Předchozí stránka

Třída	Seskupení položek	Podseskupení položek	Položka	Název a náplň
			4211	Investiční pojaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu Zahrnuje investiční transfery přijaté z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma investičních dotací přijatých územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu, tj. vymezené exaktně zákonem o státním rozpočtu. Nepatří sem transfery přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj (všechny tyto přijaté transfery patří na položku 4216).
			4212	Investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu Platí jen pro transfery ze státního rozpočtu obcím a krajům, zahrnuje investiční dotační tituly explicitně vymezené zákonem o státním rozpočtu.
			4213	Investiční přijaté transfery ze státních fondů
			4214	Investiční přijaté transfery ze zvláštních fondů ústřední úrovně Investiční transfery přijaté z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).
			4216	Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu Zahrnuje jiné investiční transfery ze státního rozpočtu než na položkách 4211 a 4212. Použije se pro investiční transfery přijaté od orgánů státní správy (např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj apod.).
			4218	Investiční převody z Národního fondu Investiční převody z Národního fondu na stanoveny účel.
			4219	Ostatní investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
		422		Investiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů územní úrovně
			4221	Investiční přijaté transfery od obcí
			4222	Investiční přijaté transfery od krajů
			4223	Investiční přijaté transfery od regionálních rad Investiční přijaté dotace od subjektů zřízených a fungujících podle § 15 až 17 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
			4229	Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně
		423		Investiční přijaté transfery ze zahraničí
			4231	Investiční přijaté transfery od cizích států Investiční transfery od cizích států kromě investičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4234).
			4232	Investiční přijaté transfery od mezinárodních institucí Investiční transfery přijaté od mezinárodních institucí kromě Evropské unie (investiční transfery přijaté od ní patří na položku 4233) a od Organizace Severoatlantické smlouvy (investiční transfery přijaté od ní patří na položku 4235).
			4233	Investiční transfery přijaté od Evropské unie Tato položka zahrnuje investiční prostředky Evropské unie, které jsou určeny organizačním složkám státu. Pokud nelze v rámci transfery odlišit investiční a neinvestiční část transfery, zatřídí se příjem na položku 4153.
			4234	Investiční transfery z finančních mechanismů Investiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska v rámci finančních mechanismů (přijaté podle mezinárodních smluv uveřejněných ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 36/2005 Sb. m. s., č. 35/2005 Sb. m. s. a č. 65/2008 Sb. m. s. a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu). Nepatří sem investiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4218), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].
			4235	Investiční transfery od NATO Investiční transfery přijaté od Organizace Severoatlantické smlouvy. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.
		424		Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
			4240	Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv
5				BĚŽNÉ VÝDAJE (1) Z běžných výdajů se nákupy (seskupení položek 50 a 51) zařazují na položky podle toho, jaká věc, služba, práce, výkon nebo právo se jimi pořizuje, a transfery (seskupení položek 52 až 57) podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit, zejména bez ohledu na to, jde-li o platbu, která nebyla předmětem sporu, či o platbu, povinnost k níž předmětem sporu byla a provádí se na základě zejm. soudního rozhodnutí nebo smíru (§ 67 a 99 občanského soudního řádu), či jde-li o běžnou platbu nebo o doplatek včetně doplatku za minulá léta. (2) Stejně tak u nákupů nezáleží na tom, jakým způsobem dodavatel odvodil cenu, kterou má organizace jako odběratel zaplatit, např. zda do faktury uvedl či neuvedl, jakou část ceny tvoří jeho výdaje či náklady na zabalení nebo dopravu dodaného zboží nebo při dodávce služeb jeho výdaje či náklady na cestovné (to neplatí pro výdaje či náklady vznikající přímo organizaci, jestliže například organizace dopravu zboží objednala sama u dopravní firmy a platí za ni přímo jí a nikoliv dodavateli zboží). To platí obdobně i pro kapitálové výdaje (třída 6). (3) Stejně tak pro běžné i kapitálové výdaje platí, že pořizují-li se jedním výdajem věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot nebo poskytují-li se jedním výdajem podpory představující více druhů transferů a výdaj tedy patří na více položek, zařadí se tento výdaj, nejsou-li v účetních dokladech částky rozděleny, na položku, která odpovídá hlavní části výdaje nebo o které to lze předpokládat. (4) Pro výdaje i pro příjmy platí, že při zařazování výdajů na položky, pro které je rozhodující klasifikace právního úkonu, na