patří na více položek, zařadí se tento výdaj, nejsou-li v účetních dokladech částky rozděleny, na položku, která odpovídá hlavní části výdaje nebo o které to lze předpokládat. Pro výdaje i pro příjmy platí, že při zařazování výdajů na položky, pro které je rozhodující klasifikace právního úkonu, na základě nějž se výdaje vynakládají nebo příjmy inkasují (například pro zařazení výdajů na položku 5164 je rozhodující, zda vydané peněžní prostředky jsou platbami podle nájemní smlouvy), nezáleží na tom, jak klasifikují právní úkon jeho původci, ale jakým tento právní úkon skutečně je (například nezáleží na tom, že smlouva, podle níž bude odběratel užívat bez časového omezení počítačové programy, které vytvořil dodavatel-fyzická osoba jako dílo podle autorského zákona, je nadepsána jako smlouva o nájmu programů, ale na tom, že obsahem smlouvy je udělení oprávnění k užití díla bez časového omezení, a proto odběratelovy platby dodavateli podle této smlouvy nebudou zařazeny na položku 5164, nýbrž 5041).

Výdaje na jednu hodnotu (na nákup jednoho druhu věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv), jednu náhradu nebo jeden transfer (poskytnutí jednoho druhu podpory jednomu příjemci) organizace zařazuje jen na jednu položku, a to i v případě, že pořízení této hodnoty nebo poskytnutí této náhrady nebo transferu souvisí s pořízením hodnoty jiné nebo s poskytnutím jiné náhrady či jiného transferu. Organizace rovněž nemůže částku, kterou odečítá od ceny placené dodavateli (nebo od jiné platby jinému subjektu) z důvodu, že jí ji dlužil, převádět ze svých výdajů do příjmů proto, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech částku úhrady dluhu. Jestli např. organizační složka státu platí např. za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla (započtení podle § 580 a 581 občanského zákoníku), zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav. Ze stejných důvodů např. náhradu mzdy za první dva týdny nemoci zařazuje organizace celou na položku 5424 i v případě, že má nárok na refundaci poloviny této náhrady a o tuto polovinu náhrady platí nižší pojistné na sociální zabezpečení. Nemůže platbu zaměstnanci zařadit na položku 5424 jen v částce rozdílu mezi touto platbou a částkou refundace, částku refundace zařadit na položku 5031 a výdaj na této položce tak dorovnat na částku pojistného, jakou by platila, kdyby refundace nebylo. Převody ze svých výdajů do svých příjmů provádí organizace jen v případě, že to stanoví rozpočtová skladba nebo jiný právní předpis. Totéž platí pro zařazování výdaje na jednu hodnotu, náhradu nebo transfer na více položek. Tato pravidla platí nejen pro běžné výdaje, ale i výdaje kapitálové.

Běžnými výdaji se pro účely rozpočtové skladby rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů

Neinvestičními výdaji se rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Neinvestičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na neinvestiční výdaje.

Investičními výdaji se rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Investičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje. Dotací se rozumí transfer, který je jako dotace označen v právním předpise, na základě nějž se poskytuje, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle nichž se poskytuje.
50Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné
Seskupení položek zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), některé případy odměn za práci fyzickým osobám konanou jako samostatná výdělečná činnost (podseskupení položek 504) a platby kompenzující újmu vzniklou pracovníkům vinou organizace v důsledku toho, že jim práci znemožnila (podseskupení položek 505).
501Platy
Jen odměny za skutečně provedenou práci, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem však platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.
5011Platy zaměstnanců v pracovním poměru

Včetně odměn zahrnovaných do prostředků na platy.
5012Platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru
5013Platy státních zaměstnanců ve správních úřadech

Platy státních zaměstnanců podle služebního zákona.
5014Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů

Platy státních zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž způsob odměňování je odvozen od odměňování ústavních činitelů podle zákona č. 236/1995 Sb. a to včetně platů státních zástupců.
TřídaSeskupení položekPodseskupení položekPoložkaNázev a náplň
5019Ostatní platy

Zahrnuje především refundace platů hrazené jiným organizacím.
502 Ostatní platby za provedenou práci
Jen odměny za skutečně provedenou práci, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem však platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.
5021Ostatní osobní výdaje

Zahrnuje především odměny za práci podle dohod o pracích uzavíraných podle zákoníku práce mimo pracovní poměr, odměny členům výborů zastupitelstev a komisí obcí a krajů (s výjimkou samotných zastupitelů, jejichž odměny se zařazují na položku 5023), odměny (peněžité ceny) z veřejných a užších soutěží a veřejných příslibů (podle § 847 až 852 občanského zákoníku) a odměny za práci (činnost) podle zvláštních předpisů mimo zákoník práce, služební zákon a další předpisy zakládající obdobné vztahy, například odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby (§ 60 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2006 v návaznosti na § 120 odst. 10 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) či odměny přísedícím senátů kárných soudů (§ 5 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 314/2008 Sb.).
5022Platy představitelů státní moci a některých orgánů

