Předchozí stránka

(14) Při zařazování výdajů na pořízení hodnot na položku nerozhoduje ani to, zda cena se platí předem nebo až po dodávce, najednou nebo ve splátkách a jaká jednotka množství věcí, výkonů či prací, objemu služeb nebo množství či síly práv je pro určení celkové ceny dodávky zvolena, například zda se celková cena nájmu kopírovacího zařízení případně nájmu spojeného s dalšími službami (například s běžnou údržbou nebo s dodávkami tonerů či papíru) vypočítává jako součin dohodnuté částky za den nájmu a počtu dní, po něž nájem trvá, součin dohodnuté částky za okopírovanou stránku a počtu stránek, které nájemce během nájmu okopíruje, nebo případně součin dohodnuté částky za kilowatthodinu elektrické energie použité na kopírování a počtu kilowatthodin spotřebovaných na kopírování po dobu nájmu či zda se cena nájmu automobilu odvozuje z doby nájmu nebo počtu ujetých kilometrů. (15) Zařazení na položku se řídí druhem pořizované hodnoty s výjimkou výdajů na platby daně z přidané hodnoty, kdy organizace, která je plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel, může rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za dodanou hodnotu. (16) Jestliže při pořizování majetku (kupní, směnnou nebo licenční smlouvou) odvisí zařazení výdaje na jeho pořízení na položku od jeho velikosti (například zařazení výdaje na počítač kupovaný za 40 tisíc Kč nebo méně, který patří na položku 5137, oproti výdaji na počítač kupovaný za více než 40 tisíc Kč, který patří na položku 6125) a tento výdaj se neprovádí jednou platbou, rozhoduje výdaj celkový (úhrn splátek). (17) Při zařazování výdaje na položku rozhoduje právní stav ze dne provedení výdaje. Právní skutečnosti nastalé později nemohou mít za následek přeřazení výdaje na jinou položku. Nemůže-li organizace všechny potřebné informace o právním stavu ze dne provedení výdaje získat ani s vynaložením úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, například informace o tom, jaká hodnota ve skupině pořizovaných hodnot převažuje (odstavec 3), organizace stav odhadne. (18) Výdaj, který se uskutečnil podle cizího práva, se zařadí na položku, na kterou by se zařadil výdaj uskutečněný podle stejného nebo podobného institutu českého práva, nestanoví-li rozpočtová skladba jinak. (19) Pro běžné i kapitálové výdaje platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byly-li provedeny přes prostředníka, s výjimkou transferů poskytovaných prostřednictvím krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí jimi zřízeným příspěvkovým organizacím (k tomu náplně seskupení položek 52 a položek 5336 a 6356). Prostředníkem se pro účely rozpočtové skladby rozumí subjekt, kterému plátce předává peněžní prostředky a pověřuje ho, aby je předal příjemci. Prostředníky jsou subjekty, k jejichž činnosti patří zprostředkovávání plateb, zejména poskytovatelé platebních služeb [§ 1 písm. c) a § 3 a 5 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a pošta [§ 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb.], a organizační složky státu nebo právnické osoby, jimž ukládá zákon, že určité platby mají zprostředkovávat (§ 16 odst. 1, § 19 odst. 2 a § 44a odst. 1, 2, 3 a 13 rozpočtových pravidel, § 28 odst. 15 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), nebo s nimiž zprostředkování určitých plateb organizace dohodne. Prostředník jedná podle pokynů plátce a nerozhoduje, jaké osobě jakou peněžní částku poukáže, doručí nebo jinak předá. (20) Výdaje na splátky a závdavky (§ 1808 a 1809 občanského zákoníku) se zařazují na stejnou položku jako ostatní platby k úhradě téhož dluhu. To platí i pro výdaje na zálohy, předběžné i průběžné, je-li v době jejich provedení známo, na úhradu jakých nákupů nebo transferů budou připsány (zařazená záloha). Není-li to známo (nezařazená záloha), zařadí se na položku 5199. Stane-li se to známým v tomtéž roce, mohou se rozúčtovat na položky podle skutečně uhrazených nákupů nebo transferů. (21) Vydává-li organizace peněžní prostředky na základě právního aktu jiného právního subjektu nebo jiné organizační složky státu (například je vydává podle smlouvy uzavřené jiným právním subjektem nebo jinou organizační složkou státu nebo podle rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaného jiným orgánem veřejné správy), zařadí takový výdaj na položku, která odpovídá tomuto právnímu aktu, a to bez ohledu na to, je-li takový postup v souladu se zákonem [například poskytování finančních příspěvků ze státního rozpočtu na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti podle § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 501/2012 Sb., § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákonů č. 501/2012 Sb. a č. 357/2014 Sb., a nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., č. 51/2015 Sb. a č. 209/2016 Sb., o jejichž poskytnutí rozhodují podle § 46 odst. 4 a § 48a odst. 2 písm. i) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 501/2012 Sb., a § 59 odst. 1 písm. g) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 357/2014 Sb., s výjimkou poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích v působnosti Ministerstva obrany, ale podle § 2 odst. 4 věty druhé nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 51/2015 Sb., je vyplácí Ministerstvo zemědělství] nebo protiprávní (například proplacení faktury, kterou dodavatel předložil organizační složce státu, za dodávku, o které s ním tato organizační složka státu uzavřela smlouvu, jinou organizační složkou státu), i bez ohledu na to, byla-li by vydávající organizace k takovému právnímu aktu oprávněná. (22) Při zařazování výdajů na nákupy na položky nerozhoduje, zda se výdaje uskutečnily po plnění, které je jejich protihodnotou, během něj, před ním (například předplatné, závdavek nebo zařazená záloha) nebo ve více těchto obdobích a zda byly vynaloženy najednou nebo ve splátkách. (23) Platby dodavatelům nebo v jejich prospěch, kterými se pořizuje právo na to, aby dodali nějaké zboží nebo služby, a toto právo je stvrzené dokladem v podobě papírové poukázky nebo elektronického záznamu, například platby, proti nimž se vydávají doklady jako jízdenky, vstupenky, známky, pásky do frankovacích strojů, telefonní karty, poukázky na benzín, stravenky nebo elektronické záznamy ve prospěch karet v mobilních telefonech (tzv. karty SIM), patří na položky pro výdaje na pořízení zboží nebo služeb, k jejichž obdržení tyto poukázky nebo elektronické záznamy jejich držitele opravňují. V případě, že opravňují k obdržení více druhů zboží nebo služeb, jimž odpovídá více položek, a není dosud rozhodnuto, které budou odebrány, zařadí se na položku 5199.
	50			Platy a podobné a související výdaje Seskupení položek zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), odměny za užití duševního vlastnictví (podseskupení položek 504) a platby kompenzující újmu vzniklou pracovníkům vinou organizace v důsledku toho, že jim práci znemožnila (podseskupení položek 505). Odměny za užití duševního vlastnictví sem patří i v případě, že se vyplácejí právnickým osobám. Výdaje patřící na položky podseskupení položek 501 a 502 představují platby fyzickým osobám (zaměstnancům), právnickým osobám jen v případě platby dědici zaměstnance, je-li jím právnická osoba. Odměny za práci konanou jako závislá činnost se na příslušné položky zahrnují v hrubé výši, a to bez ohledu na to, že se jednotlivé části této hrubé výše vyplácejí nebo poukazují různým příjemcům. Hrubou výší odměny za práci se rozumí odměna za práci včetně částek, které zaměstnavatel platí z odměn osob, které u něj vykonávají závislou činnost, jakožto plátce daní a pojistného veřejným rozpočtům (daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) a penzijním společnostem prostřednictvím orgánů finanční správy (pojistné na důchodové spoření).
		501		Platy Jen odměny za skutečně provedenou práci, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem však platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.
			5011	Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce) a mzdy (§ 113 až 121 zákoníku práce) zaměstnanců v pracovním poměru (§ 33 až 73a zákoníku práce) s výjimkou platů zaměstnanců, kteří vykonávají státní službu (§ 5 zákona o státní službě) v pracovním poměru (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona).
			5012	Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru
			5013	Platy zaměstnanců na služebních místech podle zákona o státní službě Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce a § 144 až 152 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) státních zaměstnanců (§ 6 zákona o státní službě) ve služebním poměru (§ 20 až 23 zákona o státní službě a na dobu určitou podle § 191 odst. 1 a § 192 odst. 1 téhož zákona) a platy zaměstnanců v pracovním poměru na služebních místech (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona).
			5014	Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů Platy státních zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž způsob odměňování je odvozen od odměňování ústavních činitelů podle zákona č. 236/1995 Sb. a to včetně platů státních zástupců.

Následující stránka