základě nějž se výdaje vynakládají nebo příjmy inkasují (například pro zařazení výdajů na položku 5164 je rozhodující, zda vydané peněžní prostředky jsou platbami podle nájemní smlouvy), nezáleží na tom, jak klasifikují právní úkon jeho původci, ale jakým tento právní úkon skutečně je (například nezáleží na tom, že smlouva, podle níž bude odběratel užívat bez časového omezení počítačové programy, které vytvořil dodavatel-fyzická osoba jako dílo podle autorského zákona, je nadepsána jako smlouva o nájmu programů, ale na tom, že obsahem smlouvy je udělení oprávnění k užití díla bez časového omezení, a proto odběratelovy platby dodavateli podle této smlouvy nebudou zařazeny na položku 5164, nýbrž 5041). (5) Výdaje na jednu hodnotu (na nákup jednoho druhu věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv), jednu náhradu nebo jeden transfer (poskytnutí jednoho druhu podpory jednomu příjemci) organizace zařazuje jen na jednu položku, a to i v případě, že pořízení této hodnoty nebo poskytnutí této náhrady nebo transferu souvisí s pořízením hodnoty jiné nebo s poskytnutím jiné náhrady či jiného transferu. (6) Organizační složka státu rovněž nemůže částku, kterou odečítá od ceny placené dodavateli (nebo od jiné platby jinému subjektu) z důvodu, že jí ji dlužil, převádět ze svých výdajů do příjmů proto, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech částku úhrady dluhu. Jestli např. organizační složka státu platí např. za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla (započtení podle § 580 a 581 občanského zákoníku), zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav. Ze stejných důvodů např. náhradu mzdy za první dva týdny nemoci zařazuje organizace celou na položku 5424 i v případě, že má nárok na refundaci poloviny této náhrady a o tuto polovinu náhrady platí nižší pojistné na sociální zabezpečení. Nemůže platbu zaměstnanci zařadit na položku 5424 jen v částce rozdílu mezi touto platbou a částkou refundace, částku refundace zařadit na položku 5031 a výdaj na této položce tak dorovnat na částku pojistného, jakou by platila, kdyby refundace nebylo. (7) Převody ze svých výdajů do svých příjmů provádí organizace jen v případě, že to stanoví rozpočtová skladba nebo jiný právní předpis. Totéž platí pro zařazování výdaje na jednu hodnotu, náhradu nebo transfer na více položek. Tato pravidla platí nejen pro běžné výdaje, ale i výdaje kapitálové. (8) Při zařazování výdajů na položky nezáleží na tom, zda organizace výdaj provádí z bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí, ani na tom, zda výdaj se provádí ve prospěch bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí. (9) U výdajů na nákupy (seskupení položek 50, 51, 59, 61, 62 a 69) nerozhoduje, jsou-li prováděny ve prospěch tuzemských nebo zahraničních osob. Výjimkou jsou členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva; tyto výdaje místo na položku 5179 patří na položky z podseskupení položek 55. Výjimkou jsou také sankce placené Evropské unii, ty místo na položku 5191 patří na položku 5512. Zahraniční právnickou osobou se rozumí právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a zahraniční fyzickou osobou (cizincem) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb.). (10) Transfery tuzemským osobám patří na položky ze seskupení 52, 53, 54, 57 a 67 a podseskupení 561 až 566, 631 až 637 a 641 až 646 a transfery zahraničním osobám na položky ze seskupení 55 a z podseskupení 567, 638 a 647 podle toho, jsou-li neinvestiční či investiční, jakým osobám jsou poskytovány, zda jsou nenávratné nebo návratné a případně podle právního titulu poskytnutí, a to bez ohledu na to, jsou-li poskytovány na českém území, v zahraničí, z českého území do zahraničí nebo ze zahraničí do českého území (odstavec 8). Na položky ze seskupení 55 patří také členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva, a sankce placené Evropské unii (odstavec 9). (11) Pro běžné i kapitálové výdaje platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byl-li výdaj oprávněný nebo neoprávněný. (12) Pro běžné i kapitálové výdaje na pořízení hodnot též platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byla-li smlouva, podle níž druhá strana poskytne věci, služby, práce, výkony nebo práva a organizace za ně zaplatí, uzavřena ve prospěch organizace nebo třetí strany (§ 1767 a 1768 občanského zákoníku). (13) Pro běžné i kapitálové výdaje na pořízení hodnot vynaložené ve prospěch třetí osoby (odstavec 12) platí, že i když tyto hodnoty jsou této osobě nutné k tomu, aby mohla plnit ve prospěch organizace, výdaje na ně organizace zařadí na položky podle druhu pořízených hodnot bez ohledu na to, na jakou položku patří výdaje na pořízení hodnot od této osoby, například odměnu předanou nebo poukázanou tlumočnici za tlumočení v zahraničí uskutečněné jako služba (dodávka) organizace zařadí na položku 5169, avšak výdaj za letenku (poddodávku dodavateli), kterou jí poskytla, zařadí na položku 5173, i když pro daňové účely její odměnu tvoří úhrn obou těchto částek. (14) Při zařazování výdajů na pořízení hodnot na položku