Platy podle zákona č. 236/1995 Sb., platy soudců a odměny členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Grantové agentury a poradních orgánů vlády. Nezahrnuje však paušální náhrady zvýšeních výdajů těchto činitelů, ty se zařadí na položku 5196.
5023Odměny členů zastupitelstev obcí a krajů

Zahrnuje odměny členů zastupitelstev obcí a krajů (včetně uvolněných zastupitelů).
5024Odstupné

Tato položka zahrnuje odstupné podle zákoníku práce (§ 67 a 68 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a další odstupné podle § 13 zákona o úřednících územních samosprávných celků (zákon č. 312/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
5025Odbytné

Zahrnuje odbytné vyplácené státním zaměstnancům ve správních úřadech podle § 55 služebního zákona (zákona č. 218/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů), který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
5026Odchodné

Zahrnuje odchodné vyplacené představitelům státní moci a některých orgánů podle zákona č. 236/1995 Sb. Odchodné a odbytné ozbrojených složek Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Vězeňské služby a celní správy se uvádí na položce 5410.
5027Náležitosti osob vykonávajících vojenská cvičení a další vojenskou službu

Peněžní náležitosti vyplácené vojákům na vojenských cvičeních (včetně výjimečných) a vojákům vykonávajícím mimořádnou nebo další vojenskou službu podle branného zákona s výjimkou služby vojáka z povolání.
5029Ostatní platby za provedenou práci jinde nezařazené

Zahrnuje platby nezahrnuté v předchozích položkách např. odměny za produktivní činnost žáků a studentů, odměny vlastním zaměstnancům za vyhrané soutěže organizované jinými organizacemi, odměny vyplácené vězňům, odměny vojákům v zahraničí, částky refundované jiným organizacím k úhradě ostatních plateb za provedenou práci a náhrad platu podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 58/1991 Sb., zvláštní příplatky poskytované v cizí měně příslušníkům Armády ČR, kteří vykonávají službu v zahraničí aj.
503 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem
Povinné pojistné, které platí zaměstnavatel jakožto poplatník, tj. sám za sebe. Nepatří sem pojistné a daň z příjmů, jejichž poplatníky jsou zaměstnanci a zaměstnavatel jim je strhává a platí za ně jakožto plátce, ty patří na příslušnou položku z podseskupení 501 nebo 502, tj. na položku, na niž patří odměna za práci, která je předmětem daně z příjmů nebo pojistného. Povinné pojistné se zařazuje na příslušnou položku bez ohledu na to, zda jde o běžnou platbu nebo doplatek včetně doplatku za minulá léta.
5031Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
5032Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5038Povinné pojistné na úrazové pojištění

Pojistné, které podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, platí zaměstnavatelé včetně organizací příslušné okresní správě sociálního zabezpečení spolu s pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti.
5039Ostatní povinné pojistné placené zaměstnavatelem

Zahrnuje především refundace pojistného (na sociální a zdravotní pojištěni) jiným organizacím.
504Odměny za užití duševního vlastnictví
5041Odměny za užití duševního vlastnictví

Odměny autorům literárních, uměleckých a vědeckých děl včetně počítačových programů za udělení oprávnění organizaci dílo užít podle autorského zákona (zákona č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) bez časového omezení (odměny za udělení oprávnění k užití díla na dobu určitou patří na položku 5164), ostatní odměny podle tohoto zákona, odměny za využití vynálezů, průmyslových vzorů, zlepšovacích návrhů a jiných předmětů duševního vlastnictví a obdobné odměny, nemají-li povahu výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (ty patří na položky z podseskupení položek 611).
505Mzdové náhrady
5051Mzdové náhrady

Náhrady pracovníkům za újmu, která jim vznikla v důsledku toho, že jim organizace neoprávněně znemožnila práci, zejména tím, že je neoprávněně propustila, a peněžní prostředky vyplácené za práci nikoliv jako odměna, ale náhrada, například náhrada za pracovní výpomoc podle § 60 až 63 zákona o zajišťování obrany České republiky (zákon č. 222/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Nepatří sem náhrady za jiné újmy, které pracovníci doznali v souvislosti s prací, například náhrady za pracovní úrazy (patří na položku 5192).
51 Neinvestiční nákupy a související výdaje
513Nákup materiálu
TřídaSeskupení položekPodseskupení položekPoložkaNázev a náplň
5131Potraviny

Zahrnuje např. nákup potravin v ústavních vývařovnách, školních jídelnách, nákup ochranných nápojů (podle zákoníku práce a § 5 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.) a nákup jiných potravin kromě závodního stravování, pro které je zřízen zvláštní (běžní) účet závodního stravování
Patří sem jen nákup potravin, které se nepoužijí na pohoštění (ty patří na položku 5175).
5132Ochranné pomůcky

Zahrnuje nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů.
5133Léky a zdravotnický materiál

Zahrnuje nákup léků pro specializovaná zdravotnická a veterinární zařízení včetně polních nemocnic a posádkových ošetřoven, zvláštních ordinací apod. Patří sem i nákup příručních lékárniček na pracovištích a jejich vybavení.
5134Prádlo, oděv a obuv

