Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě

Vymezení některých pojmů souvisejících s druhovým tříděním rozpočtové skladby

Pro účely zařazování příjmů a výdajů na položky rozpočtové skladby se

1. a) veřejnými rozpočty ústřední úrovně rozumějí státní rozpočet, Národní fond a ostatní peněžní fondy organizačních složek státu a správců kapitol, peněžní fondy státních příspěvkových organizací (§ 54 až 57 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 53 až 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů), veřejných výzkumných institucí zřízených Českou republikou (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.) a školských právnických osob zřízených ministerstvy, popřípadě společně s územním samosprávným celkem [§ 124 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.], státních fondů (zákony č. 388/1991 Sb., č. 211/2000 Sb., č. 104/2000 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 239/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 9 až 56 zákona č. 496/2012 Sb.), zvláštní účty podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 15/2012 Sb., zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti určený k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) a peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákony č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), veřejných vysokých škol (§ 5 až 38 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České televize (zákon č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), Českého rozhlasu (zákon č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České tiskové kanceláře (zákon č. 517/1992 Sb.), České národní banky (zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), profesních komor s povinným členstvím (zákony č. 220/1991 Sb., č. 381/1991 Sb., č. 360/1992 Sb., č. 358/1992 Sb., č. 523/1992 Sb., č. 85/1996 Sb., č. 120/2001 Sb. a č. 417/2004 Sb. a § 31 až 36 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.) a Rady pro veřejný dohled nad auditem (§ 37 až 40 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.),
2. b) veřejnými rozpočty územní úrovně rozumějí rozpočty a ostatní peněžní fondy obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací [§ 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.], veřejných výzkumných institucí [§ 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 342/2005 Sb., a § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.] a školských právnických osob [§ 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 562/2004 Sb., a § 124 odst. 2 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.],
3. c) veřejnými rozpočty rozumějí veřejné rozpočty ústřední úrovně a veřejné rozpočty územní úrovně,
4. d) běžnými výdaji rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů a investičních půjčených prostředků,
5. e) kapitálovými výdaji rozumějí investiční výdaje, investiční transfery a investiční půjčené prostředky,
6. f) neinvestičními výdaji rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku,
7. g) investičními výdaji rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku,
8. h) neinvestičními transfery rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na neinvestiční výdaje,
9. i) investičními transfery rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků na investiční výdaje,
10. j) neinvestičními půjčenými prostředky rozumějí peněžní prostředky půjčené na neinvestiční výdaje,
11. k) investičními půjčenými prostředky rozumějí peněžní prostředky půjčené na investiční výdaje,
12. l) dotací rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které jsou jakožto dotace označeny v právním předpise, na základě kterého se poskytují, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle kterých se poskytují, a které odpovídají definici transferu. Dotace jsou intencionální (dotace ex ante), kompenzační (dotace ex post) a smíšené. Intencionálními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje a vyúčtovávají se [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb. a č. 128/2016 Sb., vyhláška č. 367/2015 Sb. a § 10a odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], kompenzačními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na výdaje nebo náklady již vynaložené a nevyúčtovávají se (§ 4 odst. 5 vyhlášky č. 367/2015 Sb.), a smíšenými dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje i na výdaje nebo náklady již vynaložené (§ 4 odst. 5 věta druhá vyhlášky č. 367/2015 Sb.). Vydanou dotací není výdaj a přijatou dotací není příjem, který neodpovídá definici transferu podle § 2 odst. 2 této vyhlášky, i když je v příslušném právním aktu jako dotace označen. Výdaj, kterým se převádějí peněžní prostředky právnické nebo fyzické osobě k náhradě výdajů nebo nákladů, které vynaložila, a příjem, který k náhradě takových výdajů nebo nákladů dostává, je dotací jen v případě, že tyto výdaje nebo náklady vynaložila dobrovolně a že převedené peněžní prostředky jsou jako dotace v příslušném právním aktu označeny. V opačném případě není dotací ani jiným transferem, ale náhradou,
13. m) transferem rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, proti kterým nestojí přímá protihodnota (§ 2 odst. 2 této vyhlášky). Jsou jimi dotace, subvence, příspěvky, peněžité dary a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému bez přímé protihodnoty. Přímou protihodnotou se rozumí povinnost poskytovateli peněžních prostředků nebo jím jednotlivě určeným osobám něco dát, něco pro ně konat nebo vykonat, něčeho se vůči nim zdržet nebo něco od nich strpět a povinnost poskytnout peněžní náhradu újmy. Rozumějí se jimi i peněžní prostředky převáděné mezi peněžními fondy téhož právního subjektu. Za transfery se nepovažují převody uvnitř peněžních fondů, zejména převody mezi příjmovými a výdajovými účty státního rozpočtu, zřízenými pro organizační složky státu, stejně jako převody do vlastních pokladen, na bankovní účty, do pokladen vnitřních organizačních jednotek nebo do vlastních elektronických peněženek, nejsou-li tyto pokladny, bankovní účty a elektronické peněženky oddělenými peněžními fondy,
14. n) půjčenými prostředky rozumějí návratné finanční výpomoci [§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], peněžité zápůjčky (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), úvěry (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku) a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému s tím, aby je po čase vrátil, případně s úroky, avšak bez další přímé protihodnoty,
15. o) náhradou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy (§ 2 odst. 2 této vyhlášky). Náhrady jsou následné a paušální. Následné náhrady (náhrady ex post) jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě nedobrovolně vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy (určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy), jestliže tyto hodnoty již vynaloženy byly nebo již nazmar přišly nebo újma již nastala a úhrada se poskytuje ve výši, v jaké byly vyčísleny. Paušální náhrady jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy, poskytované zpravidla před jeho úbytkem nebo vznikem újmy (náhrady ex ante), které nejsou přesně odvozeny z výše tohoto úbytku nebo této újmy,
16. p) zálohou (zálohovou platbou) rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úplné nebo částečné úhradě dluhu, který dosud nevznikl (předběžná záloha), a vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úplné nebo částečné úhradě dluhu, který již vznikl, ale jehož celková výše dosud není stanovena (průběžná záloha). Nepovinnou zálohou jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění na podmíněný dluh nebo jiný dosud neexistující dluh. Předběžnou zálohou jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění na dluh, který vyplývá z platného a účinného právního aktu a jehož celková výše bude stanovena na základě skutečností, které teprve nastanou, například záloha na daň nebo záloha na úhradu dodávky, která ještě není ukončena nebo vyúčtována,
17. q) splátkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění již vzniklého dluhu, jehož výše se již nemá měnit, které má plátce povinnost poskytnout a které představují jen částečnou úhradu pořizované hodnoty,
18. r) vratkou, nejde-li o vratku transferu, rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala neoprávněně, omylem nebo je v rozporu s původním účelem nebo úmyslem nemůže nebo nechce použít,
19. s) přijatým transferem ze státního fondu rozumí transfer přijatý z bankovního účtu nebo pokladny státního fondu nebo z bankovního účtu nebo pokladny osoby, která jej ze státního fondu přijala s tím, že jej má převést, aniž by do právního vztahu mezi státním fondem a příjemcem transferu jakkoli vstupovala. To platí i pro jakýkoli jiný peněžní fond.