nerozhoduje ani to, zda cena se platí předem nebo až po dodávce, najednou nebo ve splátkách a jaká jednotka množství věcí, výkonů či prací, objemu služeb nebo množství či síly práv je pro určení celkové ceny dodávky zvolena, například zda se celková cena nájmu kopírovacího zařízení případně nájmu spojeného s dalšími službami (například s běžnou údržbou nebo s dodávkami tonerů či papíru) vypočítává jako součin dohodnuté částky za den nájmu a počtu dní, po něž nájem trvá, součin dohodnuté částky za okopírovanou stránku a počtu stránek, které nájemce během nájmu okopíruje, nebo případně součin dohodnuté částky za kilowatthodinu elektrické energie použité na kopírování a počtu kilowatthodin spotřebovaných na kopírování po dobu nájmu či zda se cena nájmu automobilu odvozuje z doby nájmu nebo počtu ujetých kilometrů. (15) Zařazení na položku se řídí druhem pořizované hodnoty s výjimkou výdajů na platby daně z přidané hodnoty, kdy organizace, která je plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel, může rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za dodanou hodnotu. (16) Jestliže při pořizování majetku (kupní, směnnou nebo licenční smlouvou) odvisí zařazení výdaje na jeho pořízení na položku od jeho velikosti (například zařazení výdaje na počítač kupovaný za 40 tisíc Kč nebo méně, který patří na položku 5137, oproti výdaji na počítač kupovaný za více než 40 tisíc Kč, který patří na položku 6125) a tento výdaj se neprovádí jednou platbou, rozhoduje výdaj celkový (úhrn splátek). (17) Při zařazování výdaje na položku rozhoduje právní stav ze dne provedení výdaje. Právní skutečnosti nastalé později nemohou mít za následek přeřazení výdaje na jinou položku. Nemůže-li organizace všechny potřebné informace o právním stavu ze dne provedení výdaje získat ani s vynaložením úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, například informace o tom, jaká hodnota ve skupině pořizovaných hodnot převažuje (odstavec 3), organizace stav odhadne. Běžnými výdaji se pro účely rozpočtové skladby rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů. Neinvestičními výdaji se rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Neinvestičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na neinvestiční výdaje. Investičními výdaji se rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Investičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje. Dotací se rozumí transfer, který je jako dotace označen v právním předpise, na základě nějž se poskytuje, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle nichž se poskytuje.
	50			Platy a podobné a související výdaje Seskupení položek zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), odměny za užití duševního vlastnictví (podseskupení položek 504) a platby kompenzující újmu vzniklou pracovníkům vinou organizace v důsledku toho, že jim práci znemožnila (podseskupení položek 505). Odměny za užití duševního vlastnictví sem patří i v případě, že se vyplácejí právnickým osobám. Výdaje patřící na položky podseskupení položek 501 a 502 představují platby fyzickým osobám (zaměstnancům), právnickým osobám jen v případě platby dědici zaměstnance, je-li jím právnická osoba. Odměny za práci konanou jako závislá činnost se na příslušné položky zahrnují v hrubé výši, a to bez ohledu na to, že se jednotlivé části této hrubé výše vyplácejí nebo poukazují různým příjemcům. Hrubou výší odměny za práci se rozumí odměna za práci včetně částek, které zaměstnavatel platí z odměn osob, které u něj vykonávají závislou činnost, jakožto plátce daní a pojistného veřejným rozpočtům (daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) a penzijním společnostem prostřednictvím orgánů finanční správy (pojistné na důchodové spoření).
		501		Platy Jen odměny za skutečně provedenou práci, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem však platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.
			5011	Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce) a mzdy (§ 113 až 121 zákoníku práce) zaměstnanců v pracovním poměru (§ 33 až 73a zákoníku práce) s výjimkou platů zaměstnanců, kteří vykonávají státní službu (§ 5 zákona o státní službě) v pracovním poměru (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona).
			5012	Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru
			5013	Platy zaměstnanců na služebních místech podle zákona o státní službě Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce a § 144 až 152 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) státních zaměstnanců (§ 6 zákona o státní službě) ve služebním poměru (§ 20 až 23 zákona o státní službě a na dobu určitou podle § 191 odst. 1 a § 192 odst. 1 téhož zákona) a platy zaměstnanců v pracovním poměru na služebních místech (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona).
			5014	Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů Platy státních zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž způsob odměňování je odvozen od odměňování ústavních činitelů podle zákona č. 236/1995 Sb. a to včetně platů státních zástupců.

Následující stránka