Výdaje na prádlo, oděv a obuv ve všech typech organizací.
5135Učebnice a bezplatně poskytované školní potřeby

Pořízení učebních pomůcek z prostředků obdržených na přímé náklady na vzdělávání.
5136Knihy, učební pomůcky a tisk

Výdaje na nákup knih, učebních pomůcek, novin a časopisů včetně předplatného. V případě, že je dodavatel dodává prostřednictvím pošty či jiné podobné služby a své výdaje nebo náklady na poštovné a případně i balné uvádí ve faktuře nebo jiném podobném dokladu, podle kterého mu má odběratel platit, postupuje odběratel podle obecné zásady uvedené v náplni třídy 5 a zatřídí na položku 5136 celou částku placenou dodavateli, tj. včetně poštovného a balného.
5137Drobný hmotný dlouhodobý majetek

Výdaje na dodavatelské pořízení předmětů, jejichž ocenění je 40 tisíc Kč nebo nižší a doba použitelnosti v organizaci delší než jeden rok, a dále předmětů, které definuje účtová osnova jako drobný hmotný dlouhodobý majetek (pokud nepatří na jiné položky. např. 5133, 5136 apod.) Na tuto položku patří i technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku (a to i drobného), které nepřesahuje 40 tisíc Kč.
5138Nákup zboží (za účelem dalšího prodeje)

Nákup zboží určeného k dalšímu prodeji, nikoliv ke spotřebě. Obdobně jako v položce 2112 jde o nákup zboží určeného k dalšímu prodeji (jednorázové akce), nikoliv ke spotřebě v organizaci. Nesmí přitom jít o nákupy v rámci hospodářské (podnikatelské) činnosti, na ty se rozpočtová skladba nevztahuje.
5139Nákup materiálu jinde nezařazený

Nákup všeobecného materiálu nezařaditelného do předchozích položek, včetně např. nákupu zvířat osiva, dezinfekčních prostředků atd.
514Úroky a ostatní finanční výdaje
Pokud jsou výdaje hrazené peněžním fondům podléhajícím rozpočtové skladbě a nemají charakter refundaci, pak se zároveň zapisují na příslušnou záznamovou jednotku
5141Úroky vlastní

Výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků, vlastních cenných papírů, debetních zůstatků běžných účtů apod. Na tuto položku patří i diskont z prodeje vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii z prodeje dluhopisů a patří na položku 2141). Na položky 8111, 8121, 8211 a 8221 se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou se dluhopisy skutečně prodaly, je prémie nebo diskont. Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku diskontu z výdajového účtu státního rozpočtu na účet pro tržby z prodeje státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Na položku 5141 patří i záporný alikvotní úrokový výnos, který nastává v případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu. Na tuto položku dále patří i prémie ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž byly dluhopisy organizací odkoupeny, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položky 8112, 8122, 8212 a 8222, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont ze zpětného odkupu dluhopisu a patří na položku 2141). Na položky 8112, 8122, 8212 a 8222 se zařazuje částka nominální hodnoty odkoupených dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou byly dluhopisy skutečně odkoupeny, je diskont nebo prémie. Odkupuje-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, pak na stejnou položku (8112, 8122, 8212 a 8222) jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny.
Nezahrnují se úroky, které v souladu s účtovou osnovou vstupuji do pořizovací ceny dlouhodobého majetku (tyto úroky se zařadí na položku ze seskupení položek 61, na kterou patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, na které si organizace vzala úvěr nebo půjčku, z nichž tyto úroky platí).
5142Kursové rozdíly ve výdajích

Tuto položku používají jen organizace, které se rozhodly dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci ji z něj odepisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích, a organizace, které při korunovém účtování o pohybech devizových účtů používají pro přepočet deviz na koruny pevný kurs. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný.
Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142.
Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.
5143Úroky vzniklé převzetím cizích závazků
5144Poplatky dluhové služby
5145Finanční deriváty

Výdaje podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech s výjimkou těch, které mají povahu úroků (ty patří na položku 5146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 2 odst. 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 188/2011 Sb.) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
5146Úrokové výdaje na finanční deriváty

Výdaje na úroky podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 2 odst. 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 188/2011 Sb., a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.]. Jiné než úrokové výdaje vynakládané podle dohod o finančních derivátech se zařazují na položku 5145.
5149Ostatní úroky a ostatní finanční výdaje
515Nákup vody, paliv a energie
Vratky záloh pravidelně (zpravidla měsíčně) hrazených v tomtéž (běžném) rozpočtovém roce se zatřídí kompenzačně na příslušné položky, na které byly uhrazené zálohy zatříděny
5151Studená voda

Včetně stočného a poplatku za odvod dešťových vod.
5152Teplo

Úhrady dálkově dodávané tepelné energie.
5153Plyn
5154Elektrická energie
5155Pevná paliva
5156Pohonné hmoty a maziva
5157Teplá voda
5159Nákup ostatních paliv a energie včetně např. nákupu kapalných paliv (k jinému použití než v položce 5156)
516Nákup služeb
Nákup služeb zajišťovaných zhotoviteli