Předchozí stránka

Třída	Seskupení položek	Podseskupení položek	Položka	Název a náplň
			5131	Potraviny Zahrnuje např. nákup potravin v ústavních vývařovnách, školních jídelnách, nákup ochranných nápojů (podle zákoníku práce a § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a č. 93/2012 Sb.) a nákup jiných potravin kromě závodního stravování, pro které je zřízen zvláštní (běžní) účet závodního stravování Patří sem jen nákup potravin, které se nepoužijí na pohoštění (ty patří na položku 5175).
			5132	Ochranné pomůcky Zahrnuje nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů.
			5133	Léky a zdravotnický materiál Zahrnuje nákup léků pro specializovaná zdravotnická a veterinární zařízení včetně polních nemocnic a posádkových ošetřoven, zvláštních ordinací apod. Patří sem i nákup příručních lékárniček na pracovištích a jejich vybavení.
			5134	Prádlo, oděv a obuv Výdaje na prádlo, oděv a obuv ve všech typech organizací.
			5135	Učebnice a bezplatně poskytované školní potřeby Pořízení učebních pomůcek z prostředků obdržených na přímé náklady na vzdělávání.
			5136	Knihy, učební pomůcky a tisk Výdaje na nákup knih, učebních pomůcek, novin a časopisů včetně předplatného. V případě, že je dodavatel dodává prostřednictvím pošty či jiné podobné služby a své výdaje nebo náklady na poštovné a případně i balné uvádí ve faktuře nebo jiném podobném dokladu, podle kterého mu má odběratel platit, postupuje odběratel podle obecné zásady uvedené v náplni třídy 5 a zatřídí na položku 5136 celou částku placenou dodavateli, tj. včetně poštovného a balného.
			5137	Drobný hmotný dlouhodobý majetek Výdaje na dodavatelské pořízení předmětů, jejichž ocenění je 40 tisíc Kč nebo nižší a doba použitelnosti v organizaci delší než jeden rok, a dále předmětů, které definuje účtová osnova jako drobný hmotný dlouhodobý majetek (pokud nepatří na jiné položky. např. 5133, 5136 apod.) Na tuto položku patří i technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku (a to i drobného), které nepřesahuje 40 tisíc Kč.
			5138	Nákup zboží (za účelem dalšího prodeje) Nákup zboží určeného k dalšímu prodeji, nikoliv ke spotřebě. Obdobně jako v položce 2112 jde o nákup zboží určeného k dalšímu prodeji (jednorázové akce), nikoliv ke spotřebě v organizaci. Nesmí přitom jít o nákupy v rámci hospodářské (podnikatelské) činnosti, na ty se rozpočtová skladba nevztahuje
			5139	Nákup materiálu jinde nezařazený Nákup všeobecného materiálu nezařaditelného do předchozích položek, včetně např. nákupu zvířat osiva, dezinfekčních prostředků atd.
		514		Úroky a ostatní finanční výdaje Pokud jsou výdaje hrazené peněžním fondům podléhajícím rozpočtové skladbě a nemají charakter refundaci, pak se zároveň zapisují na příslušnou záznamovou jednotku
			5141	Úroky vlastní Výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků, vlastních cenných papírů, debetních zůstatků běžných účtů apod. Na tuto položku patří i diskont z prodeje vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii z prodeje dluhopisů a patří na položku 2141). Na položky 8111, 8121, 8211 a 8221 se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou se dluhopisy skutečně prodaly, je prémie nebo diskont. Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku diskontu z výdajového účtu státního rozpočtu na účet pro tržby z prodeje státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Na položku 5141 patří i záporný alikvotní úrokový výnos, který nastává v případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu. Na tuto položku dále patří i prémie ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž byly dluhopisy organizací odkoupeny, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položky 8112, 8122, 8212 a 8222, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont ze zpětného odkupu dluhopisu a patří na položku 2141). Na položky 8112, 8122, 8212 a 8222 se zařazuje částka nominální hodnoty odkoupených dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou byly dluhopisy skutečně odkoupeny, je diskont nebo prémie. Odkupuje-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, pak na stejnou položku (8112, 8122, 8212 a 8222) jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny. Nezahrnují se úroky, které v souladu s účtovou osnovou vstupuji do pořizovací ceny dlouhodobého majetku (tyto úroky se zařadí na položku ze seskupení položek 61, na kterou patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, na které si organizace vzala úvěr nebo půjčku, z nichž tyto úroky platí).
			5142	Kursové rozdíly ve výdajích Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci ji na něj odepisuje v korunách (skutečný výdaj), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 - Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého devizového účtu na svůj účet korunový uvádět jako výdaj devizového účtu a příjem účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně na korunovém účtu připsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky odepsané z devizového účtu použije položku 5142 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně na korunový účet připsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky odepsané z devizového účtu, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.
			5143	Úroky vzniklé převzetím cizích závazků
			5144	Poplatky dluhové služby
			5145	Neúrokové výdaje na finanční deriváty Výdaje podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech s výjimkou těch, které mají povahu úroků (ty patří na položky 5146 a 5147) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
			5146	Úrokové výdaje na finanční deriváty k vlastním dluhopisům Výdaje Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu. Jsou to korunové platby institucím, s nimiž tito emitenti uzavřeli dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu, a korunové výdaje realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže závazky z těchto dohod jsou vyšší než pohledávky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka vydaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu sedmá a osmá věta náplně třídy 5). U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtů státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].
			5147	Úrokové výdaje na finanční deriváty kromě k vlastním dluhopisům Výdaje na úroky podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.] s výjimkou výdajů patřících na položku 5146. Jiné než úrokové výdaje vynakládané podle dohod o finančních derivátech se zařazují na položku 5145.
			5149	Ostatní úroky a ostatní finanční výdaje
		515		Nákup vody, paliv a energie Vratky záloh pravidelně (zpravidla měsíčně) hrazených v tomtéž (běžném) rozpočtovém roce se zatřídí kompenzačně na příslušné položky, na které byly uhrazené zálohy zatříděny
			5151	Studená voda Včetně stočného a poplatku za odvod dešťových vod.
			5152	Teplo Úhrady dálkově dodávané tepelné energie.
			5153	Plyn
			5154	Elektrická energie
			5155	Pevná paliva
			5156	Pohonné hmoty a maziva
			5157	Teplá voda
			5159	Nákup ostatních paliv a energie Včetně např. nákupu kapalných paliv (k jinému použití než v položce 5156).
		516		Nákup služeb Službou se rozumí činnost přímo plátcem nebo tím, koho určil, spotřebovaná, a to jako taková (například proslovení přednášky) nebo jako její hmotně zachycený výsledek (například vyhotovení nápisu na nějakou věc patřící objednateli nebo napsání posudku, který nemá povahu autorského díla). Není jí činnost vedoucí k vytvoření věci nebo výkonu, které teprve se spotřebovávají (například vyhotovení razítka nebo vytištění publikace podle podkladů objednatele na papír dodaný zhotovitelem).

Následující stránka